Nová stránka 1

V sobotu 3. prosince v baru v klubu Modrý trpaslík velkou tržbu neměli. Možná s tím dopředu trochu počítali, posily nebyly potřeba. Jednak to byl literární večer, tedy autorské čtení manželů Šťastných, kteří přijeli do České Třebové číst a povídat až z Dobroslavic u Opavy, jednak to byl večer nekuřácký. Bylo to přátelské gesto vůči nastávající mamince paní Ireně Šťastné, která za něj velmi děkovala. Josef Kopecký, zakládající člen a hybná síla Triaria nicméně vzpomenul, že to byla první takováto akce a jak se zdá také na dlouhou dobu poslední. Vyplývá to jistě i z plakátu, který každému jasnou řečí říká hned na vstupních dveřích: Tady se vždy kouřilo, kouří a bude kouřit! Modrý trpaslík je kouřením proslulý. U cílové skupiny zejména mládeže je zřejmě těžko představitelné se nějak uvolnit bez cigarety. Mnoho lidí sem možná takto nalákají, ale řadu dalších ztratí. Svědčí o tom nesporný úspěch, který dosahuje kavárnička u Tygra, která je naopak proslulá svým nekuřáckým prostředím, zajišťuje dobré služby a také i kulturní programy, v mezích, které jsou dány rozměrem svého prostoru. Nicméně je v ¨této souvislosti zajímavé, že Město finančně podporuje svým poměrně vágně formulovaným grantem právě to prostředí (notoricky) kuřácké, kam rozumní rodiče nemohou své děti poslat, a např. onen zmíněný nekuřácký Tygr naopak musí vystačit s tím co vydělá. Nemyslím, že by měla podpora pro Modrý trpaslík skončit, ale naopak, měla by zde být nějaká pravidla, která umožní přijít na kulturní program i nekuřákům. Po divadle či jiné produkci ať se kouří třeba až do rána.... Jako další srovnání bych přidal nekuřácké prostředí orlickoústecké Malé scény, kde si stejnojmenné občanské sdružení, zajišťující její provoz, dalo právě nekuřáctví jako základní premisu své činnosti, který se zde neporušuje. V našem Modrém trpaslíku to je bohužel právě naopak. Když se ptám ústeckých činovníků na jejich názor na náš Modrý trpaslík, tak řeknou: dobrá myšlenka, kterou u nás rozvíjíme samozřejmě bez kouření, které je největším neštěstím Modrého trpaslíka" (RNDr. Lenka Jányšová).
Literární večer se odehrál pouze v komorním prostředí "u jednoho stolu", ale o to bylo setkání s oběma autory intimnější a bližší. Milan Šťastný (1973) představil své vydané knížky "Ještě jsi", ale četl jiné texty, krátké i delší, z prostředí venkova, kde žijí i průmyslu a nakonec i jednu zajímavou povídku, kterou jsem s napětím poslouchali až do konce... Potom přidala svou "trošku do mlýna" ještě jeho manželka Irena (rozená Václavíková, 1978). Oba publikují také časopisecky a své práce dovedou dobře veřejně prodat. Škoda, že nepřišli třeba studenti zdejšího gymnázia, byla to přece nekuřácká akce. (mm)