-
Dne 12.
listopadu 2011 nás náhle navždy opustil velký filmový fanda Vladimír
Rula.
-
-
Na rozloučenou
-
-
Netušil
jsem, že místo středeční schůzky nad filmem budu ti psát toto rozloučení.
Odešel jsi nečekaně. Byl jsi filmař, fanda jakých tato země nenosí mnoho.
Vzpomínám si, jak mě rozhořčilo, když jsi vyhrál celostátní soutěž
amatérského filmu. Jak jsem nevěřícně kroutil hlavou nad hodnocením pana
Adlera, když tě označil za naivního filmaře a zařadil tě tak po bok
naivních malířů. Ale jak jsem tě poznával, dospěl jsem k názoru, že je to
hodnocení naprosto přesné.
- Vzpomínám na tvé vyprávění jak jsi začínal promítat v kině, na to
jak sis za první vydělané peníze koupil kameru, jak jsi se učil v Kladně
na hutníkem. Jak jsi navštěvoval kladenský filmový kroužek a co všechno
jste společně natáčeli. Jak jsi v roce 68. vzal kladenskou AK16 kameru a
jel do Prahy, kde jsi byl vzat do party třiceti kameramanů, kteří v
bojových podmínkách natáčeli okupaci Československa. Bude mi chybět
vyprávění o tom jak jses stal záchranářem a co všechno jsi tam prožil.
Jak jsi po úrazu musel Kladno opustit a na chvíli jsi vystupoval v
cirkuse se svými zvířátky jako klaun, protože tvým druhým koníčkem byl
humor.
- Když jsi se přestěhoval do České Třebové, tak jsi začal pracovat v
Orlíku a třetím koníčkem se staly vláčky. Ale kameru jsi nikdy
neodložil. Naopak, měl jsi to štěstí, že když skončil celuloidový film
tak osud tomu chtěl, že jsi získal prostředky na koupi VHS kamery a
rekordéru. Tak jsi začal točit filmy na video. A nebylo to poslední
štěstí, které tě potkalo. Oženil ses a jezdili jste s manželkou natáček
vláčky a přírodu v širokém okolí České Třebové. Několikrát jsme se
potkali na některých filmových soutěžích regionu, které jte společně se
ženou navštěvovali. Když onemocněla a byla v nemocnici, obdivoval jsem
se tvé věrnosti, kdy jsi týden co týden jezdil za ní na návštěvy do
Žamberka. Nebylo pro tebe jednoduché, když jsi osaměl. A tak jsem
uvítal, když jses rozhodl darovat svůj dům svým známým, výměnou za to,
že se o dům postarají i o tebe. A bylo ti dobře. Vánoce v minulém roce
bylo pro tebe něco, na co jsi nemohl zapomenout. Najednou jsi měl novou
rodinu. Těšil ses už na letošní vánoce a měl jsi už připraveny nějaké
dárky, hlavně pro svou novou vnučku Andrejku. Nebylo ti dopřáno abys je
předal.
- Natáčel jsi filmky, které jsi “kořenil“ svým naivním pohledem na
svět tak, že jsi se stal ve světě amatérského filmu pojmem. Neúnavně jsi
posílal své filmky na soutěže v celém Česku a získal jsi za poslední dvě
léta několik čestných uznání a dokonce i třetí cenu.
- Budeš mi Láďo chybět. Čest tvé památce.
Tvůj kamarád Áda Macek