Českotřebovský deník 248

Uvažujeme o nových oborech na středních školách, prohlásila Jana Pernicová.
Záměry směřující k revitalizaci školství v Pardubickém kraji nejsou jen o snižování počtu žáků ve školách, o slučování škol z ekonomických důvodů – jsou také o přizpůsobení učebních oborů v souladu s požadavky trhu práce. „Obrací se na mne různé firmy z Pardubického kraje i zástupci průmyslových svazů a žádají užší spolupráci s krajem na podpoře dělnických profesí. Víme, že přizpůsobení nabídky učebních oborů trhu práce je jednou z cest, jak krajskému školství pomoci,“ uvedla Jana Pernicová, radní Pardubického kraje zodpovědná za školství a kulturu. Na základě kontaktů kraje s různými firmami se např. hovoří o zřízení oboru „plastikář“ či „dělník v chemickém průmyslu“. O první obor je zájem především z automobilového průmyslu. Konkrétní požadavek vznesla společnost REHAU, s.r.o. O obor má zájem Střední odborné učiliště ve Svitavách. „V současné době škola zpracovává rámcový vzdělávací program, který musí schválit ministerstvo školství. Poté škola musí zpracovat školní vzdělávací program a pak může začít vyučovat. Z mé strany má škola jednoznačnou podporu,“ dodala Jana Pernicová. Pardubický kraj uvažuje také o oživení oboru Chemik, který je v současné době ve výrazném útlumu. Na SOŠ a SOU Poděbradská v Pardubicích totiž „dobíhá“ pouze 3. ročník. „V Pardubickém kraji je tradičním oborem právě chemický průmysl a místní společnosti tak mají logickou obavu, že se jim nebudou dostávat kvalifikovaní zaměstnanci. Proto jednáme především s firmami Synthesia a Paramo a chceme společně tento obor oživit už v příštím školním roce,“ prozradila krajská radní. Potřebu znovuotevření oboru vyvolává mimo jiné i vzrůstající počet zaměstnanců v důchodovém věku. Zatímco v roce 2002 to byl ve společnosti Synthesia v důchodovém věku jeden člověk, v roce 2010 je to 20 osob; v roce 2012 to bude už 55 a v roce 2013 dokonce 59 pracovníků.

Střemošice převzaly ocenění "Vesnice roku"

Střemošice - Obec Střemošice na Chrudimsku zvítězila v krajském kole soutěže Vesnice roku 2010. Ve středu 25. srpna převzal starosta obce Jan Prokop při slavnostním vyhodnocení soutěže Zlatou stuhu a finanční odměnu. Od Ministerstva pro místní rozvoj dostaly Střemošice milion korun a od Pardubického kraje tři sta tisíc korun.
„Komisi přesvědčil nejen hezký vzhled obce, ale také nadšení, skromnost a určitá pokora s jakou všichni občané budují a zkrášlují vesnici, mají úctu ke tradicím a okolní přírodě. Myslím, že nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že jsme nalezli pospolitost v příkladné formě,“ shrnul předseda krajské komise a starosta Osíku u Litomyšle Karel Rothschein důvody, proč vítězství v letošním kole soutěže Vesnice roku získaly právě Střemošice, obec se dvěma sty obyvateli.
Soutěž Vesnice roku považuje radní Václav Kroutil zodpovědný za zemědělství, životní prostředí a venkov za velkou šanci pro obce: „Mohou se pochlubit svými úspěchy a ještě získat milion korun do obecní pokladny. Na titul však dosáhnou jen ti nejlepší z nejlepších, kteří pak reprezentují český venkov v celostátním nebo evropském finále.“ Splnit celou řadu náročných kritérií dokáží jen některé z nich. „Záleží na rozhodnutí každé obce, zda se do soutěže přihlásí a podstoupí veřejné srovnání se sousedy. Starostové moc dobře totiž vědí, že nestačí jenom vyplnit přihlášku. Za úspěchem se skrývá promyšlená a systematická práce vedení a občanů. Však si také komise nejdříve projde vesnici¸aby se na vlastní oči přesvědčila, jak obec vypadá bez ohledu na to, jestli má zpracovaný územní plán nebo zavádí informační technologie,“ vysvětluje radní Kroutil, v čem spatřuje smysl soutěže Vesnice roku.
„Odměna za vítězství, ať finanční nebo morální, je určitě motivující. A záleží jenom na obci, jestli využije část peněz na oslavy spojené s titulem, nebo za ně opraví třeba cestu v nějaké místní části, nakoupí knihy do obecní knihovny, podpoří sportovce nebo přidá hasičům na činnost. Každopádně si zaslouží všichni, kteří se obětavě starají o venkov, náš velký obdiv,“ dodal radní Václav Kroutil.
V Pardubickém kraji se letos do 16. ročníku soutěže přihlásilo 24 obcí (Chrudimsko - obce Bořice, Krásné, Stolany, Střemošice; Pardubicko - Dříteč, Horní Ředice, Kostěnice, Rohovládova Bělá, Rokytno, Semín, Svinčany, Veselí, Voleč; Svitavsko - Biskupice, Budislav, Janov, Koclířov, Oldřiš, Opatov, Pomezí, Vítějeves; Ústeckoorlicko - České Heřmanice, Libchavy a Mistrovice).

Magdalena Navrátilová tisková mluvčí

Radní Pardubického kraje: R 35 nevzdáme
Hejtman jede dnes za premiérem kvůli rychlostní silnici, obchvatům a dvoukolejné železnici na Hradec Králové . Seznam zastavených dopravních staveb vydaný ministerstvem dopravy vyprovokoval radu Pardubického kraje k mimořádnému jednání. Jeho výsledkem bylo očekávané odmítavé usnesení. Kraj si vybral z celého seznamu jen tři stavby, na kterých chce trvat a bojovat o ně. „V seznamu omezených staveb jsou uvedeny některé investiční akce, které mají pro Pardubický kraj klíčový význam. Požadujeme, aby ministerstvo dopravy zachovalo nejvyšší prioritu, a to u stavby rychlostní silnice R 35, přehodnotilo stanovisko k zastavení přípravy obchvatu Chrudimi (I/37) v úseku Medlešice a dodrželo termín stavby zdvojkolejnění trati Stéblová – Opatovice nad Labem v roce 2011,“ parafrázoval pro Právo z usnesení náměstek hejtmana Jan Tichý (ČSSD), který má na starosti investice i dopravu v Pardubickém kraji. „S naší reakcí na omezení Ministerstva dopravy ČR v oblasti přípravy a výstavby dopravní infrastruktury Pardubického kraje seznámím osobně ve středu předsedu vlády a ministra dopravy,“ zdůraznil pardubický hejtman Radko Martínek. Pardubickému kraji jde na stavbě R 35 především o úsek ze Sedlic do Opatovic nad Labem. Na to navazuje rozestavěné třetí patro opatovické mimoúrovňové křižovatky, které se mělo také v příštím roce stavět. „Škrtnutí této stavby výrazně omezuje šance R 35, ztrácí se návaznost. Je to investice, která není nutná jenom pro kraj, ale pro celou republiku, nutná alternativní trasa pro dálnici D 1,“ řekl už minulý týden Právu vicehejtman Roman Línek (KDU-ČSL). „Pardubický kraj v posledních dvou desetiletích jen vyzobával drobky, které zůstaly na stole. Podle toho taky dopravní infrastruktura v kraji vypadá,“ řekl sociálnědemokratický poslanec Miroslav Váňa. „Máme nejméně dálnic v Česku, nejméně kilometrů rychlostních silnic, Pardubice nejsou spojeny s Hradcem Králové čtyřpruhem, dokončení labské vodní cesty do Pardubic se dvacet let odkládá, obchvat Chrudimi a Pardubic jsou investice, o kterých se nesmí mluvit ani šeptem, abychom vládu nepodráždili. Z tuctu nejdůležitějších staveb byly vybrány tři a v jejich prospěch musíme tlačit všichni na všech politických úrovních,“ slíbil krajským politikům podporu Váňa. Tenc v minulém volebním období jako člen Státního fondu dopravní infrastruktury vytvářel podmínky pro realizaci dopravních staveb na Pardubicku.