Drážní kotelna v České Třebové prochází v posledních asi deseti
letech bouřlivým vývojem. Už se zde nespoléhají jen na uhlí, ale spalují
rovněž ekologicky nezávadný odpad a plánují využívat biomasu.
Kotelna na uhlí vyrostla na zelené louce v letech 1965–66 v rámci
rozvoje dopravního uzlu v České Třebové. K přísunu uhlí sem
zřídili vlečku. Trojice kotlů ČKD Dukla byla schopna dodat po 12 tunách
páry. Tu odebírala většina drážních objektů.
V letech 1999 až 2000 proběhla rekonstrukce zdroje i systému
vytápění, při kterém byly dosazeny moderní horkovodní fluidní kotle K 1
a K 2 o výkonech 3 a 5 MW, třetí stávající byl ponechán jako
záložní. V té době doznívala doba
rozvoje zřizování vlastních tepelných zdrojů a většina účastníků se od
kotelny odpojila. Zůstalo Depo kolejových vozidel a Zásobovací centrum. Pro jejich vytápění byla rekonstrukce výkonově
předimenzována. Vedoucímu kotelny Pavlu Doubravovi a dalším lidem z
technického útvaru v DKV, pod něž dodnes kotelna patří, tento stav
vadil, a tak aby zlepšili účinnost a s ní i ekonomiku kotelny, získali další odběratele tepla. V roce 2002 byla napojena firma CZ LOKO a postupně přibývali další odběratelé Situace se obrátila o 180 stupňů.
"Z nákladového střediska v tabulkách Českých drah jsme se postupně změnili ve významný zdroj zisku, protože dálkově
dodávané teplo je výhodnou komoditou,“ říká Pavel Doubrava a dodává, že zároveň vzrostla produktivita práce, protože počet
zaměstnanců snížili z 45 na současných 12. V roce 2006 začali jednat s městským dodavatelem tepla TEZA a dva roky nato napojili
na svůj rozvod výměník na sídlišti Borek. Dnes lze ve městě vidět montéry soukromé firmy, jak do výkopů pokládají nové
horkovodní rozvody pro nové výměníky pro bytové domy. Pavlu Doubravovi ani to nestačí. Jako jedni z mála získalo DKV
souhlas kraje a České inspekce životního prostředí na spalování
alternativních paliv, konkrétně textilních, papírových a plastových
odpadů převážně z autovýroby od firmy Rumpold z Mýta u Rokycan. Před
pěti lety si nechali zpracovat první studii navýšení výkonu a
kombinované výroby tepla a elektřiny. A aby toho nebylo málo,
rozpracovali záměr pronajmout střechu nad skládkou uhlí pro
fotovoltaickou elektrárnu. Tento záměr bohužel zhatil loňský
hysterický závod o připojení dotované fotovoltaiky, na který složitá
drážní administrativa prostě nedovedla rychle reagovat. Po napojení budovy Dopravního
vzdělávacího institutu bylo dosaženo hranice 76 tisíc GJ tepla. Nad ni
tři kotle už výkonově nestačí, přitom město požaduje další teplo pro obyvatelstvo. Kudy
z toho ven? Byla aktualizována studie zvýšení výkonu, která počítá s tím, že by záložní kotel nahradil výkonnější, kombinovaný i pro
výrobu elektřiny. Nalezli se pomocníci v Projektové kanceláři na Generálním ředitelství, vedení Alešem Bartheldym,
kteří se „zakousli“ do záměru získat dotaci z Operačního programu
Životní prostředí. „Dotace z Evropské unie má dosáhnout 40 procent
nákladů! Po započítání dotace činí doba návratnosti investice 7 let, což
je stále pěkné,“ počítá Pavel Doubrava, který se neobává, že by akce
měla negativní vliv na celkové financování depa. Počátkem května byl
záměr prezentován v představenstvu Českých drah, do konce června se
předpokládá uzavření smlouvy s dodavatelem projektu pro žádost o dotaci
a dokončení projektu včetně rozpočtu. V průběhu června nebo července
existuje reálná šance podat žádost o evropskou dotaci. A v září by mohla
začít realizace. Pokud bude dotace skutečně udělena, tvůrci se pustí do
další, již třetí etapy, která představuje kombinovanou výrobu elektřiny
prostřednictvím nového kotle. Pokud vše vyjde, českotřebovská kotelna
bude po posílení komerční výroby tepla domácnostem a firmám schopna
nastoupit cestu vlastní výroby elektřiny. Pokud tedy někdo tvrdí, že
pokračuje odpojování odběratelů od uzlové kotelny, má staré informace
nebo nemluví pravdu. Kotelna ČD může v příštích letech významně řešit
systém odpadového hospodářství města Česká Třebová díky možnosti
spalování biomasy. Biologický odpad je škoda skládkovat. Za každou tunu
umístěnou na skládce je třeba platit, upravená biomasa bude naopak pro
kotelnu cennou surovinou.
Které objekty uzlová kotelna ČD vytápí:
Depo kolejových vozidel - Národní dům - Dopravní vzdělávací
institut - CZ LOKO
Stavědlo 19 (žst. Česká Třebová) - Zásobovací centrum železnic -
Sídliště Borek
Připravuje se připojení bytů v okolí Nového náměstí a část sídliště
Trávník
(S využitím článku v týdeníku Železničář)