Zámek Pardubice - co dál                                                       
Ani poté, co vláda škrtla původně schválenou dotaci 177 mil Kč pro pardubickou galerii, nevzdává kraj své plány na další významné změny v areálu pardubického zámku. Dle dohody hejtmana Radko Martínka s ministrem kultury Jiřím Besserem obě instituce hledají další možnosti financování. V průběhu následujících let by do něj v rámci tří investičních projektů mělo jít na 150 milionů korun.
 
Zkrácená státní dotace byla využita přednostně pro galerii
     Z dotace 177 milionů na galerii dostal kraj 27 milionů. Z  této částky bylo18 milionů korun  využito na rekonstrukci Domu U Jonáše, zbytek pak na odstranění havarijních stavů na zámku. Za ně se opravila střechy nad č.p. 3, kterou užívá galerie, a provedly se nezbytné práce na budově č. 4, aby mohla být po odchodu památkářů využívána jako kancelářské prostory muzea. „Podle původních plánů měla být dotace čerpána ve výši asi 40 milionů na Dům U Jonáše, zbytek na hospodářské budovy zámku. Vzhledem k rozhodnutí vlády i k časovému tlaku jsme museli naše záměry přehodnotit. Přesto jsem přesvědčen, že provedená rekonstrukce Jonáše splňuje po stránce funkční i estetické veškeré požadavky na galerii moderního typu,“ uvedl manažer projektu Miloslav Kučera.
 
Kraj připravuje tři další investiční projekty na zámku    
V současnosti kraj připravuje tři další investiční akce, které by postupně měly proměnit pardubický zámek na plně funkční a návštěvnicky atraktivní destinaci.
 
Projekt financovaný z ROP
„První z investičních akcí je projekt zaměřený na zvýšení atraktivity a rozšíření návštěvnických služeb, který uspěl v poslední výzvě Regionálního operačního programu. Týká se především hlavní zámecké budovy a venkovních ploch zámku, vůbec poprvé by se návštěvníkům měla otevřít zámecká kaple s restaurovaným interiérem,“ uvedl hejtman Radko Martínek.  Projekt dále zahrnuje vybudování dvou nových stálých expozic muzea, a to historie Pardubic a interaktivní expozici archeologie. Změny by se měla dočkat také venkovní prostranství – valy budou doplněny o infrastrukturu potřebnou pro konání akcí po širým nebem, dojde k úpravám cest a zeleně, k doplnění mobiliáře, vzniknout by měla i naučná stezka a koutek určený pro výběh zvířat. V prostoru parkánu bude umístěno otevřené lapidárium, pro vnitřní nádvoří se chystá nový mobiliář a ozvučení. Stávající pokladna a nevyužívaná kavárna změní svůj účel na prostory pro práci s dětmi a ostatní veřejností. To vše za cca 40 milionů korun, s termínem dokončení v roce 2013.
 
Obnova hospodářských budov zámku
Další připravovaný projekt se zaměřuje na pokračování obnovy hospodářských budov zámku. „Prioritou je pro nás zpřístupnění těch prostor, které dosud nebyly pro svůj technický stav využívány vůbec. Většina z nich by měla po rekonstrukci sloužit právě veřejnosti a nabízet jí nové služby,“ uvedla Jana Pernicová, radní Pardubického kraje zodpovědná za oblast kultury. Potřebu zpřístupnění těchto prostor uznal při své loňské návštěvě také ministr kultury Jiří Besser a přislíbil, že se na této akci bude stát podílet částkou 25 milionů korun. Dalších deset by měli společně dát dohromady kraj a město Pardubice.  Co se za těchto 35 milionů pořídí?
Dojde ke kompletní stavební rekonstrukci přízemí tzv. konírny, kde bude vybudováno sociální zařízení pro veřejnost a zámecká kavárna. Na ni bude navazovat multifunkční sál, který bude koncipován tak, aby mohl sloužit jako výstavní, konferenční, přednáškový a v případě potřeby i pro rozšíření kapacity kavárny. „Pokud chceme, aby se tu návštěvník zdržel a využil co nejvíce z široké nabídky aktivit muzea či galerie, musí mít možnost si na zámku v klidu posedět a koupit nějaké občerstvení, maminky kávu, děti zmrzlinu. Myslím, že nenajdete v celé republice podobný objekt, kde by již taková možnost nebyla nabízena,“ řekl náměstek hejtmana Roman Línek. Také ostatní změny budou viditelné na první pohled – provede se obnova střechy nad budovami č. 3 a 4, kde budou nově provedeny nevzhledné střešní vikýře, dojde ke sjednocení fasád objektů, odvodnění ploch a terénním úpravám. „Návštěvníkům bude nově poskytovat své služby pokladna hned na vstupu do areálu, kde si budou moci zakoupit vstupenky na všechny akce, které se na zámku budou konat. Odpadne tedy dosavadní hledání, kde koupit vstupenku do muzea, kde do galerie, kde na přednášku. Pokladna bude navíc fungovat jako informační centrum,“ doplnila Pernicová. Druhá část akce by měla být dokončena již v příštím roce.
 
Závěrečná etapa se zaměří na interiéry
Závěrečná akce pak bude zaměřena již hlavně dovnitř hospodářských budov zámku. Tady dojde také k dokončení plánovaného rozšíření výstavních prostor pro galerii, zajištění bezbariérového přístupu, rekonstrukci depozitářů i kancelářských prostor. To vše samozřejmě s sebou nese (stejně jako výše uvedené akce) výměny elektroinstalací, zabezpečovacích systémů, rozvodů vody, apod.
Tuto akci s předpokládanými náklady okolo 70 milionů korun zatím nemá Pardubický kraj zajištěnu finančně. „Po dohodě s ministrem kultury budeme připravovat projekt na financování z další výzvy tzv. Norských fondů. Tam již jednou pardubický zámek uspěl a je tedy velká naděje, že by mohl být opět úspěšný,“ řekl hejtman Martínek. „Ovšem musíme očekávat velký přetlak žádostí, protože se jedná zatím o poslední evropské zdroje do oblasti kulturního dědictví,“ dodal Roman Línek.
 
Depozitáře musí kraj zajistit za své
Nezbytnou podmínkou realizace všech uvedených investic je také zajištění náhradních depozitárních prostor, kam by se ze zámku umístily muzejní i galerijní sbírky. Již nyní zahájil kraj realizaci přestavby jedné bývalé školní budovy v Ohrazenicích na depozitář pro sbírky muzea a galerie. K dispozici má ještě další dvě stejné budovy, na rekonstrukci každé z nich však musí dát nejméně 6 milionů korun ze svého rozpočtu.

Cílem nejsou ekonomické úspory

Pardubice – Expertní komise pro oživení pardubického zámku se dnes poprvé sešla na jednání na Pardubickém kraji. Ten je zřizovatelem obou kulturních institucí, které zde sídlí – Východočeského muzea a Východočeské galerie. Náměstek hejtmana Roman Línek a radní pro kulturu Jana Pernicová v úvodu ujistili všechny přítomné, že dominantním cílem kraje není ekonomická úspora, ale hledání modelu, který by pomohl rozvíjet tento nejhodnotnější kulturně-historický areál v Pardubicích v širších souvislostech jak pro obyvatele města, tak pro další návštěvníky od nás i ze zahraničí. Představitelé kraje předali řízení jednání komise jejímu členu Miroslavu Brýdlovi a dále se ho účastnili jen jako hosté. Současný stav a možnosti rozvoje pak komentovali kurátorka sbírek Uměleckoprůmyslového muzea v Praze Daniela Karasová, Petr Kučera, majitel zámku v Nových Hradech, architekt Miroslav Řepa, děkan Filozofické fakulty Univerzity Pardubice Petr Vorel, pardubický radní a architekt Milan Košař a galerista Marcel Fišer z Chebu. Pro zaneprázdnění se dnes omluvili Tomio Okamura z Asociace cestovních kanceláří a Eva Dittertová z Asociace muzeí a galerií. Členové komise se domluvili na tom, že každý z nich shrne po dnešním úvodním jednání své názory písemně a při dalším setkání se bude vycházet už z konkrétních stanovisek. Z vyjádření všech přítomných vyplynulo, že je potřeba najít nejvhodnější způsob fungování a spolupráce dotčených institucí, kraje, města Pardubice a památkářů. Jejich doporučením se bude zabývat Rada Pardubického kraje a posléze potom zastupitelstvo. Někteří členové komise si dnes také prohlédli areál zámku a výstavní a depozitární prostory Východočeského muzea a Východočeské galerie.