Některá výročí roku 2011 z historie České Třebové              Před 560 lety (rok 1451) koupil Lanšperské panství s Českou Třebovou a dalšími městy i obcemi Zdeněk Kostka z Postupic Před 375 lety (r. 1636) zasáhl město velký požár, při kterém bylo zničeno 57 domů, radnice, kostel, fara, škola, špitál, pivovar i mlýn pod branou Před 305 lety (r. 1706) byl před radnicí postaven mariánský sloup Před 225 lety (r. 1786) byla dostavěna budova místního děkanství Před 210 lety (r. 1801) byl postaven zásluhou Aloise Josefa, syna knížete Františka Lichtenštejnského, kostel sv. Jakuba Většího Před 165 lety (6. června 1846) získala Česká Třebová privilegium municipálního ochranného města, kterou Alois Josef z Lichtenštejna předal Třebovským soudní a politickou správu obyvatel města, agendu odvodu rekrutů a daní, péči o cesty, mosty a kanalizaci a předal na město i patronátní a prezentační právo ke zdejší škole. Součástí listiny byla i reorganizace městského úřadu Před 160 lety (4. září 1851 večer) přijela z Prahy na Hory u České Třebové česká spisovatelka Božena Němcová. Se svými čtyřmi dětmi zde strávila krásnou třítýdenní dovolenou Před 105 lety (r. 1906) založeno společenstvo hostinských výčepních živností Před 100 lety (r. 1911) byla postavena městská elektrárna – počátek elektrifikace města Před   95 lety (r. 1916) byla dokončena stavba malé textilní továrny Emanuela Frankeho na Křibu Před   90 lety (r. 1921) při sčítání lidu měla Česká Třebová 1031 domů a 8380 obyvatel Před   85 lety (r. 1926) měla Česká Třebová čtyři divadelní sály, dvě kina, dvě četnické stanice, dvě tiskárny, pět peněžních ústavů, dvě lékárny, pět lékařů, dva advokáty a pět hotelů (restaurací). Koncem roku mělo město 1340 domů a 10 000 obyvatel. Katastr města měřil 1600 ha Před   80 lety (r. 1931) byla postavena lednice pro řezníky a uzenáře ve městě Před   75 lety (r. 1936) došlo k rozšíření turistické chaty na Kozlovském kopci Před   65 lety (r. 1946) bylo odsunuto 420 Němců ze sběrného tábora na Parníku. Tento rok měla Česká Třebová poprvé přes 10 000 obyvatel (10 175) Před   60 lety (10. června 1951) bylo slavnostně odhaleno bronzové sousoší Sbratření, dílo akademického sochaře Karla Pokorného Před   55 lety (r. 1956) bylo Lidové kovodělné družstvo invalidů zapsáno do podnikového rejstříku jako ORLÍK Před   50 lety (r. 1961) mělo město 13 130 stálých obyvatel a 2000 přechodně bydlících Před   45 lety (r. 1966) došlo k demolici Fialova (Vyskočilova) mlýna na Trávníku, byla otevřena budova Malé scény Kulturního klubu v Mlýnské ulici Před   40 lety (r. 1971) byla ukončena výroba českotřebovského piva – pivovar uzavřen. Objekt upraven na sodovkárnu Před   35 lety (r. 1976) byl zprovozněn Dům s pečovatelskou službou v Matyášově ulici Před   30 lety (r. 11. května 1981) byl zahájen provoz krytého plaveckého bazénu Před   25 lety (r. 1986) bylo zahájeno vyučování v nově postavené základní škole na Parníku Před   20 lety (r. 1991) byla zahájena oprava věže kostela sv. Jakuba. Otevřena Investiční banka Před   15 lety (r. 1996) byla založena společnost Eko- Bi s.r.o se 100% podílem města. Začala výstavba nového závodu Korado Před   10 lety (od ledna 2001) se stala Česká Třebová čtvrtým největším městem nového Pardubického kraje – po Pardubicích, Chrudimi a Svitavách                                                                                                                                                                            Jan Skalický   Nedožitých 70 let PhDr. Pavla BRKLA (30.1. 1941 – 23.3. 1993) Znali jsme jej jako středoškolského pedagoga, vynikajícího klavíristu a především sbormistra pěveckého sboru na Střední pedagogické škole v Litomyšli. Narodil se v České Třebové v rodině učitele. Základní školu vychodil na Parníku pod dohledem svého otce. Následovala studia na českotřebovské Jedenáctileté střední škole a na Filozofické fakultě Palackého univerzity v Olomouci – obor český jazyk, hudební výchova. Po studiích nastoupil na základní školu v Dašicích. Ve školním roce 1965/ 1966 přešel na Střední pedagogickou školu v Litomyšli, kde působil až do své předčasné smrti. V roce 1974 založil na škole dívčí pěvecký sbor, který se stal nezanedbatelnou součástí bohatého litomyšlského hudebního života. Ve svém rodišti a také bydlišti hrával v tanečním orchestru Collegiál a ve Velkém swingovém orchestru. Samozřejmě jako klavírista. Zemřel v České Třebové, kde je také na místním hřbitově pochován.   Dvojí letošní výročí – 140 let od narození a 115 let od úmrtí Ladislava Čeňka JANKELEHO (20.2. 1871 – 17.1. 1896) Narodil se v rodině českotřebovského tkalce, lakýrníka a malíře Karla Jankeleho. O Ladislavově mládí nevíme téměř nic. Až z písemností prof. Hýska se dovídáme, že jako fundatista starobrněnského kláštera vystudoval gymnázium, odkud přešel na studia do Prahy. Na pražské univerzitě se věnoval studiu filozofie a práva. Z jeho básnické tvorby se zachovaly básně Rodná stráň, Kontury podzimu, To bylo kdysi a V mé duši pusto. Všechny byly otištěny v Pelcových rozhledech. Zemřel u rodičů na nemoc chudých, souchotiny. Nebylo mu ani 25 let. Pochován byl za přítomnosti kaplana Alexandra Štancla na českotřebovském hřbitově.   120 let od narození akademického sochaře Karla POKORNÉHO (18.1. 1891 – 14.2. 1962) Byl jedním z posledních žáků J.V. Myslbeka na AVU v Praze, kde studoval v letech 1914 až 1918. Po absolutoriu zůstal v Myslbekově ateliéru až do Mistrovy smrti v roce 1922. Realismus jeho učitele předznamenal celou sochařskou tvorbu tohoto umělce. Od rané Fronty na chleba z roku 1917 prostupuje celým jeho dílem. Ve 20. letech se věnoval pod vlivem Otto Gutfreunda sociálně zaměřenému civilismu – Dělnice na poli (1924), Pomník zasypaným havířům ( návrh vznikl v roce 1925, v roce 1934 byl realizován), Padlý (1926) …V předvečer 2. světové války pracoval na pomníku sv. Václava (1938) a pomníku Leoše Janáčka (1938 až 1939). Po 2. světové válce v monumentálních plastikách dosáhl suverénního zvládnutí figur a vztahů mezi postavami a draperií v dokonale vyvážených plochách (Jiří Kotalík). K nejznámějším dílům té doby patří slavné sousoší SBRATŘENÍ (1946 až 1950), určené pro Českou Třebovou a ve druhém odlitku pro prostranství před hlavním nádražím v Praze, socha Karla IV. (1949 až 1953), Boženy Němcové (1952 až 1954) a Aloise Jiráska (1959). Zapsal se také do historie Akademie výtvarných umění v Praze, kde v letech 1945 až 1962 prošlo jeho speciální školou 79 žáků. Za své dílo získal řadu státních cen a v roce 1956 titul národního umělce.   Dvojí letošní výročí – 75 let od narození a 25 let od úmrtí ing. Bohuslava ŘEHÁKA, CSc. (2. 12. 1936 – 3. 1. 1986) Dětství prožil na Lhotce jako prvorozený syn sodovkáře Bohuslava Řeháka staršího. Školní léta strávil na základní škole na Parníku a také na chemické průmyslovce v Pardubicích. Po návratu ze základní vojenské služby nastoupil v roce 1958 do n.p. Tesla Lanškroun, kam denně dojížděl. Zde pracoval nepřetržitě až do své předčasné smrti. Při zaměstnání vystudoval Vysokou školu chemicko – technologickou v Pardubicích, kde v roce 1967 získal vysokoškolský diplom. Na téže škole v dálkovém studiu obhájil v roce 1984 vědeckou aspiranturu v oboru anorganické chemie. V Tesle Lanškroun pracoval postupně jako vývojový pracovník, samostatný vývojový pracovník a krátce na to vedoucí vývojový pracovník. Od roku 1984 byl vedoucím oddělení vývoje a výroby specielních materiálů pro mikroelektroniku. Výsledky své práce publikoval v řadě odborných časopisů a také je prezentoval na mnoha sympoziích, seminářích a kongresech u nás i v zahraničí. Věnoval se i práci pedagogické. Řadu let externě vyučoval na Střední škole pro pracující v České Třebové a také přednášel v postgraduálním studiu na Elektrotechnické fakultě Karlovy univerzity v Praze. Od mládí aktivně sportoval. Pěstoval lehkou atletiku, hrál volejbal, lyžoval a plaval. Později se věnoval trenérské činnosti a funkci rozhodčího. Po čtyřicítce se také dal na dálkové pochody, které nechodil, ale běhal.                                                                                                            Jan Skalický