U zrušeného signalisty                                           nezištně  věnováno drážním papalášům

 

Je snazší všechno zaprodat

koleje, vlaky, svoji čest,

hlavně si dobře nahrabat

do vlastní kapsy, na vlastní pěst.

 

A zrušit místa, lidi, svědomí,

co je ti po sebrance

a kdo co umí nebo neumí?!

Je lepší posunovat s účty v bance.                                                                                                     Marta Pelikánová

Jak jsem dnes listovala  květnovým vydáním třebovského Zpravodaje, upoutal mě článek pana Pavla Stejskala týkající se železnice. Připomněl mi moji básničku, kterou jsem napsala před více jak šesti lety ještě coby zaměstnankyně Českých drah, a. s. Uveřejnění básničky jsem se nikdy nebála, ale dosud se nenašel stejně odvážný redaktor.

K básničce patří obrázek z okolí svitavské železniční stanice.

Přeji krásné jarní dny a ozvu se zase po návratu z cest po Kanadě a USA, pokud mě nezdolají medvědi nebo zima.

Marta Pelikánová

Foto Marta Pelikánová bylo pořízené kdysi na Svitavsku