V období léta roku 1968 Federace projednávala materiály z ústředí, především návrhy na postavení strojvůdců mezi státními zaměstnanci, žádala odvolání vedoucích funkcionářů, kteří neměli odborné znalosti, zrušení jednomužné obsluhy na lokomotivách, snížení pracovní doby na 38 hodin týdně a požadovala další sociální výhody. V červenci otiskla Jiskra Orlicka seznam delegátů na mimořádný (později zvaný jako tzv.Vysočanský) sjezd KSČ, z České Třebové to byli i Ad. Čekal, vedoucí provozu a V. Dostál, strojvedoucí.

Hlavní tah otiskl i přehled o růstu mezd v prvním pololetí roku 1968. V té době vrostly mzdy lokomotivních čet o 536 Kč, t.j. o 124% proti roku 1966. Jiný článek se zabýval zhoršením pracovní morálky  a snížením úrovně kontroly. V srpnových dnech narušovali strojvedoucí i další železničáři pohyb vlaků se sovětskými vojáky a s vojenským materiálem. V této souvislosti se proslavili i třebovští železničáři, kteří zdržovali přesun rušičky nezávislého vysílání. Nebyly stroje, které by odvezly vlak dále ku Praze. Přesvědčit je měly tanky a sovětská vojenská technika, která se tehdy shromáždila na prostranství před nádražím.

V říjnu 1968 se konal ustavující sjezd odborového svazu pracovníků železnic, která ostře kritizoval Federaci. Řada jednání, která se vedla na ministerstvu a v odborech, stále zdůrazňovala zásadu "jeden závod - jedna odborová organizace" a činnost federace se potlačovala, až na jaře 1969 skončila. Hlavní tah přinesl na počátku září 1968 článek o kontrarevolučních silách v Československu, který byl 15. září otištěn v moskevské "Pravdě". Po jednání vládní delegace v Moskvě byly v řadě měst okresu a také v České Třebové umístěny sovětské posádky. V listopadu 1968 zamítl ÚV Národní fronty registraci Federace a pak znovu její odvolání v roce 1969. Lokomotivní depo v Kolíně vyzvalo členy Federace, aby si doplatili příspěvky za dobu členství ve FLČ a stanou se členy "Svazu zaměstnanců železnic", nebo mohou vstoupit jako noví členové a započítá se jim dřívější členství.

VII. sjezd ROH v březnu 1969 nezměnil situaci v odborech. Jen např. v ústeckém okrese působilo 30 odborových svazů.  Zpravodaj OV KSČ konstatoval, že je v nich málo komunistů, že v nich trvají protisocialistické názory a snaha o nezávislost odborů. Odbory na železnici mezi vyjmenovanými organizacemi nejsou. OV KSČ chce v polovině roku 1969 v odborech dokončit tzv. konsolidaci. V prosinci toho roku se konala V. plenární schůze ÚV svazu pracovníků železnic, která zrušila materiály přijaté v roce 1969, např. dopis k jednání československé a sovětské delegace v Čierné nad Tisou, provolání Svazu železničářů a FLČ "železničářům a spoluobčanům". z 28. srpna k sovětské okupaci, další stanoviska k polednovému vývoji, k volbě Františka Smrkovského do funkce předsedy Národního shromáždění, k vytváření podnikových rad, distancovalo se od dopisů odborovým svazům socialistických zemí o vstupu vojsk varšavské smlouvy na území ČSSR, ke zrušení socialistického soutěžení a vyslovilo se pro vedoucí úlohu KSČ. Schválilo i požadavky mzdové, změny v nemocenském a důchodovém pojištění.

V lednu 1970 proběhla očista okresního výboru KSČ  a také na závodech. mezi odvolanými funkcionáři byl i strojvůdce z České Třebové V. Reiss, člen OV KSČ. Řada strojvůdců byla různě postižena přeložením, snížením funkce nebo i propuštěním. V dubnu 1970 se konalo zasedání stranického výboru KSČ při provozním oddílu ČSD v České Třebové za účasti některých zástupců ZV ROH, krajského výboru KSČ a předsedy drážního výboru ROH. jednalo se o výměně stranických legitimací. Zde se posuzovala situace v ROH v oblasti provozního oddílu a bylo konstatováno, že trvá heslo "odbory bez komunistů". Hospodářským pracovníkům bylo uloženo provést "očistu" od protisocialistických živlů. Za nejsložitější byla označena situace v lokomotivních depech, kde se FLČ přejmenovala na dílenské výbory.

Začátkem května se sešel stranický výbor v provozním oddíle. I ten konstatoval, že v základních organizacích odborů trvá názor "odbory bez komunistů" a že jsou nutné kádrové změny, v čele stále byli lidé z roku 1968. Nejožehavější situace je v lokomotivních depech, kde působila Federace. Z výboru bylo vyloučeno sedm členů a tři sami odešli.

Okresní noviny Jiskra Orlicka v roce 1970 přinášely rubriku "Pravice a její tvář v okrese", kde se psalo o působení "pravice" v jednotlivých městech a závodech okresu. V říjnovém čísle se probírala situace v České Třebové a to v železničním uzlu a Železničním učilišti. Mimo jiné se mluví o federaci lokomotivních čet a uvádí se, že jeden člen z jejího vedení, strojvůdce J. T. byl nyní odsouzen za rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví v letech 1968/69, protože si připsal 61 pracovních směn, což na daních činilo 6 813 Kčs. Byl potrestán třemi roky vězení nepodmíněně a zákazem činnosti na dva roky po odpykání trestu.

I když po nastoupení G. Husáka do vedení KSČ v dubnu 1969 došlo k potlačení opozičních sil, situace v odborech se stále nezměnila. Až v květnu 1972 odbory přijaly "závěry z krizového vývoje v ROH mezi VI. a VIII. všeodborovým sjezdem". V něm je uvedena Federace lokomotivních čet jako organizace, která se první postavila mimo rámec ROH a teprve po ní vznikaly další svazy a formovala se nová odborová politika".  Definitivní tečkou vývoje v odborech se stal VIII. všeodborový sjezd v červnu 1972.

Jiří Cihlář.   (dokončení příště)