Transfer obojživelníků v lokalitě Přívrat                             
Již po osmé se v okolí Přívratských rybníků staví zábrany a dobrovolníci nejen z řad ochránců přírody vstávají brzy ráno zachraňovat stovky migrujících obojživelníků. Každý rok totiž na jaře vyrazí tisíce obojživelníků po zimním spánku v nedalekých lesích na pouť do svého rodného rybníku. Přitom jim cestu křižují silnice a tak i nebezpečí v podobě silniční dopravy. Přestože obojživelníci migrují v noci a hlavně když je teplo (teploty nad 5°C), tak by pod koly aut skončilo na stovky obojživelníků. Transfer obojživelníků, který organizuje ZO ČSOP Podorlicko, trvá přibližně měsíc, kdy je kolem silnic v okolí rybníků v Přívratu vidět zábrany. Od okamžiku postavení, do okamžiku zboření zábran je potřeba každé ráno chodit vybírat sběrné nádoby se zachycenými obojživelníky a přenést je k rybníku, kde jsou pečlivě druhově zařazeni, spočítáni a zapsáni. Tak víme i o mnoha druzích, které se zde vyskytují. Z těch známějších se jedná o ropuchu obecnou, skokana hnědého a zeleného, tak i méně známé jako je rosnička zelená nebo blatnice skvrnitá. Kromě čolka obecného, čolka horského a čolka velkého jsme nalezli i ropuchu zelenou. Ve všech případech se jedná o chráněné druhy.
Stejně tak díky záznamům z terénu víme přesně i počet jedinců, které jsme přenesli. Protože přesná data z prvního roku nejsou, víme až o roce 2005, kde bylo přeneseno  9901 obojživelníků, následující rok 2006 jich bylo 12354 a o rok později počet obojživelníků poklesl na 7043 z neznámých důvodů. Jednou z hypotéz příčiny poklesu počtu přenesených jedinců je  odlov  rybníku  tedy jeho odpuštění v době tahu obojživelníků v předcházejícím roce. V roce 2008 byl další úbytek a číslo počtu zachráněných jedinců pokleslo na 5002, v roce 2009 už ale opět stouplo na 6730. A pravděpodobně díky opětovnému výlovu a tedy i vypuštění rybníku se v roce 2010 transfer ukončil s 5033 zachráněnými jedinci.
V záznamech máme kromě záznamů o počtech jedinců i teploty měřené přímo v lese, ze kterého obojživelníci migrují a tak lze velmi snadno s použitím informací z terénu a díky dlouhodobému sledování vysledovat závislosti mezi teplotou, počasím, vlhkostí vzduchu a počtem migrujících jedinců.
O všech letech, kdy transfer probíhal, vznikla v mých rukou, jako studenta českotřebovského gymnázia, práce do soutěže festivalu vědy a techniky AMAVET. Zde jsem postoupil až do národního kola. V práci je zahrnut vliv teploty na migraci obojživelníků, kde platí, že čím je vyšší teplota, tím je vyšší i počet migrujících jedinců. Hlavním tématem ovšem byl vliv měsíční fáze na počet migrujících obojživelníků, tento vliv se mi nepodařilo důvěryhodně dokázat a tak jsem se zaměřil na další možné vlivy, především vlhkost vzduchu a srážky. Zjistil jsem, díky datům naměřených ČHMÚ v Ústí nad Orlicí, sledovatelný vliv, kdy z grafů jasně vyplývá, že při vyšší relativní vlhkosti naměřené večer předchozího dne, narůstá počet migrujících obojživelníků.
Vít Bednář, 6.A, Gymnázium Česká Třebová

Na fotografii Vít Bednář, autor příspěvku získává ocenění od vicehejtmana Pardubického kraje Romana Línka na krajském festivalu vědy a techniky Amavet za práci, věnovanou výzkumu tranferu obojživelníků