Dne 24. května 2011 oslavila v
českotřebovském Domově pro seniory svých krásných 98 let
Bývalá učitelka základní školy Marta Cupalová. S
gratulací přišla také místostarostka ing. Jaromíra Žáčková.
Fotografoval Martin Šebela.
Jubilejní
10.ročník CYKLO GLACENSIS 2011
CYKLO GLACENSIS 2011
již po desáté potvrdila, že je největší mezinárodní
cyklistickou akcí v česko-polském příhraničí. Propagační akce
se opakovaně konala pod záštitou vicehejtmana Pardubického
kraje Romana Línka a k cyklojízdě se připojil i radní
Pardubického kraje Miroslav Stejskal a mnoho starostů a
starostek příhraničních obcí a měst. CYKLO GLACENSIS 2011 je
v letošním roce spolufinancován
z Fondu mikroprojektů
Euroregionu Glacensis OPPS ČR-PR 2007 – 2013.
10.ročník CYKLO GLACENSIS se
uskutečnil 20.května 2011.
Na české straně startovaly kmenové týmy z 10 českých míst -
Bačetín, Brandýs nad Orlicí, Česká Třebová, Choceň, Králíky,
Lanškroun, Náchod, Ústí nad Orlicí, Vysoké Mýto, Žamberk,
společným cílem byla Dolní Čermná. Sem dorazily také polské
týmy z 8 startovních polských měst, jejichž jízda byla
připravena paralelně na polské straně.
V Areálu zdraví v Dolní Čermné
se sjelo rekordních 500 cyklistů,
pro které byly připraveny sportovní hry na motivy Her bez
katastru. Večer se účastníkům představil čermenský dětský
folklórní soubor Jitřenka a soubor místních tanečnic Dolce
baby. Společenský program pokračoval do pozdních nočních hodin
taneční zábavou. Účastníci v cíli přespali a v sobotu ráno se
rozjeli za dalšími výlety.
Náměstek Tichý hovořil o situaci na silnicích II. a III. třídy
na semináři
„Budoucnost mýta v České republice“
Praha – Náměstek hejtmana Jan Tichý, jež je zodpovědný za
dopravu, dopravní obslužnost a investice, hovořil na semináři
konaném dne 24. května 2011 v Poslanecké sněmovně Parlamentu
České republiky na téma „Budoucnost mýta v České republice“ o
problémech s údržbou a opravami krajských komunikací a jejich
možného řešení na příkladu Pardubického kraje. „Vzhledem
k plánovanému rozšíření mýta na silnicích Pardubického kraje,
jež je v plánu od kalendářního roku 2012, jsme nuceni chránit
všemi způsoby komunikace v majetku kraje,“ uvedl k důvodu
svého vystoupení náměstek Tichý. „Pokud dojde k plánovanému
rozšíření mýta jen na silnice I. třídy, reálně hrozí, že
komunikace II. a III. třídy budou ještě více zatíženy než
dnes. Proto přes Asociaci krajů ČR vyvíjíme tlak, aby došlo ke
zpoplatnění také vybraných úseků silnic II. a III. třídy, jež
jsou v majetku Pardubického kraje, a došlo ke změně při
rozpočtovém určení daní,“ dodal Jan Tichý. Náměstek hejtmana
Tichý seznámil účastníky konference se stavem krajských
silnic, výši uskutečněných i plánovaných investic a s výhledem
do budoucnosti po zavedení mýta. Upozornil, že zavedením mýta
ve stávající navrhované úpravě dojde k většímu opotřebování
silnic II. a III. třídy, jež je nutné kompenzovat změnou
rozpočtového určení dání a zvýšením příspěvku do obnovy
silniční sítě. „Pardubický kraj neřeší technologie ani
způsob, jakým bude mýto zavedeno, ale snaží se obhájit
navrhované komunikace II. a III. třídy, které chce po
rozšíření mýta zpoplatnit. Naší primární snahou je zamezit
zhoršení stavu silnic v Pardubickém kraji,“ dodal náměstek
hejtmana Tichý. Na semináři, pořádaném Dopravní federací,
vystoupil také ředitel úseku provozovatele elektronického mýta ŘSD Václav Nestrašil, zástupce vedoucího sekce dopravní
politiky Federálního úřadu pro územní rozvoj Ueli Balmer
(Švýcarsko), generální ředitel Výzkumného ústavu dopravního
Žilina Ľubomír Palčák (Slovensko) a starosta Příšovic Antonín
Lízner (Liberecký kraj, ČR). Seminář zaštítili poslanci Petr
Gazdík (TOP09 a Starostové) a Václav Zemek (ČSSD). Akce v
poslanecké sněmovně Parlamentu měla vlastní
prezentovaný program a také neoficiální část, ve které došlo
k mnoha důležitým setkáním významných osobností z oboru
dopravy, které se jinak těžko schází. Škoda, že právě radní
pan Jan Tichý se již této neméně zajímavé části jednání
nezúčastnil a hned po oficiálním ukončení odjel.
-VV-
Bouda: Po
jednadvaceti letech existuje v majetku kraje
- Když na podzim roku 1989 skupinka nadšenců z Brna začala s
přípravou zpřístupnění dělostřelecké tvrze Bouda pro veřejnost,
neměla ani zdaleka tušení, co je čekáV průběhu následujících 21 let zde dobrovolníci odpracovali více než
300 000 hodin – při vyklízení tvrze od suti a odpadů, prvních
rekonstrukčních, konzervačních a zpřístupňovacích pracích a také při vlastním provozu muzea…
Dnes situace zcela jiná. Provozovatelem muzea čs. opevnění –
dělostřelecké tvrze Bouda je o.p.s .přátel čs. opevnění, o. p. s., která představuje v
oblasti pevnostních muzeí v ČR velmi silný subjekt.
Tvrz se stala nejvýznamnější vojensko-historickou památkou
Pardubického kraje a krajem je již šest let podporována. Všichni
hejtmani kraje (Ing. Línek, Ing. Rabas, Ing. Toman i Mgr. Martínek) se
zasadili o to, aby tato aktivita, významná pro cestovní ruch v kraji,
přežila, a zejména aby tvrz Bouda vlastně „vznikla“.
Výsledek snahy hejtmanů a úředníků kraje se postupně dostavil: Díky
spolupráci a neustálému tlaku došlo na jaře 2009 k zapsání tvrze do
katastru nemovitostí. Po 71 letech od svého dokončení tak tvrz začala
úředně existovat! Trvalo ale další dva roky, než se podařilo vyřešit
neutěšený majetkoprávní stav. 12. května 2011 přišel pro muzeum čs.
opevnění – dělostřeleckou tvrz Bouda ten klíčový okamžik – tvrz byla
ministerstvem obrany, se souhlasem ministerstva financí a ministerstva
kultury fyzicky předána do vlastnictví Pardubického kraje. Po právní
stránce se tak stalo o pár dnů dříve – již 11. dubna 2011.
Za 21 let od zpřístupnění prošlo Boudu okolo 250 000 návštěvníků.
Tvrz se stala legendou a aktivity s ní spojené zásadním způsobem
ovlivnily celé amatérské hnutí, zabývající se záchranou pozůstatků
čs. opevnění.
Nyní mohou všichni její příznivci doufat, že se této významné památce
po 21 letech nesmírného nasazení dobrovolníků otevírají nové možnosti.
Tvrz Bouda se už může pokusit o získání „investičních“ grantových
projektů (rekonstrukce vlastní tvrze) a dohnat a realizovat to, co
dosud nebylo možné…
-
Třetí ústeckoorlickou petici, požadující zachování
současné staniční budovy jako výpravní, podepsalo již šest set občanů.
- Ti protestují proti zbytečné stavbě nové nádražní budovy, která má
stát několik desítek metrů od té současné.
„Investor stále nepodal uspokojivé vysvětlení, proč by nebylo možné
využít stávající budovu nádraží jako výpravní a namísto toho byly
zveřejněny obrázky další vývojové verze jakési zastávky sice s
naprosto nefunkční skleněnou pyramidou na střeše, ovšem se standardem
odbavení horším, nežli v běžné benzinové pumpě,“ říká jeden z
iniciátorů petice, ústecký architekt Petr Kulda. S humorem typicky
vlastním architekt Petr Kulda dodává: „Z toho, co se v současnosti
kolem ústeckého nádraží děje, se lze jen domnívat, že v naší zemi je
finančních prostředků nadbytek a že si tedy ´po furiantsku´ můžeme
dovolit ne jedno, ale hned dvě nádraží vedle sebe.“ je to opravdu na
zamyšlení (zdroj: Orlický deník)
-
Další
práce uměleckého kováře Františka Bečky je na páté ústecké lékárně v
objektu bývalé polikliniky.
- Některá určitě stojí za připomenutí: kovaná socha Krista na kříži ve
dvanácté kapli křížové cesty na Andrlův chlum, fontána u ústeckého
náměstí, sluneční hodiny v Řetové a také v italské Massa Martaně,
sousoší Vzkříšení Krista na hřbitově v Řetové. Jednou z dalších pozoruhodných prací kováře, který sice bydlí v Ústí,
ale tvoří ve své kovárně „V Betlémě“ na kraji České Třebové, je
pozoruhodný artefakt, který od tohoto týdne zdobí novou ústeckou
lékárnu U Perly.
Jak umělecký kovář prozradil, na cechovním znaku pracoval zhruba měsíc
a půl. Celý ho vytvořil z kovaného železa, na některých částech je pak
použita patina mědi a zlata. Jen pro zajímavost uvedl, že kovaní hadi,
kteří jsou součástí díla, by po „natažení“ měřili dva metry a dvacet
centimetrů, celková výška znaku je pak dva metry a deset centimetrů.
Kolemjdoucí i ti, kdo do lékárny přicházejí, ho tedy určitě
nepřehlédnou.
-
Litomyšl
žádá kraj, aby R35 vedla dál od města
- Radní v Litomyšli trvají na tom, aby budoucí obchvat vedl dále
od města. Radnice proto posílá dopis krajským zastupitelům, aby
dali přednost této variantě. Rozhodovat mají v červnu. pamatujeme
však dobu, kdy naopak v Litomyšli dělali všechno možné proto, aby
zhatili severní trasu R 35 vedoucí kolem České Třebové a převedli
ji co nejblíéž k Litomyšli. Inu časy se zřejmě mění.
jak se ukazuje, tak částu přes rozpočet něudělal pouze zemědělec
Jan vaňou, ale tak trochu i radní Janeček, kterému také patří
nemalé polnosti u Litomyšle.
- Existuje petice za podporu trasy od Litomyšle co
nejvzdálenější. Co dělali členové tohoto sdružení v době,
kdy naopak Litomyšl za dálnici bojovala? Už během tohoto
měsíce má být známo stanovisko o vlivu
stavby na životní prostředí (EIA), které posoudí obě dvě varianty.
trasa první blíže Litomyšli vyhovuje p. Vaňousovi, vzdálenější by
chtěli Litomyšlané a naopak nechtěl zemědělec Vaňous. Podle
regionálního tisku přišel starosta Michal Kortyš ještě s třetí variantou, která vede po katastru obcí
(Končiny apod.) , je
dostatečně daleko od města a zároveň se vyhýbá Vaňousovým pozemkům.
Je však málo reálná, protože protíná chráněnou oblast. Trasu, která se líbí více Litomyšli, už jednou krajské
zastupitelstvo schválilo. Ohlásil se ale farmář Jan Vaňous, že s
ním nikdo trasu vedoucí přes jeho pozemky neprojednal. Uspěl u
soudu a kraj musí v této části trasu budoucí rychlostní komunikace
R35 předělat. Kraj nyní čeká na stanovisko EIA. Původně mělo být
do konce března, termín se ale několikrát posunul. Pokud posudek
nebude jednoznačný, rozhodnou zastupitelé sami. Farmář Vaňous už
opakovaně řekl, že pozemky nehodlá prodat. Zatím není ani jisté,
zda bude ochotný přistoupit na jejich směnu. Starosta Michal
Kortyš mu již před časem pozemky na výměnu nabízel, ale zemědělec
nechce o směně slyšet. Tvrdí, že orné půdy je pro dálnici škoda. Pozemky u Litomyšle má také zastupitel Josef Janeček. „Mám
pozemky od baráku až do Němčic. Prodám je za standardních
podmínek. Ty blíže k městu ale neprodám za žádnou cenu. Je pro nás
přijatelnější vzdálenější varianta a tu si ´vytrucujeme´,“ řekl s
trochou nadsázky Josef Janeček. Litomyšlští zastupitelé věří, že
kraj se bude řídit „selským rozumem“ a neohrozí rozvoj města.
Jasno bude v červnu. Zdá se mi to ale nějak neuvěřitelně
rychlé....
-
Pardubický kraj analyzoval první zkušenosti s jednotnými
přijímacími zkouškami na střední školy s maturitními obory.
- Pilotní ročník měl za úkol především zmapovat úroveň žáků
základních škol a prověřit i organizaci zkoušek. „Výstupy
potvrdily námi předložené analýzy,“ konstatuje radní pro školství
Jana Pernicová. „S řediteli různých typů škol se sejdeme u
kulatého stolu 15. června, vše probereme a pro příští rok budeme
jako zřizovatelé stanovovat bodovou hranici po vzájemné dohodě i
pro další kola přijímacích zkoušek.“
- Díky tomu, že byly přijímací zkoušky jednotné, jsou i
jejich výstupy velmi hodnotným materiálem a vodítkem pro další
postup. „Nikdy bychom k těmto závěrům nedošli, kdyby si každá
škola dělala přijímačky sama. Takže peníze, které nás přijímačky
stály, byly nejlepší investicí do školství v Pardubickém kraji,“
vysvětluje Jana Pernicová.
- Velmi dobře se organizace zhostila i firma SCIO, nebyly
zaznamenány žádné závažnější problémy a školy dostaly rychle
zpracované výsledky. Otázkou je stanovení bodové hranice, která
byla dobře rozvrstvena podle typů škol, ale o její výši pro další
roky se bude ještě jednat.
- V letošním pilotním roce si mohli ředitelé jednotlivých
škol stanovovat bodovou hranici pro přijetí ve 2. a 3. kole sami a
to vedlo v některých případech až k tomu, že škola nakonec vzala
každého. Absurdním příkladem je dokonce jedno gymnázium, které ve
druhém kole snížilo hranici pro přijetí na 10 bodů. „Z toho je
vidět, že ředitel si není jistý kvalitou jeho střední školy. Tím
bohužel také dává i veřejnosti signál, že něco není v pořádku,“
poznamenává radní pro školství a dodává: „ Potvrzuje se, že míst
v prvních ročnících středních škol je při klesajícím počtu dětí
stále mnoho a školy se je snaží naplnit nezávisle na kvalitě
uchazečů. Proto je cesta optimalizace jediným možným řešením.“
- V letošním roce je zřejmé, že vzhledem k uvolněným
pravidlům ve 2. a 3. kole přijímacích zkoušek ještě v měsíci září
poklesne počet žáků na učebních oborech. Někteří ředitelé
středních škol si totiž přetáhnou žáky z tříletých učňovských
oborů na střední školy. Bohužel tomu nahrává i existence tří
přihlášek na střední školy a to, že mohou žáci stahovat zápisové
lístky. „To částečně příští rok napravíme jednotnou bodovou
hranicí pro další kola přijímacích zkoušek, ale je nutné o
přijímačkách a o státních maturitách daleko více diskutovat na
úrovni krajů a především ministerstva,“ zdůrazňuje Jana Pernicová.
- Přijímací zkoušky přinesly několik pozitivních zjištění.
Nepotvrdila teorie o tom, že žáci budou utíkat kvůli přijímacím
zkouškám do jiných krajů. Pokles žáků hlásících se do maturitních
oborů způsobil spíše větší zájem o učební obory. Výsledky testů
poskytly středním školám objektivní rozložení žáků od neúspěšných
přes velmi dobré až k vynikajícím. Mají tak k dispozici ucelený
přehled s možnostmi žáků, o kterých jsou přesvědčeni, že na školu
patří a vyrovnají se s jejími požadavky. Objektivní obraz toho, co
děti umí, dostali také rodiče a v neposlední řadě i ředitelé a
učitelé základních škol. Těm to umožní konfrontovat dosavadní
kvalitu výuky s dosaženými výsledky jejich absolventů a motivovat
žáky základních škol k lepší přípravě na další studium na střední
škole. „Už jen to, že žáci základních škol odpovědněji
přistupovali k přijímacím zkouškám je obrovský úspěch,“ uzavírá
hodnocení Jana Pernicová.
|