Dne 3. července t. r. nás opustil bývalý strojvedoucí, českotřebovský patriot a zanícený betlemář, pan Bohuš Šindelka (* 9. 10. 1935 Česká Třebová). S láskou opatroval zděděný rodinný betlém, jehož základ položil jeho praděd tkalcovský mistr Antonín Hýbl z chalupy čp.305 v bývalé Jánově ulici na Trávníku již v roce 1826. Tenkrát, při narození prvorozeného syna Františka, si pořídil u známého místního malíře betlémů Antonína Fialy z Trávníka několik malovaných figurek, které se dodnes dochovaly. V rozšiřování betlému pokračoval jmenovaný syn František (* 15. 4. 1826, † 23. 7. 1907), rovněž tkadlec, žijící v domě čp. 561 v Litomyšlské ulici. Zde štafetu převzal jeho stejnojmenný syn František ml. (* 5. 4. 1853, † prosinec 1925). I on tkalcoval a přes léto rozvážel po místních stavbách písek z písečáku na Horách. Hospodařil též na poli, sahajícím od pivovaru až ke sv. Trojici na Horách. Po jeho úmrtí ve stavění betlému pokračovala jeho dcera Františka, provd. Šindelková.

Betlém, dnes známý jako Šindelkův, se řadí k typický starotřebovským jesličkám. Honosí se bohatou architekturou z rukou Františka Hýbla st. a mezi autory jeho stavebních prvků nalezneme zvučná jména Josef Adler ze Svitav, jmenovaný Antonín Fiala, Karel Jankele a Václav Markl z České Třebové a dále Jarolím Štantejský a Josef Špringer z Ústí nad Orlicí. Českotřebovská veřejnost mohla Šindelkův betlém shlédnout na výstavě v aule gymnázia v roce 1991.

Bohuš Šindelka se stal aktivním členem Českého sdružení přátel betlémů a v oblasti betlemářství spolupracoval s  městským muzeem a shromažďoval veškeré dostupné údaje a fotografické dokumenty, vztahující se k tradici českotřebovského betlemářství. Z jeho iniciativy došlo ke zdokumentování některých betlémů i prostřednictvím videokamery. Ve dnech 19. a 20. září 1996 se zúčastnil sympózia „Betlémy stále živé“ v Jindřichově Hradci, kde přednesl zprávu o rekonstrukci a zprovoznění Unzeitigova mechanického betlému. Pro výstavy betlémů obětavě zabezpečoval zásobu suchého mechu a rád přiložil ruku k dílu při vlastní instalaci výstavních exponátů i mimo Českou Třebovou. V okruhu přátel byl známý jako „betlemář Bohuš“.

Významný znalec a propagátor betlemářství PhDr. Vladimír Vaclík v jedné ze svých knih citoval vyznání Bohuše Šindelky: „Nemohu říci, že je to práce. Pro mne je betlemářství velikým koníčkem, který mne těší. Pohled na správně postavený historický betlém je má jediná, ale krásná odměna“.   

Na Bohuše Šindelku budou vedle členů rodiny vzpomínat jeho přátelé a známí, které svým odchodem prvně zarmoutil.                          

                            Čest jeho památce!    

                            Mgr.  Jan Šebela