Uzlová kotelna ČD se rozvíjí, žádá o evropskou dotaci        
Drážní kotelna v České Třebové prochází v posledních asi deseti letech bouřlivým vývojem. Už se zde nespoléhají jen na uhlí, ale spalují rovněž ekologicky nezávadný odpad a plánují využívat biomasu.
Kotelna na uhlí vyrostla na zelené louce v letech 1965–66 v rámci rozvoje dopravního uzlu v České Třebové. K přísunu uhlí sem zřídili vlečku. Trojice kotlů ČKD Dukla byla schopna dodat po 12 tunách páry. Tu odebírala většina drážních objektů.
V letech 1999 až 2000 proběhla rekonstrukce zdroje i systému vytápění, při kterém byly dosazeny moderní horkovodní fluidní kotle K 1 a K 2 o výkonech 3 a 5 MW, třetí stávající byl ponechán  jako záložní. V té době doznívala doba  rozvoje zřizování vlastních tepelných zdrojů a většina účastníků se od kotelny odpojila. Zůstalo Depo kolejových vozidel a Zásobovací centrum. Pro jejich vytápění byla rekonstrukce výkonově předimenzována. Vedoucímu kotelny Pavlu Doubravovi a dalším lidem z  technického útvaru v DKV, pod něž dodnes kotelna patří, tento stav vadil, a tak aby zlepšili účinnost a s ní i ekonomiku kotelny, získali další odběratele tepla. V roce 2002 byla napojena firma CZ LOKO a postupně přibývali další odběratelé
Situace se obrátila o 180 stupňů.
"Z nákladového střediska v tabulkách Českých drah jsme se postupně změnili ve významný zdroj zisku, protože dálkově dodávané teplo je výhodnou komoditou,“ říká Pavel Doubrava a dodává, že zároveň vzrostla produktivita práce, protože počet zaměstnanců snížili z 45 na současných 12. V roce 2006 začali jednat s městským dodavatelem tepla TEZA a dva roky nato napojili na svůj rozvod výměník na sídlišti Borek. Dnes lze ve městě vidět montéry soukromé firmy, jak do výkopů pokládají nové horkovodní rozvody pro nové výměníky pro bytové domy. Pavlu Doubravovi ani to nestačí. Jako jedni z mála získalo DKV souhlas kraje a České inspekce životního prostředí na spalování alternativních paliv, konkrétně textilních, papírových a plastových odpadů převážně z autovýroby od firmy Rumpold z Mýta u Rokycan. Před pěti lety si nechali zpracovat první studii navýšení výkonu a kombinované výroby tepla a elektřiny. A aby toho nebylo málo, rozpracovali záměr pronajmout střechu nad skládkou uhlí pro fotovoltaickou elektrárnu. Tento záměr bohužel zhatil loňský hysterický závod o připojení dotované fotovoltaiky, na který složitá drážní administrativa prostě nedovedla rychle reagovat. Po napojení budovy Dopravního vzdělávacího institutu bylo dosaženo hranice 76 tisíc GJ tepla. Nad ni tři kotle už výkonově nestačí, přitom město požaduje další teplo pro obyvatelstvo. Kudy z toho ven? Byla aktualizována studie zvýšení výkonu, která počítá s tím, že by záložní kotel nahradil výkonnější, kombinovaný i pro výrobu elektřiny. Nalezli se pomocníci v Projektové kanceláři na Generálním ředitelství, vedení Alešem Bartheldym, kteří se „zakousli“ do záměru získat dotaci z Operačního programu Životní prostředí. „Dotace z Evropské unie má dosáhnout 40 procent nákladů! Po započítání dotace činí doba návratnosti investice 7 let, což je stále pěkné,“ počítá Pavel Doubrava, který se neobává, že by akce měla negativní vliv na celkové financování depa. Počátkem května byl záměr prezentován v představenstvu Českých drah, do konce června se předpokládá uzavření smlouvy s dodavatelem projektu pro žádost o dotaci a dokončení projektu včetně rozpočtu. V průběhu června nebo července existuje reálná šance podat žádost o evropskou dotaci. A v září by mohla začít realizace. Pokud bude dotace skutečně udělena, tvůrci se pustí do další, již třetí etapy, která představuje kombinovanou výrobu elektřiny prostřednictvím nového kotle. Pokud vše vyjde, českotřebovská kotelna bude po posílení komerční výroby tepla domácnostem a firmám schopna nastoupit cestu vlastní výroby elektřiny. Pokud tedy někdo tvrdí, že pokračuje odpojování odběratelů od uzlové kotelny, má staré informace nebo nemluví pravdu. Kotelna ČD může v příštích letech významně řešit systém odpadového hospodářství města Česká Třebová díky možnosti spalování biomasy. Biologický odpad je škoda skládkovat. Za každou tunu umístěnou na skládce je třeba platit, upravená biomasa bude naopak pro kotelnu cennou surovinou.
 
Které objekty uzlová kotelna ČD vytápí:
Depo kolejových vozidel  - Národní dům - Dopravní vzdělávací institut - CZ LOKO
Stavědlo 19 (žst. Česká Třebová) - Zásobovací centrum železnic - Sídliště Borek
Připravuje se připojení bytů v okolí Nového náměstí a část sídliště Trávník

(S využitím článku v týdeníku Železničář)