- Lichtentejnské jubilejní
kameny i v okolí České Třebové
Turistu
či návtěvníka lesa v blízkém i vzdálenějím okolí České Třebové můe
zaujmout památný kámen, v naem případě s německým nebo latinským nápisem,
který připomíná 40 let panování kníete Jana
II.
z Lichtentejna
(viz obrázek) v roce 1998. Nápisem se vztahuje k XII.listopadu MDCCCXCVIII,
někde doplněný o deset let později v roce 1908 dodatkem k padesátiletí
vladaření, tedy letopočtem MCMVIII.
Tento panovník vládl velice dlouho - 70 let a 3 měsíce a byl tak po
králi Ludvíku XIV. druhým
nejdéle panujícím vladařem.
Na počest jeho panování, umístil jeho lesnický personál téměř ve vech
ze 168 lesnických revírů pamětní jubilejní kamen. V jeho okolí bylo
vysazeno 20 letních a 20 zimních dubů (40 let panování) a 18 červených
dubů (nástup vlády v 18 letech ). Do dnení doby se původní duby zachovaly
jen velice výjimečně. Někde dnes chybí i následující dubový porost.
Jubilejní kameny v některých revírech nebyly vůbec osazovány, někde se
postupem času ztratily. V současnosti jich mohlo odhadem zůstat 120 - 130.
Zdokumentována je zatím přiblině polovina.
Jenom v okrese Ústí nad Orlicí je evidováno 12 jubilejních kamenů.
U České Třebové pod Palicí, nad Damníkovskou hájenkou, u Skuhrova
směrem na Knapovec, u lankrounských rybníků, u Ústí nad Orlicí pod
Andrlovým chlumem, u Tátenic směrem na Hotejn, u Stráné, na
Červenovodském sedle, nad Mlýnickým Dvorem a u Moravského Karlova.
Nezdokumentovaný je doposud kamen u Velké Moravy, jubilejní kamen u
Nepomuk je pravděpodobně ztracený. Tvar těchto památníků byl náhodný,
větinou byl tvořen kamennou deskou s vytesaným nápisem, osazenou do
mohyly z větích kamenů.
Ve S vltavském okrese bylo vybudováno 9 památníků, a to: Rychnov na
Moravě, Nová Ves u Kunčiny, Borov, Udánky, Křenov, Suice, Zadní
Arnotov a Vrané s tvarem jednotného typu v podobě kamenného opracovaného
bloku s vytesaným nápisem. Pouze v ipotíně je památník tvořen deskou s
nápisem zabudovanou v kamenné mohyle.
Dalí zdokumentované památníky ve vzdálenějím okolí České Třebové se
nacházejí v okresech sousedního Olomouckého kraje.
Jsou osazeny v lesích u obcí: Drozdov ( směr Hotejn), Jedlí, Rohle,
Brníčko, Dubicko, Svatá Trojice u Malé Moravy, Sklené.
Petr Vomáčka, Česká Třebová
Ukázky z bohaté fotografické dokumentace autora,
která obsahuje desítky jubilejních kamenů včetně jejich zaznamenané
polohy formou souřadnic GPS. Autor připravuje webové stránky,
s podrobnou dokumentací
Lokalita Č. Třebová - Ostrov (Palice)
V blízkosti Andrlova chlumu
|
-
Zdroj:
www.jubilejnikameny.euweb.cz
uvádí zajímavé dokumenty. zde je i mnoho dalích podrobností
- Aktivním badatelem v této oblasti je předevím Matou Jirák ze Slavkova, který se
zaslouil o vytvoření zmíněného webu a má velkou zásluhu na odkrytí této
zajímavé části naí historie. Na uvedené problematice spolupracuje m.j. i
s autorem výe uvedeného článku, Třebovákem Petrem Vomáčkou. Doporučuji proto navtívit zmíněné
webové stránky, je zde spousta fotografií zmíněných lichtentejnských
památníků. Najdete je zde.
Pro pochopení problematiky jistě neukodí souhrn informací o rodu
Lichtensteinů a jejich působení v Českých Zemích. Více najdete např.
na wikipedii a dalích zdrojích.
-
-
Výčet
Lichtentejnského územního vlastnictví v roce
1914
(Wikipedia)
-
Lichtensteinové
dle Wikipedie
-
Jméno
se odvozuje od názvu hradu
Liechtenstein jině od
Vídně. V
okolí tohoto rodového hradu a na severovýchodní hranici
Dolních Rakous měli první Lichtentejnové pozemky. Nepřetritá linie
předků Lichtentejnů započala
Jindřichem I. (zemřel roku 1265 nebo 1266), jen od krále
Přemysla Otakara II. za věrnost v boji získal v polovině
13. století
panství okolo
Mikulova
na jiní
Moravě jako svobodné vlastnictví. Získání tohoto panství mělo veliký
politický význam, protoe tím rodina získala rozsáhlý územní majetek na
území Českého království, respektive (později)
České koruny. Rod se trvale usadil na Moravě a ve
Slezsku (slezská orlice, erb panství
Krnov a erb
Opavska se stávají trvalou součástí lichtentejnského
rodového erbu).
Rodový majetek na Moravě byl postupně roziřován a do roku
1945 zde Lichtentejnové
vlastnili rozsáhlé pozemky s centry v
Lednici a
Valticích.
A do roku 1620
nezastávali ádný zemský úřad. Původně měli zlatočerveně dělený tít,
v 16. století se objevuje čtvrcený erb s polepením, od roku
1709 je znak totoný se
znakem jejich kníectví. Srdeční títek je shodný s původním erbem,
v prvním poli má slezskou orlici, v druhém zelenou routovou korunu pokosem
na zlatých a černých pruzích, ve třetím poli znak Opavska, ve pici
krnovský lovčí roh, ve čtvrtém poli harpyji (orla s dívčí hlavou), co je
symbolem
Východního Fríska.
Kníe
Jan II., o kterém je řeč v souvislosti s dlouhým panováním a pamětními
kameny, il v letech
(5. října
184011.
února
1929),
je to syn syn Aloise Josefa II. (17961858), byl bez potomků.
Přehled lichtentejnských památníků
podle bývalých panství
(dle Matoue Jiráka)
Seznam lichtentejnských památníků
řazený abecedně podle lokalit
(www.jubilejnikameny.euweb.cz)
Legenda:
- zdokumentovaný památník, |
- dosud nezdokumentováno, |
- nedochovaný památník. |
|