Jaký bude osud regionálních drah


Zahradní slavnost v Domově pro seniory
V sobotu dne 11. června se v odpoledních hodinách na zahradě zdejšího Domova pro seniory v Bezděkově uskutečnila již tradiční akce – zahradní slavnost spojená s koncertem dechové hudby Řetůvanka. Zpestřením odpoledne bylo vystoupení malé flétnistky Natálie Burešové z Dlouhé Třebové. Počasí přálo a tak se venkovní prostranství zcela zaplnilo klienty domova, jejich rodinnými příslušníky a známými. Někteří přihlíželi i z balkonů. Nestárnoucí melodie českých autorů v podání kapely a zpěváků Jiřího Zemana a Olgy Charvátové rozezpívaly mnoho přítomných. K dobré pohodě celé akce přispělo občerstvení podávané návštěvníkům akce. Sestry domova přímo na místě připravovaly výborné křápance, které šly velmi rychle na odbyt. Jejich lahodná vůně byla cítit široko daleko. K zahnání žízně posloužil pohárek zlatavého moku. Akce se dle ohlasů návštěvníků líbila a zdejší seniory jistě potěšila. Více fotografií ve zvláštním článku ZDE Martin Šebela

Bývalý ředitel školského úřadu Mgr. Karel Peška pracuje v odborné funkci na Ministerstvu dopravy.
Jako ředitel vodních cest se v televizním vysílání vyjadřuje k investicím do úpravy vodních cest tak, jako by v tomto oboru pracoval celý život. Karel Peška pochází z Ústí nad Orlicí a léta pracoval ve funkci ředitele školského úřadu v Ústí nad Orlicí, po zrušení okresů a vzniku krajů pak jako vedoucí odboru školství na Krajském úřadu Pardubického kraje. To z nás ještě nikdo (a možná ani on sám) nevěděl, jak kladný vztah má k plavbě na vodních cestách v ČR, neboť současná funkce tomu napovídá. V nové podobě to platí stejně jako dříve, stačí mít správnou stranickou příslušnost a rozvoj osobnosti je zaručen. Lze to pochopit při obsazování pozic ministerských náměstků, v tomto případě se jedná o stupeň, který by měl být určen pro odborníka. Místo ředitele úseku veřejné a vodní dopravy na MD získal jen proto, že po nástupu nového vedení Pardubického kraje po dohodě požádal o uvolnění "na vlastní žádost". Kdyby poslední krajské volby dopadly jinak, jistě by židle na vedení úseku veřejné a vodní dopravy byla pro někoho jiného, pro jiného odborníka. Možná nepřekvapí, že jeho nadřízeným je náměstek ministra dopravy a bývalý hejtman Pardubického kraje, Choceňák Ing. Ivo Toman. Možná však pro nás bude obsazení této pozice důležité v případě, až se bude prosazovat stavba průplavu Dunaj - Odra - Labe. Do jisté míry to dokonce hrozí, protože v příštím elokačním období dotací EU po roce 2013 mají dostat zelenou (tedy podporu) jen projekty, které jsou připraveny a mají dostatečný význam také pro celek EU. A to právě splňuje zmíněný projekt, který má přivést lodní dopravu i do České Třebové, ač to při nadmořské výšce 400 metrů připadá nepochopitelné. (mm)

Jaký bude osud regionálních drah?
Neobjednáme osobní dopravu, a tím ušetříme, dobře ji nahradí autobusy. To říká projekt optimalizace. Už se bohužel nedodává, že SŽDC nebude udržovat tratě, na kterých není objednána osobní pravidelná doprava a tím jsou tratě odsouzeny ke zrušení. Je to vlastně rozhodnutí krajů, které tím dělá nepřímo dělá ortel na jiným - státním vlastnictvím, nad železnicí. Může se při tom stát, že po volbách přijde jiná sestava politiků, která bude mít jiný názor, ale železniční dopravu už těžko vzkřísí. O tom, že takové rozdíly v názorech existují, svědčí např. různé pojetí pro zajištění obsluhy trati 236 Třemošnice - Žleby - Čáslav z Pardubického kraje do Čáslavi,její větší část leží v kraji Středočeském. Zatímco Pardubický kraj by zde dopravu nejraději neobjednával, tak Středočeský na ní trvá a tak musela firma OREDO ustoupit. A to v obou krajích vládne stejná politická strana. Proto považuji za potřebné nedělat nevratné kroky, může to vážně poškodit infrastrukturu kraje. Zatímco na jedné položce se ušetří a kraj se za to pochválí, tak v jiných položkách vzniknou nevratné škody, které nebude možné nijak nahradit. těžko hovořit o tom, že chceme páteřní síť železnic zachovat, když části "páteře" budou bez dopravy. V Orlickém deníku na uvedené téma píše Martin Kalousek. Ptá se:

Jak dopadnou regionální dráhy, kde dojde k zastavení nebo omezení osobní dopravy?

Podle posledních zpráv to vypadá, že nakonec i přes protesty z některých míst k většině navržených omezení vlakové dopravy na regionálních drahách Pardubického kraje dojde. Bohužel i ti starostové, kteří s převedením osobní dopravy z kolejí na silnice souhlasili, nebyli seznámeni s dalším osudem železnic, které ztratí zastavením osobní dopravy na významu. Na některých jednáních byli starostové nebo zástupci obcí a měst ujištěni, že ke zrušení tratí nedojde. Na většině z regionálních drah, na kterých dojde k zastavení osobní dopravy je přeci provozována ještě i nákladní doprava! Bohužel však nelze předpokládat, že státní organizace SŽDC, která má ze zákona povinnost zajistit provozuschopnost dráhy, bude vynakládat nemalé částky na opravy těchto tratí poškozených třeba po povodni. Každopádně se omezí i běžná údržba a v některých případech může dojít i k převedení kategorie dráhy regionální na vlečku. Nějaký čas tedy ještě budou jezdit po tratích bez osobní dopravy nákladní vlaky. I ty však časem na většině míst dojezdí!
Kdo tomu nevěří, může se aktuálně přesvědčit na Slovensku, kde byla od 20. 5. 2011 zastavena nákladní obsluha některých lokálek, na kterých byla zastavena osobní doprava v roce 2004. Dalším příkladem může být i Rakousko. Například na trati Ernstbrunn – Mistelbach, nedaleko od našich hranic byla zastavena osobní doprava v roce 1988, nákladní pak v roce 1999. Některé tratě však můžou osiřet úplně i krátce po zastavení osobní dopravy jako například trať Kopidlno – Dolní Bousov, kde začátek konce odstartovalo omezení pravidelné osobní dopravy jen na víkendy (podobnost s připravovaným omezením v úseku Žďárec u Skutče – Pustá Kamenice) a v loňském roce nakonec došlo mezi Kopidlnem a Dolním Bousovem k úplnému zastavení železniční dopravy. I když tato trať není zrušená, nákladní vlaky ani jiné příležitostné osobní vlaky na ní nemůžou vyjet, protože je z důvodu nevyhovujícího technického stavu dlouhodobě nesjízdná. Většinu lokálek v Pardubickém kraji, na kterých bude zastavena osobní doprava, čeká podobně jako lokálky v jiných krajích kde, už byla zastavena doprava dříve, postupné chátrání a zánik. Možná, že se najde skupina nadšenců, která dokáže ve spolupráci s obcemi a krajem pro některou opuštěnou trať najít nové využití v podobě sezonního muzejního nebo speciálního turistického provozu, ale určitě takto nebudou zachráněny všechny tratě, na kterých letos jezdí osobní vlaky naposledy. Zrušení nevyužitých tratí pak bude stejně jen otázkou času. Škoda pro nás a příští generace je větší i o poslední nedávné větší investice do těchto tratí například do nového zabezpečovacího zařízení stanice Chornice, kam by ze tří směrů po optimalizaci veřejné dopravy v Pardubickém kraji, už neměl přijet žádný osobní vlak! Martin Kalousek, Orlický deník