Digitalizace kronik České Třebové, Kozlova, Lhotky a Parníka ukončena  Kroniky patří mezi vyprávěcí prameny subjektivní povahy. O vznik obecních kronik se zasloužil nejvyšší český purkrabí hrabě Karel Chotek dekretem prezídia zemského gubernia ze dne 31. srpna 1835. S účinností od 1. ledna 1836 nařídil, aby ve všech městech a trhových obcích, významnějších vesnicích a na farních úřadech byly založeny a vedeny pamětní nebo časové knihy a kroniky. Knihy se měly vést pod dohledem představitele úřadu v německém jazyce, použít se mohla i latina, což u vlasteneckých občanů vyvolalo značný odpor. Kronika byla majetkem duchovní nebo světské obce. Musela se řádně opatrovat. Kdyby se kronikář vzdal práce, byl povinen knihu vrátit v neporušeném stavu. Samostatná Československá republika uložila v roce 1920 zákonem č. 80/1920 Sbírky zákonů a nařízení, o pamětních knihách obecních, vést obecní pamětní knihu v každé politické obci v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. K založení a vedení pamětní knihy měla být v každé obci zřízena komise. Kronikáře jmenovalo obecní zastupitelstvo za přiměřenou odměnu. Nový zákon měli uvést do praxe ministři školství a národní osvěty a vnitra. K zákonu bylo v roce 1921 vydáno vládní nařízení. Pamětní knihu obecní si musela pořídit na své náklady každá politická obec nejpozději do konce roku 1922. Tato povinnost neplatila, pokud obec již pamětní knihu vedla a pokud by zabezpečila její pokračování za dozoru letopisecké komise. Po listopadu roku 1989 přešla povinnost péče o kroniky na obce. Až v roce 2006 byl schválen nový zákon č. 132/2006 Sb., o kronikách obcí. Nabyl účinnosti 1. června téhož roku a zrušil zákon z roku 1920 i platné vládní nařízení č. 169/1932 Sb. z. a n., o pamětních knihách obecních. Kroniku, do níž se zaznamenávají zprávy o důležitých a pamětihodných událostech v obci pro informaci i poučení budoucím generacím, má vést každá obec. Jedná se o úkol, ne doslovnou povinnost, což však neznamená, že by kronika nemusela být založena. Obec je povinna zabezpečit kroniku proti ztrátě, poškození a neoprávněnému přístupu. Zápis se provádí nejméně jedenkrát za kalendářní rok a o jeho obsahu rozhoduje obec. Nahlížet do kroniky může každý ve vymezené době na obecním či městském úřadě. Pokud je nahlížení umožněno do ručně psané kroniky nebo tištěné vázané papírové knihy s číslovanými listy, dohlíží kronikář. Občan obce starší 18 let i osoba, které zákon přiznává práva občana obce, může navrhnout písemně změnu, doplnění nebo opravu kronikářského zápisu. Obec na základě předložených návrhů podle okolností zápis v kronice opraví, doplní nebo jinak změní. K citlivým otázkám bezesporu patří ukládání pamětních knih a obecních kronik do místně příslušného státního archivu. Je nutné uvědomit si, že kronika není majetkem kronikáře, ale budoucím majetkem státu, o který se stará do doby předání obec. Platilo a platí, že kronika má trvalou hodnotu a splňuje tak zákonné podmínky k prohlášení za archiválii. Měla by však také být nedílnou součástí života obce a její informace v obci i k nahlédnutí. Praxe některých státních okresních archivů ukázala vhodné praktické řešení - kompromis, kdy státní archiv pořídil duplikát kroniky a dal ji obci nebo městu. S možnostmi výpočetní techniky vzrostla mnohem větší šance na zachování a rozšíření kronikářovy práce. Předávání městských či obecních kronik do státního okresního archivu probíhá po vzájemné dohodě. Osvícení představitelé samosprávy umí archivní nabídky využít ku prospěchu svých obyvatel a prezentace historie svého města. Mezi ně patří českotřebovský pan starosta Jaroslav Zedník. Výsledkem spolupráce mezi Městem Česká Třebová a Státního okresního archivu Ústí nad Orlicí, vnitřní organizační jednotky Státního oblastního archivu v Zámrsku, je převedení všech kronik města, i jeho bývalých samostatných obcí, do digitální podoby a jejich zveřejnění na internetu. Základním účelem digitalizace je ochrana před poškozením a ztrátou a neméně významné je rovněž zvýšení přístupnosti a využitelnosti prostřednictvím prostředků dálkového přístupu. Poděkování za pomoc a vstřícnost si zaslouží již jmenovaný pan starosta Jaroslav Zedník, paní tajemnice městského úřadu Ing. Věra Pirklová a celá rada města. Česká Třebová je dokonce natolik prozíravá, že umožnila prezentaci všech uzavřených svazků včetně příloh až do současnosti. Tato ojedinělá novinka názorně ukazuje velice záslužnou a potřebnou práci kronikářů co možná největšímu počtu občanů města a všem zájemcům o jeho historii. O časové náročnosti projektu svědčí výsledek: zpřístupněno je celkem 71 knih a 30 příloh; Česká Třebová 1744-2009 (58 knih a 26 příloh), Kozlov 1945-2005 (1 kniha a 2 přílohy), Lhotka 1929-1989 (3 knihy a 2 přílohy), Parník 1925-1946 (9 knih). Všechny digitalizované kroniky a pamětní knihy budou k dispozici bez časového omezení do konce června 2011. Elektronická cesta: http://www.vychodoceskearchivy. cz  Digitalizované archivní fondy  SOkA Ústí nad Orlicí                                                                                                                             Radim Dušek,  ředitel SOkA Ústí nad Orlicí