- Mezinárodní varhanní festival
Zdeňka Pololáníka
- Česká Třebová
-
-
Založit
tradici jakéhokoliv hudebního festivalu není vůbec jednoduché a udržet
jeho tradici, úroveň a smysl bývá ještě složitější. Zrod takovéto myšlenky
musí provázet mnoho odpovědí na různá „proč ?“ a tak vlastně je možné
z jejich akcentování vytvořit nosnou koncepci, která je podkladem pro
dramaturgické, ekonomické a personální zázemí takovéto akce.
-
- Proč mezinárodní varhanní festival v České Třebové? Město
patří k největším v regionu a má bohatou kulturní tradici. Kulturním
životem města prošla celé řada velkých domácích a zahraničních
uměleckých osobností prakticky ve všech oblastech kulturního života. Své
významné místo má zde i hudba duchovní, která byla provozována především
v kostele sv. Jakuba. Ten žil prakticky celou dobu své existence
duchovní hudbou všech rozměrů, od té komorní až po velká oratorní díla.
I v dobách nelehkých, v 50.,, a 60.
letech minulého století, žil kůr kostela velice bohatě až do doby, kdy
základní kámen hudebních produkcí – varhany- přestaly být nástrojem,
který by odpovídal současným požadavkům na interpretaci hudební
literatury, která dokáže využít bohatosti zvukových krás tohoto
„královského nástroje“. Moudrým rozhodnutím zástupců církve
v součinnosti s Městským zastupitelstvem bylo rozhodnuto o opravě a
rozšíření varhan. Polovina finanční částky byla hrazena z prostředků
církve (dary, sbírky, benefiční koncerty), druhá polovina z celkové
částky 3 miliónů korun (tedy 1,5 mil.Kč) byla uhrazena z rozpočtu města.
Celé dílo bylo dokončeno a kolaudováno v září 2004. Výběrové řízení na
rekonstrukci a rozšíření nástroje vyhrála firma Vladimíra Grygara.
Vznikl nástroj, který je možné v dostatečné míře využívat jako
koncertní, zvláště když jeho rejstříkové dispozice umožňují interpretaci
širokého spektra slohových období varhanní literatury. Když k tomu
přičteme vynikající akustické podmínky chrámu a vstřícnost jeho správce
vzniká pro město velice vhodný koncertní prostor, který výrazně obohatí
kulturní život města. Ale Česká Třebová má ještě jeden zvláštní a velmi
zajímavý prostor - je to jediná dochovaná románská rotunda
Pardubického kraje, totiž kaple sv. Kateřiny, která pochází z první
poloviny 13. století. Varhany v této rotundě jsou kulturní památkou a
pocházejí pravděpodobně z období kolem roku 1730. Rekonstrukce varhan
byla provedena v letech 2005 – 2006 ve varhanářské dílně Josefa Poukara.
I zde jsou pořádány koncerty.
- Proč mezinárodní, na to asi není třeba zvláště obsáhlých odpovědí.
Evropský prostor se otevřel, musíme mít ve všech kulturních oblastech
daleko sevřenější kontakt nejen s děním v Evropě, ale i na celém světě.
Hudba je určitě jedním z prostředků k vzájemnému poznávání jak po
stránce interpretační, tak po stránce národních hudebních kultur. Naše
uzavření v dobách minulých mělo neblahý vliv na veškeré dění v životě
našich lidí a tedy i na dění v kultuře. Tento dluh je třeba rychle
splácet.
- Proč Zdeněk Pololáník?
- Zdeněk Pololáník (nar.25.10.1935 v Tišnově)
je absolventem konzervatoře v Brně (obor varhany) a Janáčkovy akademie
múzických umění (skladba) a patří bezesporu k nejvýznamnějším soudobým
skladatelům. Směle jej můžeme zařadit k takovým veličinám jako byl Jan
Hanuš nebo Petr Eben. Obdivuhodný je nejen široký záběr jeho skladatelské
činnosti, ale i invence, která je patrná v každé jeho skladbě. Komponuje
rychle a lehce. Navázal kontakt s divadlem, televizí a rozhlasem a až
dosud složil stovky partitur pro divadelní a televizní inscenace.
Pololáníkův skladatelský záběr není však zdaleka vyplněn jen skladbami „na
zakázku“. V dlouhé řadě jeho opusů jsou skladby komorní, ale na druhé
straně díla rozměrná, ať už určená pro koncertní pódium, či divadelní
jeviště. Komponuje rád na texty, které mají patinu věků, jako například
oratorium „Šir haš-širim“, což je Šalamounova „Píseň písní“ v hebrejském
originále, nebo „Proglas“ pro soprán a instrumentální soubor na
staroslověnský text. Velkého úspěchu v řadě provedení dosáhl jeho balet
„Pierot“.
- Duchovní hudba je oblast, které věnuje
v průběhu celého uměleckého života skladatel svou pozornost. A opět -
v nejširším záběru – od prosté, každodenní „chrámové hudby“, až po velká
díla. Četné skladby pro varhany jsou dokladem skladatelovy invence, ale i
důkazem důvěrné znalosti všech technických a interpretačních možností
tohoto nástroje, který sám mistrovsky ovládá. Z. Pololáník v roce, kdy byl
náš festival zahájen I. ročníkem oslavil 70. narozeniny. Pro své
celoživotní dílo, mezinárodní věhlas, své skladatelské, interpretační,
pedagogické, ale i lidské vlastnosti si tato výrazná osobnost zaslouží,
aby některá z periodických kulturních akcí nesla právě jeho jméno.
-
Hlavním
dramaturg festivalu je Irena Chřibková, titulární varhanice baziliky sv.
Jakuba v Praze. Varhany studovala na kroměřížské konzervatoři u K.
Pokory a na Akademii múzických umění v Praze u prof. M. Šlechty. Jako
stipendistka francouzské vlády pokračovala pod vedením S. Landale na
Conservatoire National v Rueil-Malmaison, kde získala nejvyšší ocenění "Premier
Prix a l´unanimité". Aktivně se zúčastnila mistrovských kursů vedených
předními varhaníky. Úspěšné absolvování několika interpretačních soutěží
odstartovalo její koncertní kariéru. Vystoupila téměř ve všech zemích
Evropy, v Japonsku a Rusku. Věnuje se sólovým recitálům, spolupracuje však
také s předními instrumentalisty a zpěváky. Pravidelně uvádí i soudobá
díla, zvláště skladby Petra Ebena. V letech 1988-94 byla profesorkou
konzervatoře P. J. Vejvanovského v Kroměříži. Nyní působí pedagogicky v
Praze. Několikrát vedla interpretační kursy české a francouzské hudby v
Lublani. Nahrává pro český, francouzský, belgický rozhlas, českou a
slovinskou televizi. Zasedá v porotách varhanních soutěží. V roce 1996
založila Mezinárodní varhanní festival v bazilice sv. Jakuba a stala se
jeho uměleckou ředitelkou. Kromě festivalu zajišťuje prostřednictvím
"Svatojakubského Audite Organum" dramaturgii pravidelných cyklů Vánočních
a Velikonočních koncertů a Podzimních pondělků.
-
Každý ročník festivalu má čtyři koncerty a koná se pravidelně vždy
v říjnu. První koncert
je první pátek v říjnu a pak následně vždy v pátek ( tedy další 3
koncerty). Jeden koncert je vždy obsazen významným zahraničním
interpretem, jeden koncert domácím sólistou. V rotundě
sv
. Kateřiny je koncert některého z komorních souborů nebo sólistů
s interpretací staré hudby. Závěrečný koncert je věnován posluchačům
uměleckých škol – obor varhany. Na tento koncert byly osloveny postupně
všechny střední a vysoké umělecké školy a byla jim ponechána vůle jak
v počtu interpretů, tak ve volbě dramaturgie. Povinnou skladbou je
interpretace jednoho varhanního díla Z.
Pololáníka.
- VII.
ročník Mezinárodního varhanního festivalu Zdeňka
Pololáníka
2011 v české Třebové bude zahájen 7.října koncertem Karla Martínka,
varhaníka od sv. Mořice v Olomouci. O týden později – 14. října se
představí Bernard Marx (Freiburg,
DR).
V rotundě sv. Kateřiny 21. října si můžeme poslechnout soprán Hany
Medkové za doprovodu Václava Uhlíře. Poslední koncert bude tradičně patřit
studentům varhanní hry – tentokráte mladých českých varhaníků, kteří
získávají mezinárodní zkušenosti – Pavla Bočková (Royal
Academy
of
Music London) a Jan
Rotrekl (
Hochschule
für
Musik Wien).
-
Všichni
příznivci varhanní tvorby jsou srdečně zváni do České Třebové!
-
-
Podrobnosti o festivalu získáte na
www.mvf.cz
-
-
Doc.Mgr. František
Preisler,
ředitel Kulturního centra Česká Třebová
-
-
|