Setkání o páté u Šárky se vydařilo tak, jak nikdo nečekal  Městské muzeum  uspořádalo k letošnímu 125. výročí založení městského sadu Javorka nejen výstavu v Galerii JeštěR, ale jako její doprovodný program se konalo setkání u Šárky přímo v Javorce. Pracovnice muzea očekávaly, že přijde tak  20 - 30 příznivců Javorky, ale výsledek velmi předčil očekávání. Účastníky  jsem nepočítal, ale byla jich skoro stovka.  Na úvod všechny přítomné přivítala  ředitelka Městského muzea Mgr. Jana Voleská, stručně naznačila  nejvýznamnější  data a události spojené s historií toho  parku, který má dnes pro Třebováky  význam snad ještě větší, než měl po jeho založení. Javorka je opravdu pýchou města a jeho občanů a všechny peníze, investované do jeho údržby,  úpravy a rekonstrukce byly jistě vynaloženy správně. Setkání u Šárky nebylo zvoleno náhodně, ale  záměrně.  To všem sdělila i PhDr. Ludmila Kesselgruberová - Marešová, která  byla průvodkyní po sochařské výzdobě Javorky. Socha Šárky od Qiudo Kociana je nejvýznačnější sochou Javorky a je uváděna jak ve všech turistických průvodcích, tak  v soupisu Kocianových děl.  Zajímavé je i to, že Socha Šárky byla v Javorce instalována právě před 100 lety 4. září 1910, tehdy ovšem na jiné místo na okraj lesa u cesty k vodojemu (nad Bosenským pavilonem). Socha byla v rámci rekonstrukce parku v osmdesátých letech  minulého století po poškození restaurována,  přečkala několik zim v Technických službách města, aby pak byla v září 1990, tedy právě před 20 lety,  zhovuodhalena na dnešním místě. I zde nakonec ještě byla poškozena a musela následovat další dílčí oprava.  Jde o nejcennější sochařské dílo v Javorce, ale zdaleka ne jediné. Proto pak následovala  více než hodinová procházka celého dlouhého zástupu účastníků akce po Javorce, který se postupně přesunoval po parku od sochy k soše, památníku či pavilonu. Byly připomenuty i sochy moderní, betonové. Zde byl komentátorem Mgr. Bohuslav Špaček, autor dvou moderních soch, které zde byly instalovány v rámci dvou letních sympozií před několika lety a patří k nejmladší sochařské výzdobě parku.  Ludmila Marešová podala  výklad také na dalších zastávkách v parku, např. u javoreckého rybníčka připomenula  instalaci a osud hliněné sochy Neptuna a jeho následníka, populárního  vodníka od Karla Tomeše, další zastávka byla u sochy Mateřství od M. Voclové - Gregorové v přední vstupní části parku a před reliéfem M.J. Husa, který byl před čtyřmi lety znovu odlit Františkem Bečkou podle původního sádrového modelu akademického sochaře Kvasničky. Nešlo však jenom o sochařskou výzdobu. Další zastávka byla také v populárního javoreckého hříbku, prohlédli si nový pavilon  u pramene Javorky (také zevnitř), aby se pak v závěru sešli  u Bosenského pavilonu, kde bylo připraveno také tradiční "vernisážové víno" a ještě krátce promluvila místostarostka Jaromíra Žáčková a ředitelka  muzea Jana Voleská. V samotném závěru se pak konalo ještě hudební matiné, na kterém vystoupil band Františka Bečky. Byl to krásný  nápad, uskutečnit takovou procházku. Ukázalo se, že Javorka má velkou spoustu příznivců... CHválím proto myšlenku pracovnic  muzea  uskutečnit během letního období bychom si mohli každoročně na  podobné procházce ukázat, že Česká Třebová má mnoho pamětihodností  - ať to jsou památné domy v centru města,  nejstarší část města "U kostelíčka" s rotundou  nebo třeba  (naše) "Hory".  Takový záměr má naše Městské muzeum a tak věřím, že dnešní skutečně vydařená akce městského muzea bude mít i nějaké další pokračování. Lze říci, že jsme si 125 let Javorky díky našemu Městskému muzeu velmi dobře užili. (mm)   Fotografie z akce pořídili Milan Mikolecký a Martin Šebela. Škoda, že tuto vydařenou akci nezaznamenala kamera OIKTV.