Českotřebovské kalendárium na březen 2010                        90 let od narození a 20 let od úmrtí MUDr. Květoslava FIALY (25.3. 1920 – 30.7. 1990) Ve svém rodišti České Třebové vystudoval gymnázium, na fakultě Karlovy univerzity v Hradci Králové zase lékařství. Zaměstnání lékaře jej přivedlo do nemocnic v Poličce a Ústí nad Orlicí, pracoval také v léčebně tuberkulózy „Albertinum“ v Žamberku. V tomto ústavu byl v pozdějších letech primářem a ředitelem. Ani jako důchodce neodpočíval. Určitou dobu ještě působil v Žamberku, po návratu do rodného města vedl plicní oddělení českotřebovské polikliniky. Celoživotní práce lékaře byla násilně přerušena tragickou dopravní nehodou před dvaceti lety.                 125 let od narození Jindřicha PRAVEČKA staršího (1.3. 1885 – 11.2. 1969), pedagoga, sbormistra a hudebního skladatele Narodil se v obci Hroby u Tábora v rodině učitele a hudebníka. Měl ještě dva starší bratry. Všichni tři také vystudovali v Soběslavi učitelský ústav a byli výbornými muzikanty. Jindřich si ještě v pozdějších letech doplnil hudební vzdělání studiem skladby u G. Rooba v Praze. Byl učitelem v Osíku, Čermné, Bystrci, Výprachticích a od roku 1920 v České Třebové. Zde učil na chlapecké, později dívčí škole. Současně byl učitelem zpěvu a hudební výchovy na státní reálce. Vedle pedagogické činnosti se věnoval hudbě a sborovému zpěvu. Založil a řídil smíšený pěvecký sbor Bendl, hudební spolek Smetana, pěvecký sbor železničářů, studentský orchestr a pěvecký sbor reálného gymnázia. Na pěveckých festivalech řídil spojené sbory. Těžištěm jeho skladatelské tvorby byly skladby pro mužské, ženské i smíšené sbory. Kromě toho složil i několik skladeb komorních, doprovodů k tělovýchovným cvičením, tvořil hudbu chrámovou, k dětským divadelním hrám, skladby pro dechovou hudbu, upravil celou řadu národních písní. Některé jeho skladby byly s úspěchem vysílány Čs. rozhlasem, řada jeho sborů byla na programu předních pěveckých těles. Neméně významná byla i činnost publikační. Přispíval do Hudebního zpravodaje, Východu, Východočeského obzoru …Je spoluautorem publikace Česká Třebová, kterou vydala M. Ondříčková v Pardubicích roku 1934. Vychoval tři děti, nejznámější je syn Jindřich, hudební skladatel, pedagog a dirigent v jedné osobě. Poslední léta života prožil u své rodiny v Hradci Králové, kde také zemřel. Pochován je na hřbitově ve Výprachticích společně se svoji ženou a synem Jindřichem.     120 let od úmrtí MUDr. Františka RYBIČKY (8.1. 1813 – 17.3. 1890), lékaře - lidumila, veřejného činitele a překladatele Byl nejmladším ze tří dětí manželů Josefa a Veroniky Rybičkových z České Třebové. Základní školu pravděpodobně ukončil ve „staré“ českotřebovské škole v Klácelově ulici čp. 11, gymnazijní studia, podle posledních výzkumů, vykonával ve Vídni, Litomyšli, Příboře a Kroměříži. Kde dokončil filozofii, nutnou k dalšímu studiu medicíny na univerzitě, není do dnešních dnů známo. První rok absolvoval ve Vídni. Lékařství studoval v Praze a ve Vídni, kde promoval v roce 1838.      Po ukončení studií se usadil v rodném městě České Třebové. Nejdříve žil v otcovském domě čp. 22 na náměstí (dnes bar a herna U Kašny), později se přestěhoval do nově postaveného domku čp. 605 na úpatí Jelenice. Doktor Rybička se vedle své lékařské praxe věnoval různým koníčkům a také veřejnosti. V roce 1848 se stal prvním konstitučním starostou města, pracoval v Sokole, Občanské besedě, spoluzaložil Občanskou záložnu, patřil k prvním divadelním ochotníkům. Věnoval se filozofii, botanice (sestavil obsáhlý herbář českotřebovské flóry), vlastnil bohatou několikajazyčnou knihovnu, překládal díla italsky, latinsky a řecky píšících autorů (např. Boccacciův Dekameron). V roce 1872 se zasloužil o postavení akciového pivovaru v České Třebové. Do tohoto podniku vložil veškeré své úspory, o které později přišel. Byla to také jedna z příčin jeho dobrovolného odchodu ze života. Co po něm zůstalo ? Domek pod svahem Jelenice byl vydražen, dluh 3000 zlatých zaplatil synovec Augustin Vyskočil.    115 let od narození a 30 let od úmrtí Bohuslava ŠTANGLERA (19.3. 1895 – 9.2. 1980), pedagoga, osvětového pracovníka, publicisty, archivního badatele a správce městského muzea Narodil se v Hýblově ulici čp. 64 v České Třebové v rodině majitele řeznicko – uzenářského závodu. Celý život zasvětil škole a kultuře. V mládí hrál divadlo v divadelním spolku Hýbl a v Sokole. Lásku k hudbě uplatňoval v orchestru Františka Preislera staršího a v Orchestrálním sdružení Smetana, kde byl také dlouholetým předsedou. Jako člen Revolučního národního výboru v České Třebové inicioval v roce 1945 založení zdejší hudební školy. Psal divadelní hry pro mládež, rozhlasové relace o České Třebové, byl redaktorem českotřebovského týdeníku Náš kraj. Patřil k největším znalcům historie našeho města. Na toto téma napsal velké množství článků, které posílal do novin a časopisů s místní i celostátní důležitostí. Své příspěvky zveřejňoval i v Českotřebovském kulturním zpravodaji. Svými náměty z minulosti našeho města obohatil řadu almanachů místních spolků a organizací. Je autorem propagačních a vlastivědných publikací Česká Třebová minulá a dnešní, Česká Třebová vás zve a Hory u České Třebové. Byl také spoluautorem publikace Česká Třebová 1278 – 1978, vydané k oslavám 700 let trvání našeho města. K tomuto výročí také připravil studii o českotřebovských domech, jejich majitelích a významných osobnostech, které tam žily. Je ve strojopise a svázána knihařem Františkem Navarou. Ve funkci okresního osvětového a knihovnického inspektora organizoval vzdělávací kurzy pro dospělé. Uspořádal také řadu cestopisných přednášek vztahujících se k jeho dlouhodobému učitelskému působení v Bulharsku a na Slovensku. V neposlední řadě je třeba se zmínit o jeho práci muzejníka. Jako správce městského muzea založil jeho železniční oddělení, obohatil sbírkový fond o množství dokumentů z historie města a uspořádal celou řadu významných výstav.   100 let od narození a 10 let od úmrtí Josefa VOHRALÍKA (16.3. 1910 – 4.9. 2000), středoškolského profesora a všestranného sportovce Narodil se u své kmotřenky v Moravanech. Protože byl otec vojákem, neustále se s rodiči stěhoval. Už ve třech týdnech života s ním matka odjela do Sarajeva, v Kadani nastoupil malý Josef do 1. třídy německé školy. Po třech letech pokračoval na školách v Jičíně a následně v Hradci Králové. Do gymnázia začal chodit v Mladé Boleslavi a maturoval ve Vysokém Mýtě. Na Mladou Boleslav měl tuto vzpomínku. Jeho spolužačkou mimo jiných zde byla Jarmila – Adina Mandlová, pozdější slavná herečka..Dalšího studia se mu dostalo na Karlově univerzitě v Praze, kde vystudoval obor němčina – tělesná výchova. Po absolutoriu pokračoval ještě jeden rok na univerzitě ve Vídni, kde studia zakončil státní zkouškou z němčiny. Učil na gymnáziích v Hranicích na Moravě, v Německém Brodě, Chrudimi a Litomyšli. Jako učitel němčiny také učil na soukromých školách v Praze a ve Veverské Bítýšce u Brna. V roce 1946 nastoupil do školských služeb v České Třebové. Učil nejen na místním gymnáziu, ale také vypomáhal na mistrovské škole a později na průmyslové škole železniční. V letech 1950 až 1953 byl na gymnáziu ředitelem. Když v roce 1972 odešel do důchodu, ještě řadu let pracoval coby důchodce na částečný úvazek nebo zastupoval nemocné učitele. Jako profesor tělesné výchovy měl po celý život za svého koníčka lehkou atletiku. Dlouho sám závodil, byl trenérem, rozhodčím, funkcionářem. V letech 1946 až 1948 působil ve funkci vzdělavatele okresního výboru Sokola i zdejší sokolské jednoty. Miloval hudbu, mnoho let navštěvoval abonentní cykly Kruhu přátel hudby, na které se vždy těšil.                                                                                                                                                                                  Jan Skalický