Českotřebovský deník 144/2011 (24.5.)                                
Dne 24. května 2011 oslavila v českotřebovském Domově pro seniory svých krásných 98 let  Bývalá učitelka  základní školy Marta Cupalová. S gratulací přišla také místostarostka ing. Jaromíra Žáčková.  Fotografoval Martin Šebela.
 
Jubilejní 10.ročník CYKLO GLACENSIS 2011 
CYKLO GLACENSIS 2011 již po desáté potvrdila, že je největší mezinárodní cyklistickou akcí v česko-polském příhraničí. Propagační akce se opakovaně konala pod záštitou vicehejtmana Pardubického kraje Romana Línka a k cyklojízdě se připojil i radní Pardubického kraje Miroslav Stejskal a mnoho starostů a starostek příhraničních obcí a měst. CYKLO GLACENSIS 2011 je v letošním roce spolufinancován z Fondu mikroprojektů Euroregionu Glacensis OPPS ČR-PR 2007 – 2013.
10.ročník CYKLO GLACENSIS se uskutečnil 20.května 2011. Na české straně startovaly kmenové týmy z 10 českých míst - Bačetín, Brandýs nad Orlicí, Česká Třebová, Choceň, Králíky, Lanškroun, Náchod, Ústí nad Orlicí, Vysoké Mýto, Žamberk, společným cílem byla Dolní Čermná. Sem dorazily také polské týmy z 8 startovních polských měst, jejichž jízda byla připravena paralelně na polské straně.
V Areálu zdraví v Dolní Čermné se sjelo rekordních 500 cyklistů, pro které byly připraveny sportovní hry na motivy Her bez katastru. Večer se účastníkům představil čermenský dětský folklórní soubor Jitřenka a soubor místních tanečnic Dolce baby. Společenský program pokračoval do pozdních nočních hodin taneční zábavou. Účastníci v cíli přespali a v sobotu ráno se rozjeli za dalšími výlety.
 
Náměstek Tichý hovořil o situaci na silnicích II. a III. třídy na semináři
„Budoucnost mýta v České republice“
Praha – Náměstek hejtmana Jan Tichý, jež je zodpovědný za dopravu, dopravní obslužnost a investice, hovořil na semináři konaném dne 24. května 2011 v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky na téma „Budoucnost mýta v České republice“ o problémech s údržbou a opravami krajských komunikací a jejich možného řešení na příkladu Pardubického kraje. „Vzhledem k plánovanému rozšíření mýta na silnicích Pardubického kraje, jež je v plánu od kalendářního roku 2012, jsme nuceni chránit všemi způsoby komunikace v majetku kraje,“ uvedl k důvodu svého vystoupení náměstek Tichý. „Pokud dojde k plánovanému rozšíření mýta jen na silnice I. třídy, reálně hrozí, že komunikace II. a III. třídy budou ještě více zatíženy než dnes. Proto přes Asociaci krajů ČR vyvíjíme tlak, aby došlo ke zpoplatnění také vybraných úseků silnic II. a III. třídy, jež jsou v majetku Pardubického kraje, a došlo ke změně při rozpočtovém určení daní,“ dodal Jan Tichý.   Náměstek hejtmana Tichý seznámil účastníky konference se stavem krajských silnic, výši uskutečněných i plánovaných investic a s výhledem do budoucnosti po zavedení mýta. Upozornil, že zavedením mýta ve stávající navrhované úpravě dojde k většímu opotřebování silnic II. a III. třídy, jež je nutné kompenzovat změnou rozpočtového určení dání a zvýšením příspěvku do obnovy silniční sítě.  „Pardubický kraj neřeší technologie ani způsob, jakým bude mýto zavedeno, ale snaží se obhájit navrhované komunikace II. a III. třídy, které chce po rozšíření mýta zpoplatnit. Naší primární snahou je zamezit zhoršení stavu silnic v Pardubickém kraji,“ dodal náměstek hejtmana Tichý.   Na semináři, pořádaném Dopravní federací, vystoupil také ředitel úseku provozovatele elektronického mýta ŘSD Václav Nestrašil, zástupce vedoucího sekce dopravní politiky Federálního úřadu pro územní rozvoj Ueli Balmer (Švýcarsko), generální ředitel Výzkumného ústavu dopravního Žilina Ľubomír Palčák (Slovensko) a starosta Příšovic Antonín Lízner (Liberecký kraj, ČR). Seminář zaštítili poslanci Petr Gazdík (TOP09 a Starostové) a Václav Zemek (ČSSD). Akce v poslanecké sněmovně Parlamentu  měla  vlastní prezentovaný program a také neoficiální část, ve které došlo k mnoha důležitým setkáním významných osobností z oboru dopravy, které se jinak těžko schází. Škoda, že právě radní pan Jan Tichý se již této neméně zajímavé části jednání nezúčastnil a hned po oficiálním ukončení odjel.                          -VV-

Bouda: Po jednadvaceti letech existuje v majetku kraje

Když na podzim roku 1989 skupinka nadšenců z Brna začala s přípravou zpřístupnění dělostřelecké tvrze Bouda pro veřejnost, neměla ani zdaleka tušení, co je čekáV průběhu následujících 21 let zde dobrovolníci odpracovali více než 300 000 hodin – při vyklízení tvrze od suti a odpadů, prvních rekonstrukčních, konzervačních a zpřístupňovacích pracích a také při vlastním provozu muzea…  Dnes situace zcela jiná. Provozovatelem muzea čs. opevnění – dělostřelecké tvrze Bouda je o.p.s .přátel čs. opevnění, o. p. s., která představuje v oblasti pevnostních muzeí v ČR velmi silný subjekt. Tvrz se stala nejvýznamnější vojensko-historickou památkou Pardubického kraje a krajem je již šest let podporována. Všichni hejtmani kraje (Ing. Línek, Ing. Rabas, Ing. Toman i Mgr. Martínek) se zasadili o to, aby tato aktivita, významná pro cestovní ruch v kraji, přežila, a zejména aby tvrz Bouda vlastně „vznikla“.
Výsledek snahy hejtmanů a úředníků kraje se postupně dostavil: Díky spolupráci a neustálému tlaku došlo na jaře 2009 k zapsání tvrze do katastru nemovitostí. Po 71 letech od svého dokončení tak tvrz začala úředně existovat! Trvalo ale další dva roky, než se podařilo vyřešit neutěšený majetkoprávní stav. 12. května 2011 přišel pro muzeum čs. opevnění – dělostřeleckou tvrz Bouda ten klíčový okamžik – tvrz byla ministerstvem obrany, se souhlasem ministerstva financí a ministerstva kultury fyzicky předána do vlastnictví Pardubického kraje. Po právní stránce se tak stalo o pár dnů dříve – již 11. dubna 2011.
Za 21 let od zpřístupnění prošlo Boudu okolo 250 000 návštěvníků. Tvrz se stala legendou a aktivity s ní spojené zásadním způsobem ovlivnily celé amatérské hnutí, zabývající se záchranou pozůstatků čs. opevnění. Nyní mohou všichni její příznivci doufat, že se této významné památce po 21 letech nesmírného nasazení dobrovolníků otevírají nové možnosti. Tvrz Bouda se už může pokusit o získání „investičních“ grantových projektů (rekonstrukce vlastní tvrze) a dohnat a realizovat to, co dosud nebylo možné…
Třetí ústeckoorlickou petici, požadující zachování současné staniční budovy jako výpravní, podepsalo již šest set občanů.
Ti protestují proti zbytečné stavbě nové nádražní budovy, která má stát několik desítek metrů od té současné.
„Investor stále nepodal uspokojivé vysvětlení, proč by nebylo možné využít stávající budovu nádraží jako výpravní a namísto toho byly  zveřejněny obrázky další vývojové verze jakési zastávky sice s naprosto nefunkční skleněnou pyramidou na střeše, ovšem se standardem odbavení horším, nežli v běžné benzinové pumpě,“ říká jeden z iniciátorů petice, ústecký architekt Petr Kulda. S humorem typicky vlastním architekt Petr Kulda dodává: „Z toho, co se v současnosti kolem ústeckého nádraží děje, se lze jen domnívat, že v naší zemi je finančních prostředků nadbytek a že si tedy ´po furiantsku´ můžeme dovolit ne jedno, ale hned dvě nádraží vedle sebe.“ je to opravdu na zamyšlení (zdroj: Orlický deník)
Další práce uměleckého kováře Františka Bečky je na páté ústecké lékárně v objektu bývalé polikliniky.
Některá určitě stojí za připomenutí: kovaná socha Krista na kříži ve dvanácté kapli křížové cesty na Andrlův chlum, fontána u ústeckého náměstí, sluneční hodiny v Řetové a také v italské Massa Martaně, sousoší Vzkříšení Krista na hřbitově v Řetové. Jednou z dalších pozoruhodných prací kováře, který sice bydlí v Ústí, ale tvoří ve své kovárně „V Betlémě“ na kraji České Třebové, je pozoruhodný artefakt, který od tohoto týdne zdobí novou ústeckou lékárnu U Perly.   Jak umělecký kovář prozradil, na cechovním znaku pracoval zhruba měsíc a půl. Celý ho vytvořil z kovaného železa, na některých částech je pak použita patina mědi a zlata. Jen pro zajímavost uvedl, že kovaní hadi, kteří jsou součástí díla, by po „natažení“ měřili dva metry a dvacet centimetrů, celková výška znaku je pak dva metry a deset centimetrů. Kolemjdoucí i ti, kdo do lékárny přicházejí, ho tedy určitě nepřehlédnou.
Litomyšl žádá kraj, aby R35 vedla dál od města
Radní v Litomyšli trvají na tom, aby budoucí obchvat vedl dále od města. Radnice proto posílá dopis krajským zastupitelům, aby dali přednost této variantě. Rozhodovat mají v červnu. pamatujeme však dobu, kdy naopak v Litomyšli dělali všechno možné proto, aby zhatili severní trasu R 35 vedoucí kolem České Třebové a převedli ji co nejblíéž k Litomyšli. Inu časy se zřejmě mění.   jak se ukazuje, tak částu přes rozpočet něudělal pouze zemědělec  Jan vaňou, ale tak trochu i radní Janeček, kterému také patří nemalé polnosti u Litomyšle.  
Existuje petice za podporu trasy od Litomyšle co nejvzdálenější.  Co dělali členové tohoto sdružení v době, kdy naopak Litomyšl za dálnici bojovala? Už  během tohoto měsíce má být známo stanovisko o vlivu stavby na životní prostředí (EIA), které posoudí obě dvě varianty.    trasa první blíže Litomyšli vyhovuje p. Vaňousovi, vzdálenější by chtěli Litomyšlané a naopak nechtěl zemědělec Vaňous. Podle  regionálního tisku přišel  starosta Michal Kortyš  ještě s třetí variantou, která vede po katastru obcí (Končiny apod.) , je dostatečně daleko od města a zároveň se vyhýbá Vaňousovým pozemkům. Je však málo reálná, protože protíná chráněnou oblast. Trasu, která se líbí více Litomyšli, už jednou krajské zastupitelstvo schválilo. Ohlásil se ale farmář Jan Vaňous, že s ním nikdo trasu vedoucí přes jeho pozemky neprojednal. Uspěl u soudu a kraj musí v této části trasu budoucí rychlostní komunikace R35 předělat. Kraj nyní čeká na stanovisko EIA. Původně mělo být do konce března, termín se ale několikrát posunul. Pokud posudek nebude jednoznačný, rozhodnou zastupitelé sami. Farmář Vaňous už opakovaně řekl, že pozemky nehodlá prodat. Zatím není ani jisté, zda bude ochotný přistoupit na jejich směnu. Starosta Michal Kortyš mu již před časem pozemky na výměnu nabízel, ale zemědělec nechce o směně slyšet. Tvrdí, že orné půdy je pro dálnici škoda. Pozemky u Litomyšle má také zastupitel Josef Janeček. „Mám pozemky od baráku až do Němčic. Prodám je za standardních podmínek. Ty blíže k městu ale neprodám za žádnou cenu. Je pro nás přijatelnější vzdálenější varianta a tu si ´vytrucujeme´,“ řekl s trochou nadsázky Josef Janeček. Litomyšlští zastupitelé věří, že kraj se bude řídit „selským rozumem“ a neohrozí rozvoj města. Jasno bude v červnu. Zdá se mi to ale nějak neuvěřitelně rychlé....
Pardubický kraj analyzoval první zkušenosti s jednotnými přijímacími zkouškami na střední školy s maturitními obory.
Pilotní ročník měl za úkol především zmapovat úroveň žáků základních škol a prověřit i organizaci zkoušek. „Výstupy potvrdily námi předložené analýzy,“ konstatuje radní pro školství Jana Pernicová. „S řediteli různých typů škol se sejdeme u kulatého stolu 15. června, vše probereme a pro příští rok budeme jako zřizovatelé stanovovat bodovou hranici po vzájemné dohodě i pro další kola přijímacích zkoušek.“
     Díky tomu, že byly přijímací zkoušky jednotné, jsou i jejich výstupy velmi hodnotným materiálem a vodítkem pro další postup. „Nikdy bychom k těmto závěrům nedošli, kdyby si každá škola dělala přijímačky sama. Takže peníze, které nás přijímačky stály, byly nejlepší investicí do školství v Pardubickém kraji,“ vysvětluje Jana Pernicová.
     Velmi dobře se organizace zhostila i firma SCIO, nebyly zaznamenány žádné závažnější problémy a školy dostaly rychle zpracované výsledky. Otázkou je stanovení bodové hranice, která byla dobře rozvrstvena podle typů škol, ale o její výši pro další roky se bude ještě jednat.
     V letošním pilotním roce si mohli ředitelé jednotlivých škol stanovovat bodovou hranici pro přijetí ve 2. a 3. kole sami a to vedlo v některých případech až k tomu, že škola nakonec vzala každého. Absurdním příkladem je dokonce jedno gymnázium, které ve druhém kole snížilo hranici pro přijetí na 10 bodů. „Z toho je vidět, že ředitel si není jistý kvalitou jeho střední školy. Tím bohužel také dává i veřejnosti signál, že něco není v pořádku,“ poznamenává radní pro školství a dodává: „ Potvrzuje se, že míst v prvních ročnících středních škol je při klesajícím počtu dětí stále mnoho a školy se je snaží naplnit nezávisle na kvalitě uchazečů. Proto je cesta optimalizace jediným možným řešením.“
     V letošním roce je zřejmé, že vzhledem k uvolněným pravidlům ve 2. a 3. kole přijímacích zkoušek ještě v měsíci září poklesne počet žáků na učebních oborech. Někteří ředitelé středních škol si totiž přetáhnou žáky z tříletých učňovských oborů na střední školy. Bohužel tomu nahrává i existence tří přihlášek na střední školy a to, že mohou žáci stahovat zápisové lístky. „To částečně příští rok napravíme jednotnou bodovou hranicí pro další kola přijímacích zkoušek, ale je nutné o přijímačkách a o státních maturitách daleko více diskutovat na úrovni krajů a především ministerstva,“ zdůrazňuje Jana Pernicová.
     Přijímací zkoušky přinesly několik pozitivních zjištění. Nepotvrdila teorie o tom, že žáci budou utíkat kvůli přijímacím zkouškám do jiných krajů. Pokles žáků hlásících se do maturitních oborů způsobil spíše větší zájem o učební obory. Výsledky testů poskytly středním školám objektivní rozložení žáků od neúspěšných přes velmi dobré až k vynikajícím. Mají tak k dispozici ucelený přehled s možnostmi žáků, o kterých jsou přesvědčeni, že na školu patří a vyrovnají se s jejími požadavky. Objektivní obraz toho, co děti umí, dostali také rodiče a v neposlední řadě i ředitelé a učitelé základních škol. Těm to umožní konfrontovat dosavadní kvalitu výuky s dosaženými výsledky jejich absolventů a motivovat žáky základních škol k lepší přípravě na další studium na střední škole. „Už jen to, že žáci základních škol odpovědněji přistupovali k přijímacím zkouškám je obrovský úspěch,“ uzavírá hodnocení Jana Pernicová.