-
Již
po osmé se v okolí Přívratských rybníků staví zábrany a dobrovolníci nejen
z řad ochránců přírody vstávají brzy ráno zachraňovat stovky migrujících
obojživelníků. Každý rok totiž na jaře vyrazí tisíce obojživelníků po
zimním spánku v nedalekých lesích na pouť do svého rodného rybníku. Přitom
jim cestu křižují silnice a tak i nebezpečí v podobě silniční dopravy.
Přestože obojživelníci migrují v noci a hlavně když je teplo (teploty nad
5°C), tak by pod koly aut skončilo na stovky obojživelníků. Transfer
obojživelníků, který organizuje ZO ČSOP Podorlicko, trvá přibližně měsíc,
kdy je kolem silnic v okolí rybníků v Přívratu vidět zábrany. Od okamžiku
postavení, do okamžiku zboření zábran je potřeba každé ráno chodit vybírat
sběrné nádoby se zachycenými obojživelníky a přenést je k rybníku, kde
jsou pečlivě druhově zařazeni, spočítáni a zapsáni. Tak víme i o mnoha
druzích, které se zde vyskytují. Z těch známějších se jedná o ropuchu
obecnou, skokana hnědého a zeleného, tak i méně známé jako je rosnička
zelená nebo blatnice skvrnitá. Kromě čolka obecného, čolka horského a
čolka velkého jsme nalezli i ropuchu zelenou. Ve všech případech se jedná
o chráněné druhy.
- Stejně tak díky záznamům z terénu víme přesně i počet jedinců, které
jsme přenesli. Protože přesná data z prvního roku nejsou, víme až o roce
2005, kde bylo přeneseno 9901 obojživelníků, následující rok 2006 jich
bylo 12354 a o rok později počet obojživelníků poklesl na 7043
z neznámých důvodů. Jednou z hypotéz příčiny poklesu počtu přenesených
jedinců je odlov rybníku tedy jeho odpuštění v době tahu
obojživelníků v předcházejícím roce. V roce 2008 byl další úbytek a
číslo počtu zachráněných jedinců pokleslo na 5002, v roce 2009 už ale
opět stouplo na 6730. A pravděpodobně díky opětovnému výlovu a tedy i
vypuštění rybníku se v roce 2010 transfer ukončil s 5033 zachráněnými
jedinci.
- V záznamech máme kromě záznamů o počtech jedinců i teploty měřené
přímo v lese, ze kterého obojživelníci migrují a tak lze velmi snadno
s použitím informací z terénu a díky dlouhodobému sledování vysledovat
závislosti mezi teplotou, počasím, vlhkostí vzduchu a počtem migrujících
jedinců.
- O všech letech, kdy transfer probíhal, vznikla v mých rukou, jako
studenta českotřebovského gymnázia, práce do soutěže festivalu vědy a
techniky AMAVET. Zde jsem postoupil až do národního kola. V práci je
zahrnut vliv teploty na migraci obojživelníků, kde platí, že čím je
vyšší teplota, tím je vyšší i počet migrujících jedinců. Hlavním tématem
ovšem byl vliv měsíční fáze na počet migrujících obojživelníků, tento
vliv se mi nepodařilo důvěryhodně dokázat a tak jsem se zaměřil na další
možné vlivy, především vlhkost vzduchu a srážky. Zjistil jsem, díky
datům naměřených ČHMÚ v Ústí nad Orlicí, sledovatelný vliv, kdy z grafů
jasně vyplývá, že při vyšší relativní vlhkosti naměřené večer
předchozího dne, narůstá počet migrujících obojživelníků.
- Vít Bednář, 6.A, Gymnázium Česká Třebová
Na fotografii Vít Bednář, autor příspěvku získává ocenění od
vicehejtmana Pardubického kraje Romana Línka na krajském festivalu vědy a
techniky Amavet za práci, věnovanou výzkumu tranferu obojživelníků |