Česká Třebová = Městečko u Kostlivce ?

---

Mašiny slavící i posmrtně se rozkládající v „Městečku u Kostlivce“Česká Třebová  je tradičně příznivci železnice označována jako "Městečko u nádraží", se zkratkou "MuN", která se nyní podle všech informací konečně změní. Máme totiž přezdívku novou  se zkratkou "MuK", tedy "Městečko u Kostlivce". (Jako pouhé "Městečko"  jej již s dlouhým časem označila ve svém díle spisovatelka Tereza Nováková.).O změně pohledu na Českou Třebovou svědčí   nejen  elektronická soukromá pošta, ale také příspěvek z webu "Vlaky.net", který se zabývá letošním dnem železnice (také v České Třebové, vlastně v městečku u Kostlivce")

Den železnice 2010 se slavil všelijak, centrálně i regionálně. Všude bylo něco zajímavého, ale jen na jednom místě mohli návštěvníci krom vlastního programu vidět také hřbitov lokomotiv a jiných vozidel, který však vždy není místem jejich posledního odpočinku, ale jen dočasného spočinutí mezi životem předchozím a dalším. Ano, řeč je o provozní jednotce ČD v České Třebové. Za vším prý hledej ženu, ale za to, že jsme se s Karlem vydali nikoliv na Národní den železnice, nýbrž na jeho regionální variantu východočeskou mohl chlap. Navíc fousatý. Laci mne už rok „otravoval“ s dotazy, zda bude opět sláva v českotřebovském depu a motivem mu byla právě návštěva místního pohřebiště. V poslední chvíli však musel účast odříci, a tak jsme zůstali sami. Nicméně jsme nelitovali, dalšími motivy našeho rozhodnutí totiž byla nechuť tlačit se davy na oné monstrózní olomoucké akci a pak také touha po čase znovu navštívit to místo, které skýtá pro přítele železnice také mnohé další možnosti k ukojení jeho potřeb. Program sice začínal až úderem hodiny osmé, ale má noha se dotkla čtvrtého českotřebovského perónu už o hodinu a čtvrt dříve. Nechtěl jsem riskovat přestup na spoj jedoucí po hlavním tahu v den, kdy České dráhy vozily až pět dospělých osob na jednu jízdenku SONE+ (a ta se navíc dala pořídit v jistém obchodním řetězci za hubičku), a zvolil R 625 Vsacan, vyjíždějící z mého sídelního města na soutoku Labe a Orlice. Tím jsem si také vytvořil prostor pro fotografické pojednání nedávno otevřeného českotřebovského dopravního terminálu, vkusně ozdobeného kostlivcem, který se vydává za stavitele dráhy olomoucko-pražské.S vůj názor na ono dílko, místní radnicí zvolené, jsem si dovolil naznačit už v titulku, parodujícím známou přezdívku železničářského města. Je úsměvné, že se ten údajný Ing. Jan Perner ke kolejím otočil zády. Jinak ovšem samotný terminál je velice pěkný a náměstí prospěl nejen dopravně, jeho klidová zóna zurčí vodou a v budoucnu slibuje osvěžit oko zelení. Nechybí dnes nezbytné informační zdroje elektronického věku a v kontrastu k nim třeba sluneční hodiny kombinované s fontánkou k pití určenou. Ten nápad mne opravdu dostal, byť jsem si ho povšiml až před odjezdem a nikoliv v době, kdy jsem terminál ještě za nepřejících optických podmínek zkoumal. Náměstí vůbec prokouklo, nový kabát má někdejší železniční poliklinika i budova ČD Cargo, a.s. Jediným hyzdícím prvkem tak (krom zmíněného sochařského díla) zůstává značně už opelichaná pošta. Když jsem měl první plánovaný dokumentační úkon za sebou, letmo jsem zaznamenal práce na rekonstrukci prvního nástupiště železniční stanice a začal si všímat příprav na železniční slávu. V nádražní hale se připravoval stáneček s propagačními a upomínkovými předměty (nic moc zajímavého) a k pátému nástupišti se pomalu shromažďovali šotouši se svou výbavou i občané méně výrazní, všichni vyhlížející parní vláček, který měl přijet od depa.....  Celý příspěvek i s pěknými fotografiemi ve velkém počtu na odkaze ZDE.....

Předvolebně zajímavý odkaz http://www.velkapoliticka.cz/ poslal Jiří Němec.