- Ani poté, co vláda škrtla původně schválenou
dotaci 177 mil Kč pro pardubickou galerii, nevzdává
kraj své plány na další významné změny v areálu
pardubického zámku. Dle dohody hejtmana Radko Martínka
s ministrem kultury Jiřím Besserem obě instituce
hledají další možnosti financování. V průběhu
následujících let by do něj v rámci tří investičních
projektů mělo jít na 150 milionů korun.
-
- Zkrácená státní dotace byla využita přednostně
pro galerii
- Z dotace 177 milionů na galerii dostal kraj
27 milionů. Z této částky bylo18 milionů korun
využito na rekonstrukci Domu U Jonáše, zbytek pak na
odstranění havarijních stavů na zámku. Za ně se
opravila střechy nad č.p. 3, kterou užívá galerie, a
provedly se nezbytné práce na budově č. 4, aby mohla
být po odchodu památkářů využívána jako kancelářské
prostory muzea. „Podle původních plánů měla být dotace
čerpána ve výši asi 40 milionů na Dům U Jonáše, zbytek
na hospodářské budovy zámku. Vzhledem k rozhodnutí
vlády i k časovému tlaku jsme museli naše záměry
přehodnotit. Přesto jsem přesvědčen, že provedená
rekonstrukce Jonáše splňuje po stránce funkční i
estetické veškeré požadavky na galerii moderního
typu,“ uvedl manažer projektu Miloslav Kučera.
-
- Kraj připravuje tři další investiční projekty
na zámku
- V současnosti kraj připravuje tři další investiční
akce, které by postupně měly proměnit pardubický zámek
na plně funkční a návštěvnicky atraktivní destinaci.
-
- Projekt financovaný z ROP
- „První z investičních akcí je projekt zaměřený na
zvýšení atraktivity a rozšíření návštěvnických služeb,
který uspěl v poslední výzvě Regionálního operačního
programu. Týká se především hlavní zámecké budovy a
venkovních ploch zámku, vůbec poprvé by se
návštěvníkům měla otevřít zámecká kaple
s restaurovaným interiérem,“ uvedl hejtman Radko
Martínek. Projekt dále zahrnuje vybudování dvou
nových stálých expozic muzea, a to historie Pardubic a
interaktivní expozici archeologie. Změny by se měla
dočkat také venkovní prostranství – valy budou
doplněny o infrastrukturu potřebnou pro konání akcí po
širým nebem, dojde k úpravám cest a zeleně, k doplnění
mobiliáře, vzniknout by měla i naučná stezka a koutek
určený pro výběh zvířat. V prostoru parkánu bude
umístěno otevřené lapidárium, pro vnitřní nádvoří se
chystá nový mobiliář a ozvučení. Stávající pokladna a
nevyužívaná kavárna změní svůj účel na prostory pro
práci s dětmi a ostatní veřejností. To vše za cca 40
milionů korun, s termínem dokončení v roce 2013.
-
- Obnova hospodářských budov zámku
- Další připravovaný projekt se zaměřuje na
pokračování obnovy hospodářských budov zámku.
„Prioritou je pro nás zpřístupnění těch prostor, které
dosud nebyly pro svůj technický stav využívány vůbec.
Většina z nich by měla po rekonstrukci sloužit právě
veřejnosti a nabízet jí nové služby,“ uvedla Jana
Pernicová, radní Pardubického kraje zodpovědná za
oblast kultury. Potřebu zpřístupnění těchto prostor
uznal při své loňské návštěvě také ministr kultury
Jiří Besser a přislíbil, že se na této akci bude stát
podílet částkou 25 milionů korun. Dalších deset by
měli společně dát dohromady kraj a město Pardubice.
Co se za těchto 35 milionů pořídí?
- Dojde ke kompletní stavební rekonstrukci přízemí
tzv. konírny, kde bude vybudováno sociální zařízení
pro veřejnost a zámecká kavárna. Na ni bude navazovat
multifunkční sál, který bude koncipován tak, aby mohl
sloužit jako výstavní, konferenční, přednáškový a v
případě potřeby i pro rozšíření kapacity kavárny.
„Pokud chceme, aby se tu návštěvník zdržel a využil co
nejvíce z široké nabídky aktivit muzea či galerie,
musí mít možnost si na zámku v klidu posedět a koupit
nějaké občerstvení, maminky kávu, děti zmrzlinu.
Myslím, že nenajdete v celé republice podobný objekt,
kde by již taková možnost nebyla nabízena,“ řekl
náměstek hejtmana Roman Línek. Také ostatní změny
budou viditelné na první pohled – provede se obnova
střechy nad budovami č. 3 a 4, kde budou nově
provedeny nevzhledné střešní vikýře, dojde ke
sjednocení fasád objektů, odvodnění ploch a terénním
úpravám. „Návštěvníkům bude nově poskytovat své služby
pokladna hned na vstupu do areálu, kde si budou moci
zakoupit vstupenky na všechny akce, které se na zámku
budou konat. Odpadne tedy dosavadní hledání, kde
koupit vstupenku do muzea, kde do galerie, kde na
přednášku. Pokladna bude navíc fungovat jako
informační centrum,“ doplnila Pernicová. Druhá část
akce by měla být dokončena již v příštím roce.
-
- Závěrečná etapa se zaměří na interiéry
- Závěrečná akce pak bude zaměřena již hlavně
dovnitř hospodářských budov zámku. Tady dojde také
k dokončení plánovaného rozšíření výstavních prostor
pro galerii, zajištění bezbariérového přístupu,
rekonstrukci depozitářů i kancelářských prostor. To
vše samozřejmě s sebou nese (stejně jako výše uvedené
akce) výměny elektroinstalací, zabezpečovacích
systémů, rozvodů vody, apod.
- Tuto akci s předpokládanými náklady okolo 70
milionů korun zatím nemá Pardubický kraj zajištěnu
finančně. „Po dohodě s ministrem kultury budeme
připravovat projekt na financování z další výzvy tzv.
Norských fondů. Tam již jednou pardubický zámek uspěl
a je tedy velká naděje, že by mohl být opět úspěšný,“
řekl hejtman Martínek. „Ovšem musíme očekávat velký
přetlak žádostí, protože se jedná zatím o poslední
evropské zdroje do oblasti kulturního dědictví,“ dodal
Roman Línek.
-
- Depozitáře musí kraj zajistit za své
- Nezbytnou podmínkou realizace všech uvedených
investic je také zajištění náhradních depozitárních
prostor, kam by se ze zámku umístily muzejní i
galerijní sbírky. Již nyní zahájil kraj realizaci
přestavby jedné bývalé školní budovy v Ohrazenicích na
depozitář pro sbírky muzea a galerie. K dispozici má
ještě další dvě stejné budovy, na rekonstrukci každé
z nich však musí dát nejméně 6 milionů korun ze svého
rozpočtu.
Cílem nejsou ekonomické úspory
Pardubice – Expertní komise pro oživení
pardubického zámku se dnes poprvé sešla na
jednání na Pardubickém kraji. Ten je
zřizovatelem obou kulturních institucí, které
zde sídlí – Východočeského muzea a Východočeské
galerie. Náměstek hejtmana Roman Línek a radní
pro kulturu Jana Pernicová v úvodu ujistili
všechny přítomné, že dominantním cílem kraje
není ekonomická úspora, ale hledání modelu,
který by pomohl rozvíjet tento nejhodnotnější
kulturně-historický areál v Pardubicích
v širších souvislostech jak pro obyvatele města,
tak pro další návštěvníky od nás i ze zahraničí.
Představitelé kraje předali řízení jednání
komise jejímu členu Miroslavu Brýdlovi a dále se
ho účastnili jen jako hosté. Současný stav a
možnosti rozvoje pak komentovali kurátorka
sbírek Uměleckoprůmyslového muzea v Praze
Daniela Karasová, Petr Kučera, majitel zámku
v Nových Hradech, architekt Miroslav Řepa, děkan
Filozofické fakulty Univerzity Pardubice Petr
Vorel, pardubický radní a architekt Milan Košař
a galerista Marcel Fišer z Chebu. Pro
zaneprázdnění se dnes omluvili Tomio Okamura
z Asociace cestovních kanceláří a Eva Dittertová
z Asociace muzeí a galerií. Členové komise se
domluvili na tom, že každý z nich shrne po
dnešním úvodním jednání své názory písemně a při
dalším setkání se bude vycházet už z konkrétních
stanovisek. Z vyjádření všech přítomných
vyplynulo, že je potřeba najít nejvhodnější
způsob fungování a spolupráce dotčených
institucí, kraje, města Pardubice a památkářů.
Jejich doporučením se bude zabývat Rada
Pardubického kraje a posléze potom
zastupitelstvo. Někteří členové komise si dnes
také prohlédli areál zámku a výstavní a
depozitární prostory Východočeského muzea a
Východočeské galerie.
-
|