Listy padají a aktivita v nízkopraháči stoupá. V září jsme přijali dvě
nové pracovnice. Posílení pracovního kolektivu nám umožnilo rozšířit
pracovní dobu. Otevřeno máme od pondělí do čtvrtka vždy odpoledne. Od září
probíhá pravidelné doučování. To je navštěvováno skupinou dětí, jejichž
rodiče si uvědomují potřebu vzdělání. Ve spolupráci s DDM se pravidelně
koná kroužek street dance a kroužek mladých novinářů. Pokračuje spolupráce
s MC Rosa. Program pro nejmenší děti probíhá každé úterý v dopoledních
hodinách. S dětmi, které navštěvují nízkoprahové zařízení jsme vyjeli
reprezentovat naše zařízení do okolních měst. Ve Svitavách jsme se
zúčastnili turnaje ve stolním tenise a obsadili jsme první tři místa. Na
fotbalovém turnaji mezi nízkoprahy jsme jako nováček turnaje obsadili
druhé místo. Jan Holub
Vážený pane
Koníčku,
Děkuji za Vaše příspěvky, které mě nutí vlastní postřehy trochu
korigovat a veřejně je sdílet. Máte nepochybně pravdu v tom, že vkus je
velmi subjektivní záležitost. Někomu se výzdoba podchodu líbí, někomu
ne, to je stejné, jako s tou sochou Jana Pernera. (ta však byla na
rozdíl od postaviček v podchodu vybrána v regulérní soutěži, regulérní
komisí). Vaše naléhání v duchu „nic jste neudělali, tak nekritizujte,
nebo vezměte kýbl s barvou a sami se předveďte“, je ale zcela zcestné.
Neumím malovat, nemám výtvarné, ani technické vzdělání, abych se do
takového podniku pustil, ani nemám takové ambice. To jsou předpoklady,
které očekávám u lidí, kteří takové projekty schvalují a realizují.
Nelíbila se mi výzdoba, proto jsem se podivoval, jak něco takového mohlo
vzniknout. Když by nefungovalo veřejné osvětlení a nikdo by s tím nic
nedělal, také bych ho nešel opravovat, ale pídil bych se po tom, kdo má
jeho správu na starosti a proč nefunguje. A když by pak osvětlení
opravil někdo nekompetentní ve svém volném čase špatně, navíc s finanční
podporou odpovědných osob, asi bych byl na systém a koncepci města pěkně
naštvaný.
Byly pro mě velice zajímavé informace v článku pana Nováka, které
myslím výstižně dokreslují problém, na který jsem upozorňoval ve svých
příspěvcích. Jde o to, že město vydalo peníze na projekt, o kterém
nemělo předem žádné informace, nevidělo žádné návrhy, nepožadovalo žádné
záruky. Zjevně se „zalíbila ta myšlenka“. Výsledek? Rekonstrukce
podchodu ve smyslu stavebním neproběhla, část investice byla rozkradena,
výzdoba je minimálně diskutabilní, navíc zřejmě dlouho nevydrží – a to
jak z důvodu vlhkosti, tak právě té neadekvátnosti dané lokalitě, o
které jsem psal. (je velmi pravděpodobné, že si během pár měsíců
postavičky vezmou na paškál nějací umělci ulice a dotvoří podchod
k obrazu svému – alespoň pak zase ve zpravodaji bude příležitost psát o
mládeži, která se nudí a není jí nic svaté…).
Takže ještě jednou na závěr: nehodlám do budoucna vymalovávat žádné
podchody, neumím to. Ale budu se ozývat, pokud se mi bude zdát něco
špatně. Jsem rád, že jsem se veřejně svěřil se svým pocitem z výzdoby
podchodu, protože díky diskuzi se ukázalo, že tu je skutečně „něco
divně“. A že to zdaleka není jen pochybná výzdoba.
A úplně na závěr to nejdůležitější. Aférka kolem podchodu u
Červeňáku by neměla vést k tomu, že se napříště od podobných projektů
ustoupí, to by byla věčná škoda. Ukázalo se, že je tu spousta mladých
lidí, kteří se chtějí angažovat. Trochu se bojím toho, že by odpovědní
úředníci mohli příště reagovat v duchu „kdepak chlapci a děvčata, to už
tady jednou bylo a jakej to pak byl průšvih…“. Chci věřit, že právě díky
této zkušenosti a této diskuzi město nebude čekat, ale vypíše soutěž o
zvelebení dalších podobných míst podle předem jasně deklarovaných
pravidel, s větší finanční spoluúčastí a se zapojením odborníků na
kultivaci veřejného prostoru. Protože to, jakou atmosféru má město
se všemi svými zákoutími je pro veřejný stejně důležité, jako např. stav
silnic či fungování sociálních služeb. A mnohem důležitější, než jak
často bude hrát na náměstí Aleš Brychta.
K této věci snad už také opravdu naposled Tomáš Klášterecký
Pohybová předpřípravka dětí
2005-2008 v plném proudu.
Od začátku října 2011 se nám podařilo rozjet
cvičení pro děti 2005-2008 zaměřené na motoriku, pohybové základy a
základy míčové techniky. Cvičení probíhá každou středu od 17.00-18.00 hod
na ZŠ Ústecká pod vedením Lucie Beranové a dalších spolupracovnic. Děti
při cvičeních využívají bohatého sportovního vybavení tělocvičny a dalších
pomůcek, které vyrobilo např. krejčovství Hany Kosnovské (viz.obr.).
Za Sokol Č. Třebová-oddíl volejbalu a SK Geodézie Č. T. Michal Kadlec
-
Výzva: za hezčí knihovnu
- DĚKUJEME moc všem, kteří nám darovali
nepotřebné kachličky a dlaždičky, výzva stále trvá. Knihovna prosí
veřejnost o nepotřebné kachličky a dlaždičky pro tvorbu mozaiky
(výzdoby) v prostorách knihovny. Donést je můžete do knihovny i na
pobočku Parník. Po domluvě možný i odvoz.
.jpg)
.jpg)
