-
Proč studovat
na Gymnáziu Česká Třebová aneb proč vůbec studovat na gymnáziu (1. část)
-
Tomáš Kupka,
Petr Poldauf
-
-
Vážení přátelé,
- série
textů o gymnaziálním studiu, jejíž první díl nyní čtete, by nejspíše
nevznikla, kdyby se v poslední době neobjevilo tolik zavádějících a
zkreslujících informací. Chceme se s vámi podělit o několik stručných
informací doplňujících vaše povědomí o studiu na škole, kterou
zastupujeme. V poslední době to totiž vypadá, jako by se někdo pokoušel
záměrně postupně snižovat kvalitu vzdělání nejmladší generace v naší
republice, jako by někdo usiloval o to, abychom se v evropském
a světovém prostředí stávali méně konkurenceschopnějšími, abychom za čas
představovali jen onu „montovnu Evropy“. Tyto zkreslující názory
ovlivňující negativně veřejnost jsou podle nás nebezpečím pro ty, kteří
svým potomkům chtějí zajistit co nejlepší vstup do života. Naší snahou
je posunout ručičku pomyslných vah mezi táborem odpůrců a táborem
zastánců gymnaziálního vzdělávání z toho negativního pólu alespoň trochu
více k objektivnímu středu. Proto nestavíme na pocitech nebo stále se
tradujících pověrách a hloupostech vyřčených z neznalosti. Pokud možno
ověřitelnými údaji a fakty, závěry výzkumů a výsledky našich vlastních
zjištění bychom rádi odpověděli na několik následujících otázek.
-
- Stačí
dnes jen maturita?
- Do nějakých 80. let 20. století se pro
většinovou společnost zdála vrcholem dosaženého vzdělání maturita. Kdo měl
maturitu, měl lepší práci nebo mohl jít na vysokou školu. V současnosti už
mnohdy nestačí ani vysoká škola, sledujeme-li nárůst doktorandských
studijních programů a různých kurzů dalšího vzdělávání. Vysokoškolské
vzdělání je požadováno už i po pracovnících ve středním managementu, ve
zdravotnictví po ošetřujícím personálu, u policie, po učitelkách
v mateřských školách atd.
-
- Pro koho to gymnázium vlastně je?
- Gymnázium určitě není pro každého.
Nemělo by však být jen pro nadané. Mělo by být pro ty, kteří se nevyhýbají
učení a vzdělání, kteří jsou ambiciózní a chtějí si pojistit budoucnost.
Měli by mít šanci všichni, kteří třeba nejsou na základní škole
nadprůměrní, ale tak nějak tuší, že to v životě stejně bez neustálého
vzdělávání nepůjde.
-
- Radí základní školy ve prospěch
žáka?
- Těžká a nejednoznačná odpověď. Logicky
ale vyplývá, že odchodem žáků pátých tříd na víceleté gymnázium přicházejí
základní školy o peníze. Škoda, že se v mnoha případech, z čistě
ekonomických důvodů, brzdí rozvoj nadaných jedinců ve třídě, kde jsou
relativně veliké intelektové rozdíly mezi žáky. Třída víceletého gymnázia
je v podstatě výběrová třída, kde se chuť po poznání mezi žáky vyrovnává
a žáci jsou v podpůrnějším prostředí více motivováni, získají větší chuť
do studia[1],
což je pro ně do budoucna jedna z nejvýznamnějších výhod. Nejsme
přesvědčeni o tom, že odchodem nadanějších žáků z 5. tříd na víceletá
gymnázia se tak výrazně zhorší vzdělavatelnost „zbytku“ těch méně
nadaných. Jisté zhoršení připustit můžeme, vždy ale především záleží na
učiteli a jeho schopnostech motivovat žáky. Pokud učitel jen nad problémem
mávne rukou s tím, že se s třídou stejně už nedá nic dělat, je to špatně.
A navíc, je férové nechat nadanější dítě zakrnět jen proto, aby se
učitelům na druhém stupni učilo pohodlněji?
-
- Jak náročné je studium na gymnáziu?
- Bez pochyby je náročnější než
například na učilišti. S tvrzením, že je gymnázium o tolik těžší než
průmyslová škola nebo technické lyceum, už by se dalo polemizovat.
Domníváme se, že gymnázium je mezi školami, zakončenými maturitní
zkouškou, možná náročnější proto, že díky všeobecnému záběru se student
dostane k velmi široké škále oborů a předmětů. Výhodou je možnost dalšího
studia na všech typech vysokých škol.
-
- Potřebuje trh práce absolventy
gymnázií?
- Ano, nutně. Gymnázium je totiž jeden
z mála typů škol, který vybaví budoucí zaměstnance doslova vším, co firmy
požadují. Domněnky, že většina firem hledá zkušené absolventy
specializovaných oborů, jsou dnes již trochu překonané. V moderně řízených
firmách je dnes běžné, že jsou jejich zaměstnanci pro dané zaměstnání
teprve školeni a vzděláváni firemními či smluvními vzdělávacími středisky.
Od zaměstnanců se proto vyžaduje tzv. schopnost dále se vzdělávat.
Z průzkumu[2]
inzerátů nabídek práce vyplývá významný požadavek kladený na vlastnosti
osobnosti (na předních místech např. komunikační schopnosti, flexibilita,
adaptabilita, dynamika, organizační schopnosti, pracovitost, samostatnost
a pečlivost). Právě ty jsou na gymnáziích běžně rozvíjeny. Evidentní je i
důraz firem na minimální dosažené vzdělání. Ze vzorku více jak 8000
inzerátů umístěných na internetu byl požadavek na vzdělání s maturitou u
více než poloviny inzerátů, na vysokoškolské vzdělání u třetiny inzerátů.
Dalšími významnými požadavky jsou znalost světového jazyka a počítačová
gramotnost. Všechny tyto předpoklady získávají studenti na gymnáziích
běžně, mají tedy při hledání zaměstnání nesrovnatelnou konkurenční výhodu
(a to i kdyby náhodou žádnou vysokou školu nevystudovali).
-
- V příštím čísle Zpravodaje bychom
se rádi zaměřili na otázky spojené s letošními přijímacími zkouškami, s
úspěšností absolventů gymnázií (včetně absolventů českotřebovského
gymnázia) u přijímacích zkoušek na vysoké školy a na otázky spojené s
úspěšností při dokončení studia na vysokých školách.
|