Českotřebovské kalendárium  na duben 2011                      
Nedožitých 90 let Stanislava LÉNKA (17.4. 1921 – 12.1. 2004), textilního návrháře, desinatéra a malíře 
Narodil se v Čelechovicích u Prostějova. Jeho otec byl domácím krejčím, matka se starala o domácnost. Jako absolvent Státní odborné školy tkalcovské v Prostějově vystřídal řadu zaměstnání. Byl dělníkem v zemědělství, tkalcem, návrhářem tkanin a vedoucím ateliéru v Lettnerově továrně v Horním Městě u Rýmařova. Od roku 1947 nastoupil místo návrháře v ateliéru textilní továrny na Parníku. K původnímu  vzdělání přidal dálkové studium na uměleckoprůmyslové škole v Brně, absolvoval řadu seminářů a týdnů kreslení pod patronací Ústavu bytové a oděvní kultury. Pracoval v kolektivu, který získal státní vyznamenání za tkaniny pro Světovou výstavu v Bruselu, sám obdržel řadu ocenění za výrobky a za podíl na soutěžích o nejlepší výrobek roku. Veškerý volný čas věnoval malování krajin a architektuře starých chaloupek. Vzácně namaloval i portrét, neb zátiší. Náměty čerpal nejen z České Třebové a jejího okolí. Pocházely ze všech koutů republiky, kam se dostal za studiem přírody. Při práci používal tužku, pero, štětec i špachtli. S obrazy Stanislava Lénka jsme se mohli setkat na výstavě v ZK Perla 02 v roce 1980. Tehdy vystavoval společně s Karlem Tomšem. V roce 1981 odešel na zasloužený odpočinek a vrátil se na Moravu. Do posledních dnů svého života žil v Kostelci na Hané, když domek v rodných Čelechovicích na Hané předal synovi.
 
Nedožitých 85 let PhDr. Jindřicha RŮŽIČKY, CSc. (4.4. 1926 – 7.1. 2011), předního regionálního historika a archiváře 
Narodil se v České Třebové, kde byl jeho otec učitelem. Brzy ztratil maminku a vyrůstal v rodině dědečka. V místě rodiště vystudoval reálné gymnázium (maturoval v roce 1945) a v Praze Filozofickou fakultu na Karlově univerzitě a Státní archivní školu. Jeho životní dráha je spjata s městem Litomyšl, v němž po studiích pracoval jako archivář. Po odloučení archivu od muzea v roce 1953 se stal vedoucím Městského a od roku 1955 Okresního archivu v Litomyšli. Ve funkci ředitele Okresního archivu Svitavy se sídlem v Litomyšli, který vznikl po územní reformě v roce 1960, setrval až do roku 1987, kdy odešel do důchodu. V roce 1957 se ujal vedení litomyšlské městské kroniky, kterou vedl nepřetržitě do roku 1976. Je autorem desítek vynikajících monografií, studií a zpráv, ale i článků popularizačních. V roce 1972 vyšel jeho Průvodce po Okresním archivu Svitavy, je spoluautorem či autorem dějin Svitav, Poličky, Litomyšle a Desné u Litomyšle. Mezi okruhy jeho zájmů patřily regionální dějiny, historie národního obrození, formování českého myšlení v 19. století (G. Schauer, T.G. Masaryk), dějiny filmu …Nikdy také nezapomněl na své rodné město. Již jeho diplomová práce byla zaměřena na nejstarší českotřebovské městské knihy. Napsal řadu historických a monografických článků v Českotřebovském zpravodaji, je spoluautorem sborníku k 700. výročí města České Třebové (1978) i 1. ročenky českotřebovského městského muzea za rok 2004. V České Třebové zahajoval výstavy, přednášel na různých besedách, pronesl proslov při odhalení pamětní desky spisovateli, novináři a politikovi F.V. Krejčímu na jeho rodném domě čp. 11 v Klácelově ulici (1997).Za celoživotní přínos českému archivnictví byl PhDr. Jindřich Růžička v roce 2006 oceněn udělením medaile ministra vnitra České republiky „Za zásluhy o české archivnictví“.
 
110 let od úmrtí Jaroslava ŠTANGLERA staršího (18.12. 1857 – 25.4. 1901), místního podnikatele a veřejného činitele
Narodil se v Kvasinkách v rodině mlynáře. Po vyučení řeznickému řemeslu, odešel do světa na zkušenou. Působil v Praze, Vídni a Budapešti. V roce 1880 přišel do České Třebové, kde se usadil. Začal pracovat jako tovaryš u řezníka a majitele hostince Josefa Berana v chalupě na náměstí čp. 49. V pozdějších letech po Josefu Beranovi převzal živnost. Byl dvakrát ženat. Z prvního manželství měl čtyři děti, z druhého tři. Mezi nimi byl i syn Bohuslav, významný kulturní pracovník našeho města. V roce 1884 rodina zakoupila dům čp. 64, kam byl řeznicko – uzenářský závod přestěhován. Po modernizaci byl prvním závodem ve městě na strojový pohon.
Jaroslav Štangler starší aktivně pracoval i pro veřejnost. Byl členem Občanské besedy, Řemeslnické besedy, divadelního spolku Hýbl. Nesměl chybět v městském zastupitelstvu a městské radě, významné postavení zastával v Sokole. Jako starosta Společenstva řezníků a uzenářů se zasloužil o otevření místních jatek (1900). Ve městě byl uznávanou osobností. Když zemřel, pohřební průvod s jeho ostatky byl dlouhý od starého hřbitova až na náměstí.
 
125 let od úmrtí faráře Josefa TUPCE (10.2. 1815 – 19.4. 1886) 
Narodil se ve Skořenicích u Chocně. Vystudoval litomyšlský filozofický ústav a v Hradci Králové bohosloví. Na kněze byl vysvěcen v roce 1840. Před příchodem do České Třebové působil v duchovní správě v Dolní Dobrouči, Žichlínku a Čermné. V našem městě se nesmazatelně zapsal do historie organizováním dvou velkých akcí, přesahujících region. Obě se konaly na oblíbeném místě Třebovanů, na Horách. Jednalo se o mohutné shromáždění lidu (28.8. 1870), které na závěr přijalo obsáhlou rezoluci s konkrétními požadavky na zlepšení postavení českého národa v habsburské monarchii. Další velkou událostí byla schůze Katolicko – politické jednoty pro Království české (září 1875). Byl také hlavním organizátorem slavností, které se konaly při příležitosti blahoslavení Anežky České, dcery Přemysla Otakara I. (1876). Za významnou součást své činnosti považoval výchovu mládeže. Ve své farnosti zavedl pravidelné pedagogické schůzky učitelů, v létě roku 1870 založil učitelský spolek Budeč. Blízký vztah měl i k místnímu spolku dobrovolných hasičů, který ho jmenoval čestným členem. Zasloužil se o zkrášlení svatojakubského kostela (oprava omítek, vnitřní vybílení, okolní úpravy). Za vzorné plnění povinností byl svými nadřízenými oceněn jmenováním biskupským vikářem pro lanškrounský vikariát a také titulem osobního děkana. Byl oblíben nejen mezi farníky. Jeho sedmdesáté narozeniny slavilo celé město (slavnostní osvětlení, pěvecká akademie v předvečer narozenin). Po Tupcově smrti administroval farnost kaplan Jan Selichar. Novým farářem se 28. srpna 1886 stal Josef Ledr, který do té doby působil v Čermné.                                                  Jan Skalický