Jan Matoušek nejstarší  zakladatel obchodu ovocem a zeleninou                                 V dnes již neexistující Matouškově chalupě čp. 10 v Klácelově ulici, která do roku 1962 stávala v sousedství  Gzílova domu čp. 11, byl po řadu desetiletí provozován obchod ovocem, zeleninou, zvěřinou a drůbeží. Jeho zakladatelem byl Jan Matoušek nejstarší, od jehož  úmrtí jsme si v prosinci roku 2010 připomněli rovných 110 let.  Jan Matoušek, původním povoláním tkadlec, se narodil  v Kyšperku, dnešním Letohradě, dne  16. května 1856. Dne 22. listopadu 1881 se oženil se čtyřiadvacetiletou slečnou Terezií Klaclovou, pocházející právě z chalupy čp. 10. Nedlouho po svatbě, po dvou letech  společného soužití, se odhodlal ke změně své dosavadní profese.  Na c. k. okresním hejtmanství  v Lanškrouně  oznámil zřízení své nové živnosti. Dne 17. srpna 1883 obdržel úřední zprávu, že je oznámení je bráno na vědomí.  Původní označení jeho obchodní činnosti znělo na „Prodej zeleniny a prodej  hliněného a mosazného nádobí“, jak je uvedeno v příslušných dokladech.  Tak se stal z tkalce zelinář. Nade dveřmi chalupy s objevila velká dřevěná tabule s písmomalířsky  provedeným nápisem: „JAN MATOUŠEK ZELENÁŘ“.  Jedna místnost ve stavení sloužila jako sklad zboží. Původní dřevěné regály zde byly dochovány až do doby demolice stavení.  Prodejním místem Matouškovy firmy se stal druhý oblouk podloubí dnes již neexistujícího domu čp. 42 na Starém náměstí. Zde měli na pouhých dřevěných prknech vyložené zboží k prodeji, odebírané od řady firem, např. od  několika brněnských – Anny Venclové, Ignáce Kohna a  Magdaleny Kotačkové či Maxe Lommera z Vídně. Obchodu ovocem a zeleninou se v Matouškově rodině věnovala i řada jejich dalších členů ,  dcery Anna Matoušková a Aloisie Šillerová,  jeho snacha Kateřina Matoušková a především syn Jan ml.  Rodinnou štafetu převzali i další potomci, kteří se prodeji tohoto sortimentu věnovali nepřetržitě až do roku 1989. Podoba Jana Matouška se nedochovala. V rodinném vyprávění se pouze uchovaly informace, že nosil květovanou vestu, hodinky – cibule na závěsném kovovém řetízku a jeho obličej zdobily kníry.  Velice rád zpíval. Jeho zamilovanou písničkou byla „Stojí hruška v širém poli“. Ta  mu byla zahrána i na  jeho poslední cestě, když dne 1. prosince 1900 ve věku čtyřiačtyřiceti let zemřel.  Zanechal zde ovdovělou manželku s osmi dětmi. Ta se kromě jejich výchovy musela starat i o obchod. A tak není divu, že, opět dle rodinných historek, prý v těžkých chvílích s nadsázkou o manželovi říkala: „Zaplať  Pán Bůh, že zemřel, nebo by  nás bylo ještě o osm víc“. Paní Terezii Matouškové se nakonec podařilo nelehkou životní situaci zvládnout a chod obchodu byl zachráněn.          Martin Šebela   Fotografie:  1 -  Matouškova chalupa  čp. 10, ještě s firemní tabulí.  2 -  List z účetní knihy Jana  Matouška nejst. z roku 1893 s evidencí došlého zboží.  3 - Otisk obchodního razítka Jana Matouška nejst.  z roku 1899.  4 - Titulní list „Poštovní knihy podací“ J. Matouška nejst. z roku 1899.