Českotřebovský deník 73/2011 (10.3.)                                    

Místní skupina České křesťanské akademie pokračuje ve své pravidelné přednáškové činnosti, na kterou si zve odborníky.  Ve čtvrtek 10.3. podvečer uskutečnila zajímavou přednášku a následně i besedu vysokoškolského učitele a také katzatele církve bratrské  Mgr. Jana Habla Ani andělé ani démoni - o formování  lidského charakteru podle J. A. Komenského. V Malém sále Kulturního centra v České Třebové se sešly asi čtyři desítky zájemců, kteří  nejen vyslechli odborníka na Komenského a potom diskutovali především o vztahu Komenského k dnešku, o současném školství a jeho postavení ve světě.  Pro diskuzi se ukázal počet přítomných právě ideální. Přednášející Jan Hábl se ukázal jako opravdový znalec Komenského, dokázal jeho někdy ne zcela pro dnešního člověka srozumitelné texty dobře vysvětlit a konstatoval, že Komenský má mnoho co říci i v dnešní době. Fotografie z přednášky:

 
Triarius v Červeném Kostelci  získal dvě ocenění 
O prvním březnovém víkendu  proběhl v Červeném Kostelci již 14. ročník krajské divadelní postupové přehlídky činoherního amatérského divadla. Účastníkem přehlídky byl již klasicky také českotřebovský TRIARIUS, který letos do Kostelce přivezl představení "Strange love" autorů Petra Pýchy a Jaroslava Rudiše, brzy pro letošní premiéře. Je to černá komedie o prvním a posledním depešákovi v Čechách Z Červeného Kostelce soubor odvezl dvě ocenění – za herecké výkony porota ocenila Michaelu Vyčítalovou a Jana Papáčka.
                                                                                                              Zdroj: Orlický deník
 
Návštěvnost kin v regionu kolísavá.
Zatímco v České Třebové je návštěvnost kin mizerná, premiéry opožděné, v jiných městech se zatím kinu daří. Ovšem zvláště když se hrají české filmy. Nejvíce v Lanškrouně, kde jsou bezkonkurenčně nejlepší výsledky na Orlickoústecku. Na 515 představení, z toho 36 pro děti a školy, přišlo celkem 14 908 lidí. naproti tomu v Ústí nad orlicí se konalo jen 118 představení, na které přišlo  4948 diváků, přesto jde o mírný nárůst. dalším městem, kde lidé zatím chodí do kina jsou Svitavy. přesto se všude mluví o potřebě digitalizace. jen finanční prostředky na tyto úpravy nikdo nemá k dispozici.                                              Zdroj: Orlický deník 
 
Valná hromada občanského sdružení Nádraží nedáme 
Valná hromada se koná zítra v pátek 11. 3. od 14 hodin  na orlickoústeckém nádraží, tradičně v nádražní restauraci. Bude jistě ovlivněna dopolední návštěvou ministrů dopravy a kultury, která je vyvrcholením dlouhodobého úsilí.předseda sdružení Ing. Martin Kadrman přednese  výroční zprávu, ze které  lze uvést tyto skutečnosti:
Hlavní činností předsednictva a dalších členů sdružení byla v uplynulém roce aktivita směřující k definitivnímu potvrzení záchrany nádražní budovy (jednání pléna Senátu PČR dne 18.3.) a snaha o zabránění výstavby nové plánované výpravní budovy, která se měla stavět na protější kerhartické straně. V období leden-březen byla sdružením vyvíjena snaha o zahrnutí podchodu k výpravní budově do technických plánů. V květnu seznámila SŽDC na jednání MěÚ vedení města s upraveným návrhem nové výpravní budovy. S ním byli posléze seznámeni i zastupitelé města. V 7. června se uskutečnilo jednání předsedy sdružení Martina Kadrmana a místopředsedkyně Olgy Sommerové s generálním ředitelem SŽDC Janem Komárkem a technickým náměstkem Pavlem Mathé.
6. srpna vydala SŽDC stanovisko, že: „V souvislosti s připravovanou stavbou „Průjezd železničním uzlem Ústí nad Orlicí“ se v poslední době začaly objevovat ničím nepodložené informace, že v rámci projektu bude i při zachování původní nádražní budovy postavena nová plnohodnotná výpravní budova. Představou investora, se kterou jde SŽDC do projednání, je však nalezení funkčně a nejen v dnešní době především ekonomicky rozumného řešení a nerealizovat žádný nový objekt, který by svým určením mohl případně suplovat činnosti dopravce v současné výpravní budově.“
26. srpna vyhlásilo MKČR s definitivní platností historickou budovu nádraží kulturní památkou.
18. října vydalo Ministerstvo dopravy tiskovou zprávu, ve které občany informovalo, že se ministři dopravy Vít Bárta a Jiří Besser dohodli na nutnosti rekonstruovat zachráněnou historickou budovu nádraží.
Dne 11.3. se koná jejich společná návštěva v Ústí nad Orlicí...
 
Ztratí orlickoústecké nádraží svůj ostrovní charakter?
 
V souvislosti se záchranou nádražní budovy se řeší i další možnosti či varianty. některé se již ale nerozvíjí. Především jde o dále nerozvíjený návrh řešení kolejiště žst. Ústí nad Orlicí v podobě, kdy by výpravní budova ztratila svůj "ostrovní" charakter a kolejiště bylo situováno pouze na její severní straně: toto řešení by v podobě, jak je navrženo, určitě neprošlo, protože předpokládá likvidaci objektů správy a údržby infrastruktury pod skalou (aby se do toho prostoru vešla celá "osobní" část kolejiště v navrhovaném poměrně velkém rozsahu), ale domnívám se, že je žádoucí z tohoto principu "koncepčně" vyjít, protože tak velký rozsah a způsob řešení "osobního" kolejiště není potřebný, takže při realističtějším pohledu na výhledové potřeby osobní dopravy by bylo možno všechny zmíněné (budovní) objekty zachovat a osobní část kolejiště stanice navrhnout "střízlivěji". K tomu se nabízí ještě jedna možnost, která souvisí s představou "Pardubického kraje" a OREDO o řešení regionální dopravy, totiž s návrhem, aby místo dosavadních regionálních osobních vlaků v relaci Pardubice - Česká Třebová byly nově vedeny regionální vlaky v nové "páteřní" relaci Pardubice - Letohrad (- Lichkov): pro přípoje od nich ve směru do a z České Třebové by pak mohly v Ústí nad Orlicí být například vybudovány 2 kusé "osobní" koleje v prostoru dnešního parkoviště u letohradského nástupiště mezi východním zhlavím stanice a staniční budovou, které by pro vratné soupravy (jejichž provoz lze pro budoucno předpokládat = ať již v motorové, nebo v elektrické trakci) v pohodě vyhovovaly. Zmíněné vize o budoucím řešení regionální dopravy v Pardubickém kraji jsou nastíněny v zápisu o jeho presentaci v Letohradu ze dne 23.02.2011. Velká část z návrhů v něm obsažených (projíždění některých železničních zastávek, zbytečné kombinování železničního a autobusového spojení a jejich souběhy, nejednotnost výchozích a přestupních bodů, atd.) logicky budí značné negativní emoce, takže projednávané řešení možná ještě dozná nějakých dílčích změn. Jednoznačnou výhodou návrhu na změnu koncepce kolejiště žst. Ústí nad Orlicí je odstranění dosavadní komplikace spočívající v obtížném přístupu ke staniční budově v případě zachování jejího "ostrovního" charakteru, který přitom může být symbolicky naznačen třeba ponecháním jedné "muzejní" kusé koleje na její jižní straně, zapojené pouze jednostranně do "západního" zhlaví stanice. (Z diskuze k problému žst Ústí n.O.)
 
Z došlých názorů a reakcí:    
Od založení sdružení jsem přesvědčený, že je nutné budovu nádraží nejen zachránit, ale i zrekonstruovat a nadále ji využívat především jako nádraží. Špatně přístupný skanzen uprostřed kolejiště bych pokládal za Pyrrhovo vítězství.
Proto každou variantu splňující tyto dva základní požadavky bychom měli přivítat, přestože do optimálního řešení má daleko (za optimum považuji vizi studentů kolegy Suchomela). Dál v heslech:
 Negativa:
- ztráta ostrovní polohy s jasnou orientací "vpravo Letohrad - vlevo Česká Třebová/Praha"
- nádraží na opačné straně kolejiště než je město samotné (obdoba Chocně...)
- mírné pootočení osy budovy vůči ose kolejiště
- podchody z nástupišť vůbec nenavazují na budovu nádraží (ani výtah!)
- trvající neochota integrovat potřebnou technologii do budovy a současné rozpaky nad její přílišnou velikostí (nechuť SŽDC rekonstruovat) - viz též můj předchozí mail
 Pozitiva:
- nádražní budova zůstává nádražní budovou 
- dobrá dostupnost pro automobilovou a zejména autobusovou dopravu (dostatečný prostor pro případný terminál)
- celkově velký přednádražní prostor - možnost rozvoje a zvýšení atraktivity této části města                        Ing. arch. Ivan Šrom
 
Jak zajistit peníze na opravu nádraží v Ústí n.O.  (z diskuze členů o.s. Nádraží nedáme) 
1. MK ČR by mělo významně přispět z důvodu vyhlášení památkou.
2. Ústí by mělo přispět, pokud tudy budou proudit davy lidí z vlaku na vlak a město jim bude chtít prezentovat svoje fabriky a turistické krásy a tím z nich část odklonit k návštěvě města.
3. Pardubický kraj by se měl podílet pro význam nádraží jako křižovatky do 4 světových stran a přivaděče lidí do kraje.
4. ČD by se měly podílet, protože jsou vlastník a ze zákona jsou odpovědné přinejmenším za bezpečnost procházejících klientů.
5. SŽDC by se měla podílet, protože přes ni protékají peníze a z principu je investorem odpovědným za všechny stavby na trati.
6. MD ČR by se mělo podílet, protože obě předchozí organizace jsou pod ním a protože ji ovládá ministr koaliční vlády, který by měl konsensuálně jednat se svým resortním protějškem (s MK ČR, případně dalšími ministerstvy).
7. Úplně na konci to mohou doplňovat sbírky chudých občanů s kloboukem u chodníku anebo mecenáši.
 
Peníze na opravu historické budovy orlickoústeckého nádraží se budou těžko shánět
MKČR údajně nemůže dát na opravu z havarijního fondu víc jak 5milionů korun (tiskový mluvčí ovšem dříve deklaroval dvacet "a ihned"). Pozice Českých drah je známa. SŽDC pořád prosazují stavění nových objektů. Existruje snaha o konsensus, aby se co nejdřív začalo stavět. Prý se nejdřív se musí najít využití budovy, pak řešit otázku její rekonstrukce.  mnoho lidí si myslí, že to má být  obráceně. Není však možné připustit, aby se postavil koridor a budova zůstala neopravená. Nelze  využít prostředky z MMR (ministerstvo pro místní rozvoj), MKČR  ani fondů EU. Vše je prý vyčerpáno! Zbývá počkat n alokaci pro příští rozpočtové období Tato strategie se zdá riziková. Co když padne vláda, změní se priority, mocenské rozložení.... Zdá se, že MD hodilo míček na ministerstvo kultury a ten je nyní na jejich straně.  ministr kultury  přijede společně s Vítem Bártou a  na nádraží pobude déle,  najde si čas na důkladnou prohlídku budovy, zatímco  ministr Bárta ji pojuchá k vysokému Mýtu. 
 
Studie železniční trati Ústí n.O. - Choceň  
http://www.usti-chocen.cz/nova-trat-usti-nad-orlici-chocen-prezentacni-video-dvd
 
Pyžamový ples také v Hradci Králové již potřetí a ve velkém! 
Lidé v Hradci Králové, znuděni tradičními plesy v kvádrech a večerních róbách, mohou vyrazit na ples jednoduše v pyžamu. Velké oblibě se v poslední době těší i noční košile a obyčejné župany. Netradiční podoba plesu je v krajském městě pořádána už třetím rokem a módní pyžamové odívání se neustále mění. Pyžamový úplňkový ples se letos uskuteční v pátek 18. března od osmi hodin v tanečním sále Bonstep Hradec Králové. Vstupenku lze zakoupit v Městských infocentrech Hradce Králové. „Hradec konečně žije!“ libuje si dlouholetá návštěvnice těchto plesů Jana Košková a dodává, že ji těší, že se zdejší lidé všech věkových kategorií stále ještě dokážou oprostit od svých každodenních problémů a bavit se. „Akce je to ojedinělá a zajímavá. Těžko u nás budete hledat něco podobného. Je fajn, že průkopníkem je právě Hradec Králové,“ uzavírá Košková.                                Bc. Pavla Janoušková
 
Orlickoústecký DDM jako jedný v kraji zřizuje Pardubický kraje. Má totiž problémy....
Jan Pokorný píše v Orlickém deníku o špatné situaci ústeckého Domu dětí a mládeže, který sídlí v bývalé Janderově vile v Lukeslově ulici v sousedství okresního soudu v  nájmu a jako jediný zůstal  ještě pod zřizovatelem - Pardubickým krajem. Nikdo si neví rady co s tím. Všechny ostatní DDM v městech Pardubického kraje mají svá sídla (včetně toho našeho českotřebovského). V Ústí n.O. jsou v nájmu v soukromém domě.  Jak to tedy bude dál - je několik verzí:  např. opravit dům a zůstat, postavit nám někde zbrusu nový dům, čtvrtá varianta byla v továrně na hračky "Blank" ( už zřejmě padla), hovořilo se také o prostorách Elitexu nebo přemístění do některé ze škol.  Nyní je nová šance v souvislosti s odkupem areálu textilky Perla městem nejde ale o nějaké rychlé řešení.  Připomeňme ještě jednu věc. Těsně po roce 1989 se na místě dnešního Penny marketu stavěl nový svazácký komplex, budoucí DDM, pak tam dlouho trčelo jeho torzo, aby jej po letech strhl developer a postavil supermarket PLUS, nyní  po změně Pennymarket.
 Supermarketů tam je nyní dost na jedné kupě, třeba ten původní Penny market  (nyní Elektron) je opravdu málo navštěvovaný. Zase by se tam mohl dostat třeba DDM. To však reálné není. .