NA JOSEFA BESEDOVALI S JOSEFEM VAŠÁKEM     

Po dopolední modlitbě se v sobotu 19. března zúčastnil oslavenec JOSEF VAŠÁK, známý sportovec a výtvarník z Rychnova nad Kněžnou, zajímavé besedy v českotřebovské modlitebně Církve adventistů sedmého dne.
Velice dovedně  s ním rozmlouvala paní LENKA NÁROŽNÁ. Posluchači tak zvěděli mnoho zajímavosti  z umělcova dětství ve kterém již se projevoval jeho výrazný výtvarný talent. Upřímně se rozhovořil i o své emigraci, kdy se podíval do Rakouska, Německa i do Ameriky. Od mládí tíhnul ke kulturistice a tak dřevorubeckou práci  jenom přivítal. „Navzpíráno jsem měl a tak mne pořádná makačka vůbec nevadila, spíš naopak. Tenkrát jsem si ještě neuvědomoval, že nejdůležitější škola je ta, co je daná z hůry a na malování jsem nějaký čas  zanevřel. Stal se ze mne dřevorubec, celé dny jsem  trávil v lese na čerstvém vzduchu s motorovou pilou“, vzpomínal JOSEF VAŠÁK. Víra nebyla jeho celoživotní přítelkyní, ovšem v současné době si život bez Pána nedovede představit. Bible je rozhodně jeho nejoblíbenější knihou , v té on již nic nehledá, domnívám se, že ji zná úplně nazpaměť. „Maluji, protože mne to baví, je to i část moji obživy. Do každého člověka  je něco vloženo a když Pán chce, evokuje ho. Člověk však musí spolupracovat, činnost je  velice důležitá. Pán  nemá rád lenochy! Po pravdě řečeno  upřímně věřím v Boha od roku 1978, to mi umřela maminka. Po té se u mne také v plné intenzitě probudil duch malování. Po vojně mne nesmírně zajímalo tajemno. Studoval jsem nejrůznější duchovní roviny – okultní vědy – spiritismus, stýkal jsem se  se Svědky Jehovovými, moc jsem chtěl vědět o minulém životě. Exkurze do minulosti mne velice pobavily. Všichni byli králové, šlechtici, bohatýři, samozřejmě bohatí a dobří, nikdo nebyl v minulém životě chudák, sluha, natož potom hlupák.Naštěstí jsem brzy z podobných satanových léček vycouval, setkal jsem se se správnými lidmi a hlavně uvěřil v toho pravého“. Rovněž činky a další tělo „mučící“ zařízení jsou JOSEFU VAŠÁKOVI blízké. Čtyřiašedesátiletý vycvičený švihák k tomu říká: „Víte kulturistika mi učarovala již někdy v šestnácti letech a drží mne  dodnes. Bez cvičení si svůj život nedovedu představit, stejně jako bez malování. Žádnou chemii jsem v životě nepoužíval  a také jsem nejedl jen proto, abych se nacpal. Tělo potřebuje své a my jsme povinni o tělesnou schránku pečovat. V Písmu je to  psáno,“ má i v této oblasti JOSEF VAŠÁK zcela jasno. Každé odpoledne vede v rychnovském fit centru ke cvičení i své mladé kamarády.  Malíř velice poutavě přiblížil osobní setkání s vynikajícím malířem a ilustrátorem ZDEŇKEM BURIANEM.
Beseda byla i po technické stránce velice dobře zabezpečena. Na bílé stěně  modlitebny se střídaly černobílé i barevné snímky z malířova života, potom také řada jeho obrazů. Ať již krajinomaleb z regionu jimž vévodil jeho  milovaný Rychnov nad Kněžnou, zajímavé byly i portréty nejrůznějších  panovníků,  posledních dvacet let se věnuje  s oblibou surrealistickým obrazům se symbolickou a biblickou tématikou. Jmenujme například: „ČAS PLYNE JAKO VODA – A CO TY  ZEMĚ DIVADLO VESMÍRU – SEN KRÁLE NEBUKADNEZARA – VZDUŠNÝ  ZÁMEK – TEN KDO TLAČÍ PRES – KDO – CESTA DO BUDOUCNOSTI  - HLE STOJÍM U DVEŘÍ A TLUKU – I PRO TEBE JSOU JEN DVĚ CESTY“ a další. K jednotlivým pracem podával autor   podrobné vysvětlení. Přítomné posluchače informoval, že několik jeho obrazů je k vidění v rychnovském hotelu HAVEL.  Na jejich otázky podával pohotově vyčerpávající odpovědi.
 Uběhlo devadesát minut úžasné besedy  v překrásném prostředí  modlitebny českotřebovských adventistů a zazvonil mobil. Naneštěstí v kapse oslavence JOSEFA VAŠÁKA (1947). Volala manželka. Malíř poděkoval přítomným divákům za  účast na besedě se smíchem v hlase  je ubezpečil, že i když musí okamžitě odjet do Rychnova nad Kněžnou, rozhodně však po pantoflem není…..MR
 
LENKÁ NÁROŽNÁ, JOSEF VAŠÁK
Posluchači      Foto: M. Richter