- Poznámky a připomínky k návrhu
- Zóna zákazu stáni v okolí "Multifunkčního dopravního terminálu v České Třebové" byla stanovena pro zajištění plynulosti a bezpečnosti silničního provozu. Jinak řečeno: zóna zajišťuje, aby ulice v okolí placeného podzemního parkoviště nebyly přecpané zdarma parkujícími vozidly, zatímco podzemí by zůstalo prázdné. "Zvláštní režim zóny" spočívá v tom, že je zde dovoleno parkovat rezidentům, každý ovšem pouze na ve stanovené lokalitě, není možné, aby občan bydlící na ulici Alešově zaparkoval na Sadové nebo obráceně. Potud lze návrhu rozumět. Rezidenti musí mít pro parkování povolení, které získají zdarma, při ztrátě pak již za poplatek. Stanovení zóny má úzkou souvislost s cenami za parkování na dopravním terminálu i jinde ve městě.
- Zvažme stávající ceník parkování v podzemí. Přes stanovenou zónu poměrně obdivuhodné velikosti zůstává naplněnost podzemního parkoviště velmi nízká, počet volných míst je trvale větší než 60 % kapacity, stav se během roku příliš neměnil ani v zimě, kdy bylo parkování v hlídaném podzemí jistě výhodné. Obvykle je parkoviště využito z jedné čtvrtiny. To by mohlo vést k určité korektuře cen za parkování v podzemí, třeba jen částečné. Jde o to zvážit, zda ponechat skutečně lineární nárůst ceny za parkování s časem nebo tuto křivku poněkud upravit (zmírnit), nebo nárůst ceny ukončit alespoň o hodinu dříve, než je určeno v platném ceníku. Mohlo by se to projevit zvýšeným využitím podzemních garáží a menším zájmem o bezplatné parkování za hranicemi stanovené zóny, pokles tržeb by nemusel nastat. Pokud se zlevněním kapacita naplní, bude to jen dobře. Poloprázdný terminál není ani dobrým vysvědčením o potřebnosti této superinvestice pro Českou Třebovou. Jak vůbec vychází ekonomika podzemního parkování?
-
Parkování rezidentů v zóně omezuje
dopravní propustnost dopravy zejména v ulicích s autobusovým provozem.
Jde vlastně o ulici Slovanskou a ulici Sadovou, kde je umožněno parkování
rezidentů po jedné straně komunikace. Zejména ulice Sadová je úzká, užší
než třeba průtah městem (kde je trvalý zákaz stání). Na průtahu městem nikdo
záležitosti rezidentů neřeší, žádná zóna s možností stání rezidentů zde
není zřízena. Na městských komunikacích tuto záležitost řešíme, je to ku
prospěchu občanů, kteří třeba nemají kde vozidlo zaparkovat. Jde ovšem o
veřejné prostranství a proto neexistuje automatický nárok na to, mít
vozidlo zaparkované přímo pod okny. Přesvědčili se o tom zejména obyvatelé
Nádražní ulice, kteří svá vozidla musí odstavovat na parkovišti na Hrdličáku
a toto parkoviště je zase (bohužel) uzavřeno pro ostatní občany města, i
když se nachází na místě, které by rádi využili zejména návštěvníci
Kulturního centra. Pokud je tedy možné, považuji za důležité přemístit
vozidla rezidentů zejména ze Sadové ulice (kde při dlouhodobém stání velmi
překáží provozu) do kolmé ulice Na Strouze, která je trochu širší a nejezdí
zde autobusy či jiná rozměrná vozidla (Sadovou ulicí není
průjezd vozidel co do velkosti nijak omezen). Není to zas tak daleko, podobně musí z Nádražní parkovat na Hrdličáku.
Má-li skutečně zóna sloužit pro zajištění plynulosti a bezpečnosti
provozu, mělo by být parkování rezidentů regulováno. Autobusy, se přece nějak na autobusový terminál musí
dostat. Nově stanovená úprava musí přece vycházet ze zákona o provozu
na pozemních komunikacích 361/2000 Sb, který v §25 uvádí, že "při stání musí zůstat volný alespoň jeden jízdní pruh
široký nejméně 3 m pro každý směr jízdy." Tato podmínka
rozhodně není v Sadové ulici splněna, ulice má šířku 6,8 metru. Podle toho by
zde stání nemělo být
povoleno nikomu, tedy ani rezidentům. Zdá se mi zvláštní, že je navrhováno
dopravním orgánem takové řešení, které podmínku zákona nesplňuje a přitom
existuje možnost, jak to vyřešit jinak. (Slovanská ulice je
sice nepatrně širší a méně frekventovaná, nejezdí sem těžší vozidla.).
Paragraf 77 zákona píše o možných výjimkách z místní a přechodné
úpravy provozu na pozemních komunikacích. Ty povoluje ten orgán nebo
vlastník pozemní komunikace, který úpravu stanovil. Nelze však zejména
povolit výjimku z maximální dovolené rychlosti, zákazu stání a zastavení,
jestliže by byla ohrožena bezpečnost nebo plynulost silničního provozu.
myslím, že to je jednoznačné. - Parkování rezidentů lze regulovat také poplatkem. Řada lidí, bydlících v uvedené zóně běžně ponechává vozidlo na ulici, i když má možnost parkovat v garáži, někdy i přímo v domě nebo jeho blízkosti. Možná by bylo vozidel na ulicích méně, když by bylo pro získání povolení třeba zaplatit třeba malý regulační poplatek, např. 100 Kč/rok. Zabírají přece veřejné prostranství, které je třeba uklízet, upravovat. Rezident v zóně kolem terminálu získává výhodu: může stát ve "své" ulici tam, kde jiní nesmějí. Kdyby město tuto zónu nezřídilo, tak by byly ulice zaplněny zdarma parkujícími automobily, stojícími zde proto, aby nemusely do placeného prostoru podzemního parkoviště. (Celkem je těchto vozidel ve městě více než 800, při stokorunovém poplatku bychom získali 80 000 korun. I to není k zahození. Bydlí-li rezident na Starém náměstí a chce zde parkovat, také musí platit za parkování, i když podstatně výhodněji než ostatní (a dokonce někdy ani nezaparkují, je-li parkoviště obsazeno). Také v zóně kolem Starého náměstí musí rezidenti (stejně jako další občané) parkovat pouze na vyznačených parkovištích, musí dodržovat režim zóny.
- Vyhlášená zóna způsobuje zaplnění dalších komunikací za její hranicí, zejména v oblasti Nového náměstí. I zde je třeba parkování nějak regulovat. Jsou zde obchody a jejich návštěvníci potřebují mít kde zastavit a krátkodobě parkovat, obchody je třeba zásobovat a navíc zde požaduje své parkovací místo také většina zde bydlících občanů. Na Novém náměstí by bylo vhodné "dvacetiminutové parkování", které se velmi osvědčilo v centru i na Nádražní ulici a další plochy by zde byly vyčleněny pro rezidenty. To by omezilo stání vozidel řidičů, kteří zde zaparkují na celý den a odtud odchází na vlakové nádraží....
Dovolit parkování u Malé scény v době kulturních akcí. Těsně za hranici zóny je ulice Mlýnská s instalovaným zákazem stání, který považuji ve stávající podobě za chybný (viz fotografie). Mlýnská sice není v zóně, ale současně zde platí stejný režim jako ve zmíněné zóně. Na návštěvníky kulturních akcí se nepamatuje. Chceme-li lákat diváky na kulturní akce, musíme jim nabídnout možnost parkování. Těžko očekávat, že budou parkovat 250 metrů daleko v podzemí před nádražím. pak již zbývá jen prostor na Novém náměstí. Alespoň dodatkovou tabulkou je třeba umožnit parkování po jedné straně Mlýnské ulice v době kulturních akcí. Vždy to možné bylo, takže důvod pro zákaz byl uměle vymyšlen. Milan Mikolecký
- Další technické technické poznámky k mapě (v této příloze):
- a) Jednosměrná část ulice Nádražní do zóny vlastně nepatří, zvláštní režim tam není stanoven, jen trvalý zákaz stání, podobně jako v ulici na Strouze, která není jako zóna označena. V Nádražní ulici je povoleno jen dvacetiminutové parkování. V mapce je také špatně vyznačen obousměrný provoz. Podobně do zmíněné červeně vyznačené zóny nemá patřit jednosměrná a úzká ulice Dvořákova, zde je trvalý zákaz stání a rezidenti musí stát mimo komunikaci nyní stejně jako před tím, než byla zóna vyhlášena. Také tato ulice je v mapce vyznačena jako obousměrná.
- b) V plánku by jako prostor se zvláštním režimem mělo být parkoviště na Hrdličáku (pro rezidenty) a nějak jinak by mělo být vyznačeno parkoviště vedle ČSOB, určené pro běžné placené stání, stejně jako parking v podzemí
- c) Úsek ulice Pražského od Tylovy po ulici Slovanskou do zóny zákazu stání také vlastně nepatří, protože to je ulice označená značkou zákaz vjezdu všech vozidel.