|
Toto téma může být pro běžného člověka odtažité, nicméně není nikdy na škodu se s problematikou tohoto druhu seznámit, někdy se může dosud zvládnutelná situace změnit a postihnout i někoho z Vašeho nejbližšího okolí. Problematikou tohoto druhu se zabývá také advokátní kancelář Mgr. Martina Červinky, sídlící na Parníku v Čechově ulici. Mgr. Martina Červinku jsem v této souvislosti požádal o rozhovor.
Vím, že Vaše kancelář se zabývá širokým spektrem problémů, zaměřme se však na problém předlužení, který může být v souvislosti s hromadně nabízenými "výhodnými" a snadnými spotřebními úvěry, aktuální právě v České Třebové, městě s nejvyšší mírou nezaměstnanosti na okrese. Jaké možnosti má člověk, který zjistil, že nezvládá splácet přijaté úvěry, dluží několik splátek a věřitelé vyhrožují žalobami a následnou exekucí majetku?
Jednou z možností je nedělat nic, ovšem právě tento postup v žádném případě nemohu doporučit. Pasivní přístup ohrožuje veškerý majetek dlužníka a členů jeho rodiny, úroky stále narůstají, k tomu se nabalují smluvní pokuty, náklady soudního, v horším případě rozhodčího, řízení a nakonec také odměna exekutorovi a náklady exekuce. Dojde-li na exekuci, ani prodej veškerého majetku dlužníka nemusí znamenat, že budou nároky věřitele, pro kterého je exekuce vedena, splněny, a už vůbec se exekuce nedotkne závazků vůči věřitelům ostatním. Dlužník takto může žít s exekutorem „za zády“ třeba i doživotně. To platí zvláště tehdy, když začne vytvářet závazky nové, aby splatil závazky dosavadní, čímž se dostane do kolotoče dluhů, jejichž výše narůstá geometrickou řadou o další úroky, poplatky, smluvní pokuty, a další položky.
Řešení ovšem nabízí řada firem zabývající se poradenstvím, které nabízejí restrukturalizaci dluhů. I to ovšem neřeší problém předlužení. Tito poradci nabízejí např. vyjednávání s věřiteli, zajištění nových splátkových kalendářů, konsolidaci dluhů, vše smluvně a za provizi, která úvěrové zatížení nesníží a nesnáze předlužených rodin může ještě prohloubit. Nelze také přehlédnout, že věřitelé jednání s takovýmito „správci dluhů“ zpravidla neakceptují, jelikož nemají žádný důvod vycházet dlužníkovi vstříc a tolerovat nedodržování smluvených podmínek. Vámi zmiňované firmy zpravidla slibují něco, co ani nemohou reálně splnit.
Takže doporučujete využít možností, které dává zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)? Primárním účelem insolvenčního zákona je vyřešit úpadek dlužníka takovým způsobem, který bude pro všechny jeho věřitele co nejspravedlivější, tedy tak, aby žádný z věřitelů nebyl oproti jiným zvýhodněn, to je zajištěno poměrným uspokojováním pohledávek přihlášených věřitelů, což je oproti exekuci diametrální rozdíl, neboť v exekuci platí pravidlo: „Kdo dříve přijde, ten dříve mele.“ Úpadek dlužníků, kteří nejsou podnikateli, lze řešit tzv. „oddlužením“, a to buď plněním splátkového kalendáře, kdy se dlužník zaváže po dobu pěti let odvádět veškeré svoje příjmy přesahující nesrazitelné minimum pro tzv. „přednostní pohledávky“ soudem ustanovenému insolvenčnímu správci (ve většině případů), nebo prodejem majetku (méně často), přičemž insolvenční správce takto získané peníze rozdělí poměrným způsobem mezi přihlášené věřitele, a za předpokladu, že je jedním nebo druhým způsobem (splátkami nebo prodejem majetku) zaplaceno alespoň 30 % nezajištěných závazků dlužníka a odměna insolvenčního správce, soud zpravidla dlužníkovi na jeho žádost zbytek dluhů odpustí. Nespornou výhodou insolvenčního řízení je také ochrana dlužníka před žalobami ze strany věřitelů, což znamená, že se dluhy nezvyšují o náklady řízení a po rozhodnutí o povolení oddlužení ani o úroky a smluvní pokuty. Během insolvenčního řízení je dlužník chráněn i před exekutory, exekuci lze sice nařídit, ale nelze ji provést. Insolvence jistě znamená pro dlužníka určité omezení, dlužník například v žádném případě nesmí vytvářet nové závazky a musí řádně plnit své povinnosti, po jejím skončení však má jistotu, že jeho dluhy se stanou jednou provždy minulostí.
Co když věřitelé nebudou s oddlužením souhlasit, chtějí přece více než 30 % dluhu ... Věřitelé nemají možnost volby, pokud dlužník soud přesvědčí, že je podmínky oddlužení schopen splnit, soud oddlužení povolí, neboť takové řešení je pro věřitele v konečném důsledku výhodnější. Věřitelů se nikdo na jejich stanovisko neptá, ti mají pouze možnost rozhodnout o způsobu oddlužení, tedy mezi oddlužením plněním splátkového kalendáře nebo prodejem majetku. 30 % je samozřejmě minimum, v ideálním případě by měly být dluhy zaplaceny ze 100 %, to však většinou možné není a i pro věřitele pak platí: „Lepší vrabec (30 % za pět let) v hrsti, než holub (100 % Bůh ví kdy) na střeše.“
Co když mám nemovitost a nechci o ní přijít? O způsobu oddlužení rozhodují věřitelé na schůzi věřitelů, tito však na schůzi většinou nechodí, takže nakonec o způsobu oddlužení rozhoduje soud, který nemá důvod nevyhovět dlužníkovu návrhu na povolení splátkového kalendáře, pokud ovšem je zaručena podmínka uspokojení věřitelů v zákonném rozsahu.
Co když přece jen bude nutno prodat nemovitost i při insolvenčním řízení? Vyloučit to rozhodně nelze, rozdíl proti exekuci je však obrovský. Exekutor zpravidla prodá nemovitost za jakoukoliv cenu, bez ohledu na to, zda tím uspokojí pohledávku, pro kterou je exekuce nařízena, v prvé řadě uspokojí nárok na svoji odměnu a nároky věřitelů, kteří mají na nemovitosti zástavní právo, a výtěžek z prodeje tedy ani nemusí na úhradu exekuované pohledávky stačit, exekuce pak nekončí a exekutor v ní pokračuje dál s tím, že pokud nejsou uspokojeni zajištění věřitelé zcela, nadále jim zůstává právo po dlužníkovi nesplacenou část dluhu požadovat. V insolvenčním řízení sice může být nemovitost také prodána, ale pokud nejsou případní zajištění věřitelé z výtěžku prodeje zcela uspokojeni, nic více již po dlužníkovi požadovat nemohou.
Co když jsou dlužníky manželé a oba nesplácejí své závazky? Dluhy manželů se v insolvenčním řízení řeší společně, neboť ti za dluhy, které vznikly za trvání manželství, nesou odpovědnost rovným dílem, hledí se tedy na ně tak, jako by se jednalo o dlužníka jednoho, je jim ustanoven společný správce a povinnost splatit minimálně 30 % nezajištěných závazků platí pro oba manžele dohromady. Jednoduše řečeno: „Ve dvou se to lépe táhne.“
U kterého soudu je možno požádat o oddlužení, kolik má takový soud práce? Problematiku oddlužení řeší tzv. insolvenční soudy, tedy krajské soudy dle bydliště dlužníka, v našem případě se jedná o pardubickou pobočku Krajského soudu v Hradci Králové, kde jsou na tuto problematiku vyčleněni čtyři soudci. Počet případů insolvence rychle roste, v rámci republiky již bylo podáno téměř 22 tisíc insolvenčních návrhů, a to hovořím jen o období od 1. 1. tohoto roku do současnosti.
Jakou zkušenost máte s podáváním insolvenčních návrhů ve Vaší advokátní kanceláři? S podáváním insolvenčních návrhů máme zkušenosti prakticky od počátku platnosti insolvenčního zákona, tedy od roku 2008, do dnešního dne jsme jich zpracovali a podali kolem dvou set, přičemž v 99 % případů jsme byli u soudu úspěšní a oddlužení dopadlo dobře. V případě, že se klient rozhodne využít našich služeb, nabídneme mu bezplatnou konzultaci, a pokud dojdeme k závěru, že je v jeho případě možné insolvenční návrh podat, tento mu za rozumnou cenu připravíme, podáme k soudu, a probíhajícím insolvenčním řízením ho provedeme od začátku až do konce, včetně bezplatného zastupování v případných incidenčních sporech. V naší kanceláři nenabízíme žádná provizorní řešení, půjčky ani konsolidaci dluhů od nás klienti očekávat nemohou, je pochopitelně na nich, aby zvážili své možnosti a jen oni mají zodpovědnost za to, že budou podmínky případného oddlužení plnit.
Děkuji za rozhovor Milan Mikolecký
|
|
|
|
|
V
některých případech může být řešením insolvence čili osobní bankrot.
Bude jistě bolet, ale splníte-li zákonné podmínky, můžete mít jistotu,
že po skončení insolvenčního řízení budete moci začít život bez dluhů,
které Vás nyní tíží. V opačném případě můžete mít problémy třeba až do
konce života, před dluhy neutečete a problémy mohou mít i všichni vaši
blízcí.