Evropský parlament dnes bude hlasovat o posílení práv pacientů v přeshraniční péči. Vzhledem k tomu, že se jedná o kompromisní podobu směrnice dohodnutou s členskými státy, dojde po mnoha letech k odstranění nejistoty v otázce náhrady nákladů a od ní se odvíjejícím přístupu k přeshraniční zdravotní péči. "Zatímco dosud výhod přeshraniční zdravotní péče využívali převážně lépe informovaní nebo movitější pacienti, nyní se tato možnost otevře i ostatním potřebným", říká k nové směrnici europoslanec Jan Březina.

Březina podotýká, že práva pacientů v oblasti přeshraniční péče již dříve uznal Evropský soudní dvůr, jeho rozsudky všaknemají obecnou závaznost, a tak se nevztahují automaticky na další obdobné případy. “Mnozí pacienti tak na možnost vycestování za kvalitnějším lékařským zákrokem do zahraničí rezignují nebo se úhrady nákladů následně domáhají ve složitých a zdlouhavých soudních řízeních s nemocnicemi a zdravotními pojišťovnami. To se nyní změní a všechny členské státy budou povinny zajistit svým občanům právo na náhradu nákladů spojených s přeshraniční péčí v rozsahu, v jakém by jim taková péče byla uhrazena z národního systému zdravotního pojištění”, zdůrazňuje Březina, podle kterého budou členské státy jen ve výjimečných případech oprávněny podmínit úhradu nákladů přeshraniční péče předchozím povolením pojišťovny, u níž je pacient pojištěn. “Předchozím povolením bude možné podmínit úhradu nákladů přeshraniční péče jedině v případech, kdy přeshraniční péče zahrnuje pobyt pacienta v nemocnici alespoň přes jednu noc, kdy vyžaduje vysoce specializované a nákladné lékařské vybavení, nebo představuje zvláštní riziko pro pacienta nebo obyvatelstvo”, podotýká Březina, který předchozí povolení považuje za účinný nástroj omezování nadměrné zdravotní turistiky. Vzrůstající zdravotní turistika není dobrou vizitkou těch členských států, jejichž občané odchází za lékařskou péčí jinam. V případě ČR mohou být odvrácenou stranou mince snazšího přístupu k přeshraniční péči delší čekací lhůty na některé druhy operací a zákroků, pokud budou nemocnice dávat přednost cizincům, kteří jsou připraveni platit hotově a vyšší částky, než by nemocnice dostaly za českého pacienta od jeho zdravotní pojišťovny“, upozorňuje Březina na riziko směrnice pro české pacienty. „Pacientům se nelze divit, že mají zájem vycestovat tam, kde se péče dočkají rychleji a navíc třeba i ve vyšší kvalitě.  Vzhledem k tomu, že ve srovnání s jinými západními evropskými zeměmi je cena zdravotní péče v Česku až o 60% nižší, mělo by se české zdravotnictví připravit na nárůst zájmu cizinců především o estetické zákroky a plastické operace, umělé oplodnění nebo o výměnu kyčelních a kolenních kloubů. Je zcela namístě obava, že čeští pacienti budou přicházet na řadu až poté, co bude uspokojena poptávka těch zahraničních“, uzavírá své varování Březina.                                                                                                                     Jan Březina, europoslanec 

 

Volby v Hradci rozhodla špatná komunikace a strach ze zdražování  

---

Hradec Králové - Rozdrobení pravice a překvapivé vítězství ČSSD jsou výsledkem čtyřleté špatné komunikace hlavních témat předchozího vedení královéhradecké radnice s občany. Vyplývá to z povolební analýzy týmu sociologa Davida Surého z Katedry sociologie a andragogiky Palackého univerzity v Olomouci. Ta kombinovala sérii kvantitativního sociologického výzkumu s kvalitativními analýzami médií a sekundární analýzu výsledků voleb.  „Zpochybňované smlouvy s provozovatelem parkování i způsob jeho zavedení, prodej městského majetku, vysoká daň z nemovitosti. To jsou hlavní témata, která vedla k odlivu velké části voličů ODS ke stranám pravicového středu,“ vysvětluje sociolog David Surý z Katedry sociologie a andragogiky Palackého univerzity v Olomouci, podle kterého politici nedokázali tato hlavní témata občanům vysvětlit. Podle Surého z výzkumu také vyplynulo, že velká část občanů podpírá své rozhodnutí spíše klimatem ve společnosti, více jak racionálním rozhodnutím. „Převládla spíše poptávka po společenské změně“ dodává Surý. „Lidé se v době ekonomické krize bojí nejvíce zdražování. Mnozí pravicoví voliči spojovali svou volbu menších stran se strachem z prodeje městského majetku a následným zdražování,“ přibližuje jedno ze zjištění David Surý.

Chyběla silná osobnost  Podle olomouckých výzkumníků chyběly ve volbách silné osobnosti. „Mírně nad průměrem se objevovalo jméno současného primátora doktora Finka, který získal nejvíce preferenčních hlasů. Jinak šlo o pro voliče spíše neznámé osobnosti,“ prozrazuje sociolog Surý. 

Výzkum a analýza Katedry sociologie a andragogiky Palackého Univerzity v Olomouci běžela od září 2010 do prosince 2010. Ve výzkumu bylo dotázáno 514 obyvatel Hradce Králové.                    Kontakt:  Mgr. David Surý  Univerzita Palackého v Olomouci