-
Javorecká
selka
-
- Již několik generací dětských návštěvníků parku Javorka láká atrakce
v podobě postavy selky ve staročeském kroji s čepcem s velkou mašlí,
stloukající v máselnici máslo.
- Její existence v městském parku je doložena již počátkem 20.
století, neboť právě tehdy byla zachycena na jedné z místopisných
pohlednic, vydaných firmou František Lukavský, Česká Třebová. Jedna tato
pohlednice se dochovala do dnešních dnů i ve sbírkách zdejšího městského
muzea. Na ní je rukou jeho zakladatele, učitele Jana Tykače, který v
době vydání pohlednici do sbírek zapisoval, uveden přípis: „figura u
Javorky“. Bohužel však na vyobrazení je selka umístěna v blízkosti
potoka, který její pohyb zajišťoval tak, že mimo vodního toku a
přilehlé louky nemůžeme její tehdejší stanoviště blíže lokalizovat.
-
Přesné
umístění selky (možná další v pořadí) je možné doložit v letech
pozdějších, opět díky staré pohlednici, vydané knihkupcem Josefem
Chládkem, historickým fotografiím a vzpomínkám pamětníků. Tehdy se selka
nacházela v zatáčce Javoreckého potoka , který odtékal od rybářské líhně
a napájel přilehlý Marklův rybníček. Přebytečná voda potoka proudila
otevřeným korytem dále ke vstupní části parku, kde podtékala pod dřevěným
můstkem (obdobným tomu dnešnímu, umístěnému pod pramenem), aby se dostala
na druhou, t.j. pravou stranu cesty. Zde míjela dolní pavilon (dnes již
odstraněný) a pokračovala v korytě pod klecí s medvídky mývaly, v trase,
kde se vodní koryto dochovalo do současnosti. A právě zde, v zatáčce
potoka před zmíněným dolním pavilonem, se již v době první republiky
nacházela dřevěná prosklená skříňka, v níž byla selka umístěna. Vše
doplněno nápisem tehdy pro Javorku typickým „Počkejte až bude stlučeno“. K
této skříňce těsně přiléhala další, kde býval malý kolotoč. Samozřejmě
opět vše poháněno vodou z potoka. Toto umístění selky je zachyceno právě
na výše vzpomenuté pohlednici.
- Třetí zmínka o selce bude z období mezi lety 1970 až 1980. Tehdy
totiž, poté, co bylo vzpomenuté koryto ve své části od rybářské líhně po
dolní pavilon zasypáno, voda svedena do trubek a můstek odstraněn, byla
selka přemístěna o něco výše do parku. Zde vedle citované líhně stávala
dřevěná, zeleně natřená secesní budova suchých záchodů. A nad nimi, nad
potokem, ve svahu pod dnes již zbořenou Hurtovou slévárnou kovů čp. 590,
získala selka své nové stanoviště. Však jsme ji sem jako děti často
chodily obdivovat! A opět nastalo stěhování selky. Nyní již neznámo kam.
V 80. letech 20. stol. začalo docházet k úpravám Javorky. Tato část
potoka byla také ukryta do podzemí a selka přišla o své stanoviště.
Možná také byla „nahlodána“ pověstným zubem času a prostě řečeno
dosloužila. Možná někomu udělala radost v soukromí? Kdo ví, po tolika
letech. Jisté je, že z parku zmizela.
-
Tato
situace se mnohým z nás, Třebovanů, nelíbila. Iniciativu převzal pan
Otakar Neruda, známý třebovský patriot a znovuzakladatel Okrašĺovacího
spolku. Jeho velkou zálibou byla výroba a rozmisťování laviček do okolí
našeho města. Stal se také autorem populárního draka, stojícího na
rozcestí „U Trojice“ na Horách a známé tabule vycházkového okruhu
„Pojďte s námi liščí stopou“, umístěné na místě zbořeného dolního
pavilonu v Javorce u potoka. Spolu s několika pomocníky se chopil díla
a v místech, kde o několik let dříve stávala voliéra sloužící k chovu
medvídků mývalů, vybudoval dřevěnou chaloupku a v ní kromě nového
kolotoče, trkajících beránků a dalších zvířátek opět umístil selku.
Osobně zhotovil kostru jejího těla, hlavu vyrobil někdo z jeho
známých. Ošacení selky zhotovila jeho manželka, paní Jarmila
Nerudová, společně s Otakarovou sestrou, paní Libuší Holečkovou. Vše
tentokrát již, pro malý průtok vody, na pohon elektrický. Chaloupka s
atrakcemi se však jako jiná třebovská zákoutí stávala terčem vandalů a
tak docházelo často k jejímu poškození a následným opravám. V roce 2009
byla celá atrakce včetně selky členy Okrašlovacího spolku, jmenovitě
pány Radimem a ing. Milošem Lánovými, rekonstruována a roku
následujícího opět zprovozněna. Selka získala novou, tentokrát
keramickou hlavu, jejíž autorkou je paní Jana Štefková ze Svitav, šaty
zhotovila paní Vlasta Kreuzová.
- Popřejme tedy selce, aby i nadále rozdávala radost dětem, tak jako
to činila nám nebo našim předchůdcům a aby co nejdéle zůstala ve stavu v
jakém se nyní nachází.
-
Martin Šebela
Fotografie z Archivu
Martina Šebely
|