Z 54 jednání Rady Pardubického kraje                                  Hospodaření kraje skončilo přebytkem Rada projednávala návrh závěrečného účtu Pardubického kraje za rok 2010. Hospodaření skončilo přebytkem ve výši cca 265 milionu korun, ačkoliv se v upraveném rozpočtu předpokládal schodek ve výši 580 milionu korun. Na přebytku hospodaření se podílelo jak překročení příjmů, například ze sdílené daně o cca 117 milionů korun, ale i dotace na evropské projekty, které nebyly plně vyčerpány, a proto byly převedeny do roku 2011, tak i úspora výdajů, které byly čerpány pouze na 91,5 procent. „Zvláště lze ocenit fakt, že došlo k další úspoře provozních výdajů, což vytváří podmínky pro další hospodářský rozvoj Pardubického kraje,“ uvedl náměstek hejtmana Roman Línek. Pardubický kraj vynaložil v roce 2010 na investiční rozvoj cca 1,25 mld. Kč. „Z této částky bylo z vlastních prostředků kraje použito například na rekonstrukce silnic a mostů cca 135 milionů korun, na obnovy nemocnic a zdravotnické záchranné služby 56 milionů, na opravy škol 16 milionů a na dokončení bývalé reálky 117 milionů korun,“ ukázal na příkladech náměstek Línek, jak se kraj podílel vlastními prostředky na zhodnocení svého majetku. „Zbývající část kapitálových výdajů byla kryta jednak z úvěru od EIB nebo z dotací od ministerstev. Konkrétně od ministerstva kultury jsme získali prostředky na dislokaci prostor Domu u Jonáše, od Ministerstva pro místní rozvoj na povodňové škody,“ dodal náměstek zodpovědný za finance. Největší objem prostředků činily výdaje v kapitole odboru strategického rozvoje kraje a evropských fondů (cca 57 %) a odboru dopravy, silničního hospodářství a investic (cca 26 %). Náměstek Línek upozornil, že objem výdajů na evropské projekty činil v loňském roce téměř 920 milionů korun. „Mezi hlavní akce patřily modernizace silnic II/360 Litomyšl – křižovatka, II/340 Seč – Běstvina, II/357 Vysoké Mýto – Choceň, ale i sanace skládky v Lukavici, individuální projekty na sociální služby a podobně,“ řekl Roman Línek. „Součástí závěrečného účtu je i hospodaření příspěvkových organizací spravovaných krajem a obchodních společností s většinovou účastí Pardubického kraje. Ze 141 příspěvkových organizací vykázaly ztrátu jen dvě, které budou finančně vypořádány v roce 2011. Horší situace je v hospodaření obchodních společností, zejména pak nemocnic, kde se na ztrátě podílí jednak některá rozhodnutí řídícího managementu, tak nepřijatelný systém úhrad za zdravotní výkony,“ komentoval výsledky náměstek. Proto hlavním cílem samosprávy Pk musí být důrazné jednání se zdravotními pojišťovnami a dosažení pozitivní změny v systému citovaných úhrad. Kraj přidal peníze na terénní sociální služby Rada schválila návrh na rozdělení finančních prostředků v grantovém programu pro terénní a ambulantní sociální služby v Pardubickém kraji. Snížení dotace z Ministerstva práce a sociálních věcí o 40 milionů korun pocítili poskytovatelé sociálních služeb. Aby se zmírnil tento negativní dopad, tak k původním sedmnácti milionům korun vyčleněným v krajském rozpočtu pro rok 2011 přidala rada 12,5 milionu korun navíc. „Vzhledem k této situaci rada rozhodla o navýšení prostředků pro granty v sociální oblasti o 12,5 milionů korun i přesto, že má kraj omezené finanční možnosti. Podpora byla směrována především do terénních programů, tedy programů poskytujících přímou péči handicapovaným občanům,“ vysvětlil radní Jiří Brýdl, proč kraj podpořil terénní a ambulantní služby. Dodal, že díky těmto opatřením nejsou sociální služby tohoto typu v kraji ohroženy. Například charity, jedny z největších poskytovatelů terénních služeb v kraji, dostaly ve srovnání s rokem 2010 z rozpočtu Pardubického kraje o 510 tisíc Kč víc než v roce 2010 (2010 – 9 950 tis. Kč, 2011 – 10 460 tis. Kč). Radní Brýdl připomíná, že sociální síť v Pardubickém kraji není rovnoměrně rozložena: „Aby byl sociální systém udržitelný i v následujícím roce, musí obce odpovědně zmapovat na svém území potřeby a zabránit tak duplicitě služeb, proto s nimi jednáme v rámci komunitního plánování.“ Na dalším jednání rady bude předložen také návrh rozdělení příspěvků na pobytové služby. Ten by měl být schválen na červnovém zastupitelstvu.  „Příspěvky do sociálních služeb z rozpočtu kraje jsou výrazem pomoci jedné samosprávy druhé. Při konstrukci příjmů krajů nebyly finanční prostředky pro sociální služby převedeny do rozpočtového určení daní. Stát si tyto peníze ponechal a je tedy plně odpovědný za sociální služby,“ poukázal radní Jiří Brýdl na příčinu současného stavu. S přispěním kraje vzniká dokument o Ing. Janu Kašparovi Rada schválila finanční příspěvek ve výši 150 tisíc korun na výrobu dokumentárního televizního pořadu s pracovním názvem 100 let po té … a vždy znovu, který je věnován zakladateli aviatiky Ing. Janu Kašparovi. „Průkopník aviatiky Jan Kašpar, náš rodák, vstoupil do historie před sto lety, v květnu 1911, kdy na letounu uskutečnil historický přelet z Pardubic do Prahy. I proto jsme podpořili natočení dokumentu o významné osobnosti našeho kraje,“ uvedl náměstek hejtman Roman Línek. Připomněl, že se Pardubický kraj připojil minulý týden k oslavám výročí dálkového letu Jana Kašpara z Pardubic do Prahy, kdy bylo otevřeno muzeum letectví v Kuněticích. Na dopravu návštěvníků, kteří přijeli z Prahy do Pardubic historickým parním vlakem, kraj přispěl dvaceti tisíci korunami. Náměstek Línek má k aviatice osobní vztah, mimo jiné i proto, že jeho dědeček byl po válce předsedou Východočeského aeroklubu. Převzal záštitu nad 21. ročníkem Aviatické pouti a podpořil pořadatele částkou 30 tisíc korun.