-
Další ohlas
k optimalizaci dopravy
- Vážená redakce. Z Vašeho deníku jsem se dozvěděl o snaze rušit
desítky vlakových spojů na regionálních tratích v Pardubickém kraji a
nahradit je autobusy. Navržené řešení má plošný charakter a to je to,
s čím se nemohu smířit. Vím, že situace s financováním základní
obslužnosti je složitá, ale mrzí mě, že zrovna v našem kraji se k tomu
přistoupilo tak radikálně. Pochopil bych rušení nevyužitých spojů,
pochopil bych odklon od taktové dopravy tam, kde neplní svůj účel,
pochopil bych celkové snížení vlakových kilometrů, ale s Vámi
prezentovaným řešením se nemohu smířit. Rozhodl jsem se tedy napsat
k tomu pár řádků a protože jsem se to dozvěděl od Vás, tak píšu Vám.
Domnívám se, že zde vzniká prostor pro veřejnou diskuzi obyvatel i
okruhu odborníků. Vždyť investice do železniční i silniční dopravy
plynou z kapes daňových poplatníků.
- Důvody postupné likvidace regionální železniční dopravy spočívají
údajně ve výši příspěvku, který kraje platí za ujetý kilometr. Dovolím
si citovat z Vašeho článku „ Zatímco na vlaky přispívají kraje drahám
více než 90 korunami za kilometr, autobusy stojí daňové poplatníky
pětkrát méně.“ Nechci polemizovat o správnosti výše příspěvku na jeden
vlakový km pro konkrétní trať, ale uvedené porovnání je velmi
zavádějící. Viz jednoduchý příklad porovnání nákladů a příjmů- úsek
tratě mezi Dolní Lipkou a Štíty měří 26 km, vlak ujede tuto vzdálenost
za 30 minut, spotřebuje při tom cca 5 l nafty. Náklady : nafta 200 Kč
+ mzda strojvedoucího (sám prodává jízdenky) cca 150 Kč/30 minut,
celkem 350 Kč. Příjmy : příspěvek 26 x 90 = 2340 Kč + tržby. Kladné
saldo přesahuje 2000 Kč, tedy zbývá dost na pokrytí ekvivalentů
investic, údržby, příp. mezd ostatních zaměstnanců).
- Příspěvek 90 Kč na vlakový kilometr vychází zřejmě z ceny průměrné,
která obsahuje celou řadu ostatních nákladů. Kalkulační vzorce pro
výpočet vlastních nákladů u silniční a železniční dopravy jsou složité.
Obsahují například, kromě provozních nákladů i náklady na stavbu a
údržbu dopravní cesty. U železniční dopravy nese tyto náklady dopravce
v poplatku za použití dopravní cesty. Silniční dopravce tyto náklady
nezatěžují. Za ně je hradí majitel silnic, tedy stát, kraj, či obec.
Srovnávání výše příspěvku tedy není objektivní. O kolik by se asi zvedla
cena za kilometr u autobusové dopravy při započítání poměrné části
investičních nákladů nákladů do silniční sítě, či poměru nákladů na
letní i zimní údržbu? Všichni víme, že autobus je těžké vozidlo a ničí
silnice výrazně více než osobní automobil. Tyto náklady nese také daňový
poplatník.
- Ve vyspělých západních zemích má regionální železniční doprava
značnou podporu. Do vybraných oblastí například autobusy vjet vůbec
nesmí. Na některých tratích jezdí panoramatické soupravy, které umožňují
cestujícím dokonalý výhled do okolí. Opravdu můžeme jenom závidět, jak
tam dokáží využívat výhody železniční dopravy, která je díky nízkým
jízdním odporům levnější (samozřejmě po oproštění od nákladů na dopravní
cestu) a výrazně ekologičtější než doprava silniční. K tomuto poznání je
však možné dospět jen při objektivním posuzování skutečných nákladů.
Kdo viděl krajinu v podhůří Alp, tak pochopí, co mám na mysli. I u nás
se dalo ke sjezdovce do Mlynického Dvora zajet vlakem. Napříště to již
asi nebude možné. Konstatování o „turistické perle“ Pardubického kraje,
kterou představuje tato oblast, se bohužel stává pouhou proklamací.
- Dalším důležitým faktorem je bezpečnost dopravy. Železniční doprava
je mnohonásobně bezpečnější než doprava silniční. Opravdu je nezbytné
přesměrovat frekvenci cestujících ze železnice na přetížené silnice, kde
se stane každou chvíli nehoda s fatálními následky? Kolik bylo
smrtelných nehod v úseku Dolní Lipka – Červená Voda v poslední době? O
stavu silniční infrastruktury a přetíženosti silnic je asi zbytečné
psát. Proto je jen obtížně akceptovatelné, že nechceme využívat
vybudovanou a udržovanou železniční trať, která má dostatečnou kapacitu
k zajištění základní obslužnosti i zvládnutí turistických špiček. Jak
dlouho bude trvat, než si opravdu začneme chránit svoje zdraví i
prostředí, ve kterém existujeme?
-
Slavoj Halbrštát, Ústí nad Orlicí