Českotřebovský deník 41

Martínek: Naším cílem je zajistit neodkladnou a akutní péči v kraji

Pardubice - Pardubický kraj hledá již několik týdnů cestu jak se dohodnout s lékaři, vládou i ministerstvem zdravotnictví. Vedení samosprávy věří, že všechny strany nakonec najdou řešení a zabrání tak zhroucení zdravotnictví. Přesto již několik týdnů připravují odborníci krizový scénář k zajištění neodkladné a akutní lékařské péče pro občany Pardubického kraje od prvního března letošního roku. „Kraje jsou v nesnadné pozici. Spor lékařů a vlády se krajského zdravotnictví přímo dotýká a přitom nemáme nástroje, jak situaci vyřešit. Snažíme se předejít krizovému stavu, proto jsme požádali lékaře, aby své výpovědi vzali zpět,“ řekl hejtman Pardubického kraje Radko Martínek. „Prioritou krizového scénáře, pokud k němu přistoupíme, je zajištění akutní péče ve všech nemocnicích Pardubického kraje v základních oborech,“ informoval hejtman o strategii Pardubického kraje, kde podalo výpověď v pěti nemocnicích 224 lékařů. Krizový scénář byl zpracován a je neustále ve spolupráci s řediteli nemocnic, ředitelem zdravotnické záchranné služby a dalšími spolupracujícími subjekty a odborníky upřesňován. Scénář definuje odpovědnosti a úkoly pro:

- krajský úřad (administrativní centrum řízení zdravotnictví kraje, koordinace s vládou, ministerstvem zdravotnictví, zdravotními pojišťovnami, ostatními kraji a veřejností, nonstop krizová linka),

- zdravotnickou záchrannou službu (koordinace péče o pacienty v terénu),

- nemocnice (poskytování akutní a neodkladné péče).

Součástí krizového scénáře jsou například:

- seznamy ambulantních specialistů, kteří jsou schopni provádět zákroky nevyžadující nemocniční péči,

- evidence provozovatelů dopravních zdravotních služeb, které budou převážet pacienty, jejichž stav nevyžaduje akutní zákrok, podle požadavků operačního střediska ZZS a jednotlivých nemocnic.

V krizové situaci přislíbily pomoc i fakultní nemocnice Hradec Králové a Olomouc i některá soukromá lůžková zařízení, například nemocnice v Šumperku. Kraj jednal s pojišťovnami, aby uhradily a zajistily péči pro pojištěnce. „Oslovili jsme i Armádu ČR s žádostí o případné nasazení vojenského zdravotnického personálu,“ dodal hejtman.

„Jsme si vědomi toho, že situace, která může nastat, bude pro občany nepřehledná. Proto máme připravenou informační kampaň, aby občané věděli, na koho a kam se mají v případě potřeby obrátit,“ uvedl hejtman. Od čtvrtka 10. 2. budou fungovat nová čísla (469 666 666, 469 666 999) pro Zdravotnické informační středisko ZZS, kam mohou občané zavolat v neurgentních případech a získat potřebné informace. Dnes nikdo neví, co nastane po 1. březnu. Kraj je však připraven zajistit občanům Pardubického kraje poskytování urgentní a akutní péče. Krajním řešením stále zůstává využití možností krizového zákona a podání žádosti hejtmana premiérovi o vyhlášení nouzového stavu, případně vyhlášení stavu nebezpečí

Nejlevnější řešení je domluvit se s lékaři

Pardubice - Hejtman Pardubického kraje Radko Martínek dnes informoval novináře o včerejším zasedání Bezpečnostní rady státu a o krizovém plánu kraje k zajištění akutní péče po 1.březnu v krajských nemocnicích. „Na Bezpečnostní radě státu jsem měl poprvé pocit, že si vláda uvědomuje možné důsledky krize ve zdravotnictví a že k tomu přistupuje se vší vážností,“ řekl hejtman a pokračoval: „Nejjednodušší a nejlevnější řešení je domluvit se. Všechna ostatní řešení budou dražší a problematičtější.“ Pardubický kraj je mezi pěti nejohroženějšími kraji z hlediska podaných výpovědí lékařů a struktury jejich odborností. V případě, že by k dohodě nedošlo, může kraj podle hejtmana zajistit v nemocnicích za pomocí mechanismů nouzového řízení pouze akutní péči. „Obrátili jsme se na zdravotní pojišťovny, soukromé zdravotní subjekty, ambulance, fakultní nemocnice i na armádu. Zatím máme konkrétní nabídku pomoci od nemocnice Šumperk, a to zejména pro porodnické obory na Orlickoústecku,“ říká radní Markéta Tauberová, která je zodpovědná za zdravotnictví. Z pěti krajských nemocnic jsou současný provoz schopné udržet nemocnice ve Svitavách a v Litomyšli. Proto hejtman Radko Martínek navrhl vládě postupovat v otázce platů lékařů tak, jak tomu bylo v roce 2009 s platy zdravotních sester. Kraje by pak mohly přidělené prostředky promítnout do platů lékařů už za měsíc březen a případně převzít nově vytvořené tabulky platů lékařů. Současná situace nemá podle Radko Martínka v dějinách České republiky obdoby a ohrožuje nejen zdraví občanů, ale může také ohrozit ekonomickou stabilitu krajských nemocnic.

Další rána pro školství: Neučitelé zhorší kvalitu výuky

Plán ministra Josefa Dobeše, který chce přilákat do škol absolventy nepedagogických oborů, je krátkozraký a nekoncepční. Podle senátora Chládka tahá v poslední době ministr školství Dobeš jednoho králíka z klobouku za druhým, aniž by své tahy předem promýšlel. Nesmyslem je i fakt, že peníze chce brát rušením kvalitních a zavedených škol. „Absolventi jiných, tedy nepedagogických oborů, nemají žádné zkušenosti s výukou a pochybuji, že potřebné dovednosti získají během jednoho roku při studiu pedagogického minima. Budou to zbytečně vynaložené peníze, které ministerstvo získá zrušením škol v Libereckém kraji“ ostře komentuje Marcel Chládek. Až dvacet procent škol právě v Libereckém kraji má padnout za oběť kvůli výmyslům ministra Dobeše. Rušením chce ministerstvo ušetřit peníze a na druhou stranu je vyhodí oknem za neúčelné a nekoncepční projekty. Bc. Pavla Janoušková