-
-
Podskalák pojede
možná i na Slovensko
- DS Hýbl se rozhodl realizovat začátkem měsíce února
další dvě reprízy úspěšné hudební hry Podskalák. Termíny jsou již
stanoveny. První repríza bude v neděli 6. února a druhá v
pátek 11. února. Bylo t mimořádně vydařené představení a t bude
jistě opět plný dům. Stanovit takový termín není jednoduché, je třeba
zajistit kompletní přítomnost všech členů velkého souboru včetně hudby -
skupiny medvědi. To by však nemělo být všechno, protože
DS Hýbl přihlásil svou inscenaci do letošní březnové přehlídky Zlom vaz,
která se má opět uskutečni "na půl", tedy nejdříve v Ústí nad
Orlicí, kde má být zahájení) a potom i v České Třebové, kde má být
přehlídka zakončena. Hra byla také nabídnuta našemu
partnerskému městu Svit a tak není vyloučeno, že melodie Karla
Hašlera zazní také pod Tatrami.
-
-
Opravdu jsme
(Baťův dům) čp. 97 v Hýblově ulici před časem prodali dobře ?
- Tato otázka musí napadnout každého, kdo je obeznámen s
podmínkami prodeje tohoto domu čp. 97, dnes využitého jako prodejna
cyklosport p. Nerada. Dům postavila firma Baťa a díky
nespravedlivému vyrovnání státu s rodinou J. A. Bati připadl státu a po r.
1991 městu Česká Třebová. Dům má velké nebytové prostory a proto byl pro
město dlouhá léta jako "zlatý důl", z pronájmu nebytových prostor
město získalo nemalé prostředky, které však nebyly nijak vraceny do oprav
a úprav a tak dům chátral. Takové domy s nebytovými prostory byly
z procesu privatizace městského bytového fondu nejdříve vyjmuty. Podobně
se jednalo o domy kolem Nového náměstí nebo domy v Nádražní ulici apod.
Město však všechny postupně bytové domy prodalo a na dofinancování svých
smělých investičních akcí potřebovalo další peníze a tak se prodávalo dál
všechno, tedy i "rodinné stříbro". A tak dnes už městu zbyly vlastně jen
ty byty, které nelze privatizovat vzhledem k tomu, že byly
rekonstruovány se státní dotací.
- Takový je život, byty se prodávaly i v jiných městech, město
opravdu pro sebe tyto domy nepotřebuje, lépe se o ně budou starat sami
vlastníci. Jde však o podmínky, za kterých byly domy prodány.
Bytové domy s nebytovými prostory byly privatizovány (v několika vlnách)
podle schválených pravidel. Další domy pak podle pravidel jiných, na
základě znaleckého posudku a v dražbě. Jde právě o dva domy a to čp.
15 na Starém náměstí a čp. 97 v Hýblově ulici. Podmínky jejich prodeje
však nebyly pro město velmi výhodné a to nejen díky nízké prodejní ceně
(cca 3,3 mil. Kč) , ale i tomu, že Město tehdy schválilo jejich prodej ve
splátkách. Jako by bylo třeba tyto domy prodat za každou cenu a
opravdu nebyl zájemce, ač se do poslední chvíle zdálo, že jich bude
dostatek. Připomeňme si,. že za 3 miliony se dnes prodává kdejaký
rodinný dům na okraji města a ne dům na náměstí či hlavní ulici.
Nevýhodnost prodeje čp. 97 (za 3,3 mil. Kč) před několika lety vidím v
tom, že nyní je jeho menší a nejméně lukrativní část (byt a
půdní prostory ve II. NP tohoto domu se samostatným vchodem ) prodávána na
realitním serveru za 2,6 mil. Kč. Vysoká nabídka prodeje jistě
ještě neznamená, že to za tuto cenu ještě někdo koupí, ale napovídá, že
při současném prodeji celého domu (byť nyní rekonstruovaného, např. s
novou střechou) by byla částka 3 mil. Kč velmi směšná. Již při
prodeji jsem na to (zbytečně) upozorňoval a poukazoval na nedaleký
srovnatelný dům čp. 292 na světelné křižovatce se 4 byty a 100m2 velkým
nebytovým prostorem v přízemí, který se ve stejné době prodal za 4,5 mil.
Kč. Tři miliony dostalo Město Česká Třebová (kdysi dávno v r. 1990 ) za
prodej domu čp. 33 (bývalou městskou knihovnu) Komerční bance, i když bylo
třeba strhnout celou střechu a udělat celou novou dispozici budovy. Od té
doby byla budova znova prodána a její cena byla byla pak také na úplně
jiné úrovni. Podobě lze sledovat prodej budovy České spořitelny za
cenu, která je opět někde úplně jinde. To vše potvrzuje, že není
správné s prodejem majetku spěchat. Prodej zmíněných
nemovitostí za realizovaných podmínek nebyl správný, dražba, která prodej
doprovázela, byla jen formální, uskutečnil se jediný povinný příhoz. Bylo
to něco jako "totální výprodej skladových zásob", na který se snažíme za
každou cenu nalákat kupce.
Jsem přesvědčen, že prodej tohoto domu (který je také kulturní památkou -
majitel dostal na jeho opravu od státu prostřednictvím města v minulých
letech navíc statisíce korun) byl jednostranně výhodný pro kupující
stranu. Koupí si kupující splnil svoje požadavky na vynikající prodejní
místo a navíc může takto získaný majetek spekulativně prodávat dál a s
velkým ziskem. Nevím zda má město právo zpětného odkupu. Podle napjatého
městského rozpočtu však lze soudit, že by to nemělo žádný smysl. (mm)
-
-
Sobota
8/1 2011 od 20.00 Koncert:
CIRKUS PONORKA
- Jedinečný, jednočlenný "orchestr" Circus Ponorka! Honza Ponocný v
naprosto originálním nu-folk "one-man-show"!
Když půjdete na koncert projektu Circus
Ponorka, asi budete na první pohled šokováni. Na podium přijde jediný
člověk s akustickou kytarou a začnou se dít věci... Během chvilky za
pomoci elektronických "mašinek" a dvou mikrofonů poskládá zvuk celé kapely
ve které nechybějí bicí, basa, několik kytarových partů a dokonce pěvecký
sbor. Tím člověkem je Honza Ponocný, muzikant s bezmála dvacetiletou
profesionální zkušeností, který se pokusil zkusit to jinak a stal se tak
jednou z nejzajímavějších hudebních událostí poslední doby. Je
neuvěřitelné, jak může jednočlenná kapela znít. Honza Ponocný se jako
kytarista podílel na více než 40-ti CD, produkoval několik platinových CD
pro firmu Universal, má za sebou spolupráci s řadou špičkových hudebníků (Steve
Walsh - Ereasure, Norah Jones, Jean Couture - Alanis Morissette, John
Riley - Seedy Gonzales, Ivan Kral, Meky Žbirka…). jízdné: 100,-
-
-
Odchody
lékařů v Ústí n.O. zkomplikuje stav, kdy nemocnice stále nemá
stálého ředitele
- Potvrdilo se, že ústecká nemocnice zůstane bez ředitele.Ten nový měl přijít z pražské Bulovky, ale
funkce se vzdal, údajně ze zdravotních důvodů.
Do nemocnice v Ústí nad Orlicí měl nastoupit začátkem února
vítěz výběrového řízení, primář neurologického oddělení pražské
nemocnice Na Bulovce Svojmil Petránek, lékař, neurolog a také
manažer. Už při jeho výběru, kdy byla všude slyšet samá chvála jsem
pochyboval. Vybraný ředitel je totiž ve věku, kdy se odchází do
důchodu a on se místo toho pouští do nelehké práce řídit nemocnici v
cizím městě za nových podmínek, navíc v době, kdy je všechno ve
zdravotnictví "vzhůru nohama". Tím chci vzkázat výběrové komisi, že
tentokrát dobře nevybrali a že si způsobili další problémy. těžko nyní
konsolidovat nemocnici, ve které odchází 35% lékařů bez stálého
ředitele. vše má dnes v rukou hematolog MUDr. Jiří Řezníček
Výběrové
řízení bude znova, termín je stanoven na konec ledna. Uvidíme,
zda se tato rychlost neprojeví zase v nějakém špatném výběru.
napodruhé by se to už mělo podařit. Nejlepší, kdyby se o post ucházel
někdo místní.....
-
-
Jak
odcházejí lékaři z nemocnic ve východních Čechách (zdroj Orlický
deník)
- Fakultní nem. Hradec Králové 187 z celkem 550
- Nemocnice zřizované Královéhradeckým krajem:
- Nemocnice Rychnov n. K 12
z celkem 51
- Nemocnice Jičín 42
z celkem 103
- Nemocnice Náchod 57
z celkem 140
- Nemocnice Trutnov 6
z celkem 90
- Nemocnice Dvůr Králové n. L. neodchází nikdo
- celkem v kraji by mělo k 28. 2. odejít 121 lékařů
-
- Nemocnice zřizované Pardubickým krajem:
- Nemocnice Pardubice 118 z
celkem 240
- Nemocnice Chrudim 37
z celkem 74
- Nemocnice Svitavy 24
z celkem 81
- Nemocnice Ústí n. O. 34
z celkem 90 (např. 190 z 12 lékařů na odd. ARO a nadpoloviční počet na
porodnici)
- Nemocnice Litomyšl 6
z celkem 81
- celkem v kraji by mělo k 28. 2. odejít 228 lékařů
-
Na severovýchodočeské projekty vyplaceno z Unie téměř sedm
miliard
- NUTS II Severovýchod – Dotace z Regionálního operačního
programu NUTS II Severovýchod byly od roku 2008 schváleny
pro 486 projektů realizovaných v severovýchodních Čechách.
Z evropských fondů se dosud v rámci programu proplatilo 6,9
miliard korun. Z Regionálního operačního programu NUTS II
Severovýchod čerpají dotace předkladatelé 161 projektů
z Pardubického, 157 z Libereckého a 168 z Královéhradeckého
kraje. Hranice proplacených prostředků se rok od roku
posouvá s přibývajícím počtem realizovaných projektů.
Zatímco v roce 2008 bylo ze strukturálních fondů proplaceno
121,6 milionů korun, předloni to bylo už téměř 2,5 miliard a
loni 4,3 miliardy korun. Například do cestovního ruchu plyne
z ROPu 3,5 miliardy korun. Jen v loňském roce získalo
v této oblasti podporu 128 projektů. Významné evropské
dotace přesahující tři miliardy korun jsou vyčleněny také na
modernizace a rekonstrukce regionálních silnic. „Při kurzu
25 korun za EURO můžeme z evropských fondů ještě proplatit
9,5 miliard korun,“ řekl ředitel Úřadu Regionální rady
Zdeněk Semorád. K nejvýznamnějším regionálním projektům,
které byly v loňském roce dokončeny, patří bezesporu
dopravní terminál v České Třebové spolufinancovaný Evropskou
unií prostřednictvím ROP Severovýchod 132 miliony korun.
Uveďme také obchvat Chvaletic dotovaný z Unie 162 miliony
korun, nově postavený Safari Kemp při ZOO Dvůr Králové
dotovaný z Unie 27 miliony korun, rekonstruovaný zámek se 45
milionovou podporou z EU či lomnickou budova radnice
rekonstruovanou díky 32 milionům korun z EU. Podle letošního
plánu výzev je do 10. ledna možné předkládat projekty, které
tematicky, časově a místně souvisí s projektem „Kuks -
Granátové jablko“ podpořeným v Integrovaném operačním
programu. Až do prosince 2013 mají otevřenou výzvu
k předkládání dílčích projektů krajská města, tedy Hradec
Králové, Pardubice a Liberec.
-
Kolik jsme
dostali "z Evropy"na dopravní terminál?
- Ve výše uvedeném textu z webu Pardubického kraje
je uvedeno, že dopravní terminál v České Třebové byl
spolufinancovaný Evropskou unií prostřednictvím ROP
Severovýchod 132 miliony korun. Na druhé
straně se v textu projevu starosty Jaroslava Zedníka
při otevření dopravního terminálu dne 15. září uvádí
jiná čísla: " Město Česká Třebová zahájilo stavbu
v únoru roku 2009 a zdárně ji dokončilo v srpnu
letošního roku. Celý projekt dopravního terminálu má
hodnotu 330 mil. Kč, z toho dotace z evropských fondů
činí 143,6 mil. Kč bez DPH. Město Česká Třebová
vynaložilo náklady ve výši 125 mil. Kč bez DPH."
Rozdíl 132 a 143 mil. Kč se mi zdá podstatný a
jistě stojí za to, aby se vysvětlil. Zdá se mi, je
částka 132 mil. napsaná ve výše uvedeném textu
nespravedlivě nízká, ale uvidíme...
(mm)
-
-
Hejtman Radko Martínek navštívil první děti narozené
letos v Pardubickém kraji
-
- Také v roce 2011 dodržel hejtman Radko
Martínek letitou tradici a s dárky od Pardubického kraje
navštívil první děti, které se v novém roce narodily na
území regionu. Rozálie Pavlíčková, první občánek
Pardubického kraje 2011, bude mít v rodném listu napsáno
Radiměř 15, kde ji v roubence matka za asistence otce
porodila. Jen o několik minut později přišel na svět
v pardubické porodnici první chlapeček kraje Richard
Drahoš z Holic.
- První kroky hejtmana Martínka vedly ve středu
odpoledne do městské části Holic zvané Koudelka, kde s
rodiči už pátým dnem bydlí syn Richard Drahoš. Chlapeček
po porodu, o půl deváté ráno, vážil 3780 gramů a měřil
52 centimetrů. Nový přírůstek rodiny, která se věnuje
chovu koní, se stal prvním chlapcem narozeným v roce
2011 v Pardubickém kraji. Prostřednictvím rodičů převzal
od hejtmana pět tisíc korun, blahopřání, plyšovou hračku
a dětské příbory. Květinou pamatoval Radko Martínek i na
šťastnou maminku.
- Jen o pár minut předběhla malého Richarda první
holčička Pardubického kraje, na jejíž návštěvu se
hejtman vypravil hned po odjezdu z Koudelky. Rozálie
Pavlíčková se narodila sedm minut po osmé hodině ranní,
a to způsobem ne zcela tradičním. V radiměřské roubence
jí pomohli na svět její tatínek a 16měsíční sestřička
Madlenka. Holčička vážila při narození 3300 gramů a
měřila 50 centimetrů. Radko Martínek v Radiměři ocenil
duchapřítomnost amatérského porodníka i jeho asistentky
a zmínil i jedinečnost celé situace. Navštívit prvního
novorozence v jeho skutečně rodném domě, to už se
hejtmanovi opravdu zřejmě nepoštěstí. Rozálka se dočkala
stejného dárku jako malý Richard a celá rodina
hejtmanského přání pevného zdraví.
- Obdarovávání prvních dětí narozených v kraji je na
hejtmanství tradicí od samotného vzniku Pardubického
kraje. Už v roce 2001 věnoval tehdejší hejtman Roman
Línek prvním miminkům zlatý přívěšek se znakem kraje.
Zlatý přívěšek se znakem či s motivem kozoroha pak první
děti dostávaly až do roku 2008. V roce 2005 začal
hejtman Michal Rabas s věnováním finanční částky ve výši
odpovídající danému letopočtu, v roce 2008 na něj v této
tradici navázal náměstek hejtmana Roman Línek. Od roku
2009 navštěvuje novoroční novorozence hejtman Radko
Martínek. K blahopřání připojuje 5000 korun a plyšovou
hračku. Dárky dostávají vždy první narozené děvče i
chlapec. Ondřej Tušl
|