Mladí
hokejbalisté si dojeli do Plzně pro porážku a jsou po základní části druzí
Neděle 03.04.2011
HBC Pento Most - Elba Franklin Ústí nad Labem |
2:3 |
ss |
(1:2,0:0,1:0) |
Střely: 35:34, vyloučení:
5:9, využití přesilovek: 1:0, oslabení: 0:0 |
HBC
Plzeň - TJ Lokomotiva Česká Třebová |
7:3 |
|
(3:0,2:1,2:2) |
Střely: 40:21, vyloučení:
12:10, využití přesilovek: 2:1, oslabení: 0:1 |
SK OEZ Testa Letohrad - SK Jihlava |
2:0 |
|
(1:0,0:0,1:0) |
Střely: 39:13, vyloučení:
6:11, využití přesilovek: 0:0, oslabení: 0:0 |
HBC Vsetín - HbK INTEVO Karviná |
6:2 |
|
(1:0,4:1,1:1) |
Střely: 51:28, vyloučení:
5:6, využití přesilovek: 1:1, oslabení: 0:0 |
HBC ALPIQ Kladno - HC Kert Park Praha |
10:0 |
|
(4:0,4:0,2:0) |
Střely: 42:14, vyloučení:
7:9, využití přesilovek: 3:0, oslabení: 1:0 |
HBC Autosklo-H.A.K. Pardubice - HBC Hradec
Králové 1988 |
11:2 |
|
(3:0,3:1,5:1) |
TABULKA SOUTĚŽE - Základní část
O druhém místě českotřebovské Lokomotivy rozhodlo jen horší skóre.
Nyní následuje play - off, podle pravidel soutěže by Lokomotiva měla hrát s
týmem SK OEZ Testa Letohrad a začínat na domácím hřišti.
-
Anketa
Stromořadí Pardubického kraje jde do finiše.
- českotřebovská alej Maxe Švabinského je zatím stále druhá, ale
potřebuje nutně další podporu. Zatím pro ni hlasovalo jen 150
příznivců. P/o počátečním vedení v anketě se počet příznivců již podstatně
nezvyšoval. Myslím, že jich máme u nás více a měli bychom to
dokázat také v hlasování. Co nejlepší umístění v anketě bude dobrou
známkou pro naše okolí, bude pozvánkou, proč navštívit Českou
Třebovou Uzávěrka hlasování je 14. dubna, už mnoho času nezbývá,
proto jdeme do finiše a hlasujeme pro "naši" alej Maxe Švabinského !
Hlasovat můžete na stránkách
Regionálního muzea v Chrudimi
ZDE.
-
-
Nejhezčí stromořadí? Zatím vedou lípy v Chocni
-
Už přes tisíc lidí hlasovalo v anketě
Stromořadí Pardubického kraje. Lidé z Pardubicka či Chrudimska zatím své
aleje moc nepodpořili
-
Silničáři chtěli nechat pokácet u Mladkova
alej lip a javorů a jen protesty lidí nakonec přiměly Pardubický kraj,
že část stromů nakonec stavbaři ušetří. Organizátoři ankety
Stromořadí Pardubického kraje, ve které může každý až do 14. dubna
vybírat z 23 kandidátů, se touto akcí pokoušejí ochránit i další cenné
aleje. Jak tvrdí, rychle se přesvědčili, že jejich obavy o budoucnost
stromořadí jsou oprávněné. „V anketě mohou lidé dávat hlas i stromořadí
v Trstěnicích, které ale už ve skutečnosti neexistuje a je tam zařazeno
in memoriam. Obec stromy nechala vykácet. Vyřazovat jej však už
nebudeme,“ uvedl Tibor Schwarz z Ekocentra Zelený dům. Trstěnice stromy
porazily, protože už byly staré a pro lidi nebezpečné. Zástupci obce
tvrdí, že je nahradí nové stromy.
-
„V posledních dvou tří letech tu byl trend
všechny stromy podél silnic kácet. Chtěli jsme touto anketou přispět k
tomu, aby se aleje už zbytečně nekácely, povzbudit lidi, aby se o aleje
zajímali, protože mají velký význam pro krajinu,“ uvedla Simona
Vylíčilová z Regionálního muzea v Chrudimi. Anketu zatím s drtivou
převahou vede zámecká lipová alej v Chocni, jejíž příznivci jí poslali
400 hlasů, za ní následuje Alej Maxe Švabinského v České Třebové a
třešňová alej v Habrově u Chrudimi. Řada lidí o hlasování však neví, jen
tak si lze asi vysvětlit, že známá kaštanová alej ve Slatiňanech získala
za měsíc jen devět hlasů, mohutné lípy za Žamberkem ani jeden, nebo
fakt, že nábřeží Závodu Míru v Pardubicích se dočkalo pouze 27 kliků.
-
Někteří lidé se dokonce zlobí, že anketa není
férová, protože příznivci nejúspěšnějších stromořadí si dokázali sehnat
více kliků. „Je to riziko každé internetové ankety. Všichni měli a mají
stejné možnosti,“ říká Vylíčilová. Vyhlášení vítězného stromořadí se
uskuteční na Den Země v Pardubicích 18. dubna. Anketu organizuje
Ekocentrum Zelený dům a Regionální Muzeum v Chrudimi.
-
ANKETA Stromořadí
Pardubického kraje
-
Průběžné pořadí 1. Choceň (zámecká lipová
alej) 2. Česká Třebová 3. Topol (třešňová alej na Habrově) 4. Běstvina
(javorová alej) 5. Vysoké Mýto Hlasuje se do 14. dubna na stránkách
Regionálního muzea v Chrudimi www.muzeumcr.cz Vyhlášení vítězného
stromořadí proběhne v Pardubicích 18.dubna v rámci kulatého stolu v
budově magistrátu na Pernštýnském náměstí od 15 hodin.
- Článek z
MF DNES, regionální mutace pro Pardubický kraj.
-
Kdo vzkřísí svitavský hotel Slavia?
- Bývalému hotelu Slavia na svitavském náměstí hrozí, že se do něj hosté
už nikdy nevrátí. Pardubická společnost Finex Investment od svého plánu na
rekonstrukci dřívější pýchy města ustoupila. Šance na nalezení nového
zájemce nejsou velké. Svitavám chybí ubytovací kapacity, navíc radní
doufali, že hotel pomůže náměstí Míru, které je ve srovnání třeba s
centrem sousední Litomyšle jak bez života.
-
Do měst míří straky.
Strádají hlavně skřivani
- Podle České ornitologické společnosti se zmenšil za poslední
čtvrtstoletí počet ptáků v zemi přibližně o deset milionů jedinců.
„Nechci mít pocit, že za mého mládí bylo všechno lepší, ale je fakt,
že celkově plošně ptáci ubývají,“ říká zoolog specializací ornitolog
Milan Růžička.
- * Kolik druhů ptáků je v kraji?
- Kolem 150 druhů ptáků.
- * Mizí, anebo přibývají?
- Asi jedna třetina našich ptáků ubyla, jedna přibyla a jedna je
na tom stejně. Obecně však platí, že počet ptáků je čím dál nižší.
Neubývá ani tolik počet druhů, ale počet jedinců.
- * Které druhy čím dál víc v přírodě postrádáme?
- Z polních nejvíc ubývá skřivan nebo strnad. Okraje luk a polních
cest jsou zarostlé křovinami, naopak louky se nejméně dvakrát ročně
intenzívně pokosí, a to nedělá ptákům dobře.
- * Ptáci se vytrácejí i z měst...
- Typické je ubývání vrabců, mimo jiné protože hnízdí v
polodutinách a nevyhovuje jim, když se domy udržují v pořádku, staré
domy jim poskytovaly více úkrytů. Dále ubývá hmyz, nejvýživnější
potrava jejich mláďat, protože lidé mají na místě původních záhonů
květin pravidelně kosené trávníky. Z vodních ptáků ubývají především
potáplivé kachny, například polák velký a polák chocholačka.
- * Jak se daří lesním ptákům?
- Ti většinou přibývají. Z typických druhů pěvuška modrá, červenka
obecná, budníček menší či úplně nejpočetnější pták, kterým je
pěnkava obecná. Je to tím, že rozloha lesů stoupá, lesníci se
navracejí k hospodaření přírodě bližšímu, navracejí se listnaté
dřeviny a méně se používají biocidy.
- * Ale někteří ptáci se naopak z lesů stěhují blíž k lidem...
- Starším příkladem je kos černý, dnes jsou to třeba straky, které
se přestěhovaly na okraje měst a v lesích je téměř neuvidíte. Platí
to i o holubu hřivnáči, který byl vysloveně lesním druhem a nyní ho
lze najít na sídlištích, třeba v Polabinách.
-
- (Článek ze sobotní MF DNES vhodně doplňuje diskuzi v
Českotřebovském zpravodaj na téma "Mizí zpěvní ptáci")
-
K diskuzi o letním čase
-
výjimečně jsem se rozhodl zapojit do diskuze, protože mě některé příspěvky
hýbou tlakem. Z dlouholetých zkušeností při řízení lidí vím, že téměř
všichni lidé jsou téměř proti všem změnám a překvapivě i pozitivním
změnám. Nadávají na všechno a tak samozřejmě nadávají i na změnu času.
Protože změna času se týká všech občanů, vypadá to nadávání jako veliké.
Možná, že ekonomický význam letního času není velký, ale to co uvedl pan
Borovec, mě připadá velmi důležité. Někdo možná chodí z práce ve 2 hodiny
odpoledne, , někdo možná ještě dřív a spousta lidí nechodí do práce vůbec.
Těm je úplně jedno, jestli je světlo do 8 do 9 nebo do 10 hod. Ale velká
skupina lidí, která chodí z práce v 5 v 6 a někdy v 7 hod. večer, je ráda,
že je ještě alespoň dvě nebo tři hodinky světlo. Takže si nemyslím, že
letní čas je úplná pitomost. Já se na něj těším a koho potkávám, ten je po
dvou týdnech od změny na letní čas spokojen také. Příspěvky o narušení
biorytmu mě nechávají klidným, protože v rámci týdne, měsíce a
roku prožíváme všichni výrazně větší změny se kterými nic nenaděláme,
nelámeme si s nimi hlavu a neděláme dalekosáhlé výzkumy. Kolikrát musím
vstát dřív nebo jít spát později , v sobotu jinak, v n eděli jinak, ti co
chodí na tři směny, tak každý týden absolutně změní biorytmus (paní
profesorka žije ve velkém omylu, když si myslí, že již nejsou továrny a od
6 hod. ráno se nepracuje - co třeba celé zdravotnictví ...) a ještě hůře
jsou na tom lidé v nepřetržitém provozu, kde je několik systémů docházky a
jeden z nich je např. dvě 12 ranní, dva dny volno, dvě 12 noční, dva dny
volno a to se opakuje. Ani těchto lidí není málo.
Jsem přesvědčen, že přechod na letní čas není žádný problém, ale až tento
pseudoproblém vyřešíte a zrušíte letní čas, tak stejné množství lidí a ti
stejní lidé vám budou nadávat, že už letní čas není, že už i v létě je
brzy tma, ..... A pokud je problém v dojivosti krav, sundejte z kravína
hodiny, vypněte krávám rádio, aby nevěděly, že je změna a zemědělci ať
chodí do kravína podle starého režimu a dojivost zůstane stejná.
Jan Kovář Červená Voda
______________________________________________________________
|