Státní dotaci na
digitalizaci kina dostaneme, ale menší než jsme čekali. I tak se
digitalizace vyplatí
Rada Státního fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie
již rozhodla o finančních podporách pro žadatele o finanční dotaci na
digitalizaci. Město Česká Třebová žádost o dotaci podalo v průběhu
dubna t. r. na základě usnesení ZM ze dne 18. dubna. Takovou žádost
podalo celkem 30 žadatelů z celé ČR, dotace byla přiznána ve 26 případech.
Město Česká Třebová je mezi těmi projekty, které podporu získaly. Nejvyšší
dotaci ve výši 1 milion korun získalo kino MAT na Karlově náměstí v
Praze, pro ostatní byly dotace kráceny. Pro Českou Třebovou byla přiznána
dotace ve výši 400 tisíc korun. Očekávali jsme více, proto se také
počítalo i možností výměny sedadel ve velkém sále Kulturního centra
(potřebují rozšířit). Díky nižší dotaci bude zřejmě tato
výměna sedadel odložena. Spolu s Českou Třebovou získala
dotaci i další města z Pardubického kraje: Lanškroun, Žamberk,
Svitavy, Chrudim a Heřmanův Městec. Rada státního fondu byla při
rozhodování pro některá uvedená města štědřejší, to je nutné přiznat.
Avšak i těch přiznaných 400 tisíc korun ve skutečnosti není zase tak
zanedbatelná nebo nevýznamná částka, kterou bychom měli nechal ležet.
Přimlouvám se proto, aby se od našeho záměru na digitalizaci neustupovalo.
Těžko si představit, že by někdy příště byly prostředky zmíněného fondu
větší a rada štědřejší. Mezitím bychom mohli kino ve městě zavřít a
provozovat zde pak již jen občasné projekce např. pro Filmový klub nebo
školní filmová představení. Současně by si lidé do kina odvykli chodit
úplně. Pokud budeme mezi prvními městy s digitalizovaným kinem v okolí (v
našem případě tedy dříve než v Ústí a Litomyšli), může to přinést
výhody, zvýšení návštěvnosti a hlavně také dřívější termíny premiér
než dosud a nové, nebývalé technické možnosti. (mm)
Úplný přehled poskytnutých dotací najdete v dokumentu excel ZDE
Náš výlet
na Potštejn
Dne 25.5.2011 jsme se s naší mateřskou školou vydali na školní
výlet na zámek Potštejn.
A jaký vůbec byl? Autobus nás odvezl na nádvoří zámku, kde nás
čekala komorná. hodiny času nás vrátily o 300 let zpět. Paní hraběnka
Chamaré (byla hodně přísná) nás přivítala ve své místnosti, ukázala nám
své nedbalky, koupelnu, ložnici i pokoj svých dětí. Pan hrabě Harbubal
Chamaré zrovna skládal skladbu pro svou paní, když jsme ho vyrušili.
Byl také přísný a i my jsme mu museli zazpívat. Moc se mu to líbilo,
proto zavolal paní hraběnku. Spolu nás naučili tanec, který se tančí
v zámku na plese.
Komorná nám říkala, že pán již 300 let hledá na zámecké zahradě
poklad, a stále jej nemůže najít. Podle plánku (kde jsme plnili úkoly)
jsme opravdu k pokladu došli….. a poklad našli. Dostali jsme „Řád
vyšňořeného kabátce“ a truhlici zlaťáků. Trochu jsme se báli
v Pohádkově, ale zase jsme viděli na vlastní oči spoustu pohádkových
postaviček. Po výborném obědě jsme se vrátili do školky. Výlet se
vydařil a těšíme se na další.
Děti a učitelky z Mateřské školy U
Koupaliště Česká Třebová
Požár
trafostanice "odstřihl" část města od elektrického proudu.
Odpoledne po 16 hodině se ozývaly po městě sirény hasičů i policistů.
Důvodem byl požár trafostanice v centru města na Trávníku. Hasiči byli na
místě skutečně v rekordním čase, rychle přijela také policie, nicméně
potom nastalo dlouhé čekání na pracovníky ČEZ - distribuce, kteří otevření
porouchanou trafostanici a konstatovali spálený transformátor až po
delší době. Vzniklé bezproudí se podařilo v řadě ulic rychle
vyřešit, Mlýnská ulice a Malá scéna zůstaly bez proudu. Od 18 hodin
měl v Malé scéně začínat závěrečný koncert ZUŠ, kteří učitelé chystali v
Malé scéně po celé odpoledne. Nakonec museli narychlo koncert
přeložit do náhradních prostor do sálku v budově ZUŠ na Tyršově náměstí,
kde se museli jak posluchači, tak interpreti poněkud uskrovnit,
tolik lidí zde už dlouho nebylo.(Reportáž z koncertu zítra). Malá scéna
tak byla odstřižena od proudu. Nezbylo než vzpomínat na dobu, kdy byla
(ještě před rekonstrukcí Malá scéna napojena na dva nezávislé systémy, na
veřejnou síť a také na napájení ze sítě železniční, měla dva nezávislé
elektroměry. Nyní po rekonstrukci tato možnost odpadla. Trpce jsme si to
mohli uvědomit právě při požáru nedaleké trafostanice.... Bezproudí
bylo naštěstí rychle vyřešeno v Kulturním centru. Zde vlastně od rána
stavěli technici velkou výpravnou s složitou scénu pro večerní
divadelní představení "Škola základ života". Scénu a rekvizity přivezli
včetně projekce a dalších vymožeností scény do Třebové na dvou kamionech.
Bylo by opravdu nešťastné, kdyby spálené trafo "zrušilo" i toto
představení. Bez proudu byli v Kulturním centru jen asi 50 minut,
potom již bylo všechno OK, divadlo se vydařilo, diváci byli s výkony
brněnských herců mimořádně spokojeni. (o představení více zítra)
-
Kroniky
českotřebovského Kruhu přátel hudby se digitalizují.
- Zakladatel českotřebovského Kruhu přátel hudby a koncertních
cyklů vážné hudby Oldřich Tomeš během let svého působení vytvořil
obdivuhodnou kroniku, ve které dokumentoval všechny koncerty pořádané v
rámci cyklů KPH v České Třebové od šedesátých let Kronika má několik
knih, které se dostaly po úmrtí předsedy KPH Oldřicha Tomše do rukou
jeho rodiny, která je považuje za rodinný majetek. Působením vedení
města se podařilo přesvědčit rodinu k zapůjčení kronik k jejich
digitalizaci. Díky tomu bude vytvořena papírová faksimile
všech knih kroniky dokumentující koncertní život v České Třebové v II.
polovině 20. století a digitalizovaná kronika bude uložena na kvalitních
nosičích, při koncertech KPH a jiných příležitostech budou listy
proniky postupně promítány va velkoplošnou obrazovku ve foyeru Malé
scény....
Beseda s předsedou KDU-ČSL Pavlem Bělobrádkem - tentokrát v
Ústí nad Orlicí
Ve středu
8.června 2011 od 16.30, připravujeme
besedu s předsedou KDU-ČSL Pavlem Bělobrádkem a to v
zasedací místnosti prvního patra budovy KONZUMU. Na adrese Tvardkova 1191
v Ústí nad Orlicí.
Těšíme se na
vaši účast - vezměte sebou i své blízké a známé
Deset kilometrů nové silnice
zpříjemní cestu na Seč
Seč (31. 5. 2011) – O celé čtyři měsíce dříve oproti plánu
předali stavbaři Pardubickému kraji zmodernizovanou silnici II/340. Úsek
dlouhý 9,6 kilometru vede ze Seče do Běstviny a na hranice kraje.
Stavbaři úsek převzali v listopadu roku 2009. Stavbu měli dokončit
v září letošního roku, řidiči se však po nově zprovozněné silnici
projedou už v červnu. Tuto skutečnost uvítal i náměstek hejtmana
Pardubického kraje zodpovědný za dopravu, dopravní obslužnost a
investice Jan Tichý: „Seč patří k jedné z nejoblíbenějších letních
rekreačních oblastí v našem regionu a tak jsem velmi potěšen, že
dodavatelé stihli stavbu ukončit před prázdninami. Byť je to jen krátký
úsek, zatraktivní to Pardubický kraj nejen jako turistickou destinaci,
ale také jako kraj, kde se soustavně snažíme napravovat katastrofální
stav silnic. I když to jde kvůli nedostatku financí velmi pomalu.“
Dodavatelem stavby byla firma M-SILNICE a.s. ve spolupráci se
společnostmi Silnice Čáslav a.s. a MPS s.r.o. Čepí. Společně provedli
šířkové úpravy vozovky, sanace, výměnu ložných a krytových vrstev.
Součástí stavby byly také rekonstrukce dvou mostních objektů v části
Pařížov. Část úseku v délce cca 3 kilometry byla opravena metodou tzv.
recyklace za studena. „Jedná se o méně finančně náročnou technologii
než je ta klasická. Při stejném objemu investic umožňuje opravit více
kilometrů silnice. V podstatě se jedná o opakované užití stmelených nebo
nestmelených silničních stavebních materiálů, které jsou po přidání
různých přísad znovu položeny na vozovku,“ vysvětlil ředitel Správy
a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec. Celkové náklady
stavby, na které se spolufinancováním podílela také Evropská unie,
dosáhly výše cca 169,3 milionu korun. Z toho částka 3 miliony korun byla
určena na vegetační úpravy v okolí komunikace.
Šmídl oceňuje
zkušené řidiče
Ve Šmídlu pracují od nákupu prvních
kamionů a každý z nich najezdil v této firmě více než dva miliony
kilometrů. Společnost Šmídl
vznikla v roce 1990 jako malá rodinná firma s jedním vozem Avia a
kanceláří v kuchyni rodinného domu. První velká vozidla nakoupila firma
v roce 1992 a tehdy také zaměstnala Ivana Jurajdu a Jiřího Ploszu, kteří
s kamiony Šmídl jezdí dodnes. Oba řidiči byli oceněni 31. května
upomínkovou plaketou za dva miliony najetých kilometrů. To je pro
představu více než pětinásobek vzdálenosti Země – Měsíc nebo téměř
padesát rovníků. „Samotné nás překvapilo, kolik kilometrů jsme
najezdili. Při běžné práci člověk samozřejmě nepočítá, kolikrát by již
objel zeměkouli,“ řekl Ivan Jurajda, jeden z oceněných řidičů.
|