Kraj řeší kritickou situaci stavu svých silnic                         Stav silnic v majetku Pardubického kraje je špatný. Vinou nastavení rozpočtového určení daní kraj nemá prostředky, aby neustále se zhoršující situaci zvrátil. Krajská samospráva uvolnila v březnu na opravy dalších 30 milionů korun. Z této částky bude opraveno sedm havarijních úseků silnic z padesáti. Kritický stav to příliš neřeší. Silničáři evidují v kraji 114 kilometrů silnic v havarijním stavu. Jedná se o úseky, které již nelze opravit běžnou údržbou. Na jejich opravu by bylo potřeba vynaložit částku půl miliardy korun, které by obnovily sjízdnost na dalších 6 až 10 let. Pardubický kraj má v majetku 3 137 kilometrů silnic II. a III. třídy. Už v roce 2004 bylo 28 % těchto komunikací, které kraj ve špatném stavu převzal od státu, v havarijním nebo nevyhovujícím stavu. V loňském roce bylo za nevyhovující nebo havarijní označeno 48 % krajských silnic II. třídy. U „trojek“ je to dokonce přes 70 %. Pokud se výrazné podfinancování údržby silnic nezmění, očekávají reálné scénáře havarijní nebo nevyhovující stav u všech silnic během zhruba deseti až patnácti let. „Příspěvek od zřizovatele Pardubického kraje správě silnic na rok 2011 činí 350 milionů korun. To umožňuje vynaložit pouhopouhých 114 tisíc na jeden kilometr zimní a letní údržby silnice a rok. To je částka nejenom nedostatečná, ale také v porovnání s ostatními kraji nejnižší,“ vysvětluje příčiny špatného stavu silnic v majetku kraje náměstek hejtmana Jan Tichý. Doposud Správa a údržba silnic Pardubického kraje dokázala i za tyto prostředky udržet srovnatelnou technickou úroveň udržovaných silnic s ostatními kraji. „Roční deficit samotné údržby silnic je nejméně 200 milionů korun,“ připojuje se k tomu ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec. „Třicet milionů korun nyní uvolněných krajem nám umožní opravit sedm úseků silnic, které jsou v havarijním stavu. U dalších havarijních úseků nám nezbývá nic jiného, než je označit dopravním značením. Na opravu ostatních nejsou zatím peníze.“ Jediným možným řešením situace je změna v rozpočtovém určení daní. „Současné rozpočtové určení daní naprosto neodpovídá tomu, o jaký rozsah silniční sítě se staráme,“ tvrdí Jan Tichý. „Hovoříme o částce okolo 800 až 900 milionů korun, které by každoročně měly přijít do našich silnic. Musíme si uvědomit, že silnice a silniční hospodářství tvoří 60 % majetku kraje, přitom příspěvek na ně tvoří nějakých deset procent. Je jasné, že pokud do více než poloviny majetku dáváme deset procent finančních prostředků, pak to z dlouhodobého hlediska není udržitelný stav.“ Vedení Pardubického kraje se kromě toho domnívá, že odvrátit krizovou situaci by pomohla i změna vyhlášky, která by jasně stanovovala, jaká vozidla po silnicích II. a III. třídy mohou jezdit. „Dopravní značení má z našeho pohledu jednu výraznou vadu,“ vysvětluje Tichý. „Jestliže převádíme některé silnice ze II. třídy do III. třídy a značením omezujeme vjezd, musíme dodatkovou tabulkou povolit vjezd dopravní obsluze. Bohužel dopravní obsluhou může být i čtyřicetitunový kamion, který se nám tak dostane na silnici III. třídy, po které by neměla jezdit vozidla nad 12 tun.“ Tato opatření, která by měla pozitivní vliv na zoufalý stav krajských silnic, ovšem nemá kraj ve svých rukou. To může změnit pouze stát a kraje s vládou toto téma řeší, stejně jako možnost mimořádného finančního příspěvku na opravy silnic v letošním roce.   Kraj zvažuje půjčku Vzhledem k současnému velmi špatnému stavu krajských silnic ale samospráva zvažuje i vlastní řešení, kterým by mohla být půjčka. „Výhodná by pro nás byla kombinace úvěru z Evropské investiční banky (EIB) a vydání obligací. Domnívám se, že by si Pardubický kraj mohl půjčit miliardu, kterou by tvořila půlmiliardová půjčka od EIB a půlmiliardové obligace s tím, že by tyto peníze byly spláceny z rozpočtu odboru dopravy Pardubického kraje,“ říká náměstek hejtmana. „Splácení vychází na zhruba 60 až 70 milionů ročně, což není při rozpočtu odboru dopravy, který se pohybuje kolem jedné a půl miliardy, zásadní problém.“ Kraj by tak podle Tichého mohl odvrátit hrozící vážnou degradaci některých úseků silnic v majetku kraje a z hlediska stavu silniční sítě by se zařadil do průměru mezi ostatní regiony. Navíc by došlo k odvrácení nesmírně vysokých nákladů v budoucím období způsobených oddálením oprav. V době krize, kdy stavební práce jsou za poloviční ceny, je investování výhodné.     Vyjádří se i veřejnost K poměrně významným otázkám investic do krajské silniční sítě se ale nebudou vyjadřovat jen politici a odborníci. Krajská samospráva chce, aby se k tomuto tématu vyjádřila i veřejnost, a proto připravila anketní akci. V obcích Pardubického kraje budou umístěny schránky s anketními lístky, prostřednictvím kterých budou moci občané vyjádřit svůj názor. „V reakci na určitou mediální kampaň tvrdící, že do silnic bylo investováno už dost prostředků, chceme znát skutečný názor občanů. Chceme vědět, zda upřednostňují to, aby se Pardubický kraj přestal věnovat komunikacím a místo toho se raději věnoval školství, zdravotnictví a jiným oblastem. Chceme vědět, co lidé vnímají jako priority a jejich názorem se budeme řídit,“ konstatuje náměstek hejtmana Jan Tichý. Schránky s anketními lístky budou umístěny v obcích Pardubického kraje, lidé by je ve většině případů měli nalézt na obecních úřadech. Ve větších městech a obcích by kromě úřadů měly být schránky i na dalších frekventovaných místech. Čas na vyplnění jednoduchého anketního lístku budou mít občané jeden nebo dva měsíce, poté bude celá akce vyhodnocena a názor veřejnosti se objeví v materiálu připravovaném odborem dopravy pro jednání samosprávy.