Českotřebovský deník 150/2011 (1. června 2011)                 
Státní dotaci na digitalizaci kina dostaneme, ale menší než jsme čekali. I tak se digitalizace vyplatí     

Rada Státního fondu pro podporu  a rozvoj české kinematografie již rozhodla o finančních podporách pro žadatele o finanční dotaci na digitalizaci. Město Česká Třebová žádost o dotaci podalo  v průběhu dubna t. r. na základě usnesení ZM ze dne 18. dubna.  Takovou žádost podalo celkem 30 žadatelů z celé ČR, dotace byla přiznána ve 26 případech. Město Česká Třebová je mezi těmi projekty, které podporu získaly. Nejvyšší dotaci ve výši 1 milion korun  získalo kino MAT na Karlově náměstí v Praze, pro ostatní byly dotace kráceny. Pro Českou Třebovou byla přiznána dotace ve výši 400 tisíc korun.  Očekávali jsme více, proto se také počítalo i možností výměny sedadel ve velkém sále Kulturního centra  (potřebují rozšířit).  Díky nižší dotaci  bude zřejmě tato výměna sedadel odložena.  Spolu s Českou Třebovou  získala dotaci i další města z Pardubického kraje: Lanškroun,  Žamberk, Svitavy, Chrudim a Heřmanův Městec. Rada státního fondu byla při rozhodování pro některá uvedená města štědřejší, to je nutné přiznat. Avšak i těch přiznaných 400 tisíc korun ve skutečnosti není zase tak zanedbatelná nebo nevýznamná částka, kterou bychom měli nechal ležet. Přimlouvám se proto, aby se od našeho záměru na digitalizaci neustupovalo.  Těžko si představit, že by někdy příště byly prostředky zmíněného fondu větší a rada štědřejší. Mezitím bychom mohli kino ve městě zavřít a provozovat zde pak již jen občasné projekce např. pro Filmový klub nebo školní filmová představení. Současně by si lidé do kina odvykli chodit úplně. Pokud budeme mezi prvními městy s digitalizovaným kinem v okolí (v našem případě tedy dříve než v Ústí a Litomyšli), může to přinést  výhody, zvýšení návštěvnosti a hlavně také dřívější  termíny premiér než dosud a nové, nebývalé technické možnosti.  (mm)
Úplný přehled poskytnutých dotací najdete v dokumentu excel ZDE
 

Náš výlet na Potštejn  

Dne 25.5.2011 jsme se s naší mateřskou školou vydali  na školní výlet na zámek Potštejn.
A jaký vůbec byl? Autobus nás odvezl na nádvoří zámku, kde nás čekala komorná. hodiny času nás vrátily o 300 let zpět. Paní hraběnka Chamaré (byla hodně přísná) nás přivítala ve své místnosti, ukázala nám své nedbalky, koupelnu, ložnici i pokoj svých dětí.  Pan hrabě Harbubal Chamaré  zrovna skládal skladbu pro svou paní, když jsme ho vyrušili. Byl také přísný a i my jsme mu museli zazpívat. Moc se mu to líbilo, proto zavolal paní hraběnku. Spolu nás naučili tanec, který se tančí v zámku na plese.
Komorná nám říkala, že pán již 300 let hledá na zámecké zahradě poklad, a stále jej nemůže najít. Podle plánku (kde jsme plnili úkoly) jsme opravdu k pokladu došli….. a poklad našli. Dostali jsme „Řád vyšňořeného kabátce“ a truhlici zlaťáků. Trochu jsme se báli v Pohádkově, ale zase jsme viděli na vlastní oči spoustu pohádkových postaviček. Po výborném obědě jsme se vrátili do školky. Výlet se vydařil a těšíme se na další.
                                                                                               Děti a učitelky z Mateřské školy U Koupaliště Česká Třebová
 
Požár trafostanice "odstřihl" část města od elektrického proudu. 

Odpoledne po 16 hodině se ozývaly po městě sirény hasičů i policistů.  Důvodem byl požár trafostanice v centru města na Trávníku. Hasiči byli na místě skutečně v rekordním čase, rychle přijela také policie, nicméně potom nastalo dlouhé čekání na pracovníky ČEZ - distribuce, kteří otevření porouchanou trafostanici  a konstatovali spálený transformátor až po  delší době.  Vzniklé bezproudí se podařilo v řadě ulic rychle vyřešit,  Mlýnská ulice a Malá scéna zůstaly bez proudu. Od 18 hodin měl v Malé scéně začínat závěrečný koncert ZUŠ, kteří učitelé chystali v Malé scéně po celé odpoledne.  Nakonec museli narychlo koncert přeložit do náhradních prostor do sálku v budově ZUŠ na Tyršově náměstí, kde se museli jak posluchači, tak interpreti poněkud uskrovnit,  tolik lidí zde už dlouho nebylo.(Reportáž z koncertu zítra). Malá scéna tak byla odstřižena od proudu. Nezbylo než vzpomínat na dobu, kdy byla (ještě před rekonstrukcí Malá scéna napojena na dva nezávislé systémy, na veřejnou síť a také na napájení ze sítě železniční, měla dva nezávislé elektroměry. Nyní po rekonstrukci tato možnost odpadla. Trpce jsme si to mohli uvědomit právě  při požáru nedaleké trafostanice.... Bezproudí bylo naštěstí rychle vyřešeno v Kulturním centru. Zde vlastně od rána stavěli technici  velkou výpravnou s složitou scénu pro večerní divadelní představení "Škola základ života". Scénu a rekvizity přivezli  včetně projekce a dalších vymožeností scény do Třebové na dvou kamionech. Bylo by opravdu nešťastné, kdyby spálené trafo "zrušilo" i toto představení.  Bez proudu byli v Kulturním centru jen asi 50 minut, potom již bylo všechno OK, divadlo se vydařilo, diváci byli s výkony brněnských herců mimořádně spokojeni. (o představení více zítra)
Kroniky českotřebovského Kruhu přátel hudby  se digitalizují.

 Zakladatel českotřebovského Kruhu přátel hudby a koncertních cyklů vážné hudby Oldřich Tomeš během let svého působení vytvořil obdivuhodnou kroniku, ve které dokumentoval všechny koncerty pořádané v rámci cyklů KPH v České Třebové od šedesátých let Kronika má několik knih, které se dostaly po úmrtí předsedy KPH Oldřicha Tomše do rukou jeho rodiny, která je považuje za rodinný majetek. Působením vedení města se podařilo přesvědčit rodinu k zapůjčení kronik k jejich digitalizaci.  Díky tomu bude vytvořena  papírová faksimile  všech knih kroniky dokumentující koncertní život v České Třebové v II. polovině 20. století a digitalizovaná kronika bude uložena na kvalitních nosičích, při koncertech KPH a jiných příležitostech  budou listy proniky postupně promítány va velkoplošnou obrazovku ve foyeru Malé scény....
Beseda s předsedou KDU-ČSL Pavlem Bělobrádkem - tentokrát v Ústí nad Orlicí

Ve středu 8.června 2011 od 16.30připravujeme besedu s předsedou KDU-ČSL Pavlem Bělobrádkem a to v zasedací místnosti prvního patra budovy KONZUMU. Na adrese Tvardkova 1191 v Ústí nad Orlicí. 
Těšíme se na vaši účast - vezměte sebou i své blízké a známé
 
Deset kilometrů nové silnice zpříjemní cestu na Seč

Seč (31. 5. 2011) – O celé čtyři měsíce dříve oproti plánu předali stavbaři Pardubickému kraji zmodernizovanou silnici II/340. Úsek dlouhý 9,6 kilometru vede ze Seče do Běstviny a na hranice kraje. Stavbaři úsek převzali v listopadu roku 2009. Stavbu měli dokončit v září letošního roku, řidiči se však po nově zprovozněné silnici projedou už v červnu. Tuto skutečnost uvítal i náměstek hejtmana Pardubického kraje zodpovědný za dopravu, dopravní obslužnost a investice Jan Tichý: „Seč patří k jedné z nejoblíbenějších letních rekreačních oblastí v našem regionu a tak jsem velmi potěšen, že dodavatelé stihli stavbu ukončit před prázdninami. Byť je to jen krátký úsek, zatraktivní to Pardubický kraj nejen jako turistickou destinaci, ale také jako kraj, kde se soustavně snažíme napravovat katastrofální stav silnic. I když to jde kvůli nedostatku financí velmi pomalu.“ Dodavatelem stavby byla firma M-SILNICE a.s. ve spolupráci se společnostmi Silnice Čáslav a.s. a MPS s.r.o. Čepí. Společně provedli šířkové úpravy vozovky, sanace, výměnu ložných a krytových vrstev. Součástí stavby byly také rekonstrukce dvou mostních objektů  v části Pařížov. Část úseku v délce cca 3 kilometry byla opravena metodou tzv. recyklace za studena. „Jedná se o méně finančně náročnou technologii než je ta klasická. Při stejném objemu investic umožňuje opravit více kilometrů silnice. V podstatě se jedná o opakované užití stmelených nebo nestmelených silničních stavebních materiálů, které jsou po přidání různých přísad znovu položeny na vozovku,“ vysvětlil ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec. Celkové náklady stavby, na které se spolufinancováním podílela také Evropská unie, dosáhly výše cca 169,3 milionu korun. Z toho částka 3 miliony korun byla určena na vegetační úpravy v okolí komunikace.

 

Šmídl oceňuje zkušené řidiče   
Ve Šmídlu pracují od nákupu prvních kamionů a každý z nich najezdil v této firmě více než dva miliony kilometrů. Společnost Šmídl vznikla v roce 1990 jako malá rodinná firma s jedním vozem Avia a kanceláří v kuchyni rodinného domu. První velká vozidla nakoupila firma v roce 1992 a tehdy také zaměstnala Ivana Jurajdu a Jiřího Ploszu, kteří s kamiony Šmídl jezdí dodnes.  Oba řidiči byli oceněni 31. května upomínkovou plaketou za dva miliony najetých kilometrů. To je pro představu více než pětinásobek vzdálenosti Země – Měsíc nebo téměř padesát rovníků. „Samotné nás překvapilo, kolik kilometrů jsme najezdili. Při běžné práci člověk samozřejmě nepočítá, kolikrát by již objel zeměkouli,“ řekl Ivan Jurajda, jeden z oceněných řidičů.