Českotřebovský deník 94/2011 (31/3)                                     
Zastávka Zádolka osiří? (Byla by to velká hloupost)
Vypadá to tak, že se změny musí udělat stůj co stůj, neboli ať to stojí  třeba i víc. Společné je to, že to je vždy na úkor dopravy železniční. Je to systém, který má cestující odradit od jízdy vlakem a bojím se že i autobusem.  V první etapě se vynechá co nejvíc zastávek, aby se pak zjistilo, že ve vlaku nikdo nejezdí a tak se mohou zrušit úplně.  Není přece tak dávno, co se naopak budovaly  zastávky nové, aby se projíždějící vlaky mohly více využívat. Připomeňme v okolí zastávku Černovír na trati do Letohradu a zastávku Luková na trati do Zábřeha. To ovšem ještě neřídila dopravu v kraji firma OREDO.  Lze rozumět tomu, že se některé úseky železnice, která se už nyní nevyplácí nebudou třeba nákladně  opravovat a dopravu zde nahradí autobusy, které to zvládnou, ale  nemohu pochopit, proč rušit zastávky  regionálních vlaků, které přes zastávku Zádolka stejně pojedou  a jezdí stále s velkou časovou rezervou. Podobně bychom mohli rušit i zastávky autobusů, kde cestující nenastupují v dostatečném množství?  V měsíci únoru se uskutečnilo i  jednání Pardubického kraje se starosty obcí na trati z Č. Třebové do Březové nad Sv. a ze Svitav do Poličky  (zápis z jednání se mi podařilo získat). Od nového GVD (prosinec 2011) by mezi ČT - Březová a Svitavy - Polička měly nově autobusy nahradit vlaky (je tím míněno osobní vlaky, které objednává kraj), tím stylem, že by měl jezdit autobus z Č.T  přes Rybník a Třebovice do SY a další duplicitní z Č. Třebové  do Lanškrouna přes Semanín a právě Zádolku. Takže stručně řečeno, občan ze Zádulky bude potřebovat jet jako vlakem do SY, tak nastoupí tady někde na autobus, pojede do Třebovic, kde někde přesedne a pojedu dalším autobusem do SY (pokud bude návaznost). Výborné řešení.  Jak to bude asi tak dlouho trvat?  Jak to bude v zimním období?  A hlavním důvodem všeho je úspora financí, protože na autobusy kraj připlácí méně. Zde to je ale spíše záměr vlakovou dopravu co nejvíce narušit, učinit ji nespolehlivou a nepravidelnou. Minulý rok byla uvedena do provozu zrekonstruovaná a dálkově řízená trať ze Svitav do Poličky (jistě přes 200 mil.) a teď se jako nic neděje, že to nebude využito. To totiž bylo plánováno mimo krajské orgány a tak jako by to byl problém někoho jiného. Nicméně: Většina vlaků zůstane a  jejich zastavování v Zádolce je možné zachovat a zajistit obsluhu této lokality (minimálně u spojů vedených soupravami Regionova). Zatím se zdá že tyto hlasy nechce žádný koordinátor dopravy na krajském úřadu ani slyšet, jako by měl jiné zadání a na hlasy "zezdola" nemá reagovat.
Fotografie:  Osada Nový Rybník - Zádolka je součástí obce Opatov, okres Svitavy. Dosud mají občané z lokality (také spousta chatařů)  výborné vlakové spojení na Českou Třebovou (jejich děti k nám chodí do školy), tak i do Opatova a Svitav. Do Semanína musí pěšky (nebo na kole apod.) asi 2 kilometry. Poblíž Zádolky je známá lokalita bledulí Králova zahrada. Bledule právě kvetou...
Záchranný sběr obojživelníků při jarním přesunu do přívratských rybníků opět začíná.
Zábrany instalované opět v celkové délce větší ne jeden kilometr brání obojživelníkům při přechodu z lesů do přívratských rybníků, kde chtějí naklást vajíčka.  Trvalé žabí přechody zatím stále nejsou a tak nezbývá než žáby zachycovat ve zvláštních nádobách za zábranami a přenášet je do rybníků ručně. Má to výhodu v tom, že tento postup umožňuje evidenci  obojživelníků. Pokud se tato práce dělá systematicky a dlouhodobě, lze ukázat, jaké jsou trendy v čase a zda se záchranný sběr pozitivně projevuje na celkovém počtu žab nebo čolků a jak se mění druhová skladby. Po letošním jaru budeme zase chytřejší, budeme mít další data. Než budou získána, bude třeba velké obětavosti desítek dobrovolných ochránců přírody, každodenní práce. Podílejí se na ni ochránci přírody ZO ČSOP Podorlicko Česká Třebová pod vedením předsedkyně Věry Malátkové, další dobrovolníci a také oddíly mladých ochránců přírody.
 
Na kraji s městem a univerzitou Pardubice o podpoře inovací
Pardubice (30. 3. 2011) - Ve středu se v sídle Pardubického kraje uskutečnila již druhá společná schůzka k podpoře inovací vědy a výzkumu v Pardubickém kraji. Zúčastnili se jí za město Pardubice náměstek Jiří Rozinek, za Univerzitu Pardubice rektor  Miroslav Ludwig s kvestorem Milanem Bukačem  a za Pardubický kraj náměstci hejtmana Roman Línek a Jan Tichý. „Domluvili jsme se,  že budeme společně pracovat na přípravě inovačního fondu, který by měl vzniknout  do pololetí 2011. Jeho cílem bude finanční podpora inovačních a podnikatelských nápadů realizovaných na území Pardubického kraje, a to zejména v podnikatelských inkubátorech, jako je například dosud málo využívaný inkubátor v pardubickém TechnoParku,“ shrnul obsah schůzky náměstek hejtmana Roman Línek. Dále se všichni shodli, že osloví subjekty, které mají přímou vazbu na TechnoPark Pardubice a nebo nabízely řešení jeho problémů. „Pokud navrhnou model jak pomoci TechnoParku Pardubice, tak nápad společně posoudíme,“ uvedl náměstek Línek. Nelze však  očekávat, že by se kraj, město či univerzita angažovaly formou finančních garancí či směnkami,  které nedávno odmítlo zastupitelstvo Města Pardubice.   
 
Regionální organizace Roska Pardubického kraje
Dne 26. 3. 2011 se konal, při setkání 50 účastníků, již třináctým rokem jednodenní seminář pro nemocné roztroušenou sklerózou. Hlavním bodem semináře byla přednáška MUDr. Dany Horákové z MS Centra Neurologické kliniky v Praze. Každým rokem se tak dozvídáme nejnovější informace z léčby, o nových lécích, možnostech další diagnostiky, ale i příkladech o léčbě v zahraničí. Paní doktorka nám dává řadu rad a opět u ní byla možnost individuální komunikace.
Za tato setkání jsme vděčni, protože informovanost od lékařky nad míru povolané, byla pro nás nemocné opět obrovským přínosem.
 
www.roskauo.cz
 
Jak odevzdáváme vysloužilou bílou techniku
Až 2,7 kg vysloužilých elektrozařízení odevzdal vloni kolektivnímu systému  ELEKTROWIN každý obyvatel Pardubického kraje. Ve srovnání s ostatními regiony se tak kraj umístil na osmém místě. První příčka patří občanům Plzeňského kraje, kteří zrecyklovali téměř 3,5 kilogramu na osobu. Na druhém konci žebříčku se umístil Ústecký kraj. Jeho obyvatelé odevzdali k recyklaci průměrně 1,6 kilogramu. Kolektivní systém ELEKTROWIN na Pardubicku vysbíral celkem 1360 tun elektroodpadu, čímž ušetřil až 8 milionů kWh elektřiny. Největší podíl sesbíraného elektroodpadu již tradičně tvoří chladící zařízení. Češi jsou v jejich recyklaci dokonce pátí nejlepší v Evropě. Nezisková společnost ELEKTROWIN vloni po celé republice vysbírala celkem 25 448 tun elektroodpadu, což je více než 1,3 milionu kusů.