-
OHLÉDNUTÍ ZA ROKEM ČINNOSTI
-
ČESKÉ KŘESŤANSKÉ AKADEMIE
-
V
ČESKÉ TŘEBOVÉ
-
Mgr.
Jakub Brdíčko
-
„Česká
křesťanská akademie sdružuje občany, kteří se hlásí k odpovědnosti za
uplatňování křesťanských hodnot ve společnosti. Zve ke členství i ke
spolupráci příslušníky různých křesťanských vyznání i občany bez vyznání.“
-
Ze stanov České křesťanské akademie
Než se pustím do
psaní, měl bych si možná odpovědět na jednu otázku. K čemu
-
máme v České Třebové jakousi křesťanskou akademii?
Koneckonců nedostatkem přednášek a jiných akcí naše město netrpí.
Přiznávám se, že jsme o tom v místní skupině ani nevedli řeč. Mohu tedy
odpovědět jen za sebe: Česká křesťanská akademie je tu proto, aby
pomáhala kultivovat některé hodnoty. Pro toho, kdo se za křesťana
nepovažuje, bych mohl použít slovo „tradice“. A skutečně, v průběhu roku
jsme se často nořili do hodnot, které tu zanechali naši předkové, a
ptali jsme se, co znamenají pro nás teď dnes.
-
S jistou
nesmělostí jsme začali jen
Procházkou po českotřebovském baroku
(22.11.). Pod vedením Ludmily Marešové Kesselgruberové jsme se
rozhlíželi po sochách, kterých si obvykle nevšímáme, a mohli jsme se
naučit vnímat jejich poselství. Osudy některých soch (jejich stěhování,
poškození) tak trochu vypovídaly
-
i o historii našeho vztahu k nim.
-
Velmi rád vzpomínám na přednášku Josefa Zemana
Bezpečné a nebezpečné krize v manželství
(11.1.). V průběhu večera přednášející několikrát použil spojení
„kultivace nadání ke vztahovosti“ - mluvil totiž o tom, že na kvalitním
vztahu se musí pracovat, že jde o úkol, nikoli o uspokojování potřeb.
-
Pro mě nepříliš atraktivní název
Pragovkou na Haiti
(16.2.) nakonec skrýval někdy i otřásající film o humanitární pomoci
této zemi ještě před příchodem zemětřesení. Protože přišlo málo diváků,
mohl se nám Petr Najman věnovat v téměř rodinné atmosféře. Ještě dnes
nemohu uvěřit, že existuje země, kde nežijí téměř žádní staří lidé, kde
je pro bezpečí dětí nezbytné, aby po celé dětství neopustily rodnou
vesnici....
-
Přednášky Zdeňka Hűbnera
Podoby zla v moderní historii
(3.3.) jsem se bohužel nezúčastnil. Vzpomínám si ale, že jsem maličko
namítal proti tématu. Chtěl jsem totiž, aby byla o podobách dobra. Nutno
ale uznat, že ve 20.století se musí dobro hledat obtížně.
-
Vystoupení Jiřího Zajíce
Politika v mediálním věku
(12.4.) bylo pro naši skupinu bolestné – zúčastnila se jen hrstka
návštěvníků. Přesto pro mě představovalo jeden
-
z vrcholů roku. Jiří Zajíc nás detailně seznamoval
s pozadím některých mediálních kampaní. S hrůzou jsme museli
konstatovat, že vidíme svět jen očima médií a že je téměř nemožné
všechny jejich manipulace prohlédnout. Jiří Zajíc nás chvílemi až
zkoušel, promítl nám některou starší televizní zprávu a ptal se, zdali
jsme si všimli její skryté manipulace divákem.
-
Akademický rok jsme ukončili historickou exkurzí
Po
stopách piaristů
(24.4.). Rozjeli jsme se do Litomyšle, kde na nás čekal historik Milan
Skřivánek. Pod jeho vedením jsme prošli místy spojenými s působením méně
známého Řádu zbožných škol. V budově gymnázia (dnes muzea) jsme se
seznámili se vznikem řádu a s jeho příchodem do Litomyšle. Poté nám
kastelánka Jana Sehnalová otevřela obrovský chrám Nalezení svatého
Kříže. Když jsme hleděli na ruiny interiéru a poslouchali vyprávění o
složitých cestách k jeho záchraně, přece jen se nám zdálo, že se
přiblížil čas, kdy bude tento skvost zase opraven a sloužit veřejnosti.
V bývalé piaristické koleji jsme s úžasem obdivovali téměř neznámou
Očistcovou kapli. Po seznámení
-
s technikami restaurování památek jsme na faře
vyslechli závěrečnou přednášku Milana Skřivánka o vědeckém přínosu
piaristů. Nevím, s jakými pocity odjížděli ostatní, ale já jsem prožíval
nostalgii – kdysi zde existovala skupina nadšenců, kteří si dali za cíl
kultivovat mladé lidi k hlubokým hodnotám a jejichž dílo zůstalo téměř
opuštěno.
-
Z tohoto strohého popisu jednotlivých akcí jen těžko poznáte ten
nejdůležitější rys České křesťanské akademie – setkávání. V průběhu roku
se nám přece jen postupně dařilo navazovat kontakty s různými církvemi v
České Třebové. Doufáme, že v příštím roce už bude naše spolupráce
těsnější. Snaha o kultivaci hodnot, jakými jsou zdravé mezilidské
vztahy, úcta k minulosti, objevování krásy v umění, upřímné hledání
pravdy nebo ochota pomáhat, to je cíl, který bezpochyby přesahuje
hranice jedné církve, či dokonce hranice jednoho náboženství.