Být zdravotně postiženým se za ministra Drábka, premiéra Nečase a jejich koaličních partnerů skutečně nevyplatí

Z pohledu na reformní zákony Ministerstva práce a sociálních věcí je patrné, že ministrův tým chce na postižených ušetřit a tak jim hází klacky pod nohy respektive pod kolečka invalidních vozíků. Při pročítání komentáře předsedy Národní rady zdravotně postižených Václava Krásy k vládním reformním zákonům, se člověk za odpovědné státní představitele musí stydět. Politici a jejich legislativci říkají invalidům, že se žili nad poměry a odteď je s tím konec....
I. Hlavní problémy osob se zdravotním postižením vyplývající z návrhu zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů

1. Likvidace průkazek - problémy (slevy a zdarma doprava), označení O1 vjezdy, parkování, daně. Přechodná doba   platnosti do konce roku 2013 na tom nic nemění.
2.Zánik příspěvku na zakoupení motorového vozidla a v důsledku toho i na osvobození od DPH.
3.Zánik příspěvku na bezbariérový byt a garáž
4 Co vodící pes? (náklady spojené s krmením a veterinární péčí)
5.Podmínky příspěvku na mobilitu vůbec nepočítají se zdravotní péčí, s nákupy, obstaráváním osobních záležitostí, kulturními a sociálními potřebami osob se zdravotním postižením. Za relevantní potřeby jsou uznány jenom zaměstnání, škola a zařízení sociálních služeb, což je neslýchaná redukce potřeb lidí se zdravotním postižením, která  je naprosto diskriminační.
6.Vznikne povinnost pravidelného čtvrtletního hlášení výše příjmu nejen žadatele, ale i společně posuzovaných osob.
7.Příspěvek na mobilitu jen do 6ti násobku ŽM tj.:
Jednotlivec 3 126Kč x 6 = 18 756 Kč tj., 79 %  průměrné mzdy za rok 2010 (23 665 Kč),
8.Příspěvek na zvláštní pomůcky nenáleží, jestliže cena zvláštní pomůcky nedosahuje 35 000 Kč a příjem přesahuje 6ti násobek ŽM..
9.Příspěvek na zvláštní pomůcky nelze poskytnout, jestliže zvláštní pomůcka je zdravotnickým prostředkem,
který je plně nebo částečně hrazen z veřejného zdravotního pojištění anebo zapůjčován příslušnou zdravotní pojišťovnou.
10.Příspěvek na pomůcky je limitován částkou 350 000 Kč s požadovanou 20% spoluúčastí. Pro možnost snížení spoluúčasti je dán postup podle zákona o pomoci v hmotné nouzi, který počítá mj., i s prodejem majetku, včetně majetku nezletilých dětí. Je nepřijatelná konstrukce, aby člověk, který potřebuje pomůcku ke kompenzaci svého zdravotního postižení, byl k takovýmto krokům nucen.
 
II. Hlavní problémy sociálních služeb (Zákon č. 108/2006 Sb.). 

1.Ztráta až 5 400 Kč měsíčně u dětí do 3 let věku dlouhodobě těžce zdravotně postižených. Z toho ztráta až 3 000 Kč měsíčně příspěvku na péči a v případě vícenásobného postižení  ještě výpadek sociálního příplatku až ve výši 2 400 Kč. Tato skutečnost  znamená, že řada rodin nebude schopná zvládnout péči o postižené dítě a to půjde do ústavu.
2.Navrhované vymezení základních životních potřeb zcela vylučuje z možnosti získání příspěvku děti odkázané na dietní stravování, trpící nádorovými onemocněními, trpící interními chorobami apod. U těchto dětí může být narušena schopnost zvládat jednu až dvě základní životní potřeby.
3.Hranice tří základních životních potřeb je naprosto nehumánní. Z logiky věci vyplývá, že když jde o základní životní potřeby, je potřeba je naplnit všechny.
4.Požadavek každodenní pomoci je nesmyslný. Existují základní životní potřeby, které jsou limitní pro život, a přesto není potřeba je uspokojovat každý den, například nákup a úklid domácnosti.
5.Výčet deseti oblastí základních životních potřeb není dostatečný. Není zřejmé, podle jakých kritérií se posuzuje schopnost osoby tyto potřeby zvládat.
6.Je nepřijatelné zrušení finančního limitu 25% příjmu, který musí zůstat lidem s postižením. 
7.Je nepřijatelné, aby nevyčerpaná část příspěvku zanikala v dalším měsíci. Systém účtování, obsažený v § 18, včetně propadnutí části příspěvku je naprosto nepřijatelný. Je nepřijatelné, ukládat pečujícím osobám povinnost zřídit si účet a osobám se zdravotním postižením hlásit číslo tohoto účtu úřadu práce. Navíc v případě občasné pomoci by mohly náklady na vedení účtu přesáhnout platby za poskytnutou pomoc.
8. Osoby v pobytových zařízeních sociálních služeb nesmějí zůstat bez minimálních finančních prostředků, jakým je 25% příjmu při pobytu v týdenním zařízení, resp. 15% příjmu při celoročním pobytu. Potřeby těchto osob nelze zredukovat na ubytování, stravování a nezbytnou péči. Z čeho budou platit léky, návštěvu lékaře, oděvní součásti, hygienické potřeby atd.
 
III. Problémy v oblasti státní sociální podpory (zákon č. 117/1995 Sb.) 

Nejzávažnější změnou je zánik nároku na rodičovský příspěvek u dětí, které nesplňují podmínky pro přiznání příspěvku na péči v I. stupni. Jde o děti, trpící postižením, které bezpodmínečně vyžaduje dietní stravování (fenylketonurie, celiakie, a další metabolické poruchy), děti onkologicky nemocné, děti, trpící jinými závažnými interními chorobami.
 
IV. Problémy v oblasti hmotné nouze 

Změny v této oblasti nemají pro osoby se zdravotním postižením tak závažné následky jako v jiných oblastech.
 
V.Základní problémy v oblasti zaměstnávání  

Hlavní dopady pro osoby se zdravotním postižením
a)   Zkrácení rozhodného období před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání ze 3 na 2 roky. V této době musí mít    splněna podmínka alespoň 12 měsíců doby důchodového pojištění.
b)   Zrušení kategorie osob zdravotně znevýhodněných. Těchto osob je v současné době dle údajů MPSV ČR 40 000, z nichž 9 000 je uchazečů o zaměstnání a  na další více než 4 000 pobírají jejich zaměstnavatelé příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením a na řadu dalších takovýchto osob se vztahuje sleva na dani pro zaměstnavatele.
c)   Zrušení kategorie chráněných pracovních dílen. Je skutečností, že současné vymezení chráněné pracovní dílny jen 60% podílem osob se zdravotním postižením je nevyhovující; na druhé straně však již sám pojem „dílna“ označuje útvar s organizovanou strukturou a návazností činností. Z toho vyplývá, že chráněné dílny nejsou pouhým souhrnem pracovních míst a měly by být jako institut zachován.
d)   Snížení příspěvku na max. 6 000 Kč dále ohrozí řadu specializovaných zaměstnavatelů i lidí se zdravotním postižením.
e)   Prakticky likvidační pro velkou většinu specializovaných zaměstnavatelů a pro osoby se zdravotním postižením, které jsou OSVČ je zrušení náhradního plnění.
 
VI. Závěr  

Z výše uvedených dopadů návrhu reformy vyplývá, že navrhované změny budou mít pro osoby se zdravotním postižením v řadě oblastí až katastrofální následky. To se týká především zaměstnávání (zrušení kategorie osob zdravotně znevýhodněných, zrušení náhradního plnění); rodin s těžce zdravotně postiženými dětmi ve věku do 3 let (zrušení příspěvku na péči, zrušení sociálního příspěvku) a dále pro rodiny s dětmi staršími, trpícími interními a onkologickými chorobami, kde doplatí na novou strukturu základních životních potřeb. Tyto rodiny nebudou mít nárok ani na příspěvek na péči, ani na rodičovský příspěvek od 4 do 15 let věku.
Zcela nepřijatelné je odsouzení lidí s nízkými příjmy k pouhému vegetování v pobytových zařízeních určením i dosavadních minimálních částek, které mohli použít např. na kulturu, cesty mimo zařízení, výhradně na stravu a ubytování.
Je zavrženíhodné dělat z lidí, odkázaných na péči jiné osoby, trojské koně k získání přístupu k informacím o účtech pečujících osob.

 

Navržené zákony, zejména v sociální oblasti jsou v rozporu zejména s články č. 7, 8, 10 a 14 Listiny základních práv a svobod, jakož i příslušnými mezinárodními dokumenty.
 
Není pochyb, že lidé ubližující slabším, kteří se nemohou bránit, zaslouží pohrdání
Výše uvedený soupis problémů tuto myšlenku navozuje.