Výběr z příspěvků iČTZ před deseti lety (2001)                  

Dislokace tříd základních škol

Podle provedených jednání mezi zástupci MěÚ a řediteli českotřebovských škol se od nového školního roku podaří zajistit rozmístění tříd základní školy Habrmanova ulice tak, že odpadá požadavek na adaptaci dalších prostor v bývalé MŠ Podbranská ulice. Ve školním roce 2000/2001 byly tři třídy umístěny v budově přístavby ředitelské vily gymnázia, nyní se celá tato budova uvolňuje a adaptuje pro základní uměleckou školu.  Jak budou tyto třídy umístěny?  Pro dvě z nich se podařilo najít místo přímo v budově základní školy Habrmanova ulice, neboť se zde ruší učebny vaření. Adaptace nebude velkým problémem.  Pro další třídu bude po dohodě s řediteli gymnázia a SOŠ a VOŠ G. Habrmana  uvolněna učebna v budově gymnázia. Zastupitelům byl při jednání předložen přehled tříd na českotřebovských základních školách: 

Školní rok 2000/2001                                    Školní rok 2001/2002           

ZŠ Habrmanova                      28 tříd             722 žáků                 28 tříd              722 žáků

ZŠ Nádražní                            23 tříd              573 žáků                 23 tříd              580 žáků

ZŠ Parník                                27 tříd              650 žáků                 25 tříd              630 žáků

 Podle informace na referátu školství OkÚ žádná z českotřebovských škol netrpí přebytkem  vyučovacích prostor, právě naopak, potřeba další specializace  výuky předpokládá odborné učebny nevyužívané jako kmenové třídy, případně další specializované prostory. Z tohoto důvodu nelze předpokládat, že by v České Třebové v dohledné době nastal přebytek prostor pro vyučování, ale právě naopak do  školství bud i nadále třeba směrovat ještě mnoho investic.

Zlomové usnesení červnového zastupitelstva (2001): budou se prodávat bytové domy

            Jak již bylo několikrát řečeno, tak Česká Třebová patří k městům, která dosud prodala jen minimum svých obecních bytů a to pouze v několika málo domech s minimem bytových jednotek mimo centrum a sídliště.  Jiná města a to nejen v okolí si v tomto smyslu vedou zcela jinak a díky uskutečněnému prodeji bytů tak mohli mnoho investovat právě do výstavby bytů nových. Jmenujme alespoň Litomyšl nebo i Ústí nad Orlicí, které získalo prodejem bytů v městských domech částku přes 60 milionů korun. Tyto prostředky  pak mohlo vložit do další výstavby a ve městě to je samozřejmě znát.  Česká Třebová má tedy v tomto smyslu velké zpoždění a to přesto, že zde v zastupitelstvu města měla a má po léta převahu celá ekipa zastupitelů pravicového zaměření, preferujících odpovědnost občanů a samostatnost, odmítajících zvýhodňování části obyvatel bydlících v městských bytech před ostatními. Pro privatizaci městského bytového fondu byla ustavena pracovní skupina, která jednala o této problematice dostatečně dlouho. Je s podivem, že velký vliv na práci této skupiny nakonec neměli ani tak zastupitelé, jako zástupci SON, kteří sami odsouhlasovali formulace. Je také s podivem, že na jednom z letošních zasedání ZM komise nakonec vyšla s výstupem – prohlášením podle kterého není doba na prodej bytů vhodná a že je tedy třeba ještě počkat!   (Takže jsme sice možná téměř poslední, ale máme ještě čekat?) Tohoto stanoviska se však naštěstí nechopila rada města, která si dala za cíl připravit nová schválitelná pravidla pro privatizaci bytových domů v majetku města a nakonec je prosadila.

Prvních šest svatebních obřadů na římskokatolické faře

Probíhající rekonstrukce  českotřebovské radnice zasáhne částečně i do prostoru staré radnice. Bude zde nutné přebudovat schodiště a prostor využít pro vybudování výtahu. Díky němu bude pak stane přístup na úřad vhodný i pro vozíčkáře nebo jiné osoby s menší pohyblivostí. Po tuto dobu bylo nutné řešit  umístění svatební síně. Díky vstřícnému přístupu českotřebovské farnosti se však nyní konají svatební a další občanské obřady v slavnostní síni českotřebovské fary v prvním poschodí této budovy. Poprvé se tak stalo v sobotu 18. srpna 2001, kdy zde bylo dokonce oddáno hned šest párů. 

Chystá se oprava budovy městského muzea

Finanční záměr na dokončení rekonstrukce čp. 11 na městské muzeum byl proveden a vychází levněji než byl dřívější hrubý odhad. Přesně jde o částku 4 471 tis. Kč. V této ceně je kompletní dokončení akce pro účely městského muzea. Včetně nového topení a elektroinstalace mimo nové fasády. O tom, zda zařadit tuto akci do plánu příštího roku bude jednat zastupitelstvo zřejmě v listopadu. Mělo by také rozhodnout, jak naložit se sousedním volným pozemkem po bývalém Matouškově stavení a zda případně zakoupit pro účely Městského muzea sousední dům ve Školní uličce, kde by mohla být část depozitáře, archiv, dílna a kancelář. Vlastní dům čp. 11 by pak mohl být využit prakticky celý pro výstavní expozice. On totiž není nijak velký…
 

Cyklistický oddíl Sokola má 100 členů

Mladí českotřebovští cyklisté připsali do svého oddílu Sokol již stého člena. Byli sbírat zkušenosti i na závodě ve Svinarech u Hradce Králové. I když neskončili na prvních místech, určitě se v mnohém poučili. Mezi žáky byl např. 37. Jan Dostál a 43. Václav Hordějčuk, mezi kadety byl Michal Trunec na 22. místě a na 50. místě dojel Michal Kubík. Další parta si zajela na „Kolečkiádu“ do Chocně. Mezi děvčaty zvítězila suverénně Šedová, v chlapecké kategorii dojel Hruška druhý. V Kladrubech se jela časovka dvojic.. zde obsadil  3. června Jan Dostál a Václav Hordějčuk 19. místo a v soutěži družstev mezi kadety obsadila dvě českotřebovská družstva čtvrté a čtrnácté místo.                                                                 MR

50. VÝROČÍ TENISU V ČESKÉ TŘEBOVÉ

                 V letošním roce (2001) oslaví tenisový oddíl TJ Lokomotiva Česká Třebová již padesát let své existence. Proto se činovníci oddílu rozhodli uspořádat 14. července na dvorcích Za vodou oslavy, na které jsou srdečně zváni všichni příznivci tohoto „bílého sportu“. K této příležitosti bude také vydán Almanach, jenž shrnuje veškerou dosavadní činnost tenisového oddílu v České Třebové. Ovšem oslavy nejsou jedinou akcí, na kterou by chtěli tenisté veřejnost pozvat. O prázdninách se totiž na dvorcích odehraje sedm turnajů všech věkových kategorií. Letní sezónu  druhý zářijový víkend zakončí již osmý ročník Memoriálu Radko Jasanského, pořádaný jako turnaj veteránů. Historii oddílu začal v osmdesátých letech sepisovat dlouholetý hráč a jeden ze zakládajících členů oddílu, Radko Jasanský. Díky jeho poznámkám a zápisům, kterými pravidelně informoval veřejnost, mohl vzniknout Almanach, mapující všechny úspěchy a také neúspěchy, které za padesát let klub potkaly. Podle vzpomínek několika pamětníků a podle dochovaných fotografií se tenis v České Třebové hrál už na přelomu 19. a 20. století na několika soukromých kurtech bohatších obyvatel. S postupnou výstavbou města ale docházelo k likvidaci těchto dvorců, takže ve 40. letech zůstaly ve městě pouze dva. Jeden byl v městském sadu Javorka a scházeli se zde nejvíce studenti a druhý dvorec byl v továrním parku, kam chodili převážně zaměstnanci místní textilky. Nakonec se obě skupiny v létě 1951 dohodly a založily oddíl při tehdejší tělovýchovné jednotě Perla Česká Třebová.

První půl století existence tenisového oddílu TJ Lokomotiva  se vyznačovalo hlavně prací s mladými talenty a výchovou nových tenisových nadějí. Však si určitě mnoho z hráčů rádo vzpomene na konání tenisových školiček a různých přípravek. V průběhu padesátých a šedesátých let pořádal oddíl již na dvorcích Za vodou několik ročníků turnaje „O štít Orlicka“. Na turnaj jezdili hráči z celé republiky, v roce 1962 se ho zúčastnila dokonce Věra Suková, která skončila druhá ve Wimbledonu.  Výrazných úspěchů poté dosáhl oddíl v devadesátých letech. První závodní družstvo dospělých postoupilo v roce 1992 do východočeské divize. V letošní, padesáté sezóně se toto družstvo probojovalo dokonce do druhé ligy.

V letech 1996 – 1998 se družstvu mladších žáků podařilo třikrát za sebou postoupit na mistrovství republiky této kategorie. Zde jednou skončili sedmí a dvakrát obsadili šestou příčku.  V roce 1999 skončili veteráni na mistrovství republiky na druhém místě. Mnoho hráčů postoupilo na mistrovství republiky svých věkových kategorií a tak dále…

Hráči i činovníci klubu dokázali, že se umějí o chod oddílu dobře postarat. Na začátku osmdesátých let se díky iniciativě tehdejšího předsedy oddílu, Josefa Pácla, a za přispění pracovníků Lokomotivního depa Česká Třebová podařilo postavit nové šatny, které nahradily staré dřevěné. Iniciativa Jaroslava Rybky zase obohatila Třebováky o mobilní nafukovací halu, která byla tuto zimu vystavěna na dvorcích 5 a 6. Dále by měla následovat řada jmen  dobrovolníků, kteří svoji prací a nadšením posouvali dění tenisového oddílu kupředu a bez nichž by se tenis v České Třebové v takovém rozsahu nikdy nehrál. Tenisový klub také od roku 1998 pořádá v sále ISŠT Na Skalce sportovní ples, jehož se pravidelně účastní nejen tenisté,ale také široká veřejnost. Do konce roku 2001 se očekává převedení pozemku doc. Rybky na město Česká Třebová. Tím by se definitivně rozhodlo, že závodní hráči, členové klubu i rekreační tenisté budou mít i dalších, snad více než padesát let kde hrát...                                    Miroslava Jasanská

115 let Okrašlovacího spolku

Českotřebovský zpravodaj připomněl v červnu 2001 ve dvou příspěvcích založení Okrašlovacího spolku v roce 1886. Felix Lerch v ručně psané kronice “Dějiny a paměti z XVIII. A XIX. Století”, uložené v Městském muzeu, píše o založení OS v roce 1885. V knize Toulky minulostí Českotřebovska, I. díl se zase dočteme, že Okrašlovací spolek vznikl až v roce 1888. pokusme se tyto údaje dát do historického kontextu. Začněme však poněkud obecněji.
Okrašlovací spolky vznikaly v Českých zemích od 2. poloviny 19. století. 15. listopadu 1867 vyšel totiž zákon o právu spolčovacím. Ještě téhož roku byl založen, snad vůbec první Okrašlovací spolek u nás a to v Domažlicích. Podle Ottova slovníku naučného “Spolky okrašlovací vytkly si za úkol osazovati a zalesňovati vhodná holá místa uvnitř i pusté stráně v nejbližším okolí svého působiště, zřizovati a udržovati stromořadí a cesty (i podél nic i lavičky) do sadů a hájů, k vyhlídkovým bodům a starati se vůbec o okrášlení a zvelebení svého sídla, zejména v místech, kam se uchylují obyvatelé velkých měst na letní pobyt.” (2000: s. 894) 
Toto jejich snažení vedlo pravděpodobně k vydání zákona k osazování stromořadí podél silnic ze dne 2. 12. 1884 č. 72 zemského zákoníku pro Čechy, který přikazoval, aby “podél všech říšských, zemských, okresních ba i obecních silnic vysázeny byly aleje nebo aspoň, kde by na příkrých svazích nemohla dvouřadá alej býti vysázena, aby alespoň byla zřízena stromořadí jednoduchá… Poškození alejních stromů nebo kůlů mělo se trestati pokutou od 4 - 20 K. Nemůže-li pachatel platiti, uloží se mu místo pokuty trest vězení, a to za každých 10 K jeden den vazby…. Zlomyslná poškození stromů trestají soudy, a to, nedosahuje-li škoda 50 K, jako přestupek vězením od jednoho dne do měsíce, převyšuje-li škoda 50 K, jako zločin těžkým žalářem od šesti měsíců do roka.” Pro současného čtenáře je to jistě přinejmenším zajímaví informace.
Na okrašlovacích a zalesňovacích akcích spolupracovaly školy se školami. Po vzoru amerických Arbor Days se pořádaly “Stromové slavnosti”, při nichž byla výsadba stromů doprovázena uměleckým pořadem se zpěvem a recitací. V Čechách již v roce 1898 (1. číslo 6. ročníku Naší doby) popsal prof. Táborský podrobně průběh těchto slavností a svůj článek končil návrhem: “Proč bychom z takového znamenitého nápadu a úspěšného zařízení nemohli těžit i my? Proč by česká mládež zůstávala za americkou a nepřispívala k ozdobě a%ť školy své, ať rodiště svého a jeho okolí? Když kdekterá škola spojených států má svůj živý strom Washingtonův, proč by naše neměla míti dub Žižkův, lípu Kollárovu, břízu Havlíčkovu…?”
Dne 30. října 1904 byl založen Svaz spolků pro okrašlování domoviny v Čechách, na Moravě a ve Slezku. V podrobném přehledu historie české ochrany přírody (Čeřovský 1965) je ustavení tohoto svazu zmíněno. Činnost svazu je stručně charakterizována tak, že až do zrušení v padesátých letech “vykonal mnoho pro ochranu přírody” Tento svaz začal hned po svém vzniku vydávat věstník Krása našeho domova se zprávami o činnosti jednotlivých spolkků, kterých začalo přibývat a náplň práce se rozšiřovala. V únoru 1905 bylo v samotných Čechách (bez Moravy) 201 spolků okrašlovacích (Ott 2000). Mezi ně patřil v té době velmi aktivní Okrašlovací spolek českotřebovský.                                                                                                                                              M. Pechancová