Tichý řešil optimalizaci dopravy na Moravskotřebovsku

---

Za starosty Moravskotřebovska se dnes vydal náměstek hejtmana Pardubického kraje zodpovědný za dopravu, dopravní obslužnost a investice Jan Tichý. Důvodem jeho cesty byla prezentace optimalizace veřejné dopravy v regionu, kterou na počátku měsíce schválila krajská rada. Tichý setkání zahájil vysvětlením důvodů optimalizace veřejné dopravy. Řekl, že cílem je, aby drahá osobní železniční doprava plnila funkci páteřní a méně využívané linky obstarala podstatně levnější autobusová doprava. „V našem kraji využívá denně železniční dopravu třiadvacet tisíc občanů, kteří vykonají dvaačtyřicet tisíc jízd,“ sdělil náměstek starostům. „Optimalizací, konkrétně neobjednáním některých vlakových spojů, se dotkneme 553 lidí. Sice říkám, že se jich optimalizace dotkne, nicméně musím dodat, že vše bude kompenzováno autobusovou dopravou, která bude mít navíc oproti vlakům daleko příznivější a komfortnější polohu.“ Dodal, že optimalizací veřejné dopravy Pardubický kraj uspoří 35 milionů korun, které investuje zpět do veřejné dopravy. „Zkvalitnění dopravy, kterého takto dosáhneme, pozná jedenáct tisíc lidí, kteří denně cestují vlakem,“ uzavřel Tichý.  S konkrétními zásadami optimalizace dopravy a její podobou od poloviny letošního prosince, kdy vstoupí v platnost nové jízdní řády, pak starosty v rámci prezentace seznámil Tomáš Jurček, technolog společnosti Oredo. Tu z poloviny vlastní Pardubický kraj, který Oredo pověřil organizací celého systému veřejné dopravy v regionu. Starostu Kunčiny Romana Richtera zajímal důvod termínu změny jízdního řádu. „Proč se mění v polovině prosince? Neumím si to představit z hlediska dopravy dětí do školy, nemůžeme kvůli tomu měnit v polovině školního roku začátek vyučování,“ vysvětloval starosta. Náměstek hejtmana vysvětlil, že doba změny jízdních řádů vychází ze zákona, který stanoví termín změny jízdních řádů na železnici. „Od železniční dopravy, která je, jak jsem řekl páteřní, se pak odvozují jízdní řády autobusů,“ uvedl. Zároveň Oredo slíbilo aktuálně případný problém řešit a v případě možností jízdní řády upravit. Dotazy se týkaly také představeného integrovaného dopravního systému Iredo. „Jak to bude s dopravou například studentů do měst v jiných krajích, kam jich poměrně velké množství jezdí studovat? Například když pojedou do Brna nebo Olomouce,“ ptala se za Moravskou Třebovou její mluvčí Daniela Blahová. Podle náměstka hejtmana se při jízdě cestujících i do krajů, ve kterých nebude fungovat stejný dopravní systém jako v Pardubickém kraji, nic nezmění. Na zakoupenou jízdenku v našem regionu dojedou i mimo kraj. „V rámci optimalizace se nám také podařilo odstranit dosud poměrně velký problém, kterým byl komplikovaný přestup v Letovicích,“ sdělil Tichý.  Do diskuze se zapojil i zastupitel Moravské Třebové Josef Odehnal, kterého zajímala otázka nutného budování přestupních „terminálů“. „Můžete mi říct, kolik bude stát vybudování těchto terminálů, to bude přece spousta peněz,“ řekl zastupitel. „Nesmíte si pod pojmem přestupní terminál představit něco podobného jako je terminál v České Třebové. Konkrétně například přestupní bod, který chceme vybudovat v Rosicích u Pardubic bude stát do 2,5 milionu korun, místo pro přestup z vlaku na autobus v Heřmanově Městci chceme pořídit ještě levněji,“ odpověděl Tichý.

 

Ústí chybí 18 miliónů z evropské dotace  

---

Klidová zóna Kociánka v Ústí nad Orlicí je zdrojem sporů, problémů a finančních i politických ztrát od svého zrození. Posledním problémem je neproplacená dotace EU ve výši 18 miliónů korun. „Poslední zprávy jsou takové, že 23. června ve čtvrtek sem dorazí další kontrola pod vedením nezávislého auditora, který by měl Kociánku opětovně auditovat a kontrolovat. Nechci to komentovat, nemám k tomu co říci, jedna kontrola stíhá druhou. Důvodem neproplacení těch 18 miliónů jsou prostě kontroly, které ještě neskončily,“ postěžoval si starosta Ústí nad Orlicí Petr Hájek (Oušťáci). 
Kociánka byla dokončena a slavnostně otevřena vloni na podzim krátce před komunálními volbami. Měla být volebním trumfem ODS, ale veřejnost pěší zónu přijala s rozpaky. Její stavbu navíc provázely spory architektů a veřejnosti o její vhodnost, o to, zda byl vybrán skutečně nejlepší projekt. Je to jeden z možných důvodů, proč ODS v Ústí po mnoha letech suverénní vlády volby prohrála. Podněty ke kontrolám mohou vycházet i z Ústí. Vášně zdaleka ještě nevychladly. „V této chvíli se kontrola zaměřuje více na ceny. Jak na celek, tak na ceny jednotlivých stavebních objektů, kontrola je natolik důsledná, že se zajímá i o to, kolik se za co platilo subdodavatelům,“ dodal starosta. Zmíněných 18 miliónů v rozpočtu města citelně chybí. Evropská dotace byla zatím proplacena jenom z poloviny, navíc Kociánka, tři čtvrtě roku sloužící, už má technické problémy, město muselo reklamovat práci dodavatelů. Odpadávající betonové segmenty se v těchto dnech spěšně opravují a vyměňují. „Finální termín reklamačních oprav byl 15. června. Jsou téměř před dokončením,“ řekl v pondělí Právu starosta Hájek.                                                                          (www.pravo.cz, středa 15.6.)

 

 

Město dává milióny do gymnázia kraje 

---

Historická budova gymnázia v České Třebové potřebuje milióny korun na nejnutnější opravy. Provozovatelem je Pardubický kraj. Město má ale logický zájem na tom, aby prestižní střední škola byla ve třetím největším městě kraje zachována.  Jenomže studentů gymnázia ubývá, letos bylo podáno jen osmnáct přihlášek ke studiu. „Před několika lety, když ještě měl kraj peníze, projevil zájem o odkoupení budovy gymnázia. V Třebové proti tomu byl dost velký odpor. Hovořilo se o tom, že prodáváme rodinné stříbro a to se nesluší. Budova zůstala naše,“ řekl Právu starosta České Třebové Jaroslav Zedník (Nestraníci). „Takovéto budovy jsou historií i pýchou menších měst. Od konce 19. století do krize v 30. letech minulého století byla výstavnost škol dokladem osvícenosti konšelů. Byly to měšťanské protipóly šlechtických sídel a církevních staveb. Je dobře, že na jejich vlastnictví dnešní radní stále ještě lpějí,“ podotkl historik Petr Vopálka. „Kraj nám samozřejmě platí nájemné za tuto budovu, ale je to nepodstatné a nikdo nemůže čekat, že by to pokrylo náklady na provoz. Natož na rekonstrukce. To nájemné je 790 tisíc korun ročně,“ přikývl starosta Zedník.
„Jenom okna, která bude třeba teď vyměnit, přijdou vlastně na desetileté nájemné, je to přes sedm miliónů bez DPH. Protože je to historická budova v památkové zóně, jsou všechna okna atypická a nebude možné použít plastová okna, všechno bude ze dřeva,“ sdělil nakonec konkrétní čísla starosta Zedník.
„Rekonstrukce kotelny přijde na dalších 2,5 miliónu korun, to by se mělo zvládnout taky letos v létě,“ přidala místostarostka České Třebové Jaromíra Žáčková (ČSSD). Do školní budovy bude potřeba investovat zřejmě ještě víc, starosta Zedník připustil, že i dlažba na chodbách potřebuje výměnu. Také Česká Třebová je městem s napjatým a úsporným rozpočtem, ale zřejmě ani opozice není ochotna označit peníze investované do budovy gymnázia za mrhání veřejnými prostředky.  Gymnázium nedávno oslavilo 100 let, v řadách úspěšných a známých absolventů uvádí nejen vědecké špičky, ale například i televizního politického moderátora Václava Moravce.                                                                                                  (www.pravo.cz)

Poznámka: Nevím, zda má redaktor Práva přesné informace,  např. oprava kotelny letos bude jen částečná a určitě nebude stát 2,5 mil. Kč, ale jen cca 220 tis. č. Výměna oken bude postupná ve více etapách, letos bude vyměněno 12 oken v jednom poschodí budovy  v hodnotě cca 300 tis. Kč. Letošní rozpočet města počítá s tím, že do budovy gymnázia bude vloženo cekem cca 580 tis. Kč, zatímco nájem, který město získá činí 754 tis. Kč/rok.   Také v jiných letech nelze říci, že město "vkládá do budovy gymnázia miliony". Loni to bylo necelých 200 tis. Kč, předloni  v roce 2009, kdy gymnázium slavilo "stovku" to bylo cca 520 tis. Kč a v r. 2008 pak 1100tis. Kč.  Vložené prostředky města během delšího časového období  10 let  ani nedosáhly  hodnotu prostředků získaných z nájemného.  Gymnázium má svá léta a proto by potřebovalo investovat v daleko větším rozsahu. Pokud tedy město do budovy gymnázia vkládá prostředky, tak  jde o peníze, které získává jako nájemné z krajského rozpočtu.  - Také v článku uvedený údaj o "počtu přihlášek" považuji za zavádějící a nešťastně uvedený především vzhledem k tomu, že přijímací řízení ještě neskončilo a není tedy konečný. Počet přihlášek na školu byl ve skutečnosti daleko větší, pouze velká část z přijatých uchazečů dala přednost studiu na jiných školách, což je průvodním jevem současného modelu přijímaček na všech středních školách v kraji. Pan Seiner také nikde neuvádí, že jde o čtyřleté studium, vedle kterého je dostatečný zájem o studium osmileté.  Konečný počet uchazečů o studium se na školách dozvědí  až 1. září. každé číslo uvedené do této doby není konečné a jeho uvedení nemá smysl.

 

Pardubický kraj v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky neuspěl 

---

Praha/Pardubice – V úterní podvečer projednávala Poslanecká sněmovna za účasti úřadujícího zástupce hejtmana Romana Línka legislativní návrh Pardubického kraje sledovaný mnoha obcemi i kraji celé České republiky. Opakovaně předložený návrh Zastupitelstva Pardubického kraje, po jeho dopracování ve smyslu požadavků prezentovaných na půdě Poslanecké sněmovny, byl motivován požadavky praxe. Konkrétně snahou stanovit závazné lhůty, ve kterých bude možno u soudu zpochybnit schválené územní plány obcí, zásady územního rozvoje krajů a podobně. „Dosavadní stav, kdy pro uplatnění žaloby u soudu není žádná lhůta stanovena a jsou tak napadány územní plány schválené před mnoha lety, považuje Pardubický kraj za stav zásadně odporující požadavkům právní jistoty občanů i právnických osob,“ uvedl náměstek hejtmana Roman Línek, který legislativní iniciativu Pardubického kraje v Poslanecké sněmovně hájil. I přes zamítnutí návrhu, pro 78, proti 55, má z jednání poměrně dobrý dojem: „Stanovení lhůty jako takové bylo poslanci přivítáno. Lhůtu již obsahuje vládní návrh novely soudního řádu správního. S vládou se nehodujeme pouze v délce lhůty, kdy Pardubický kraj považuje tři roky  za nepřiměřené a navrhoval proto lhůtu jednoletou.“ Dodal, že pokud skutečně bude, jak bylo naznačeno, zahájena v důsledku jeho vystoupení na půdě Poslanecké sněmovny seriozní debata v této věci, považuje,  i přes zamítnutí, návrh za prospěšný.