NÁDRAŽÍ V ÚSTÍ NAD ORLICÍ 2011                                    Úloha „Nádraží v Ústí nad Orlicí“ má bohužel jediné správné řešení :   1. zachovat resp. zrekonstruovat a rozšířit stávající příjezd k nádraží od města 2. zachovat resp. zrekonstruovat stávající výpravní budovu 3. vybudovat dostatek parkovacích míst 4. protektorátní „letohradskou spojku“, pokud to bude technicky možné, přesunout  až za výpravní budovu a případný rozvoj kolejiště směřovat ke kasárnám do Kerhartic. Nebude-li to možné, jedno úrovňové křížení, podobné stávajícímu, je rozhodně přijatelné. 5. v prostoru viaduktu pod Mendrikem vyřešit jednak stávající ostrou zatáčku na silnici II/315, jednak standardní příjezd do Kerhartic   I mimo rámce aktivit za zachování stávající výpravní budovy bylo od samého začátku evidentně jasné, že prosazovaná varianta „Kerhartická zastávka“ je urbanisticky a funkčně naprosto zcestná a že bude nutné celý projekt přepracovat. Času na toto přepracování bylo více než dost.   Nevidím jediný důvod a nikdo nikomu zatím dodnes nevysvětlil, proč v Ústí nad Orlicí nemohla proběhnout obdobná rekonstrukce výpravní budovy a jejího okolí, jako ve Všetatech. Na samém počátku celé akce „Ústí nad Orlicí“ měl proběhnout tento naprosto standardní postup : 1. investor měl přijít na město se slovy, chystáme významnou akci, která poměrně zásadně ovlivní část města kolem nádraží, jaké máte ze strany města požadavky, náměty a připomínky, které bychom v rámci možností mohli do našeho návrhu zapracovat. 2. město mělo oslovit městského architekta a technickou komisi, kteří by stanovili základní urbanisticko provozní podmínky (nikoliv ultimáta či fantasmagorie), které by pak po schválení radou i zastupitelstvem byly předány investorovi, aby mohla proběhnout společná jednání s oboustranně přijatelnými závěry. Pokud vím, nikdy nic podobného neproběhlo, ze strany SŽDC nikdy nebyla snaha o jakýkoliv standardní partnerský dialog s městem, vždy se jednalo pouze o ultimáta a výběr z předložených špatných a ještě horších variant.  Ano, situace není jednoduchá, neboť město by mělo zasahovat do rozhodování cizího subjektu o cizím majetku na cizích parcelách, ovšem nádraží se nachází v katastru města, je jeho nedílnou součástí  a slouží jeho obyvatelům, což je rozhodovací fakt celkem dost podstatný. Akce rovněž bohužel probíhá již přes třetího ústeckého starostu, kdy každý z nich měl či má na problém poněkud odlišný názor. To je samozřejmě voda na „nepřátelský“ mlýn - rozděl a panuj, že. Současný stav jen potvrzuje, že investorovi nejde o nic jiného, než zvolit tu nejhorší, nejnesmyslnější ale hlavně nejdražší variantu. Proč asi ? Cui bono ? Současná situace s masovým rušením „nelukrativních“ tratí a spojů svědčí o všem možném, jen ne o zájmu o normálního cestujícího. Ten je evidentně až na posledním místě. Už vidím všechny ty ústecké i mimoústecké občany, nenávistně dnes proklínající „drážní aktivisty“ a volající po zbourání špatného starého neprodleném vybudování Nového Skvělého, neboť tím přece jednou provždy vyřešíme všechny problémy, jak se za pár let chytají za hlavu, co jsme to zase dopustili, jak to zase nefunguje a kdo za to zase může. Zdá se, že jedna „Kociánka“ je k dostatečnému poučení zoufale málo. Pokud se v kterémkoliv z předchozích bodů fatálně mýlím, rád se nechám přesvědčit o opaku.                                                           Ing. arch. Petr Kulda, Ústí nad Orlicí   Poznámka: Článek je uveden v souvislosti s tím, že SŽDC podala na Drážní úřad v Olomouci žádost o  stavební povolení akce Průjezd uzlem Ústí nad orlicí, ve kterém se počítá s výstavbou "odbavovacího objektu" na kerhartické straně nádraží a stará budova by tedy nebyla využita.  Existují různá vysvětlení  jak to nakonec bude, ale nejsou nikde na papíře a navíc se liší. jedno z nich je takové, že stavební povolení bude vydáno, ale v rámci změn před kolaudací se nová zastávka a technologický objekt stavět nebudou, využije se stávající budova.  Kolem problému je široká diskuze, se kterou nechci čtenáře unavovat. Uvádím proto nejucelenější názor ústeckého architekta P. Kuldy, který je velmi dobře znám i v České Třebové, kde spoluvytvářel podobu řady staveb. (mm)