Financování sociálních služeb v Pardubickém kraji ve vztahu k pobytovým zařízením  Současný problém v pobytových zařízeních a jeho možná řešení Pardubice - Zákon o sociálních službách účinný od 1. 1. 2007 zásadně změnil systém financování sociálních služeb. Jednou z nejvýznamnějších změn je zavedení nové dávky – příspěvku na péči, jejíž cílem, jako nového nástroje financování sociálních služeb je zvýšit spoluúčast občana při řešení jeho situace. Efektivita celého systému financování sociálních služeb je však dále závislá na kritériích pro stanovení míry závislosti uživatelů služeb a jejich struktuře, kritériích pro přiznání dotace ze strany státu a zřizovatele, přístupu zdravotních pojišťoven a významným aspektem je stanovení max. výše úhrad za pobyt a stravu.   Výše příspěvku na péči pro osoby starší 18 let za měsíc do 31. 12. 2010 změna od 1. 1. 2011 I. stupeň – lehká závislost               2 000,-  Kč           800,- Kč (pokles) II. stupeň – středně těžká závislost  4 000,-  Kč        4 000,- Kč III. stupeň – těžká závislost             8 000,- Kč         8 000,- Kč IV. stupeň – úplná závislost          12 000,- Kč        12 000,- Kč   Struktura klientů podle závislosti musí být kritériem rozdělování finančních prostředků Jedním z problémů současného systému financování domovů pro seniory v Pardubickém kraji, který se odráží na výši získaných finančních prostředků na provoz, je struktura jejich uživatelů z hlediska míry závislosti. Od stupně závislosti se odvíjí výše příspěvku na péči, který v případě pobytové služby náleží zařízení. Řada uživatelů je však bez jakéhokoli stupně závislosti či mají stanoven I. nebo II. stupeň závislosti, což znamená nižší příjem zařízení od těchto uživatelů a vyšší požadavek na dofinancování služby z veřejných zdrojů. Tento fakt je i v rozporu s ustanoveními zákona o sociálních službách, který říká, že v domovech pro seniory se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost zejména z důvodu zdravotního postižení a věku, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby, tedy osobám ve III a IV. stupni závislosti. A k tomu faktu musí být přihlédnuto i při rozdělování prostředků z veřejných rozpočtů. Protože tomu tak v současné době není, je nutné tento fakt zohlednit. Za tímto účelem zpracuje odbor sociálních věcí Krajského úřadu Pardubického kraje ve spolupráci se zřizovateli domovů pro seniory na území Pk analytický materiál, který bude zohledňovat strukturu uživatelů, dále příjmů a výdajů zařízení a bude sloučit jako jeden z podkladů pro návrh rozdělení finančních prostředků z rezervy rozpočtu Pk (konkrétní výše možného čerpání rezervy bude navržena Radou Pk pro jednání Zastupitelstva Pk). Dále bude přihlédnuto i k možnostem jednotlivých zřizovatelů těchto zařízení a posuzovat budeme také efektivitu hospodaření jednotlivých zařízení. Současný stav považujeme za neudržitelný a neufinancovatelný pro další období.   Dotace budou rozdělovány bez ohledu na zřizovatele Návrh pro dotační řízení ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) zpracovává kraj v rámci přenesené působnosti. Součástí návrhu jsou i návrhy dotací pro domovy pro seniory pro rok 2011. Všechna tato zařízení byla posuzována podle stejných kritérii, bez rozdílu zřizovatele. Návrh byl omezen limitem finančních prostředků alokovaných z MPSV pro Pardubický kraj pro rok 2011. Hlavním kritériem byla předpokládaná struktura uživatelů, kterou organizace uvedly do tabulky příjmů od uživatelů za péči poskytnutou v domovech pro seniory. Klesající podíl státu na krytí nákladů domovů pro seniory a nárůst počtu lůžek prohlubuje problémy s financováním jednotlivých pobytových zařízení. Vzrůstající počet dalších pobytových zařízení v Pardubickém kraji (Vysoké Mýto, Bystré u Poličky, Chrudim a Svitavy) bude v konečném důsledku znamenat další zvýšení požadavků jednotlivých poskytovatelů na dotace MPSV a granty Pk.   Důraz na terénní služby komplikuje financování pobytových S ohledem na transformaci celého systému pobytových služeb a důraz na rozvoj terénních služeb, což je v souladu i se Střednědobým plánem rozvoje Pk, požadovalo MPSV v letošním roce nekrátit finanční prostředky pro terénní služby. Respektováním tohoto faktu dochází ke snížení míry participace státu na krytí nákladů pobytových služeb. Při sestavování návrhu pro rozdělení dotací u pobytových služeb byl zcela respektován rovný přístup pro všechny zřizovatele, bez ohledu na to zda, jím byla obec, kraj, či nestátní nezisková organizace. Návrh výše dotace pro jednotlivá zařízení byl ovlivněn výší vybraných příspěvků na péči v jednotlivých zařízeních. Důvodem je nutnost dodržení dikce zákona o soc. službách tak, aby se při případné kontrole ze strany státu nemusely prostředky vracet. Negativní dopad do financování pobytových služeb zásadně zmírnil Individuální projekt Pardubického kraje na sociální služby, díky kterému Pk získal cca 260 mil. Kč, zejména do oblasti sociálních služeb prevence na období tří let.   Větší angažovanost zřizovatelů a další úspory jsou nezbytné Další vývoj financování pobytových sociálních služeb je především v rukou zřizovatelů. Ze stávající situace i s ohledem na vývojové trendy a důraz na posilování terénních služeb, lze vyvodit, že se v oblasti financování domovů pro seniory nelze spoléhat na dotace ze státních prostředků. Nutno si uvědomit, že objem dotací ve státním rozpočtu není mandatorním výdajem, ale podléhá schvalování rozpočtů v jednotlivých fiskálních rocích, resp. na dotaci ze státního rozpočtu není právní nárok. Pardubický kraj bude hovořit se starosty obcí, kteří jsou zřizovateli domovů pro seniory, s řediteli jednotlivých domovů pro seniory o stávajícím stavu financování a možnosti pomoci ze strany Pardubického kraje na schůzce 17. 1. 2011. I přes úsporná opatření v rozpočtu Pardubického kraje byly v letošním roce prostředky určené do sociální oblasti kráceny v nižší míře než v ostatních oblastech. Pardubický kraj bude zvažovat použití rezervy v tomto roce právě do oblasti podpory domovů pro seniory. Zároveň bude vyvíjet tlak na zřizovatele domovů pro seniory a na nově vzniklé domovy pro seniory na zefektivnění finančních toků a dosažení minimální potřeby dofinancování z veřejných zdrojů.