Českotřebovský deník 87/2011 (24.3.)                                    
Březová  alej podél chodníku na Skalku po léta neudržovaná .

Nyní na jaře se do konce března finišuje  zejména s kácením stromů, ale zanedbává se údržba. Jako příklad  bych chtěl uvést hustou, přerostlou březovou alej kolem chodníku vedoucího od problematického přechodu u "Elektrozávodu Vacek" směrem k internátu, neboli na Skalku.  Stromy jsou husté, neudržované, po každém větru zde leží na zemi i silné klacky, opadané větve. Větve ze spodní části stromů měly být už dávno odstraněny. pravidelně tak udržuje stromy např. Správa silnic,  také u nás máme partu na ořez a údržbu zeleně a přes zimu zvláště letos  by se na to jistě chvíle našla.   Na jiném místě píšu o hlasování pro Alej maxe Švabinského, zde bych naopak rád vyvolal hlasování  o potřebě  údržby. Viz fotografie, pořízené však až příliš zdálky.... (mm)
Právo píše o návštěvě Italů z Trenta

, hledajících ve zdejší matrice předky z doby I. světové války a snad i  další svědectví o jejich životě ve zdejším regionu, v Dlouhé Třebové, článek se líbil také internetovým serverům a tak se "hledání dědečka" stalo hitem    zpráv z dnešního dopoledne 24.3. Jde skutečně o zajímavost hodnou ocenění, stejně jako přístup vedení našeho města, které pohotově zareagovalo a přijalo celý aztobusový zájezd sympatických Italů.  Má to i své ohlasy, které potěší:
 
Vazena pani Zackova,
prave jsem si precetla zpravu o necekane navsteve Italu ve vasem meste. Musela to byt pro vas vsechny opravdu prepadovka a myslim si, ze jste se nejen zapotili pri hledani potrebne informace o italskem dedeckovi, ale asi bylo i dost legrace a zajimalo by me, jak jste se spolu domlouvali.
Chtela jsem Vam a Vasim kolegum vyjadrit obdiv za to, jak jste celou  situaci zvladli i s tim obcerstvenim a jako pruvodkyne v cestovnim ruchu vam chci pouze podekovat za to, ze prave takovymi setkani a pomoci delate tu nejlepsi reklamu nasi zemi.
Preju Vam hodne uspechu a pohody pri Vasi praci a urcite se k vam  prijedeme jako turisti podivat.
Hezke dny, Evelina Harmeling  Calberlah, Dolni Sasko
 
Litomyšl, klíčový bod pro výstavbu R35

Při návštěvě ministra dopravy Bárty se diskutovalo o výstavbě rychlostní silnice R35, která je klíčovou pro rozvoj Pardubického kraje i České republiky. Ministerstvo dopravy chce stavbu řešit formou PPP projektu. Kritickým bodem je úsek okolo Litomyšle, kde není trasa dosud stanovena. „Vyjednávání ohledně trasy R35 v blízkosti Litomyšle nepokračuje. Starosta Litomyšle mě nepřesvědčil o tom, že stavbu připravuje. Naopak si dovolím konstatovat, že obsah jednání, jak jsme ho vedli, považuji ze strany pana starosty za skandální,“ konstatoval současný stav ministr dopravy Bárta na tiskovém brífinku. Kraj již přepracoval plán územního rozvoje včetně možných variant. Dokud se však Litomyšl a zdejší organizace neshodnou, výstavba R35, kterou by měl stavět soukromník formou PPP projektu,  pokračovat nebude.
 
Hejtman se zotavuje po transplantaci

Hejtman Pardubického kraje Radko Martínek se podrobil transplantaci ledviny ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové, kde se v loňském roce zotavoval ze zranění způsobeného pádem na lyžích. Operace proběhla bez komplikací . „V současné době se už zotavuje a jeho stav je dobrý,“ řekl blízký spolupracovník Martin Netolický. V úřadě ho po dobu nemoci zastupuje statutární zástupce náměstek Roman Línek.
 
„Dražší vstupné do památek? To je špatně,“ říká radní Stejskal

Nedávno se v médiích objevila zpráva o zdražování vstupného do památek v Pardubickém kraji. Toto zdražení sice nebude ve většině případů nijak dramatické, nicméně v součtu s tím, že zdražují například i potraviny, pohonné hmoty a jiné nezbytné věci, se může z pohledu cestovního ruchu jednat o problém. Turisty je třeba motivovat k návštěvě domácích památek a zajímavostí, tento krok je však spíše odradí. Takto to pochopil například soukromý majitel zámku v Nových Hradech nedaleko Litomyšle pan Kučera, který vstupné nezdražuje.  
Všeobecně se jako důvod zdražení vstupného uvádí neustále klesající návštěvnost. U těch nejatraktivnějších akcí a památek se ale návštěvnost naopak zvedá. Je všeobecně známo, že náklady na údržbu a provoz památek jsou obrovské a že je v této oblasti spíše nedostatek peněz. Problémem je i absence jasného, zákonem stanoveného způsobu financování památek.  
Pozitivní pak může být snad jen to, že se provozovatelé hradů a zámků zavazují, že jako kompenzaci za dražší vstupné nabídnou turistům o něco více, že zatraktivní své prohlídky. V této souvislosti je však třeba poukázat na fakt, že památky měly možnost získat nemalé prostředky z evropských fondů. Někteří provozovatelé dotace čerpali nebo doposud čerpají, a díky tomu se jejich možnosti prezentace zásadně zlepšují.  
Snižování výdajů státu na památky a pokus o kompenzaci této skutečnosti formou zdražování vstupného se zejména v době všeobecné krize jeví jako neprozíravé. V mnoha případech to povede ke snížení počtu návštěvníků a tím znovu ke snížení finančních prostředků , které budou pro památky k dispozici pro jejich další rozvoj. Vzniká tím začarovaný kruh, což v konečném důsledku znamená z dlouhodobějšího pohledu neefektivní řešení.                    Miroslav Stejskal  radní Pardubického kraje pro cestovní ruch
 
K článku o cyklomaratonu:

Zdravím, chtěl bych k článku o Cyklomaratonu jenom upřesnit, že na webu závodu v propozicích http://www.cyklomaraton-ceskatrebova.cz/propozice je ohledně získání originálního trička závodu uvedeno:

Benefity: startovné zahrnuje:

  • parkování
  • pořadatelskou a zdravotní službu
  • startovní číslo
  • tričko závodu (podmínkou přihláška a úhrada startovného do 23. května)
  • měření času a zpracování výsledků chipovou technologií
  • občerstvovací stanice
  • občerstvení v cíli závodu
  • šatny, sprchy
  • mytí kol

S pozdravem Pavel V.