Bourání velké budovy přádelny zahájeno                            
 
V pondělí dne 18. července 2011 byla v ranních hodinách započata demolice nejrozsáhlejšího z továrních objektů parnické textilky - bývalé přádelny.  Její budova  byla vystavěna v roce 1882, o pět let později, tedy roku 1887 došlo k jejímu prvnímu rozšíření. Tehdy budova přádelny bývala pouze třípodlažní. V roce 1901 nechali majitelé továrny její přední část, směřující k hlavní silnici  zvýšit přístavbou o čtvrté podlaží. Směrem do dvora a do zadu k řece zůstala přádelna beze změny. Plány k této investici vyhotovila firma HÄNDEL & FRANKE, sídlící v Lipsku. V roce 1895  byl u přádelny vystavěn  sklad příze, v roce 1904 rozšířena její kotelna.
K dalším změnám v přádelně došlo v roce 1949, které spočívaly ve vystavění některých cihlových příček a zazdění některých oken, směřujících do sousední haly. Tehdy se zde také objevila přístavba výtahové šachty o půdorysu 2,20 x 2,50 m. K další a největší přestavbě přádelny došlo v roce 1959. Ta zde byla uskutečněna ve třech etapách. První z nich spočívala ve výměně stropu nad druhým poschodím . Současně byl také vyměněn stojní park  za nové stroje, sloužící k výrobě česané jemné příze. Poté následovala druhá etapa rekonstrukce, během níž došlo k výměně stropu v  novější částí přádelny, tzv. „Anexu“ a výstavbě dvou  nových, železobetonových stropů v bývalém lanovišti.  Třetí etapa přestavby znamenala hlavní proměnu celé budovy. Byla totiž snesena dosavadní střešní konstrukce nad celou budovou, nově vyzděny obvodové zdi a v někdejším půdním prostoru tak vznikl další pracovní sál. Stavební práce byly zadány firmě PRŮMSTAV, n.p. , Pardubice.
Poté, co přádelna dosloužila stala se útočištěm těch, kteří zde neměli co pohledávat, především mládeže. Jedni zde hledali své útočiště, druzí, tzv. „zlatokopové“, zase rozličné druhotné suroviny, které by se daly dobře prodat v místních výkupnách. A tak není divu, že zde také několikrát hořelo.  Nevyhovujícím špatným technickým stavem  budovy došlo k zatékání vody do jeho prostor a narušení obvodového zdiva přádelny. Když začali nevídání návštěvníci objektu vybourávat železná dílenská okna  v horních poschodích  došlo k vyvalení obvodové boční zdi ve dvou podlažích. Tento stav budovy znamenal její jasný osud. Plánovaná přestavba na obytný dům  s obchody v přízemí s začal jevit jako nerentabilní. Zbylo jediné možné řešení situace - demolice přádelny. A ta byla v měsíci červenci 2011 zahájena  přípravnými pracemi - rozebíráním dřevěných stropů a konstrukcí uvnitř budovy. Během nich zde pracovníci práci provádějící firmy nalezly pod podlahou jednoho z horních pater budovy několik drobných mincí, pocházejících z roku 1906 a pozvánku na schůzi dělníků z roku 1914.  Bohužel bližší ohledání nalezených předmětů bylo znemožněno jejich zmizením. Dle informací ostatních pracovníků si jej dělníci údajně odvezli s sebou domů na památku.
Právě prováděná demolice nám odstraní typický pohled na továrnu, na který jsme ze strany od silnice bývali po léta zvyklí. Mohutná štítová zeď přádelny s dosud zde zachovaným modravým označením PRIMONA ve své horní části patřila po řadu desetiletí  panoramatu Parníka. Do rekonstrukce této stěny přádelny v 80. letech 20. století zde bývaly patrny pozůstatky někdejšího označení firmy - nápisu HEŘM. POLLACKA SYNOVÉ.
Fotografie přádelny, které si zde během demolice řada obyvatel našeho města pořizuje, zůstanou v domácnostech těch, kteří zde třeba kdysi pracovali nebo jen chodili okolo, jako připomínka někdejšího textilního závodu,  jediného komplexu všech textilních  provozů, soustředěných „pod jednou střechou“, nacházejícího se  v našem regionu.                                                             Martin Šebela

 


Bourání štítu přádelny - středa 20. července 2011