Poznámky k materiálu "Zásady železniční dopravy na území Pardubického kraje", zpracované firmou OREDO  Od minulého týdne mám k dispozici materiál firmy OREDO k zásadám železniční dopravy na území Pardubického kraje od roku 2012. Již název materiálu je zavádějící. Pokud tedy zpracovatel hovoří o koncepci jedné z druhu hromadné dopravy, tedy dopravy železniční, nelze tuto koncepci zpracovat bez podrobné analýzy druhé části veřejné dopravy tedy dopravy autobusy.  Kraj potřebuje zpracovat integrovaný dopravní systém a nikoliv pouze "zásady  železniční dopravy", které ve většině případů hovoří o redukci železniční dopravy v kraji. Budu psát konkrétní připomínky. Chci se oprostit od toho, že materiál o integrovaném dopravním systému například Jihomoravského kraje vznikal vice jak dva roky a firma organizující dopravu v Jihomoravském kraji sbírala data velmi pečlivě dva předchozí roky. Nejednalo se jen o data sledující stávající přepravní proudy cestujících, ale i potenciál především v podobě dojíždění do zaměstnání a do škol. Tento výzkum znamená detailně se seznámit s regionem, firmami regionu, školami, zdravotnickými zařízeními a jejich spádovostí. To co zvládli organizátoři veřejné dopravy v Jihomoravském kraji (kde skutečně doprava osob funguje) za dva roky, firma OREDO  v případě Pardubického kraje zvládla za půl roku. Klobouk dolů !!!!   Na příkladu tratě Čáslav - Žleby - Třemošnice je patrný i zcela rozdílný náhled jednotlivých krajů. Firma OREDO představující názor Pardubického kraje a jeho radního pana Tichého navrhovala na této trati zastavit provoz, naproti tomu Středočeský kraj na této trati objednal železniční osobní dopravu v nezměněném rozsahu i pro následující období. I tento argument hovoří o kompetentnosti, či nekompetentnosti návrhu firmy OREDO.    A nyní si dovoluji si k tomuto materiálu mít několik připomínek. Jako červená nit se materiálem nese myšlenka projíždět železniční zastávky tam, kde dle údajů firmy OREDO je frekvence výstupu a nástupu cestujících nízká ( do 10- ti cestujících - nikde ale není napsáno za jak dlouhé období si firma OREDO tento výzkum objednala, případně prováděla) a tyto zastávky obsluhovat autobusy. Nevím, jestli firma OREDO zná způsob financování osobní regionální železniční dopravy, ale tato myšlenka pro kraj znamená další vydání. České dráhy jako dopravce inkasují finanční prostředky od kraje, jako objednatele za dopravní obslužnost za jednotku "vlakový kilometr" tedy za vedený vlak ,  nikoliv za počet zastávek. Tím, že firma OREDO navrhuje projíždět některé zastávky a dopravní obslužnost obcí, kde bude vlak projíždět nahradit autobusy, pak bude Pardubický kraj za stejnou obslužnost území platit dvakrát. Kraj zaplatí za projíždějící osobní vlak a nově i za autobus. Jediným efektem (snad), který je v materiálu firmy OREDO uveden, že projížděním železničních zastávek se železniční doprava zrychlí. Stojí nám úspora max. 10 min. za další vynaložené prostředky ????   Trať 010 Kolín - Pardubice. Firma OREDO vyčísluje počty cestujících nastupujících a vystupujících v Opočínku a ve Svítkově. Je možné od firmy OREDO zjistit jak dlouho byla tato data sbírána a jakým způsobem ???? Toto je opět obecnější otázka, neboť data o nástupu a výstupu cestujících jsou v materiálu uvedena často. Solidní materiál by tato data uvedl.   Trať 010 Pardubice - Česká Třebová  Zde firma OREDO navrhuje projíždět zastávku Bezpráví. Odhlédnu - li od nulového ekonomického efektu pro kraj, tak ani časový efekt nic neřeší.Tímto se získá max. 3 minuty. Obecně na této trati (Pardubice -Č. Třebová) chybí více osobních zastávkových vlaků (lze spojit s vlaky do Vysokého Mýta, případně Hradce Kr. přes Týniště atd), naproti tomu poloprázdné autobusy na úseku Ústí nad Orlicí - Česká Třebová jedou například od 12.00 do 13.00 čtyři a jejich průměrná obsazenost byla (za poslední týden, co autobusy sleduji) 5 cestujících  a to v materiálu není vzpomenuto vůbec.   Trať 015  Návrh na zrušení osobní dopravy v úseku Heřmanům Městec - Prachovice s tím, že firma OREDO návrh zdůvodňuje tím, že existuje souběh s autobusovou dopravou. Argument existujícího souběhu železniční  s autobusovou dopravou  je zcestný. Věřím, že stát a potažmo i Pardubický kraj má zájem podporovat ekologickou dopravu a při souběhu autobusů a vlaků bude preferovat vlak, který prokazatelně ekologičtější (internalizace externalit). Zde je třeba brát zřetel i na to, že železniční trať do Prachovic bude dále existovat (cementárna) a bylo by chybou nevyjednat s ČD variantu obslužnosti této lokality i osobní železniční dopravou.   Trat 018 - autor tzv. zásad má na železniční dopravu stalé jeden lék a to je projíždění zastávek. Zde navrhuje projíždět zastávku Dvořisko. I zde opět argumentuje nahrazovaní železniční dopravy cituji "výrazně levnější autobusovou dopravou" a to v části trati Vysoké Mýto - Litomyšl.  Chybí zde koncepce spojů veřejné dopravy (Ano autobusové !!!)  Litomyšl - Česká Třebová dopravní terminál po 18.- té hodině. I to je příklad, že nelze tvořit materiál o železnici v kraji ale o dopravním systému obecně !!.    Trať 020 - Autor zde navrhuje projíždět stanici Újezd u Chocně a provozovat zde pouze rekreační dopravu. V tomto lze s autorem souhlasit, neboť skutečně poloha stanice je mimo osídlení - zastavování na zastavce Plchůvky je zachováno.   Trať 021 - autor v podstatě likviduje železniční zastávky Sopotnice a Lukavice a nahrazuje autobusy. Své rozhodnutí opět dokladuje statistikou nástupu a výstupu cestujících  v uvedených zastávkách bez uvedení doby po kterou byla tato statistika zpracovávána.   Trať 025 a 024 Lichkov - Králiky - Štíty a Dolní Lipka - Hanušovice Autor navrhuje neobjednat železniční přepravu v úseku Moravský Karlov -Štíty a Dolní Lipka Hanušovice. Tímto opatřením dojde ke zrušení uvedených železničních tratí. Opět zde autor argumentuje statistikou a ekonomikou. Autor zapomíná na skutečnost, že v této oblasti je především v zimě železniční doprava mnohonásobně jistější , než doprava silniční a zrušením železnice a nahrazení autobusy může pro místní obyvatele, ale i pro rekreanty, kteří tento velmi atraktivní kout našeho kraje navštěvují. Nemožnost dostupnosti veřejnou dopravou. Tímto krokem se ztratí i síťový efekt železniční dopravy, neboť neobjednání železniční dopravy znamená v konečném důsledku zánik této trati !!!   Trať 236 - Třemošnice - Žleby - Čáslav. I když se jednalo o trať především v gesci Středočeského kraje, tak. OREDO za Pardubický kraj navrhovalo tuto trať již dále v osobní dopravě nevyužívat. Naštěstí stanovisko Středočeského kraje je jiné a provoz na této trati zůstane zachován. Na trati je poměrně silná i nákladní železniční přeprava.   Trať 261 Svitavy - Polička - Pustá Kamenice - Ždárec u Skutče Autor opět navrhuje projíždění zastávkami Vendolí, Květná a tyto místa obsluhovat autobusy. Jak jsem již vysvětloval v úvodu, jde o plýtvání prostředků. Jako větší problém je zde však úplné zrušení pravidelného provozu v úseku Pustá Kamenice -Žďárec u Skutče s tím, že tato trať bude využívána o víkendech jen pro rekreační účely. Tento záměr povede k devastaci zastávek a stanic v úseku Pustá Kamenice - Ždírec u Skutče a následně pak zastavení provozu úplně a tím i další snížení kvality dopravní obslužnosti ale i turistické atraktivnosti zmíněného regionu. Opět železniční síť přijde o propojení Svitav a Ždírce u Skutče.   Trať 262 Moravská Třebová - Chornice, Chornice - Konice Autor navrhuje tratě "zavřít" a nahradit autobusy. Tím dojde ke zrušen síťového efektu železniční přepravy v návaznosti na Jihomoravský  a Olomoucký kraj. Propojení železniční sítě v této lokalitě bude porušeno.   Trať 272 Česká Třebová - Lanškroun Autor navrhuje projíždět žst. Třebovice v Č. a svůj návrh na zrušení zastavení, které včetně přirážky na zabrzdění, zastavení a rozjezd činí při dané vozbě max. 5 min, zdůvodňuje obraty souprav a rozvázáním spojů v České Třebové. Toto tvrzení je opět dle mého názoru nepodložené a diletantské.   Nechci se pouštět do dalších analýz. Celkově mne materuál firmy OREDO zklamal. Argumentačně je velmi slabý, tam, kde chybí argumenty věcné (přepravní proudy, návaznosti, páteřní spoje atd) použije autor své ekonomické výpočty zjednodušeně řečeno, kde stačí frekvenci pokrýt třemi autobusy, vlak netřeba... Realizací tohoto opatření se sociálně demokratická reprezentace Pardubického kraje navždy zapíše do historie kraje jako to vedení kraje, které rušilo ekologickou železnici a zavádělo (zřejmě na nátlak autobusové lobby) dopravu autobusovou. Toto opatření bude mít velmi negativní vliv na dopravní obslužnost odlehlých regionů. Rušení jednoho druhu dopravy - dopravy železniční bude mít dopad i na možný potenciál míst jak po stránce průmyslové, tak rekreační, tedy celkové atraktivity regionu. Pardubický kraj obsazuje poslední příčku, co do návštěvnosti turisty, zřejmě si tuto příčku i díky firmě Oredo a panu radnímu Tichému spolehlivě udrží. Zásady byly radou kraje odsouhlaseny, věřím, že zastupitelstvo kraje, kde ještě tyto zásady projednány nebyly, bude moudřejší.   Ing. Jiří Vencl, Ph.D.