Jan Gregar: Máme ve Třebové chtít zbrklý populační růst?

Musel jsem se pousmát při čtení odvážné starostovy vize, že za pět let ve městě bude žít dvacet tisíc lidí. Bylo to totiž pár dní po tom, co jsem v diskusi na internetovém Zpravodaji napsal, že komunální politika (obecně) je mix komunálního socialismu a populismu. Následující den jsem se musel pousmát znova, když v reakci na představenou vizi M. Netolický starostu nepokrytě nazval populistou a M. Mikolecký označil tyto plány jako z říše snů, nebo spíš z doby socialistického centrálního plánování. Pousmál jsem se, protože oba tím vlastně potvrdili moje slova o komunální politice.

Otázkou ale je, jestli je tato vize téma pro žertování. Máme takový plánovaný překotný populační vývoj opravdu chtít, nebo se jej spíš obávat. Co by vlastně znamenalo, kdyby se populace města během pouhých pěti let zvýšila o 25%?

1) Vhodná pracovní místa a jejich dlouhodobá udržitelnost

Výstavba logistického centra METRANS má vytvořit 500 pracovních míst. Věřme tomu. Část z těchto míst se vykryje místními lidskými zdroji. Většinu si má (prozatím) přivést firma. I s jejich rodinami tak může přírůstek dosahovat 1000 lidí (hodně optimistický odhad). Je samozřejmě bláhové se domnívat, že samotný provoz tohoto centra do města přivede další zaměstnavatele, kteří vytvoří pracovní místa pro další tisíce zaměstnanců. Kdyby to měla být realita, tak se samozřejmě ihned vynořuje několik otázek.

Budou chtít další zaměstnavatelé čerpat z místního trhu práce, nebo si s sebou přivedou tisíce vlastních zaměstnanců? V současné době je na okrese přes šest tisíc nezaměstnaných. Ne všichni jsou samozřejmě zaměstnatelní. Zvlášť v technologicky náročných odvětvích. Slibované tisíce pracovních míst v tak krátkém čase ale vytvoří spíš firmy, které budou využívat méně kvalifikovanou práci nebo práci, která nevyžaduje příliš složitou rekvalifikaci. Většinu svých zaměstnanců tak budou úspěšně čerpat z místního trhu práce a „dovezou“ si pouze vysoce kvalifikované a vedoucí zaměstnance. Těch ale nebudou tisíce, možná ani ne stovky.

Budou chtít nově příchozí zaměstnanci trvale zůstat v České Třebové? Jestli ano, čím se budou živit jejich rodinní příslušníci. Pravděpodobnost, že by oba členové rodiny pracovali u stejného zaměstnavatele je velice malá. Jednou z motivací přijít žít a pracovat do jiného města je i šance na vhodné zaměstnání partnera. To nesmíme pominout i přes to, že určitá nemalá část nově příchozích bude spíš „bez závazků“.

Zásadní otázkou tak je, zda nově příchozí zaměstnanci se zde budou chtít natrvalo usadit, nebo zde budou pouze dočasně, než si firmy za ně vychovají adekvátní náhrady a hlavně jestli budou obecně tato pracovní místa dlouhodobě udržitelná, nebo se bude jednat pouze o dočasné investice využívající aktuální ekonomické, infrastrukturní a jiné výhodnosti.

Vytvoření tolika nových pracovních míst v tak krátkém čase, které sem navíc natrvalo přivede 4000 nových obyvatel, se jeví jako naprosto nereálné. Mysleme si ale dál, že to možné je.

2) Infrastruktura, služby a občanská vybavenost

Tak masivní příliv obyvatel samozřejmě vyvolá tlak na infrastrukturu, služby a občanskou vybavenost. To, co pokrývá soukromý sektor, se takové situaci rychle přizpůsobí. Nemusíme se bát o zásobovací a prodejní kapacity, o rozvoj dalších služeb (kadeřníci, autoservisy, zvěrolékaři a další a další). Určitě velice rychle vzniknou i další herny :)

Nejsem si jistý, jak by se s takovým šokovým přílivem obyvatel vyrovnal veřejný sektor. Nechci, aby to znělo nějak hanlivě, ale pravdou je, že veřejný sektor se neumí tak rychle a tak racionálně přizpůsobit, jako trh. I to nejsofistikovanější plánování má své nepřekročitelné meze. A nyní bychom navodili situaci, kdy by veřejný sektor musel prudce zareagovat na zcela nečekanou a neodhadnutelnou situaci. Zvládl by to?

Příliv tolika obyvatel by jistě vyřešil situaci našeho gymnázia, zkomplikoval by ale situaci předškolních zařízení a základních škol. Vyvolal by výrazný kapacitní tlak ve zdravotnictví. Určitě by se musely personálně posílit úřady veřejné správy a městská policie. A tak dále a tak dále.

Samostatnou kapitolou by bylo bydlení pro tisíce nových obyvatel. Aktuální převis nabídky v realitním trhu by dlouho nevydržel a nevidím reálně, aby soukromí developeři tak rychle a tak ochotně realizovali tak rozsáhlou bytovou výstavbu (zvlášť v současné ekonomické situaci, po nedávných problémech v realitním trhu a s přihlédnutím k chybějící dynamice tohoto odvětví v našem regionu). Zásadně je potřeba říct, že město by takovým developerem rozhodně být nemělo. Zároveň ani nevidím, kde by se tato výstavba měla odehrávat. Podíváme-li se na mapu města moc míst, kde by mohla vzniknout „sídliště“ pro tisíce obyvatel nenajdeme.

3) Sociální rozvrstvenost

Můžeme pouze spekulovat, jací lidé by vlastně do města přišli. Jestli by to byli tací, kteří by sem chtěli přesadit své rodinné kořeny a začít ve Třebové svůj „nový“ život, nebo spíš neukotvené a potulné duše, kterým je vlastně jedno, kde jsou, a kteří s žádným místem nesrostou. Jaká bude sociální rozvrstvenost nově příchozích? Bude poměrná, nebo určitá skupina obyvatel bude výrazně převládat? Jaké budou sociální návyky a kulturní zázemí těchto lidí? Budou se schopni a ochotni asimilovat nebo vytvoří okrajové enklávy? A jak se zachovají v případě ztráty zaměstnání, kvůli kterému sem přijdou?

Jakkoli jsou nyní takové otázky předčasné a spekulativní, nejsou bezdůvodné.

4) Sociální stabilita

To, jestli sem přijdou spíš dočasní, nebo trvalí obyvatelé, jestli pro ně existují vhodné podmínky pro začlenění do života a rytmu města a jestli je oni budou akceptovat, jestli je bude vůbec schopno toto město po všech stránkách absorbovat, jaká bude sociální rozvrstvenost a jaké sociální návyky a kulturní zázemí sem noví obyvatelé přinesou a jak zareagují na případný negativní vývoj zaměstnanosti, bude mít zásadní vliv na sociální stabilitu města.

Hypotetický, jakkoli nereálný, ale starostou proklamovaný pětadvaceti procentní nárůst počtu obyvatel během pouhých pěti let by byl pro město šok. Šok, který by město nakonec určitě nějak zvládlo (muselo by), ale který by město výrazně poznamenal. V dlouhodobé perspektivě nakonec možná positivně, v krátkodobé a střednědobé určitě (a při souhře určitých okolností výrazně) negativně.

Myslím, že má pravdu M. Netolický, když poukazuje na to, že za touto starostovou vizí jsou blížící se volby. Nikdo nezpochybňuje, že příliv investic, vznik nových pracovních míst a s tím související zastavení úbytku nebo dokonce případný nárůst obyvatel toto město potřebuje. A neumím si představit, že by toto kdokoli z nás nechtěl. Ale něco jiného je bláhové se upínání k překotnému populačnímu růstu, který snad povede k překročení magické hranice dvaceti tisíc obyvatel (která po novele zákona o rozpočtovém určení daní stejně ztratila své opodstatnění).

Měli bychom se soustředit spíš na kvalitu než na kvantitu. A tak stojí za úvahu, jestli jsou takové jakkoli utopické myšlenky a plány na dvacetitisícovou Třebovou během pěti let něco, co bychom měli radostně přijmout, nebo spíš něco, co bychom měli kriticky hodnotit. Jestli to nakonec nejsou myšlenky a plány, kterých bychom se měli s ohledem na „trvale udržitelný“ rozvoj města spíš obávat.

 Jan Gregar