- Divadelní předplatné na novou sezónu je vyprodáno.
- Pořadatelé z Kulturního centra děkují za přízeň, potřebovali by sál malinko "přifouknout". Podařilo se také zvýšit zájem o předplatné Kruhu přátel hudby, kde je k dnešnímu dni již 101 abonentů. Zájem se tak letos zvýšil o 50%, jistě i díky nové možnosti získat tzv. "rodinnou abonentku". To vše je příslib dobré nové kulturní sezóny, které by měla napomoci i plánovaná digitalizace kina. Bude provedena za provozu v průběhu podzimní sezóny a měla by zlepšit návštěvnost filmových představení ve městě.
- Komunikace mezi městy a organizátorem dopravy OREDO není na dostatečné úrovni.
-
Svědčí
o tom velké nedostatky, které zjistíme při pročítání I. návrhu
autobusových jízdních řádů. Docela se divím, že tak školáckými chybami
vůbec mohla společnost OREDO takové materiály zveřejnit. Vždyť to nedělá
zadarmo! Možná města spoléhají na OREDO, že to dobře vymyslí, nebo OREDO
spoléhá na obce, že jim vše vychytá. A tak se možná máme po startu nového
jízdního řádu na co těšit. Na řadě chyb se podílí i styl práce
pracovníků společnosti, kde první neví co dělá druhý, chybí týmová
spolupráce. Jen z tohoto důvodu třeba nebyly "namalovány"
spoje zajíždějící na litomyšlské lince do Svinné. Na lince do
Ústí n.O. je vše napohled pěkné: pravidelné intervaly a ve špičkách
poměrně velká hustota spojů. Jenže celková kapacita spojů je podstatně
menší, než bude potřeba, posily ve špičkách nikdo nenamaloval, všechny
spoje se zbytečně prodírají přes Dlouhou Třebovou (vlastně po
cyklostezce(!), chybějí "rychlíky". Na to ovšem měli odborníci z OREDA
jistě přijít sami. Vrcholem všeho je nedorozumění kolem linky městské
dopravy a českotřebovského (odvolaného) projektu "Radiobus". OREDO linku
městské dopravy 700946 zrušilo v domnění, že město zřizuje vlastní
městskou dopravu. Rada města tento projekt 11.7. zrušila, ovšem aniž pak o
tom organizátora dopravy v našem kraji informovala. Takže řada kopanců je právě způsobena nedostatečnou komunikací. O problému s
dopravou ze sídliště Lhotka do Rybníka a do Lokodepa se krátce
mluvilo i na jednání zastupitelstva města. Diskuze byla vedena asi v
tom smyslu, že není třeba se starat, vše bude odborně připomínkováno na
jednání zastupitelů stejně nic smysluplného nevymyslíme, přestože bylo na
diskuzi poměrně hodně času. Když však potom OREDO vydalo 7.8. návrhy jízdních
řádů, tak se ale ukázalo, že mají mnoho zásadních problémů a žádné
připomínky akceptovány nebyly. Podle zveřejněných návrhů jsem připravil souhrnný přehled
problémů a srovnání se současným stavem a tím tak trochu uvedl všechna ta
publikovaná prohlášení o posílení autobusových spojů na pravou míru (viz článek z
15.8.). Tím jsem tak trochu zavinil, že se ještě dnes v úterý 16.8. sešel na
krajském úřadě v Pardubicích JUDr. Martin Netolický s odpovědným
pracovníkem OREDO a po dvouhodinovém jednání našli na řadu popsaných
bolístek nějaká kompromisní řešení a zdokonalení. Zatím to je ovšem
většinou v rovině slibů. Přivítal bych, kdyby byly tyto návrhy zapracovány a zveřejněny, abychom tak byli "v obraze" a
viděli, že se (nepřijatelný) první návrh postupně zdokonaluje. Požadavky z našeho města a
regionu bude třeba nějak sumarizovat a souhrnně znovu projednat. Řada
připomínek bude tedy nakonec nějak vyřešena, možná se dočkáme i toho, že přece jen
bude v nějaké podobě obnovena
i městská linka v trase Lhotka - Rybník, ukazuje se, že to má smysl. Na
připomínky je čas do poloviny září. (mm) -
60
let tenisu v České Třebové
- Letos si připomínáme 60. výročí založení organizovaného tenisu v našem městě. To však neznamená, že by se tenis v České Třebové začal hrát až v roce 1951. Do Hrál se zde ještě před druhou světovou válkou a to v podstatě na dvou soukromých kurtech. U Vrbovky to byl tenisový kurt pana Nežádala, manžela paní Brázdové a druhý kurt byl v továrním parku dnešní Primony. Po válce tenis postupně přestával být sportem „horních vrstev“, pod vlivem mezinárodních úspěchů československého tenisu se začal šířit zejména mezi studentskou mládeží. Na kurtu v Javorce se scházeli právě především studenti. Přicházela tam i řada známých osobností, jmenujme např. prof. Miroslava Chudého, Ing. Bartáka, Ing. Jiří Kapoun, Oldřich Stránský a přicházela také p. Frančáková – Šašinková nebo za svého působení v Pardubicích také Milena Reindlová – Asmanová, která někdy přivedla i spolupracujícího herce p. Haničince... Na tenisový kurt v továrním parku pak přicházeli zaměstnanci Perly, ale také další hráči z Parníka, mezi oběma skupinami vznikala rivalita. Hráči si zajišťovali nejen pronájem kurtu, tenisové potřeby a nářadí, uklízeli kurt, ale sjednávali i zápasy či turnaje. Aby bylo možné hrát pravidelné tenisové soutěže, bylo třeba založit řádný sportovní klub. Tak se stalo v roce 1951, kdy vzniká tenisový oddíl při tělovýchovné jednotě Sokol Perla Česká Třebová, především díky Oldřichu Stránskému, který jako jednatel nového oddílu na sebe převzal řešení všech „papírů“ významných pro chod oddílu. Sídlem oddílu byl kurt v továrním parku, kurty Za Vodou byly vybudovány později asi v roce 1953….
- Rozhledna na Kozlovském kopci i po deseti letech častým cílem turistů
- Rozhledna na Kozlovském kopci je ve dnech se slušným počasím velmi dobře navštěvovaná. Přitom vyhovuje i tzv. „turistické počasí“ bez vysokých teplot. Je běžné že za takových dnů navštíví denně rozhledu i stovka návštěvníků. Na dny s dobrým rozhledem se možná ještě čeká, o to víc bychom si přáli, kdyby turisté mohli zajistit přístup na rozhlednu také o všedních dnech, alespoň nyní v době prázdnin. Zatím turisté narazí na dobře uzamčený vchod. Letos byla přitom řada víkendů, kdy počasí nepřálo a daleko více pěkných všedních odpolední s dobrým výhledem. Odpoledne se také Chata Maxe Švabinského v sousedství rozhledny stává vyhledávaným cílem cykloturistů, k chatě a rozhledně vede také značená cyklotrasa a turistická trasa, hodně návštěvníků jezdí z nedaleké Litomyšle. bylo by dobře letošní velký zájem veřejnosti využít a otevřít rozhlednu o prázdninách také během týdne !
- Abychom více popularizovali nový vyhlídkový bod nad Českou Třebovou a Litomyšlí, uvedu technická data rozhledny, stojící ve výšce 600 metrů nad mořem. Vyhlídková plošina z pororoštů je ve výšce dalších 32,8 metru a dostanete se na ni po 174 schodech. Rozhledna je však vysoká 55,5 metru a ve vyšších patrech nese významné technologické zařízení pro dálkové i místní šíření vysokofrekvenčního signálu sítě T-mobile. Nad vyhlídkovou plošinou rozhledny jsou další plošiny ve výškách 42,4 m, 46,4 m, 49,9 m a 52,9 m. Rozteč nánožníků v patě věže je 9 metrů, po výšce se lineárně zužuje až do úrovně 51,5 metru na rozteč 3 metry. Dále navazují dva prizmatické nástavce od straně 3 metry a výšce 3 metry Stavbu věže provedla firma Excon Praha Kyje. Věž byla (mimo základního dílu) smontována z předmontovaných kostek během jediného dne 22. srpna 2000. Konstrukce je metalizovaná v provedení žárový pozink a opatřená odolným nátěrem. Ode dne uvedení rozhledny do provozu, tj. 19. května 2001 se podstatně zlepšilo přijímání signálu sítě T-mobilev Kozlově, Semaníně, Třebovici a dalším okolí, kde signál dříve prakticky nebyl. Protože věž funguje jako významná základnová stanice. Rozhledna je z jedné třetiny v majetku města a ze dvou třetin v majetku firmy T-mobile byla povolena jako stavba dočasná na dobu 35 let. Až přímo pod rozhlednu můžete přijet osobním automobilem. Rozhledna bude pro veřejnost otevřena do konce září, takže neváhejte, přijďte se podívat na Kozlovský kopec. Současně můžete na Chatě Maxe Švabinského ochutnat jejich minutkovou kuchyni a samozřejmě i pivo… O víkendech bude rozhledna otevřena také během září.
- Regionem Orlicka - čtyřetapový cyklistický závod juniorů 12. - 14. 8. - výsledky najdete ZDE
- Závodu se zúčastnilo 76 cyklistů - klasifikováno bylo 73.
- Výluka Rudoltice v Čechách - Lanškroun
- Dne 23. srpna 2011 se uskuteční výluka traťové koleje v úseku Rudoltice v Čechách - Lanškroun od 7:20 hod. do 14:40 hod. Po dobu konání výluky budou osobní vlaky nahrazeny náhradní autobusovou dopravou.
- Akce KLOKAN v Lanškrouně
- V sobotu dne 13.8.2011 proběhla na maninské louce akce "klOKan", kterou pořádal lanškrounský O.K. klub za finanční podpory Evropského sociálního fondu, státního rozpočtu České republiky a Města Lanškroun. Akce se se zúčastnilo asi 300 lidí. Mezi účastníky jsme mohli vidět nejmenší děti, mládež, ale také seniory. Čajovnu, tetování, pletení afro copánků, street art, beat box a mnoho dalších stanovišť mohli navštívit všichni ti, kteří se přišli podívat pod širé nebe na to, o co všechno se zajímá dnešní mládež.
- Mariánský sloup na náměstí byl postaven před 305 lety
-
- Jednou z nejstarších kulturních památek města je pískovcový sloup na Starém náměstí se sochou Panny Marie (Immaculata) z roku 1706. Jde o kulturní památku starou 295 let, evidovanou v rejstříku pod č. 3841. Na podstavci sloupu je pozlacený nápis
- „INTERPE LLA PRO NO BIS O PIA O SAN CTISSIMA D EIPARA“ a letopočet „1706“
- Nápis informuje o vzniku sloupu s letopočtem. Mariánský sloup na českotřebovském náměstí patří mezi nejstarší a také nejzachovanější památky tohoto druhu na našem okrese, jen několik starších pochází ještě z konce 17. století. Je to práce neznámého autora, které však lze zařadit vzhledem ke kompozičnímu řešení a detailům fyziognomie Panny Marie mezi sochařské práce se vztahem k olomouckému sochaři Janu Strumerovi. V literatuře se uvádí, že socha Panny Marie pro Českou Třebovou byla zřejmě jedním z jeho starších děl, kdy prý tento sochař působil ve Svitavách..
- Za dobu své existence byl českotřebovský Mariánský sloup několikrát opravován. O opravách existují záznamy např. v městských účetních knihách. Podle nich došlo k první opravě sloupu již v roce 1745. Dále se v pamětní knize českotřebovské fary hovoří o tom, že roku 1833 byla tato socha velmi sešlá a zanedbaná a poté byla z podnětu Antonína Weigla, městského představeného opraveno nákladem měšťanstva a městské správy. V protokolu o jednání městského výboru bylo rozhodnuto, aby „ jmenované vejlohy, poněvadž ona správa žádného odkladu netrpí, prozatím z peněz sousedského práva vzaly“. Po opravě pak již v roce 1836 měla nad hlavou na špici pět dobře pozlacených hvězd. K vyúčtování opravy poté došlo až 21. května 1737. (ceny jsou ve zlatých a krejcarech)“ Skuhrovskýmu kameníku za quadr. – 33,0., Franz Melnitzkýmu za práci 49.35, Janoj Broulíkoj kovářoj za klamary 3.0., Josef Habrmanoj za 3 sáhy kamení 0.47, Wenzl. Springroj o fůry kamení 0.141/2, Zedníkům a Pivonkoj nádenikoj – 11.2, dtto Mates Syrovýmu zedníkoj – 2.0. Panu Schwagloj za olovo 6.0. Summa – 106 22 kr.“
- O další opravě píše pamětní kniha českotřebovské fary v roce 1870, kdyby socha nákladem města nově pozlacena a 10. července posvěcena Podobně byla socha nově staffírována a posvěcena roku 1902.
- Po „státním převratu“ r. 1918 byly morové sloupy v Čechách vystaveny nebezpečí. Podobně tomu bylo v České Třebové. Bylo slyšet vlivné hlasy, podporované i tehdejším tiskem, které hovořily o tom, že se nesluší, aby na nově pojmenovaném Masarykově náměstí byla mariánská socha (Masaryk a Marie nemají kromě M nic společného). Včasné zakročení u památkového úřadu a upozornění zabránilo vandalskému činu. Naproti tomu byl „morový sloup“ na náměstí svědkem prvních setkání odpůrců starého režimu v listopadu 1989, kdy byl již tak trochu historickým protikladem sochy Sbratření v opačném rohu náměstí, postavené zde snad kdysi z pohnutek velmi ušlechtilých, ale v roce 1968 zcela zprofanovaných.
- Mariánský sloup byl v dobrém stavu i v polovině dvacátého století. Svědčí o tom i posudek konzervátora památkové péče Jindřicha Nygrína pro památkový ústav v Praze.
- Na poslední opravu památky si možná pamatujeme. Začalo se o ní uvažovat v roce 1992.. V návrhu Dr. Václava Paukrta z Památkového ústavu v Pardubicích se počítalo s tím, že sloup bude rozebrán, protože hlavice nesoucí vrcholovou figuru byla prasklá. Restaurování prováděli restaurátoři Karel Krátký a Stanislav Malý z Pardubic. Při rozebírání sloupu se hlavice rozsypala a musela být zhotovena jiná z hořického pískovce a byla na povrchu patinována „v barvě starého kamene“. Ostatní části statue byly restaurovány, písmo a lem roucha Panny Marie byly nově vyzlaceny.
- Napsáno podle publikace „Mariánské, trojiční a
další světecké sloupy a pilíře v okrese Ústí nad Orlicí (Ivana Maxová,
Vratislav Nejedlý, Miloš Suchomel, Pavel Zahradník), vydal Státní ústav
památkové péče Praha 1998)
- Další Mariánský pilíř se sousoším Nejsvětější trojice a Korunování Panny Marie je na Horách u silnice k poutní kapli. Pochází z roku 1889. Tato socha byla postavena za náklady Teresie Hudrlíkové a Františky Hudrlíkové a vlastním nákladem Františka Hýbla, měšťana z České Třebové. Tato pískovcová práce není zapsána ve státním seznamu kulturních památek. O vzniku této památky se zatím nepodařilo najít písemné doklady, které by objasňovaly její vznik nebo její další osudy. Pilíř patří mezi sousoší spojující dva ikonografické typy – nejsvětější Trojici a Korunování Panny Marie.
- Velký požár na náměstí před šedesáti lety
-
Tento
požár, který vznikl 17. října 1951, byl největším požárem ve městě po
druhé světové válce. Je varovným příkladem, že i v době moderních
výkonných stříkaček mohla tehdy lehce vyhořet celá horní polovina náměstí.
Ohnisko požáru bylo na půdě domu čp. 42 (dnes již zbouraného) – majitel
Bušek z Lanškrouna). Než uživatelé domu zjistili, že u nich na půdě hoří,
rozšířil se oheň již i na vedlejší dům čp. 41 (Frimlovo řeznictví) a než
byl proveden poplach, hořel již také další dům čp. 924 p. Lochmana
v Nádražní ulici. Silně byly také ohroženy domy čp. 44 a 45 přes ulici,
které měly v té době špatné a děravé střechy. Všechny tyto domy mezi sebou
neměly řádné požární štíty (zdi), ale jen prkenné bednění. Na půdách bylo
plno pavučin a odložené nepotřebné hořlavé předměty. Jiskra, která zalétla
z komína do půdy prvního postiženého domu rozhodla, že bylo tento den
devět rodin bez domova. Škoda na majetku byla vyčíslena vyšší než dva
miliony korun. - Českotřebovští hasiči byli tehdy kritizováni za pozdní zásah, i když pořád vznikl pár desítek metrů od zbrojnice. Na jejich obhajobu uvedu, že denní doba, kdy požár vznikl, byla pro zásah nejhorší. Většina aktivních hasičů byla v práci a když se o požáru dozvěděli, doběhli do zbrojnice, zajeli se stříkačkou k vodě, natáhli hadice a savice. Než došla voda k požáru, uplynulo ¾ hodiny a to bylo již pozdě. Tehdy nebyla v okrese ani jedna cisterna. První dostala Česká Třebová v roce 1957 a první kropicí vůz na podvozku Liaz, který by se dal k požáru v první fázi použít koupilo město až v roce 1962. neexistovali ani žádní profesionální hasiči. Útvar ČSD byl založen v červenci 1956 a detašované pracoviště profesionálů ve třebovské zbrojnici bylo až v roce 1974.
- Nejakceschopnějším sborem pro denní dobu byli v době požáru hasiči z parnické textilky, kteří byli schopni okamžitě vyjet a tak zasahovali vždy první, tak tomu bylo i tohoto nešťastného dne. Na požár mám stále mnoho vzpomínek, neboť jsem se zásahu zúčastnil jako hasič:
- Bylo překrásné slunečné podzimní ráno, vál jen slabý jihovýchodní vítr. Kolem 8 hodiny se rozezvučely sirény ve všech závodech a závodní rozhlas v Dílnách ČSD hlásil: „Na náměstí je veliký požár a povoláváme všechny členy hasičských sborů ať se okamžitě dostaví k horní vrátnici. Ke zbrojnici. Já jako člen hasičů jsem běžel ke zbrojnici.Tam čekalo auto ČSAD a závodní hasiči připojovali stříkačku. Sešlo se nás asi 12 mužů, naskákali jsme na ložnou plochu auta a jeli směrem k Národnímu domu a pak po sadové ulici k Padevětu a po Nádražní k požáru. Dojeli jsme až k domu čp. 84 a dále už se na náměstí nedalo projet. Bylo tam hotové peklo – tři domy v plamenech. Odpojili jsme stříkačku, shodili hadice a napojili stříkačku na hydrant. Prvním proudem jsme ochlazovali střechu domu čp. 40 a druhým zasahovali na požár na domě čp. 42. Stříkat jsme začali jako první. Beznadějnou situaci nám ulehčil závodní sbor z perly, to už ale hořely tři domy. Mezitím přijeli hasiči z Parníka, Lhotky, Dlouhé Třebové, Rybníka a Semanína Když se podařilo požár omezit, byla další pomoc z okolních měst odvolána.
- Po dvou hodinách vytrvalého úsilí se podařilo požár zlikvidovat.. Bilance: 3spadlé domy, čtvrtý (čp.40) silně poškozen. Zásahu se zúčastnila také vojenská posádka, která vynášela z hořících domů nábytek, peřiny a šaty na pravou stranu náměstí. Tehdy zasáhly také Lidové milice z Dílen ČSD a a lokomotivního depa, které uložený majetek strážili. Hasiči i další zúčastnění udělali tehdy před padesáti lety velikou záslužnou práci Jaroslav Dědourek
Jubilejní 25. ročník mezinárodního čtyřetapového závodu cyklistických
juniorů a kadetů se shledal s velkým zájmem mladých závodníků. Na start
se jich postavilo 92, dokončilo 66. Vítězem se stal lanškrounský Daniel
Turek, který závodí v barvách Favoritu Brno.
