Dobrou zkušenost si nenecháváme pro sebe II.             

Po přečtení stanoviska TEZY k mému článku  výše uvedeného názvu jsem byl až dojat starostí a péčí zástupců TEZY o ekonomiku bytových družstev. Chci jen důrazně připomenout, že všechna bytová družstva včetně našeho jsou svéprávná a samostatná, disponují dostatečnými odbornými i ekonomickými kapacitami a naštěstí se nedají nijak manipulovat. Jak a co mají počítat vědí určitě sama.
P. Nesporý i p. Doleček velmi dobře vědí, že bytová družstva v účetnictví neodpisují svůj majetek, ale zdroje financování na opravy a investice si podle zákona vytváří v tzv. fondu oprav (dále jen FO), takže v kalkulaci nákladů žádné odpisy počítat nemusí, i když to oba pánové mylně vydávají za povinnost družstev a zbytečně tak a myslím, že marně, ohlupují veřejnost. Samozřejmě, že fond oprav tvoříme tak, abychom na budoucí případné opravy měli dost peněz, to byla i jedna z podmínek úvěrující banky. Do konce záruční doby na realizované investici budeme mít na našem FO našetřeno minimálně na  10 stejných kotlů (instalovány máme 4), jejich životnost uplynutím záruční doby určitě ještě neskončí… Jimi uváděná zásada pro kalkulaci tepla stanovená energetickým regulačním úřadem platí jen pro podnikatelské a dodavatelské organizace, tedy správně  i TEZU, nikoliv však pro bytové družstvo, které topí a ohřívá vodu samo pro sebe. Ano, pokud bychom dodávali teplo např. sousednímu domu/družstvu, do ceny bychom určitě kalkulovali i další náklady včetně ceny pořízení a nepochybně také zisk, podobně jako TEZA. Takovou kotelnu ale nemáme, ani to nebyl a není náš záměr.
Komplexní rekonstrukci našeho domu jsme si schválili na členské schůzi s tím, že na její realizaci si vyděláme úsporami nákladů, tedy že celkové náklady bydlení každého z nás po rekonstrukci  nebudou měsíčně větší než před rekonstrukcí. Obsah a komplexnost rekonstrukce nám skutečně umožnily ušetřit zmiňovaných 961 tisíc ve srovnání s náklady r. 2008, současně nastavení splátkového kalendáře úvěru i tvorba FO výše uvedenou zásadu splňují a skutečně bydlíme levněji. A nesporně lépe, pohodlněji a příjemněji, i  bezbariérově.
Snížením  objemu emisí šetříme také životní prostředí, čísla mohu samozřejmě dodat. Právě dokončený ověřovací energetický audit nám plně potvrdil dosažení lepších energetických parametrů, než bylo projektováno.
Naše rozhodnutí souviselo i s jinou zkušeností, jak se obvykle děje v podobných případech: zateplíme dům, klesne množství nakupovaného a tedy vyráběného tepla (GJ), ale mimo spotřeby plynu se další související náklady – mzdové, režijní – nijak nesníží (naopak) a proto cena výrazně vzroste – nijak vzácná zkušenost. Začarovaný kruh? Ne, zateplení našeho bytového domu bez kotelny by bývalo bylo dobrodružstvím a dobrodruzi a hazardéři skutečně nejsme. Jaké jsou zkušenosti domů, kde zateplily fasády, střechy, vyměnily okna a v tepelné energii setrvaly na původním řešení? Jakou máme zkušenost s vodou?
 
Na závěr uvedu jen pár podnětů k zamyšlení nad problematikou ceny tepla a teplé vody a systémem (chcete-li koncepcí) vytápění bytových domů ve městě:
- podívejte se na postupně realizované změny tepelného hospodářství v některých firmách, např. Korado, Rieter, ŽOS (CZ LOKO) a v mnoha dalších v jiných lokalitách, tyto rozhodně nejsou samy: postupně zrušily velké uhelné/plynové kotelny a nehospodárné (byť izolované) rozvody tepla a teplé vody, u kterých nelze technicky zabránit ztrátám. Nahradily je lokálními plynovými automatizovanými kotelnami v jednotlivých objektech a ušlechtilou energii zemního plynu převádějí na teplo až v místě spotřeby. Celkové spotřeby energie na vytápění a ohřev vody spolu s dalšími kroky tak snížily až na cca 1/3 původních objemů. To je celosvětově platná zásada racionálního hospodaření s tepelnou energií. Podobně postupovaly i ČD v našem městě: Železniční poliklinika, budovy železniční stanice, objekty bývalé cihelny nejsou již dlouho vytápěny kotelnou ČD, ale vlastními plynovými kotelnami.
     - není kotelna ČD na Semanínské již nehospodárnou relikvií pro samotné depo kolejových vozidel?
     - skutečně je nutné na provoz domovních kotelen ve městě utrácet např. cca 200 tisíc Kč ročně za telefony? V našem bytovém družstvu na to nepotřebujeme ani jeden telefon.
     - k obsluze kotelen ve městě je potřeba mít a provozovat několik automobilů, courat s nimi v končinách, kde žádná kotelna není, vozit děti do školky, nákupy apod.? V našem bytovém družstvu na to nepotřebujeme ani koloběžku.
 
Ing. Vladimír Typl, člen představenstva BD Trávník 2013-15