Českotřebovský deník  96/2011   (3.4.)                                  

Mladí hokejbalisté si dojeli do Plzně pro porážku a jsou po základní části druzí

Neděle 03.04.2011

HBC Pento Most - Elba Franklin Ústí nad Labem 2:3 ss (1:2,0:0,1:0)
Střely: 35:34, vyloučení: 5:9, využití přesilovek: 1:0, oslabení: 0:0
HBC Plzeň - TJ Lokomotiva Česká Třebová 7:3   (3:0,2:1,2:2)
Střely: 40:21, vyloučení: 12:10, využití přesilovek: 2:1, oslabení: 0:1
SK OEZ Testa Letohrad - SK Jihlava 2:0   (1:0,0:0,1:0)
Střely: 39:13, vyloučení: 6:11, využití přesilovek: 0:0, oslabení: 0:0
HBC Vsetín - HbK INTEVO Karviná 6:2   (1:0,4:1,1:1)
Střely: 51:28, vyloučení: 5:6, využití přesilovek: 1:1, oslabení: 0:0
HBC ALPIQ Kladno - HC Kert Park Praha 10:0   (4:0,4:0,2:0)
Střely: 42:14, vyloučení: 7:9, využití přesilovek: 3:0, oslabení: 1:0
HBC Autosklo-H.A.K. Pardubice - HBC Hradec Králové 1988 11:2   (3:0,3:1,5:1)

TABULKA SOUTĚŽE - Základní část

Poř. Název týmu Z V VP R P Skóre B
1. HBC ALPIQ Kladno 22 17 0 0 5 105:44 51
2. TJ Lokomotiva Česká Třebová 22 17 0 0 5 111:59 51
3. HBC Plzeň 22 14 1 2 5 97:60 46
4. HBC Pento Most 22 13 1 1 7 84:55 42
5. HBC Autosklo-H.A.K. Pardubice 22 12 2 0 8 93:70 40
6. Elba Franklin Ústí nad Labem 22 11 2 1 8 75:62 38
7. SK OEZ Testa Letohrad 22 11 1 0 10 59:57 35
8. HbK INTEVO Karviná 22 9 0 0 13 63:61 27
9. HBC Vsetín 22 8 0 1 13 58:109 25
10. HBC Hradec Králové 1988 22 5 1 3 13 59:112 20
11. SK Jihlava 22 5 1 2 14 48:74 19
12. HC Kert Park Praha 22 0 1 0 21 39:128 2

O druhém místě českotřebovské Lokomotivy rozhodlo jen horší skóre.  Nyní následuje play - off, podle pravidel soutěže by Lokomotiva měla hrát s týmem SK OEZ Testa Letohrad a začínat na domácím hřišti. 

Anketa Stromořadí Pardubického kraje jde do finiše.

českotřebovská alej Maxe Švabinského je zatím stále druhá, ale potřebuje nutně další podporu. Zatím pro ni hlasovalo jen 150  příznivců. P/o počátečním vedení v anketě se počet příznivců již podstatně nezvyšoval.  Myslím, že jich máme  u nás více a měli bychom to dokázat také v hlasování.  Co nejlepší umístění v anketě bude dobrou známkou pro naše okolí,  bude pozvánkou, proč navštívit Českou Třebovou  Uzávěrka hlasování je 14. dubna, už mnoho času nezbývá, proto jdeme do finiše a hlasujeme pro "naši" alej Maxe Švabinského ! Hlasovat můžete na stránkách Regionálního muzea v Chrudimi ZDE.
 
Nejhezčí stromořadí? Zatím vedou lípy v Chocni 

Už přes tisíc lidí hlasovalo v anketě Stromořadí Pardubického kraje. Lidé z Pardubicka či Chrudimska zatím své aleje moc nepodpořili
Silničáři chtěli nechat pokácet u Mladkova alej lip a javorů a jen protesty lidí nakonec přiměly Pardubický kraj, že část stromů nakonec stavbaři ušetří.  Organizátoři ankety Stromořadí Pardubického kraje, ve které může každý až do 14. dubna vybírat z 23 kandidátů, se touto akcí pokoušejí ochránit i další cenné aleje. Jak tvrdí, rychle se přesvědčili, že jejich obavy o budoucnost stromořadí jsou oprávněné. „V anketě mohou lidé dávat hlas i stromořadí v Trstěnicích, které ale už ve skutečnosti neexistuje a je tam zařazeno in memoriam. Obec stromy nechala vykácet. Vyřazovat jej však už nebudeme,“ uvedl Tibor Schwarz z Ekocentra Zelený dům. Trstěnice stromy porazily, protože už byly staré a pro lidi nebezpečné. Zástupci obce tvrdí, že je nahradí nové stromy.
„V posledních dvou tří letech tu byl trend všechny stromy podél silnic kácet. Chtěli jsme touto anketou přispět k tomu, aby se aleje už zbytečně nekácely, povzbudit lidi, aby se o aleje zajímali, protože mají velký význam pro krajinu,“ uvedla Simona Vylíčilová z Regionálního muzea v Chrudimi. Anketu zatím s drtivou převahou vede zámecká lipová alej v Chocni, jejíž příznivci jí poslali 400 hlasů, za ní následuje Alej Maxe Švabinského v České Třebové a třešňová alej v Habrově u Chrudimi. Řada lidí o hlasování však neví, jen tak si lze asi vysvětlit, že známá kaštanová alej ve Slatiňanech získala za měsíc jen devět hlasů, mohutné lípy za Žamberkem ani jeden, nebo fakt, že nábřeží Závodu Míru v Pardubicích se dočkalo pouze 27 kliků.
Někteří lidé se dokonce zlobí, že anketa není férová, protože příznivci nejúspěšnějších stromořadí si dokázali sehnat více kliků. „Je to riziko každé internetové ankety. Všichni měli a mají stejné možnosti,“ říká Vylíčilová. Vyhlášení vítězného stromořadí se uskuteční na Den Země v Pardubicích 18. dubna. Anketu organizuje Ekocentrum Zelený dům a Regionální Muzeum v Chrudimi.
ANKETA Stromořadí Pardubického kraje
Průběžné pořadí 1. Choceň (zámecká lipová alej) 2. Česká Třebová 3. Topol (třešňová alej na Habrově) 4. Běstvina (javorová alej) 5. Vysoké Mýto Hlasuje se do 14. dubna na stránkách Regionálního muzea v Chrudimi www.muzeumcr.cz Vyhlášení vítězného stromořadí proběhne v Pardubicích 18.dubna v rámci kulatého stolu v budově magistrátu na Pernštýnském náměstí od 15 hodin.
Článek z MF DNES, regionální mutace pro Pardubický kraj.

 

Kdo vzkřísí svitavský hotel Slavia?

Bývalému hotelu Slavia na svitavském náměstí hrozí, že se do něj hosté už nikdy nevrátí. Pardubická společnost Finex Investment od svého plánu na rekonstrukci dřívější pýchy města ustoupila. Šance na nalezení nového zájemce nejsou velké. Svitavám chybí ubytovací kapacity, navíc radní doufali, že hotel pomůže náměstí Míru, které je ve srovnání třeba s centrem sousední Litomyšle jak bez života.
Do měst míří straky. Strádají hlavně skřivani

Podle České ornitologické společnosti se zmenšil za poslední čtvrtstoletí počet ptáků v zemi přibližně o deset milionů jedinců. „Nechci mít pocit, že za mého mládí bylo všechno lepší, ale je fakt, že celkově plošně ptáci ubývají,“ říká zoolog specializací ornitolog Milan Růžička.
* Kolik druhů ptáků je v kraji?
Kolem 150 druhů ptáků.
* Mizí, anebo přibývají?
Asi jedna třetina našich ptáků ubyla, jedna přibyla a jedna je na tom stejně. Obecně však platí, že počet ptáků je čím dál nižší. Neubývá ani tolik počet druhů, ale počet jedinců.
* Které druhy čím dál víc v přírodě postrádáme?
Z polních nejvíc ubývá skřivan nebo strnad. Okraje luk a polních cest jsou zarostlé křovinami, naopak louky se nejméně dvakrát ročně intenzívně pokosí, a to nedělá ptákům dobře.
* Ptáci se vytrácejí i z měst...
Typické je ubývání vrabců, mimo jiné protože hnízdí v polodutinách a nevyhovuje jim, když se domy udržují v pořádku, staré domy jim poskytovaly více úkrytů. Dále ubývá hmyz, nejvýživnější potrava jejich mláďat, protože lidé mají na místě původních záhonů květin pravidelně kosené trávníky. Z vodních ptáků ubývají především potáplivé kachny, například polák velký a polák chocholačka.
* Jak se daří lesním ptákům?
Ti většinou přibývají. Z typických druhů pěvuška modrá, červenka obecná, budníček menší či úplně nejpočetnější pták, kterým je pěnkava obecná. Je to tím, že rozloha lesů stoupá, lesníci se navracejí k hospodaření přírodě bližšímu, navracejí se listnaté dřeviny a méně se používají biocidy.
* Ale někteří ptáci se naopak z lesů stěhují blíž k lidem...
Starším příkladem je kos černý, dnes jsou to třeba straky, které se přestěhovaly na okraje měst a v lesích je téměř neuvidíte. Platí to i o holubu hřivnáči, který byl vysloveně lesním druhem a nyní ho lze najít na sídlištích, třeba v Polabinách.
 
(Článek ze sobotní MF DNES vhodně doplňuje diskuzi v Českotřebovském zpravodaj na téma "Mizí zpěvní ptáci")
K diskuzi o letním čase    

výjimečně jsem se rozhodl zapojit do diskuze, protože mě některé příspěvky hýbou tlakem. Z dlouholetých zkušeností při řízení lidí vím, že téměř všichni lidé jsou téměř proti všem změnám a překvapivě i pozitivním změnám. Nadávají na všechno a tak samozřejmě nadávají i na změnu času. Protože změna času se týká všech občanů, vypadá to nadávání jako veliké. Možná, že ekonomický význam letního času není velký, ale to co uvedl pan Borovec, mě připadá velmi důležité. Někdo možná chodí z práce ve 2 hodiny odpoledne, , někdo možná ještě dřív a spousta lidí nechodí do práce vůbec. Těm je úplně jedno, jestli je světlo do 8 do 9 nebo do 10 hod. Ale velká skupina lidí, která chodí z práce v 5 v 6 a někdy v 7 hod. večer, je ráda, že je ještě alespoň dvě nebo tři hodinky světlo. Takže si nemyslím, že letní čas je úplná pitomost. Já se na něj těším a koho potkávám, ten je po dvou týdnech od změny na letní čas spokojen také. Příspěvky o narušení biorytmu mě nechávají klidným, protože v rámci týdne, měsíce a roku prožíváme všichni výrazně větší změny se kterými nic nenaděláme, nelámeme si s nimi hlavu a neděláme dalekosáhlé výzkumy. Kolikrát musím vstát dřív nebo jít spát později , v sobotu jinak, v n eděli jinak, ti co chodí na tři směny, tak každý týden absolutně změní biorytmus (paní profesorka žije ve velkém omylu, když si myslí, že již nejsou továrny a od 6 hod. ráno se nepracuje - co třeba celé zdravotnictví ...) a ještě hůře jsou na tom lidé v nepřetržitém provozu, kde je několik systémů docházky a jeden z nich je např. dvě 12 ranní, dva dny volno, dvě 12 noční, dva dny volno a to se opakuje. Ani těchto lidí není málo.
Jsem přesvědčen, že přechod na letní čas není žádný problém, ale až tento pseudoproblém vyřešíte a zrušíte letní čas, tak stejné množství lidí  a ti stejní lidé vám budou nadávat, že už letní čas není, že už i  v létě je brzy tma, ..... A pokud je problém v dojivosti krav, sundejte z kravína hodiny, vypněte krávám rádio, aby nevěděly, že je změna a zemědělci ať chodí do kravína podle starého režimu a dojivost zůstane stejná.  Jan Kovář Červená Voda 

______________________________________________________________