Českotřebovský deník 246/2012 (4.10.)                                  
POJEĎTE S NÁMI NA KALÉŠEK DO BISKUPIC
Je to jedna z mála možností se projet po dnes již zrušené trati... Jára Cimrman řekl: ...V historii se vždy musí najít někdo, kdo musí zjistit, že "tudy cesta nevede". Podobně tak třeba Cimrman zjistil, že vyfukováním cigaretového dýmu do vody zlato nevznikne... ovšem, při projíždění opuštěnými nádražími, například v Chornici, Městečku Trnávce si řeknete: TUDY CESTA VEDE A VÉST MUSÍ. Malá Haná si zaslouží ŽÍT plnohodnotným životem s ucelenou dopravní obslužností!!!!
NENÍ MALÝCH OBCÍ a VŠUDE ŽIJÍ LIDÉ, KTEŘÍ SI ZASLOUŽÍ NAŠI POZORNOST A OBDIV !
 
Strana zelených hlásí: Ondřej Liška navštívil  Českou Třebovou a Litomyšl
V rámci akce Zelený den s Ondřejem Liškou v Pardubickém kraji navštívil předseda Zelených v doprovodu krajského volebního lídra Jiřího Malíka Českou Třebovou. Bývalý ministr školství navštívil zdejší praktickou školu, kde jej ředitelka školy Iva Fikejsová seznámila mimo jiné s místními ekologickými projekty, které byly vybudovány díky grantové podpoře. Dále se Ondřej Liška vyjádřil k místní lokalitě Borek ohrožené sociálním vyloučením a řekl:   „ Vím z dob, kdy jsem i já pracoval s dětmi v sociálně vyloučených lokalitách, jak je tato práce náročná a důležitá, a velmi si cením všech, kteří ji nejen zde vykonávají.“ Radek Hübl, kandidát do krajského zastupitelstva a jeden z těch, kteří zde dlouhodobě pracují, k tomu dodává: “Jsem přesvědčen, že dlouhodobá koncepční práce v oblastech sociálního vyloučení nahradí pozdější dramatické chvíle či dokonce policejní zásahy v těchto lokalitách  -  o finančních úsporách ani nemluvě.“  
Ondřej Liška také Litomyšl. Zde se krom setkání s občany také diskutovalo o problematické „revitalizaci“ zdejšího zámeckého návrší.
„ Zdá se, že i zde je zbytečně mrháno evropskými penězi v předimenzovaném projektu, navíc v samém srdci tohoto kulturního města,“ řekl Liška u velkého staveniště okolo místního zámku. „I my v Litomyšli si dovedeme jasně představit lepší využití dotací z fondů EU než takovéto. Investice například do cyklostezek, které v okolí města zatím marně hledáme, by možná zdejšími občany byla přijata o něco pozitivněji, “ dodala místní kandidátka do krajského zastupitelstva Petra Kabrhelová.
Kontakty:  Jiří Malík, předseda krajské organizace a lídr kandidátky do krajského zastupitelstva Tel.: 606/766742
Radek Hübl, předseda ZO SZ Česká Třebová a č. 3 na kandidátce do krajského zastupitelstva  Tel.:  608/165228
 
Střední zdravotnická škola, Ústí nad Orlicí, Smetanova 838 se sídlem: Ústí nad Orlicí, Smetanova 838, PSČ 562 01
tel. 465521292-93, mob. tel. 728 596 346 e-mail: szsuo@szsuo.cz, internet: www.szsuo.cz
ve školním roce 2013/2014 otevře  2 třídy denního studia 4letého oboru ZDRAVOTNICKÝ ASISTENT 53-41-M/01
1 třídu denního studia 4letého oboru Sociální činnost  75-41-M/01  
DNY OTEVŘENÝCH DVEŘÍ:
03. 11. 2012 – 08:00 – 12:00 hodin             21. 11. 2012 – 14:00 – 17:00 hodin      13. 12. 2012 – 14:00 – 17:00 hodin
Mimo dny otevřených dveří je návštěva školy možná po telefonické domluvě kdykoliv.
Komisař Oettinger má spadeno na české jaderné elektrárny, v zátěžových testech Evropské Komise skončily mezi nejhůře hodnocenými.
 Jedná se o svévoli a nebezpečnou politickou hru.
Evropská komise dnes zveřejnila Sdělení k tzv. „zátěžovým testům“ jaderných elektráren v EU. Jedná se o dokument hodnotící bezpečnost jednotlivých jaderných elektráren z pohledu Evropské komise. Ve světle dnešního vystoupení komisaře Oettingera na výboru ITRE je pravděpodobné, že toto sdělení bude odrazovým můstkem k dalším šikanózním inspekcím a kontrolám v jaderných elektrárnách, které se komisi znelíbily. Nejhůře v hodnocení komise dopadly obě české jaderné elektrárny Dukovany a Temelín, některé německé, rumunská Cernavoda a nizozemská Borssele. V těchto případech lze proto očekávat nejsilnější tlak komise na dotyčné členské státy, který může vyústit až v požadavek na uzavření jaderné elektrárny. Komisař Oettinger již prokázal, že je radikálních a vyhrocených kroků schopen. Ze strany Komise se jedná o svévolný postup, který nemá oporu v právu, ani v dosavadních zvyklostech. Komise si v tomto případě přivlastňuje více pravomocí, než jí náleží. Všechny jaderné elektrárny již prošly zátěžovými testy evropské odborné agentury, která na základě jejich výsledků vydala své závěry a doporučení. Testy probíhaly v úzké součinnosti s národními regulátory (v případě ČR Státní úřad pro jadernou bezpečnost), kteří jako jediní za jadernou bezpečnost odpovídají. Všechna doporučení jsou respektována a Státní úřad pro jadernou bezpečnost dohlíží na jejich plnění. Zátěžové testy komise naproti tomu probíhaly jednostranně a nátlakově, měly zjevně politicky zabarveny a lze je označit za útok na suverenitu členských států v jaderné energetice. Komisař Oettinger svým postupem překročil Rubikon a státy mají plné právo postavit se mu na odpor. Stavění některých jaderných elektráren do nespolehlivého a nebezpečného světla může mít za následek vyvolání napětí a paniky u evropské veřejnosti, což je v tak citlivé otázce jakou je jaderná bezpečnost mimořádně lehkomyslný hazard.Postup komisaře Oettingera zavání promyšleným a naplánovaným útokem na vytipované jaderné elektrárny, které má být možná předzvěstí frontálního tažení proti jaderné energetice jako takové. Tomu se musíme rozhodně postavit, protože jaderná energetika je pro nás naprosto klíčová a nelze si představit, že bychom bez ní byli energeticky soběstační
Jan Březina, europoslanec, tel. 606 650781
 
Informace z 84. jednání Rady Pardubického kraje - čtvrtek 4. 10. 2012
Muzejníci v Pardubicích se dočkají nákladního výtahu
Rada vzala na vědomí vyhodnocení veřejné zakázky na dodávku a montáž nákladního výtahu v hodpodářské budově Zámku Pardubice. „Výtah muzejníci ocení zejména při dopravě  předmětů mezi výstavními prostory a depozitářem. Vybuduje ho pražská firma Výtahy Petersik, s. r. o., která podala nejvýhodnější nabídku,“ komentoval výsledky soutěže hejtman Radko Martínek.  Rada také schválila výzvu k podání nabídky na vybavení interiérů hospodářských budov, zámecké kavárny, víceúčelového sálu a společné pokladny pro Východočeské muzeum a Východočeskou galerii.  
 
Peníze pro cestovní ruch: informační tabule a oprava střechy  v mladějovském Průmyslovém muzeu
Rada schválila obecně prospěšné společnosti Králická pevnostní oblast dotaci ve výši 180 tisíc korun na pořízení a instalaci šesti informačních tabulí  s popisem jednotlivých pevností a muzeí v pěti jazykových mutacích. „Na přehledné mapě Králicka budou vyznačeny jednotlivé objekty a naučné  stezky,“ přiblížil radní pro cestovní ruch Miroslav Stejskal, na co obecně prospěšná společnost peníze využije. „Společnost chce umístit obdobné informační tabule na přístupových místech do Králické pevnostní oblasti, například z Pastvinské přehrady, Dolní Moravy nebo Žamberka,“  dodává radní Stejskal s tím, že společnost navazuje na předcházející aktivity. V roce 2011 instalovala v Králíkách tabule, ze kterých se návštěvníci dozvědí základní informace o pevnostech v regionu Králicka.  Kralická pevnostní oblast  se zabývá činnostmi směřujícími k propagaci a povědomí o československém pohraničním opevnění z let 1935 - 1938, které je významnou kulturně historickou památkou. Zajišťuje společnou propagaci památníků čs. opevnění a vojensko-historických expozic na Králicku (v současnosti sdružuje v regionu sedm pevnostních a vojenských muzeí).
 
Průmyslové muzeum v Mladějově na Moravě
obdrží  neinvestiční dotaci ve výši 50 tisíc korun na komplexní opravu zastřešení budovy klempírny v areálu muzea. „Střecha klempírny se nachází ve špatném stavu a při zatékání dochází k znehodnocování uskladněného strojního zařízení, které je používáno při renovaci historické techniky. Zároveň nemalé finanční prostředky  vyžaduje údržba a provoz mladějovské úzkorozchodné dráhy,“  zdůvodnil radní zodpovědný za cestovní ruch Miroslav Stejskal, proč kraj podpořil rekonstrukci.  

Průmyslové muzeum Mladějov spravuje areál bývalého šamotového závodu v Mladějově a téměř jedenáct kilometrů dlouhou úzkorozchodnou dráhu a část bývalého důlního areálu na Hřebči. Cílem sdružení je záchrana jedinečných industriálních památek minulého století a postupná přeměna zrušeného průmyslového komplexu na technické muzeum. Expozice železniční, silniční, zemědělské a stavební techniky mladějovského muzea každoročně od května do září navštíví přes 10 tisíc zájemců o historii.

Milovaná i nenáviděná – vrtačky již 50 let pomáhají kutilům a „drtí“ jejich sousedy

Panelák, neděle, poledne. Zasednete k obědu a … v ten okamžik se ozve vrtání. Výjev, který zažil každý, kdo v paneláku někdy žil. Výjev, o kterém i Richard Müller zpíval v písni Po schodoch -  „ktosi čosi vrta v paneloch“. Milovaná i nenáviděná vrtačka přišla na svět před 115 lety a od té doby se stala nedílnou součástí většiny domácností. Podle nedávného průzkumu společnosti ELEKTROWIN alespoň jednu vrtačku vlastní 50 procent českých domácností, a deset procent dokonce mají dvě a víc.
„Vrtačka se v průběhu posledních padesáti let stala nejrozšířenějším druhem elektrického nářadí nejen v dílnách, ale i v běžných domácnostech,“ říká Roman Tvrzník, generální ředitel kolektivního systému ELEKTROWIN. Než se ale tak stalo, prošla dlouholetým vývojem a zmenšováním. Když ji totiž před 115 lety sestrojil švábský mistr Wilhelm Emil Fein pro potřeby montérů stožárů, měla velikost sbíječky, vážila téměř osm kilo a nikdo jiný než silný chlap neměl šanci ji udržet.
Byli to Američani, koho napadlo, že by se tento vynález dal modifikovat tak, aby nezabíral půlku pokoje, a aby se na něm dalo vydělat. A tak v roce 1915 pánové Duncan Black a Alonso Decker vrtačku zmenšili, zlehčili na 3 kilogramy a opatřili ji pistolovou rukojetí. Ne snad, že by v tu dobu šly masově na dračku, ale přece jen se do jejich sériové výroby pustily německé firmy Bosch a Metabo a zasloužily se o jejich popularitu. To se částečně změnilo po roce 1945, kdy se většina světa zbědovaného válkou pustila do budování lepších zítřků a nových domovů.
V té době měly vrtačky ještě velmi primitivní uzemnění a nesměly se používat bez gumových rukavic. To se ale změnilo na počátku 60. let, kdy se vrtačky opět zmenšily, zlehčily a dostaly dvojitou izolaci. V ten okamžik nastal jejich boom. Z dílen se rozšířily do běžných domácností a s trochou nadsázky by se dalo říct, že vrtání se stalo hitem kutilů a od té doby prochází vrtačka každou chvíli renovací: kličkové utahování vrtáků, příklep na vrtání do betonu a panelu, vrtací kladiva, šroubováky, v roce 1971 se vrtačka odpojila od zásuvky a získala akumulátor…
Na hranicích s Polskem slavnostně otevřeli odpočinkové místo pro turisty  
Mladkov/Kamienczyk (4. 10. 2012) – Slavnostního otevření turistického odpočinkového místa na hraničním přechodu Mladkov – Kamienczyk se v tomto týdnu zúčastnil krajský radní zodpovědný za cestovní ruch Miroslav Stejskal. Celkové náklady projektu, jehož nositelem byl Pardubický kraj, dosáhly jednoho milionu korun. „Z fondu mikroprojektů Operačního programu přeshraniční spolupráce Česko - Polsko se nám podařilo na tento projekt doplňující potřebnou infrastrukturu získat 725 tisíc korun,“ objasnil Stejskal.Polská strana Powiat Klodsko vybudovala bezprostředně za hraničním přechodem 200 metrů  komunikace do obce Kamienczyk.
Na otevření turistického odpočinkového místa navázal tematicky laděný seminář s názvem Schengen po pěti letech, který se uskutečnil na Kramářově chatě na Suchém vrchu za účasti zástupců samospráv Pardubického i Královéhradeckého kraje, polských partnerů, ale i představitelů z okolních obcí, Policie ČR, Hasičského záchranného sboru ČR. „Otevření hranic v rámci Schengenu spolu s možností čerpat evropské fondy určené pro podporu přeshraniční spolupráce bylo základním impulsem pro rychlý a intenzivní rozvoj česko - polské spolupráce v příhraniční oblasti Pardubického kraje a Polska. Dané aktivity jsou významně zaměřeny na rozvoj cestovního ruchu, který je jedním z hlavních ekonomických tahounů této části kraje,“ vysvětlil krajský radní Miroslav Stejskal a dodal: „Příhraniční oblasti tak přestávají být jakousi periferií Česka a stávají se tak územími s významným potenciálem rozvoje.“                                                  Připraveno z podkladů Destinační společnost Východní Čechy.
 
 

 

.